V Indii havaroval Boeing směřující do Londýna, k neštěstí došlo krátce po vzletu
První snímky havarovaného boeingu Air India v indickém Ahmedabadu. Zdroj: Breaking Aviation News
V letadle bylo 242 osob, policie nalezla přes 200 těl.
internetovi experti se schopnosti komentovat kde co se maji potrebu vyjadrit. Pockejme na závěry odborníků, ne internetovych profesionalu, co nemaji co na praci. RIP vsem cestujicim, posadce i lidem na zemi.
Však je fajn, když se diskutuje. Nikdo se tu za odborníka na vyšetřování nevydává. Já se například tady v komentářích dozvěděl řadu informací o letectví
Fajn to je do te doby, nez vytvari spekulace jako jisti mistri tady. Nehorazne, nedustojne.
Nové video https://x.com/aviationbrk/status/1933169063456325790?s=46
Mozna to tu uz nekdo napsal, ale ja mam za to, ze nova, moderni letadla maji nejakou automatickou kontrolu, kdyz piloti chteji startovat s nespravnou konfiguraci. Zacne treba rvat alarm, ze nejsou klapky nastaveny pro vzlet… .
stale se nijak nepotvrdilo, ze klapky opravdu chybely.
Přesně tak nicméně letadlo začíná klesat přesně v momentě, kdy se běžně zatahuje podvozek. Nevím zda má B787 nějakou ochranu typu Alpha Floor protection pro tyto případy.
vi buh .
prezivsi popisuje, ze letadlo se zritilo po nejake hlasite rane.
jasne, je to jen jedno svedectvi, ale taky by mohlo ukazovat na problem uplne nekde jinde, nez v klapkach.
Viděl jste to nové video pravděpodobně ze security kamery? Je tam vidět vše od vzletu po pád byť je to brané na mobil z displeje.
To nové ukazuje na zjevný nedostatek energie, z jakéhokoliv důvodu a držení úhlu natažení až do ztráty rychlosti a naslednému „propadu“ do města. Dobře je vidět trajektorie, ale to je tak všechno, ale zase tak chytřejší nejsme.
Akorát mě zaujal rozfouknutý prach při „rotaci“. Na běžně využívaných drahách nic nepráší. Nedaří se mi na mapách najít pozici té kamery.
Mohlo by to souviset s tím, že prý hlásili ztrátu tahu, ale i když je to na AVH, tak se mi to moc nezdá, ale je to možné.
Aby z toho přeživšího brzo nebyl jen týpek, co šel zrovna kolem a našel něčí letenku… Protože tohle přežít a odejít po svých by byl opravdu velký zázrak.
Toho maníka, co to tvrdí, našli přímo na sedačce 11A … nevím no 🙂
Já jsem četl, že údajně vyskočil a utíkal pryč, našli ho na ulici, 11A měl na té letence. Na sítích je video, jak k sanitce došel po svých. Na jeho obranu, 11A je v první řadě v economy přímo u dvěří.
hmm, vypada to, ze i siutace ohledne tohohle je z amotana stejne, jako toho, proc doslo k teto nehode.
nu, dobrá
Fakt to někdo přežil? 😮 To se bude řadit do kategorie Vulovičová…
Alespoň u některých aerolinek je 11A žolík. 😉 (Když to srovnám s FR…)
Tady o tom píšou. Višvas Kumar Rámeš.
https://www.newindianexpress.com/nation/2025/Jun/12/one-miracle-survivor-walks-away-from-site-of-air-india-plane-crash-in-ahmedabad
https://www.youtube.com/watch?v=iLTjK1mNHfA
11A je vedle nouzového východu, tak se asi měl šanci dostat ven.
krom toho, zcela se tu treba pomiji fakt, ze podle grafu flightradaru24 konci zaznam stale ve fazi stoupani, kdy rychlost i vyska stale stoupala (dostal se do tech 625 feetu)
pokid by byl problem “jen” v klapkach , videli bychom i tu sestupnou cast letu, nebo alespon jeho cast
Stejně tak jako na datech chybí backtrack a již samotný FR24 oznámil, že letadlo startovalo ze začátku dráhy, takže uvidíme až vydají tzv. granular data.
Ano, ano. Ja jen chtel reagovat na diskuzi od nekterych tady a neni jich malo, ze startovali bez klapek.
Celý odlet je na průmyslové kameře, tam to není poznat?
Jestli je to totéž video z kamery, ktgeré jsem před chvili videl, tak tam pomalu není poznat, co je letadlo .
Ještě horší kvalita, než ta vida, co se objevila jako první, zachycující až „sestupnou“ část letu.
Smazáno pro tupost.
Ty jsi debil (jo za ban mi to stojí).
Na ban je vitapb:-)
Podle aktuálních zpráv z indických zdrojů bohužel není šance, že by někdo přežil…
Na BBC News uvádějí, že je v této chvíli potvrzen minimálně jeden přeživší cestující. Údajně seděl na 11A. Ale ano, dle fotek z místa se dá hovořit o zázraku, pokud přibudou další.
Důležitá informace, byla použita celá délka dráhy, takže tady se asi chyba nestala.
https://www.flightradar24.com/blog/live/air-india-boeing-787-8-crashes-on-takeoff-in-ahmedabad/
Je zajímavé jak někteří lidé mají potřebu dát mínus u za to, že zde dám link na důvěryhodná data resp. aktuálně jediný věrohodný zdroj informací. 🙂 Co to jsou za lidi a proč se vlastně chodí? 😀
To se tady stává….
To, že byla využita celá délka dráhy může naopak svědčit o problému. Ovšem to z vašeho zdroje nevyplývá, jen že měl dostatek délky dráhy k využití při startu. Možná, ti co dali mínus, že to budou lidi, co ví víc? Kdo ví…
Jde o to, že ze začátku to vypadalo, že pro vzlet nebyla využita celá délka dráhy, že piloti neprovedli tzv. backtrack.
Jde o to, že domněnky nejsou fakta. A z několika videí a záznamu na veřejném serveru přebírající data odjinud, opravdu nelze dělat nějaké závěry.
Tvrdíte, že data převzata přímo z letadla nejsou relevantní?
Ty data jsou z tzv. odpovídače a nejsou tím serverem přebírána přímo z letadel, ale přes třetí strany, se zpožděním a dalšími omezeními. Říkám, že dělat závěry na základě neúplných dat je diletantské. Bez ohledu na to, jaké cizí slova si kdo vygooglí. 😉
Přes třetí strany nejdou. Sám mám doma „feeder“ a data co to chytí z odpovídáčů to fedruje rovnou na servery FR24 (případně jiných sběratelů dat). Doma se mohu rovnou podívat na to co to dekóduje. Takže to jsou data přímo z letadel k nim. Nicméně nějak automaticky vybírají data kterého dárce se použijí, protože chytat a feedovat jej může více přijímačů. Což dělají v takovýchto situacích, že prochází všechna přijatá data a dívají se, jestli někdo nechytil více zpráv. A dále ta data propojují s jejich databází (odkud kam to letí a tak), což není věc odpovídačů. Zdrojová data jsou… Číst vice »
Níže píšou, že zaznamenali max výšku 625 stop, maximální klesání 425 stop/min a letiště je 200 stop nad mořem. Proklatě málo času.
Děsivé 🙁
Podle videa v článku bych to reálně viděl na výšku mnohem nižší, navíc to vypadá, že tam žádní ptáci nebyli a že začal klesat prakticky ihned po skončení rotace a poté co se dostal kousek do vzduchu.
první katastrofa B747, let LH540 – špatná konfigurace pro vzlet – jak se dostalo letadlo z přízemního efektu, začalo klesat. Je to hodně podobné.
Tak to můžeme vyloučit chybu rozjezdu ze špatného místa. Kolem poledne to tam na blogu ještě neměli.
Ano, přesně tohle již bylo vyvráceno, rozjížděli se ze začátku dráhy a přesně o tom byl můj příspěvek.
Nechápu tuto diskuzi ohledně klapek. Letadlo vzlétne a přistane klidně bez klapek. Na to, jestli to poletí nebo nepoletí nemají vliv klapky, ale motor. Není motor –> není tah –> letadlo klesá. Pokud mají smůlu (jako v tomto případě) a v cestě klesání je překážka, bude kaboom (RIP obětem). A to, jestli startovali z prostředka drány nebo ne je taky jedno – prostě buď to dostanou do vzduchu a pak to letí, nebo to nedostanou do vzduchu a narvou to do plotu nebo nějaký zdi na zemi. Z videa to vypadá, že krátce po vzletu ztratili z nějakého důvodu tah… Číst vice »
To není úplně pravda. Při nízké vzletové rychlosti, pokud se dostanou do vzduchu ještě neznamená, že se tam udrží. Při stoupání od určitého úhlu rychlost klesá…
A klapky mají vliv na to, kolik toho tahu a rychlosti je potřeba, aby se to udrželo.
Pro přistání a vzlet bez klapek u letadla B787 byste potřeboval sakra dlouhou dráhu , obzvláště při teplotě 37 C.
To byste měl říct těm tisícům mrtvých lidí, kteří se dostali do vzduchu, motory pracovaly na plno a stejně to spadlo, protože neměli vysunuté klapky. Jsem zvědavý co by vám na to řekli.
To čo ste napísal je nezmysel. Sledujem pravidelne dokumentárny seriál o vyšetrovaní leteckých nešťastí a tam vystupuje množstvo odborníkov a vyšetrovateľov, ktorí sa v tom asi vyznajú. A práve tam bolo aj pár nehôd krátko po vzlete, ktoré boli spôsobené práve klapkami. Vysunutie klapiek patrí k základnej vzletovej konfigurácii. A bolo tam zhodou okolností aj spomínané, že vzlet je možný aj s jedným motorom, pokiaľ je lietadlo odbre nakonfigurované a má vďaka klapkám dobrý vztlak. Pri nízkych rýchlostiach (ako je pri vzlete) je totiž klapka (tvar krídla) rozhodujúci faktor pre veľkosť vztlaku ….
Ano, zavření klapek na malé rychlosti může skončit fatálně, protože se letadlo dostane pod pádovou rychlost a spadne. Na videu ale není padající letadlo – na videu je letící (klesající) letadlo, které jen nemá dostatek tahu, aby zvýšilo rychlost, tím zvýšilo vztlak a začalo stoupat. Letadlo tedy nespadlo, ale havarovalo při přistání do zastavěné oblasti.
padem letadla se nemysli jen pohyb, kdy letadlo pada k zemi jako sutr.
„Pád letadla“ je situace, když pilot ztratí kontrolu nad letadlem. To se děje díky ztrátě vztlaku (stall) – a je jedno k němu němu dojde, jestli přetažením, ztrátou rychlosti nebo poškozením letadla. Pokud letadlo letí (a klesá) a dá se řídit (tj. má vztlak), tak to není pád, nýbrž „klouzavý let“. Pozn.: video z nehody dle mého úsudku spíše odpovídá klouzavému letu v důsledku ztráty tahu, nikoliv pádu. K velké smůle nebylo kde přistát.
Tj. letadlo buď letí (let je buď stoupavý, přímočarý nebo klesavý) nebo padá. Nemůže letět a zároveň padat.
V čestině je to trochu složité, protože jako pád se označuje jak lidové „spadlo letadlo“, tak odborně samotný jev odtržení proudění, tedy anglicky wing stall. Nácvik pádů a zábran pádu je běžná osnova pilotního výviku a se zřícením to nemá nic společného. 🙂
K videu. Klouzavý let se pozná podle toho, že letadlo je skloněné nosem dolů, s podvozkem venku poměrně dost.
Pokud je nosem nahoru a soustavně klesá, tak je přetažené a na křídle je minimálně částečně odtržené proudění.
Nicméně proč se ak dělo se z toho poznat nedá.
Nácvik pádů a zábran pádu je sice osnovou PPL, ale byť se to jmenuje nácvik pádů, tak k samotnému pádu/zřícení nedojde. Prakticky to probíhá tak, že letadlo stále letí, přivede se na kraj pádu a provede se zábrana potlačením. Takže se nejedná o přímo o pád, kdy by letadlo bylo mimo kontrolu, ale spíše jeho předcházení. Zvládání pádů je trochu pokročilejší disciplína, která ale není součástí základního výcviku (je součástí UPRT).
Zřícení… Třeba v plachtařském výcviku se pády i vývrtky běžně dělají. Sám jsem je kdysi dělal už mezi prvními osnovami. Žádné zřícení se nekoná. Pád se navodí a zase vybere. Mírný, ostrý, zábrana. Vývrtka je divočejší, ale je dobré pocítit co se náhle strhne za divočinu, když se proudnice utrhnou asymetricky.
Není na tom nic pokročilého, KAŽDÝ pilot by měl od začátku umět vybrat pád (což není nic složitého – potlačit). Jen je to v některých stupních jen teoreticky.
Jinak tahle bláznivá diskuse není o tom jestli měli problém s motory nebo ne, ale o tom, že tah nijak nedefinuje vztlak.
Tah naprosto zásadně ovlivňuje vztlak. Nebo jinak, rychlost naprosto zásadně ovlivňuje vztlak – a tu získáme buď tím tahem nebo gravitací (ztrátou výšky). To, že jsou některá letadla schopna létat v termickém proudění, je v případě Boeingu off-topic.
Ale jinak pojem „spadlo letadlo“ je trochu zavádějící. Každopádně podle toho videa mi připadá, že to letadlo bylo řízené (tj. letělo – plachtilo, ale nepadalo) až do úplného konce.
aneb, jak říct všem široko daleko, že o tom nic nevíte, aniž byste přiznal, že o tom nic nevíte 1. letadlo sice vzlétně a přistane bez klapek, ale musí to mu být přizpůobseny rychlosti pro vzlet a rychlosti pro přistání. Pokud rychlosti spočítáte a nastavíte na vzlet/přistání s klapkami, ale budete bez klaopek, nedopadnete dobře 2. tah nesouvsí s klesáním a stoupáním. s klesáním a stoupáním souvisí vztlak. a vztlak můžete mít i bez tahu motorů. a naopak, s plným tahem motorů nemusíte mít vztlak. z videa rozhodně nelze jakkoli vyvozovat, že by „ztratili tah“. pokud něco (ale ne nutně)… Číst vice »
Kdyby ztratili vztlak, tak to vypadá jinak. Na videu je Boeing, který má vztlak (letí), ale nemá tah. A protože nemá tah, tak klesá. Bohužel do zastavěné oblasti, takže to skončilo takto fatálně.
ne. klesa proto, ze nema dostatecny vztlak. nikoli proto, ze nema tah.
Tah (resp. rychlost) = vztlak. Není tah –> není rychlost –> není vztlak. Fvz = ρ/2 * v² * S * Cl. Pokud je Fvz < Fg, letadlo klesá.
Větroň pak létá jak?
Tah je nezbytný pro udržení rychlosti v neklesajícím letu, ale není podmínkou vztlaku. Vztlak ale je vázaný na kritický úhel náběhu označovaný α (Alfa, anglicky angle of attack). Nad kritickým úhlem α to neletí ani kdyby se čerti ženili – tedy bez ohledu na polohu letadla vůči zemi, tah a cokoliv.
Úhlel α je úhel mezi trajektorií letu a tětivou křídla. Tedy čím větší je rozdíl mezi natažením letadla a jehho skutečnou trajektorií (začíná klesat), tím hůře.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Ahel_n%C3%A1b%C4%9Bhu#/media/Soubor:Lift_curve.svg
To mi připomnělo hlášku „Drž úhel“. Pardon, vím nepatří to sem, ale musel jsem.
vzdycky most!
Větroň lítá tak, že ho dostane do vzduchu cizí tah (naviják, vlečný letadlo). Bez tahu větroň fakt nevzlítne. A ten vztlak, který ho drží ve vzduchu při klouzavém letu, je jen a pouze přeměněná energie tahu vlečného letadla. To, že do rovnice výpočtu vztlaku vstupuje něco jako odpor, úhel náběhu, hustota vzduchu a tak je sice fajn, ale primární a klíčový prvek vztlaku je kinetická energie (tah/rychlost).
Prozradil Ti už někdo sladké tajemství, že větron se ve vzduchu udrží hodiny a hodiny, aniž by měl nějaký tah?
Nebo snad nám tady chcete nabulíkovat, že ty hodiny a hodiny je na tom vlečném laně?
Jasně, ale to je kvůli termice. To se vztlakem u Boeingu nemá co dělat.
Klouzavý let je proměna výšky v rychlost. Žádný velčný letoun ani navijak tam nefiguruje, ani tolik energie nemá, aby vložil energie na třeba 5 hodin letu. Ty jen poskutnou první výšku.
Sestupná dráha a gravitace = rychlost. Větroň nesutále klesá. Máte rychlost, máte vztlak. Dlouhodobost letu je pak zajištěna stoupavými proudy, tedy vzduchovou masou stoupající rychleji než větroň klesá. Žádný tah tam nikde nefiguruje.
Ale toto je článek o pádu Boeingu, ne větroně. A Boeing určitě nevydrží ve vzduchu 5 hodin bez tahu motoru.
Dva internetovi experti se schopnosti komentovat kde co se maji potrebu vyjadrit. Pockejme na závěry odborníků, ne internetovych profesionalu, co nemaji co na praci. RIP vsem cestujicim, posadce i lidem na zemi.
Tohle spíše vypadá na nemoc než na neznalost.
„Letadlo vzlétne a přistane klidně bez klapek.“
Akorat nebude mit nalozeno 30 tun nakladu, 50 tun paliva a nebude startovat pri teplote, pri ktere se lepi o asfalt.
a ještě bych zapoměl ten třetí blábol – o tom, že je jedno, jestli startovali z prostředka dráhy nebo ne. to samozřejmě jedno není – ono je totiž vzlet a vzlet. pokud bude na vzletu krátkej, a uvidí pilot před sebou plot/val/zed, tak se může pokusit letadlo utrhnout a začít stoupat dřív, než dosáhne potřebných rychlostí. to se mu může v první chvíli podařit (rychlosti jsou počítané s dostatečnou rezervou zahrnujících řadu externích faktorů) – takže dostal letadlo do vzduchu, ale na rychlosti, která je těsně nad pádovkou. a pak stačí prakticky jen nepatrná chyba, nebo třeba jen mírná změna… Číst vice »
První větu máte skvělou. Nechápete.
To je nepochopení toho jak let funguje. Přikladem budež větroň. Nemá žádný tah a přesto letí! Jestli letadlo letí nebo ne, na to má vliv jen a pouze situace křídla. Konkrétně úhel náběhu. Pokud se vám podaří překročit kritický úhel náběhu, což se zavřením klapek dá jedna dvě, protože rychlost je nízká, jen kousek nad minimální a dost možná pod minimální bez klapek, tak dojde ke ztrávě vztlaku a klesáte i s nosem nahoru a na plný výkon. Tady není zřejmé jestli to byly klapky nebo ne, aby bylo jasno, ale zcela zjevná je ztráta vztlaku, jde charakteru ztráty výšky… Číst vice »
Omlouvam se, ten minus omylem, „ukliknuti“…
Stačí dát plus a problém je vyřešen. 😉
Nestaci – jakmile hlasujete jednou, system vam dalsi hlasovani neumozni (ze stejneho zarizeni pochopitelne – a ze bych kvuli tomu sel k pocitaci a zapinal ho, abych „vynuloval“ svuj minus plusem…no to je pro me jednodussi se omluvit…).
Umožní vám hlasování změnit, takže nemůžete dát další mínus, ale můžete dát plus a tím to předchozí vymažete a pak dáte další plus a budete tam mít plus. Doporučuji vyzkoušet a používat, mají to udělané dobře, díky redakci.
Nejsme na idnesu. Klikněte dvakrát na „plus“ 😉
Ale toto letadlo taky letělo, stejně jako větroň. Blbé bylo jen to, že jaksi nestoupalo. A nestoupalo proto, že nemělo tah. Protože na rozdíl od větroně mu ke stoupání nestačí pouhá termika. Pozn. podle toho videa ten Boeing do poslední chvíle letěl (tj. měl vztlak), nespadl. Fatální bylo, že neměl kam přistát.
prosim vas, pro zdravi vsech – uz mlcte.
cist ty vase blaboly zpusobuje fyzickou bolest.
Co přesně je blábol, prosím?
úplně všechno. A jen tak BTW tohle je můj nick
Vase kecy.
Díky nedostatečnému vztlaku snižoval svou výšku vůči zemi, prakticky padal ale současně měl dopřednou rychlost.
Zas jeden přesvědčený co nahrazuje znalost dojmy.
Pokud pod pojmem „padal“ myslíte „letěl, ale klesal“, tak pak myslíme oba to samé. K upřesnění pojmů: pád = letadlo není pod kontrolou, nemá vztlak a pohybuje se podle zákonů gravitace směrem k zemi; klesání = letadlo se také pohybuje směrem k zemi, ale ovládání řídících ploch je v kontrole pilota (letadlo má vztlak, nicméně vztlaková síla je menší než síla gravitační).
Při překročení kritického úhlu náběhu dojde (u většiny křídel) postupně k částečnému odtržení proudnic a různě rychlému poklesu vztlaku. Má to fyzické projevy v otřesech letadel (buffeting). Každé křídlo se chová jinak, ale typické je postupné odtrhávání při pomalém poklesu rychlosti.
I v přetažení je letadlo řiditelné, nejde získat výšku dokud nedojde ke snížení úhlu náběhu a obnovení vztlakových poměrů na křídle (a hrozí třeba pád do vývrtky, když se jedno křídlo utrhne více). Musí se potlačit!, což je, pravda, blízko země zatraceně proti srsti a zase „to začne letět“.
Letadlo nepadá jako šutr, zejména má-li tah. Nemá-li tah, většinou dojde k přirozenému propadu nosu pod horziont, motory pod křidlem naopak nutí letoun držet nos nahoře a vesele jej tak drží přetažený „v pádu“. Když budete dělat výcvik někde třeba na cessně na zábrany pádů, tak vám ukáží, že když odčerpáte rychlost až na pádovou, na plný plyn, tak není způsob jak udžet letoun ve vodorovném letu, prostě pak bude klesat a rychlost bude „zaseklá“ nízko a motor to nevytáhne. Vnější projev je, že letoun je nosem nahoru a klesá. Jedina cesta ven z toho je potlačit nos pod horizont,… Číst vice »
Vklínit tolik nrsmyslů a bludů do jednoho příspěvku, to už musí být člověk fakt myslitel🙄
Pepo, čím se zivíš? Něco kolem bezpečnosti leteckého provozu? Že máš tak odborné znalosti.
To je otázka na pana poslance?
podle vašeho příspěvku se tedy ptám, proč tam ty klapky vlastně jsou?? Zbytečnej fundament?
Klapky slouží ke zvýšení vztlaku letadla (tj. aby to letělo i při nižších rychlostech). Pro vzlet tedy aby se letadlo dříve odlepilo od země + ke zvýšení bezpečnosti na malých rychlostech v malých výškách. Neznamená to tedy, že by letadlo bez klapek nemohlo letěl nebo vzlétnout, jen by potřebovalo delší dráhu. Nevýhoda klapek je, že zvyšují odpor letadla (tj. přesně to, co při stoupání nechceme), takže se krátce po startu zavírají (zde záleží na typu letadla, u malých letadel už 50m nad zemí, u dopraváků je to více).
Zvýšení vztlaku letadla – pravda
Dříve odlepilo – většinou pravda
Zvýšení bezpečnosti – nepravda – to je úplně jedno, vás zajímá minimální manévrovací rychlost v nějaké konkrétní konfiguraci.
Zvyšují odpor, pravda – vztlak je v přímém vztahu k odporu. Proto se požívají malé stupně pro vzlet. Ale jsou typy a hmotnostní situace, kde je i vzlet bez klapek.
Zavírají se hlavně při dostatečné rychlosti, výška vůbec není zajímavá. Minimální výška se dělá jen jako sychr pro případ prosednutí (tedy kdby někdo zappomněl hlídat rozdíl rychlstí), tedy mít místo na potlačení a získání rychlosti
Napište do Indie že už to máte vyřešené proč k tě události došlo. 🙈🙈🙈 To já zase chytrolinu zde. Divím se že nelitate někde u velké dopravy.
Nikdo to nebere jako dané. A amatérské spekulace a reakce znalých dost výrazně rozšiřují znalosti diskutujích.
Nevidím tedy na nich nic špatného. V čem je výhda, když budou všichni mlčet a čekat 30 dnů na předběžnou zprávu? Nejsem zaměstnanci ÚZPLN.
Tady je kvalitnější verze videa https://www.reddit.com/user/superuser726/comments/1l9ip7s/air_india_171_crash_footage_original/ A zdá se opravdu, že z něj není slyšet hluk motorů, což je znepokojivé. Nejsem letecký odborník ani jasnovidec, abych si troufl jakkoliv spekulovat o klapkách. K Flightradaru: jestli jej sledujete pravidelně, tak víte, že má tendenci některé body vyhlazovat. Spekulace o startu z poloviny dráhy jsou tedy liché. Stejně tak má nějaké zpoždění zpracování dat /a data z letadla taky zjevně nešly v reálném čase nebo elektronika vypadla před nehodou/, tj. poslední bod v FR rozhodně není okamžik pádu. Podle fotek ohořelých budov v článku a směru ranveje bohužel letadlo navíc spadlo někam… Číst vice »
Spadlo na nemocniční ubytovnu.
Oproti původním zprávám, podle kterých měla být skoro prázdná, se teď bohužel objevují už i údaje o možnách dvaceti mrtvých medicích.
Ohledně příčiny – indické zdroje začínají mluvit o srážce s ptáky. Může to být samozřejmě dohad.
Možná by to dávalo logiku s tím vysunutým podvozkem, ale to by je museli trefit hodně nízko nebo možná ještě na zemi po V1.
Inde píšu, že spadlo na ubytovňu pre lekárov
To ticho je hodně divné, navíc je vidět, že řízení je asi v pořádku, protože zvedají čumák nahoru. Fatální srážka z ptáky? Ale nikde žádný kouř z motorů, pumpáž, nic, hodně zvláštní. Oba motory, problém s palivem? Ucpaný filtr má přece obtok, palivová čerpadla jsou minimálně dvě na motor plus by měl jet i bez čerpadla na samospád. Fakt hodně zvláštní.
Kromě Mayday kapitán prý poslal i ACARS zprávu: No thrust, losing power, unable to lift… Co bylo důvodem, bude předmětem vyšetřování.
Nejsem si jistý zda v takové situaci by měl důvod něco takového dělat, když to stačilo říct do vysílačky. Odkud máte tuto informaci?
Uváděli to na jednom z indických webů, kde byl online stream o nehodě a zmiňoval to tam komentující kapitán IndiGo.
Tak to určitě neposlal takovou zprávu, věř že jen řídil letadlo a snažil se přežít.
Tak kdyby byl slyšet hluk motorů, tak by asi neklesali, ne?
Takhle to nefunguje, můžete mít motory na maximální výkon, ale pokud máte vysoký úhel náběhu, tak už s tím stejně nic nenaděláte.
Jako že by si nevšimli, že to přetáhli a rovnou zapomněli potlačit?
To se dozvíme až ze zapisovačů.
Teda nejsem expert, ale vzhledem k výšce (podle flightradaru 625 stop) asi nějak na potlačení nebyl čas a ani by to nemělo smysl.
Koukám , co komentář, to perla.
Zeptám se znalců B787, jestli má B787 obdobný systém jako má Airbus tedy TOS2 (Takeoff Surveillance functions) a TOM (Takeoff Monitoring function)?
Abyste to nemuseli hledat, tak stručně je to toto:
TOS2 kontroluje, zda je letadlo umístěno na zamýšlené dráze a zda očekávaný vzletový výkon – na základě údajů zadaných posádkou do FMS – je kompatibilní s dostupnou délkou dráhy.
TOM monitoruje zrychlení letadla během fáze vzletu a varuje letovou posádku, pokud je zjištěno nižší než očekávané zrychlení.
Předem děkuji za informace.
Kde měl klapky? Křídlo vypadá nějaké menší. Že by záměna zatáhnutí klapek místo podvozku?
Jasně, to si totiž lze úplně snadno splést asi.. 😀 viděl jste někdy rozmístění těchto ovládacích prvků v pilotní kabině?
Jistě je viděl, ale jistě taky ví kolikrát se to již stalo v minulosti.
Jasně že vím kde ty páky jsou a taky bych to nedokázal pochopit
Neviem či sledujete seriál o leteckých nešťastiach, ale v mnohých prípadoch urobili piloti (aj s dlhoročnými skúsenosťami) iné hlúposti … takže pokiaľ sa nevyšetrí, nič nie je vylúčené. A jedna časť bola aj o tom, že napriek tomu, že im lietadlo hučalo o nesprávnej vzletovej konfigurácii, tak odštartovali so zasunutými klapkami a potom sa kúsok za letiskom zrútili ….
To by případně nebylo asi ani tak o tom, že by si někdo spletl páky, ale že by si spletl úkon.
Na co by jim byly klapky?
1. fatalni nehoda 787 🙁
Šílený.
Podle prvních reportů plně naložené letadlo využívalo pro vzlet jen (!) půlku vzletové dráhy. Při vzletu mělo zasáhnout plot letiště a pak havaroval uprostřed rezidenční zástavby…
Není nějaké pravidlo, že velká letadla vždy musí pro vzlet celou délku ranveje?
ne, zadne takove pravidlo neni.
misto vzletu se neridi “delkou runwaye”. misto vzletu se ridi tim, kde letadlo ziska potrebnou rychlost (Vr)
na dlouhych drahach, a pokud vane protivitr, je celkem normalni, ze i nalozene widebody vyuzije jen cast drahy.
Rozumím, ale přsto bych čekal že z bezpečnostních důvodů se letadlo bude muset vždy rozjíždět z počátku dráhy (a vzlétnout uprostřed, nebo volit zrychlení tak, aby ke vzletu došlo v poslední čtvrtině dráhy), a ne z prostředka, i když to má teoreticky stačit.
byt vami, nenechaval bych se tak uplne zmast daty na flightradaru. ta mohou byt zkreslena, zejmena v castech, kdy je letadlo na zemi.
na AMD se dela pro vzlet dlouhy backtrack z pulky drahy a je klidne jen mozne, ze ho flightradar spatne vizualizuje.
(pro pripadne rypaly – ano, delka drahy je jednim ze vstupu pro vypocet potrebneho výkonu motoru pro vzlet, kdy dlouha draha spolu s nizsi nadm vyskou, nizsi teplotou, vyssi celni slozkou vetru atd umoznuje snizit vykon motoru, tim snizit jejich opotrebeni za cenu o neco delsi drahy pro vzlet)
To není úplně pravda. 787 jsou navržené tak, aby v režimu de-rate využili v podstatě co nejvíc drahý. Vzlety dreamlineru proto vypadají úplně jinak než ostatních airlinerů. Drrate výkonu pro vzlet se využívá z mnoha důvodů a má několik úrovní; šetří to palivo, snižuje hlukovou zátěž a tak. Jestli to letící pilot nastavil správně, to je otázka, jsou to Indové že jo, ale i tak nemáte úplně pravdu
voz douška “pro rýpaly” 🙂
Jop, zaznamenal jsem to až potom o 4 posty dál 😀
nic se nedeje :)))
Tohle nemá jen B787, je to standardní věc, která se běžně používá u všech větších letadel.
To ano, ale u 787 je to mnohem víc advanced než u třeba a320. Když se to správně použije, je to krásně vidět jak Dreamliner vůbec nepřechází do nějakého strmého stoupání od momentu vr ale pomalu a plynule se odlepuje od ranveje, skoro jak tenkrát bratři wrightove 😛
Ale samozřejmě, tohle je Indie, nejde čekat že se budou věci správně používat.
To mě zajímá, můžete mi to popsat přesněji v čem je ten zásadní rozdíl prosím? Děkuji.
Promiňte, ale liší se nějak významě statistika leteckých nehod v Indii a v jiných podobně lidnatých zemí?
Mozna jen ma realne zkusenosti s kolegy / dodavateli / supportem z Indie.
Já bych dělal rozdíly mezi tím, když se hledá low cost pracovní sílu pro support a mezi kulturou v aerolinkách.
Zrovna Air India má historicky méně katastrof než ČSA (předrevoluční).
Ale zase třeba pákinstánské PIA stály za to.
Žádné pravidlo pro využití celé dráhy neexistuje. Zpravidla je nutné zkontrolovat, jestli je délka dráhy dostatečná (s přihlédnutím k tlaku, větru apod.) a vypočítat potřebné rychlosti. Zejména je důležitá maximální rychlost, kdy je možné přerušit start a rychlost při které je možné zvednout příď (a vzlétnout). Jestli jste někdy viděl videa z kokpitu při startu, tak jste mohl zaregistrovat hlášky „V1“ a „rotate“, což se týká právě těchto rychlostí.
a i pro vas, pro jistotu – letadlo z pulky drahy nestartovalo. se skoro 100% jistotou se jedna jen o chybnou vizualizaci dat na flightradaru, ktery je zmateny dlouhym backtrackem , vyhodnoti to jako anomalii a odstrani.
Pravidlo je, že se délka potřebné délky vzletu vždy spočítá. I kdyby ranvej měla 6 km.
Výpočty zahrnují vše, rezervu při vysazení motoru, vzdálenost na bždění po V1 (rozhodnutí přerušit vzlet), teplotní a výškový vliv.
Rizika jsou v chybně zadaných parametrech jako je teplota (v Indii po poledni určitě faktor), nadmořská výška (tady malá, takže bez problému) nebo vstupní bod na dráhu. Při chybě startují s jiným výkonem než by měli. Což se občas někomu stane. Proto se to opravdu několikrát kontroluje.
Neviem, ale toto nedáva zmysel – štartovať z polovice dráhy. To nie je vlak kde na jedno nástupište dáš viacero (spravidla dva) vlaky. Štartovať z polovice nedáva zmysel, lebo dráha je tak či tak obsadená a iné lietadlo tam nesmie ….
Upřímnou soustrast 🙁
Šance že někdo z letadla přežil bude pomalu nulová. Ale tam také bude hodně obětí na zemi, ulice jsou tam v tuhle dobu úplně narvané hlava na hlavě kde to padlo a to letadlo navíc bylo plné paliva na let do Londýna. Smutné.
Pořád se objevují zprávy o evakuaci zraněných.
Letadlo to narvalo do lékařské ubytovny, údajně naštěstí z větší části prázdné.
No, ale to pravdepodobne budú zranení zo zeme … zachrániť niekoho živého z lietadla by sa rovnalo zázraku … kiež by sa stal, ale moc v to neverím ….
To nevypadá dobře. 🙁
https://x.com/justinbroadcast/status/1933089945666589138
Na spekulace je strašně brzo, ale těch zasunutých klapek si nejde nevšimnout… Strašný 🙁
ja teda nevim, ale z toho rozmazanyho obrazku hned usuzovat, ze nemeli klapky venku … nebo jsou nekde obrazky ostrejsi?
Jsou i videa.
no, ono ani na tech videich ta kvalita nic moc, ale je fakt, ze treba na tom videu co nahore poslal “petr” kridlo opravdu vypada dost “ciste” 🙁
Neměl by je TOCW upozornit?
tady uz se poustime na pole spekulaci bez jakehokoli podkladu – treba v dobe vzletu vysunute byly. a doslo k jejich zasunuti omylem v prubehu vzletu ci stoupani .
Podle FR24 dali vzlet z intersekce taxiway Bravo, což je cca 1700m TORA. To mi samo o sobě přijde jako nemožné legálně.
Pak už je otázka, zda vynechali checklist a tím pádem flaps. Nebo místo gear up vzali za špatnou páku po vzletu.
Nebo „jen“ omylem vzlétli z intersection s výpočtem výkonu na celou rw23 a tím pádem při prvním přitažení ztratili vztlak.
Druhá otázka je, zda podvozek nechali venku kvůli panice nebo hydraulice…
ne, z brava urcote nevzletli. z brava by meli delku drahy asi 50m
jak pisu jinde – prosim, neridte se daty flightradaru. ten tam vyrusil cely backtrack.
Omlouvám se, překoukl jsem se v nekvalitním JPG chartu.
Ohledně ADS-B s Vámi souhlasím, viz můj příspěvek v tomto stromu.
Tak se zdá, že to byla unáhlená teorie. ADS-B pravidelně vynechává backtrack ze záznamu. Čas na backtrack podle dat měli.
Otázkou je tedy hydraulika vs postup posádky – pro klapky i podvozek. Na videu oboje vypadá ve špatné pozici. Důvody už jsou čístá spekulace.
Samozřejmě pokud měli nějakou indikaci po V1 může nastat poměrne lehce panika v cockpitu a kombinace selhání stroje i posádky.
Tak bez klapek by jim řval alarm celou dobu rozjezdu. Takhle to asi nebylo.
Pokud by neměli na alarmu (TOCW) závadu jako Spanaiři v roce 2008…
Spíš šlo jen o všeobecný dotaz 😉
Tady je video
https://x.com/_sumitdh/status/1933089933972963423?t=jefZGpEB3Jw6I-M4tF8GDA&s=08
No nevím, na těch videích i fotkách je vidět úplné prd co se týče klpaek. Těch pár stupňů pro vzlet není nic extra „vyčuhujícího“ a v malém rozlišení se ztratí.
Co je naopak zarážející je záznam ADS-B, jako dálková linka plně naložená palivem z maliko více než poloviny 3,5 km dráhy? To mi přijde málo.
Takže nechci předčasně spekulovat, ale obecně při tom dost hrozí přejetí koce dráhy, případně poškození. Pak třeba nedostatek tahu a ztráta rychlosti, která je na videu zjevná. Jsem dost zvědavý na detailnější informace.
Ano jako první mě to taky napadlo, ale pak jsem se podíval na historii na FR24 a nebyli první, kteří takto letěli tuto linku.
Určitě. Já samozřejmě neznám čísla pro daný let, kolik měli naloženo, jaké byly teploty, vycházet to papírově mohlo, ale rezerva tam u naložené 787 nebude. Tedy to zatím beru jako faktor ke sledování (v kombinaci s nějakou další chybou nebo problémem).
Tohle se asi dozvíme poměrně brzy, možná to i někdo natočil nebo to viděla nějaká kamera na letišti.
Meli 37 °C, ne takovou kosu, jako u nas 🙁
On ten Londýn zase tak daleko není, je to 9 hodin letu, odhaduji, že mohli mít něco málo přes půlku kapacity nádrží, takže někdo kolem 55 tun. Nosnost je tuším 41 tun, takže hrubým odhadem mohli být někde na 2/3 payloadu což není zase tak moc.
Pozor na to, to nemusí být tak přímočaré. Když se létají utlradálkové lety, většinou se redukuje payload výměnou za více paliva. Tady naopak stačí méně paliva, tak mohou naložit maximum nákladu a nebál bych se že zrovna mezi Indií UK nebude zájem něco vozit. Nicméně rálnou vzletovou hmotnost se dozvíme až z reportu někdy v budoucnosti.
jen bacha na data z flightradaru – je tam dlouhy backtrack, a je mozne, ze tam flightradar24 dela nejakou ocistu dat, a tu cast tam a zpatky “nezobrazuje”, protoze ji vyhodnoti jako chybu. a jsem si na 100% jisty, ze je to i tento pripad – kdyz se podivate na jina legiste, kde backtrack neni, tak je rozjezd letadla krasne videt – treba v praze na tom AMD ovsem letadlo najede na drahu, a uplne chybi zaznam rozjezdu – a vetsinou dalsi trackovany bod je az zamoar set metru takze to, ze letadlo startovalo z pulky drahy je jen iluze… Číst vice »
To je možné, to jsem neuvážil, teď koukám, že tam těch datapointů moc není. Jeden je „na křižovatce“ před najetím na dráhu a další letový je o 4 min později. Tam by se nějaký backtrack asi vešel.
Nezbývá než počkat, až da FR24 k dispozici přesná data.
Pokud jsou letadla ve stínu pro příjem ADS-B, tak žadná další FR24 data nebudou.
Ale vzlet z intersekce by již byl zmíněn v jiných veřejných (spekulujících) zdrojích.
protoze se podivali na flightradar a jsou vsichni chytri jak radio 🙂
ad ads-b – to nebude stinem. to bude spis vyhlazovanim dat.
pokud chlapci z fr24 uchovavaji i nevyhlazena raw data, tak je budou schopni vypublikovat.
Ano mají je a vždy je pak dávají k dispozici, viz třeba nehoda v USA:
https://www.flightradar24.com/blog/flight-tracking-news/major-incident/psa-airlines-crj-700-collides-with-us-military-helicopter-in-washington-dc/?fbclid=IwY2xjawK3or1leHRuA2FlbQIxMABicmlkETBjMWxTNlZHODNyVFF0RllDAR7xWewJrxpQqBcqzzlW55Hh3LwjOZZOv3-10jzE-gHThcD21pXMkiO86kmIvA_aem_EGQf0hV6uyIARkzwfnJwcQ
Zasunuté klapky by způsobily takové klesání i při plném thrustu?
V kombinaci s vysunutým podvozkem to možná možné je.
To není klesání, ale fakticky pád (rozvíjející se ztráta vztlaku). Plný tah vztlak nenahradí. Letoun nesou křídla, ne motory. Zasunutí klapek předčasně omylem opravdu letoun přivede na hranu letové obálky. Pak už jen záleží jakou měli rychlost, jestli už byli na V2 (bezpečná pro stoupání), jak dobře reagují na náhlé indikace „STALL“, protože to je překvápko a moc prostoru na potlačení není kvůli malé výšce (zásada je nos dolů, aby se snížil úhel náběhu, díky tomu může začít akcelerovat). Jakmile dojde k odtrhávání proudnic, tak v malé výšce není způsob jak se z toho dostat, letadlo prestě začne klesat motory… Číst vice »
Při plným tahu by neklesali. Klesají proto, protože nemají tah. Ne proto, že mají nebo nemají klapky.
Po překročení určité hranice – nízká dopředná rychlost / vysoký úhel naběhu, už motory nemají šanci. Pak už se dá jen potlačit a vyměnit výšku za rychlost. Oni nemělí ani jedno.
Důvod onoho překročení hranice není ovšem jasný. A máte pravdu – při kontinuálním plném tahu během vzletu je to nepravděpodobné bez zásadnách chyb pilotáže nebo selhání ovládácích ploch.
kravina na kvadrat. na tah letadlo nestoupa / neklesa.
klesaji proto, ze nemaji vztlak. a pokud nemaji vztlak, muzes mit tah jakej chces, a budes padat jako kamen.
Vztlaková síla je přímo úměrná rychlosti na druhou. Pokud mají tah, musí mít rychlost a tudíž i vztlak. (Ano, v rovnici je i součinitel vztlaku, který je závislý na úhlu náběhu, ale snad piloti nebyli tupci že by to tak brutálně přetáhli).
v nízkých rychlostech (plus ve velkých výškách i ve vysokých rychlostech),je ten součinitel vztlaku velmi významným činitelem. a to „brutální “ pretazeni v techto rezimech vlastne nemusí být vůbec brutální.
je smutné, když piloty tupcema nazývá někdo, kde je prokazatelně zcela mimo.
Myšlenkový pokus pro vás. Klasické dopravdní letadlo na dráze zvedne nos a co se stane? Zvětší se úhel náběju na nějaký který produkuje vztlak. Pokud stačí rychlost, což je Vr., letadlo se odlepí a začne stoupat. Nos je ve finále zvednutý třeba v úhlu 15 stupňů, trajektorie letounu je po ustálení třeba 12 stupňů do nebe, přesné číslo není důležité. A teď, z jakéhokoliv důvodu, rychlost klesá. Malý tah motorů. Moc velký úhel stoupání, prostě rychlost jde dolů. Jak jde rychlost dolů klesá i vztlak, tedy letoun už nešplhá po přímce 12 st. do nebe, ale dostanese na nějakou zplošťujcíí… Číst vice »
Tady na tom se asi shodneme. To ale píšu celou dobu, že bez tahu (resp. rychlosti) není vztlak.
vy ale porad motate dobromady tah a rychlost. a to je to, kvuli cemu je cely tenhle megastrom.
prestante do toho jakymkoli zpusobem tahat tah, omezte se na rychlost, a i kdyz je to stale celkem nepresne, je to mensi nesmysl.
Zkuste si dát do Googlu „čtyři základní síly v letectví“. Tah je jednou z těchto základních sil – je to síla, která pohání letadlo vpřed. To není můj výmysl, to je oficiální technický pojem. A právě tah je ta síla, která letadlu udělí rychlost, která je jednou ze složek vztlaku (do Googlu zadat: výpočet vztlaku letadla). A pokud má letadlo vztlak větší než tíhu, tak může vzlétnout a stoupat.
Vztlak NA KŔIDLE je přímo vázaný na rychlost a úhel náběhu. Vztlak „neguje gravitaci“. Nic jiného než křídlo letoun nenese.
Tah je potřeba na udržení rychlosti LETOUNU ve vodorovném nebo stoupavém letu, ale není podmínkou vztlaku na křídle. Tah pracuje proti celkovému odporu, lze jej nahradit klesáním, to také vyrovná složku odporu, protože vektor gravitace začne jít proti vektoru odporu.
Tah je podmínkou ustáleného vodorovného (nebo stoupavého) letu, či pro zrychlení atp, není podmínkou vztlaku na křídle.
Tak teď jste akorát jinými slovy napsal to samé, co já výše. Tah samozřejmě nenese letoun ve vzduchu, nicméně tah je zdrojem kinetické energie (rychlosti), která je potřebná pro vznik vztlaku. Protože bez energie není vztlaku (výška je rovněž energie, akorát statická, která se klesáním mění na kinetickou).Tak jsem rád, že se konečně shodneme.
Vracíme se na začátek:
zmizí tah -> musíte klouzat aby byl vztlak
mizí vztlak -> musíte snížit úhel náběhu pod kritický a zvýšit rychlost, tedy nos dolů, tah většinou až po obnovení proudění na křídle
Ano, je to tak, bez energie to neletí (ať už vytvořené motorem nebo získané gravitací). Vztlak může v konstantních podmínkách zmizet jen pokud ubereme energii nebo změníme součinitel vztlaku. Sám o sobě vztlak zmizet nemůže. Ale bavíme se o jednom a tom samém, akorát trochu jinak.
Opravdu to tak vypadá v kombinaci s vysunutým podvozkem, klasická chyba zasunutí klapek místo podvozku?
A to jim palubni system dovoli? Ja jsem myslel, ze takovym chybam prave palubni systemy maji predchazet. Ale preci dnes jiz i pred startem palubni system upozorni, pokud neni letadlo ve spravne konfiguraci pro vzlet..
Ano to máte pravdu, ale netuším jak to přesně má B787 neb jej znám jen jako pasažér.
Nechapu, za co ty minusy. Slusne jsem se zeptal, chtel jsem si doplnit znalosti.
To taky tak občas chodí, nemá smysl to řešit.
Systémy kontrolují konfiguraci při zahájení vzletu. Nikoliv v pozdější fázi. A pouze varují, neblokují vůbec nic. Ještě v některých případech aktivně zasahují do tahu motorů a úhlu náběhu (Airbus A-Floor) nebo do úhlu naběhu B737 Max (poněkud neštastně). On ten vysunutý podvozek trochu svádí k této myšlence. Relativně nedávno spadlo nepálské ATR kvůli záměne klapek a ovládání listů vrtule. Ale tam jsou to páky poblíž. Tady je to zcela na jiném panelu…nicméne mentální model obvzláště při indikaci nějaké závody může hrát roli. V relativně krátkém časovém úseku po vzletu se manipuluje jak s podvozkem, tak klapkami. I tak mi přijde… Číst vice »
Není to tak dávno co havarovala B737 protože vypnuli hydrauliku místo něčeho jiného, bohužel už jsem zapomněl čeho. Prostě tím chci říct, že člověk je tvor omylný a proto je potřeba dělat ovládací prvky tak, aby se toto riziko minimalizovalo.
Diky za rozbor a informace 😊
Ano, samozrejme dovoli. A ano, za vsech normalnich okolnosti na to vyrazne upozorni.
Mrkněte na videa startujícího 787 jinde, vysunuté klapky prakticky nejdou poznat. Určitě bych neusuzoval z videa v takové kvalitě. Každopádně stalll je očividný.
Skoro mi to připadá, jako kdyby byly vysunutý i spoilery: https://ctrlv.cz/odwR ?
A proč by je měl mít vysunutý?
Protoze je ke vzletu potrebuje? Bez nich nejspis prejede drahu a rozbije se, nebo kousek vzletne, spadne a rozbije se.
Nejde ani tak o to, že to bez klapek neletí, samozřejmě že letí (koneckonců se po vzletu v nějaké výšce zasunou). Obecně – minimální rychlosti jsou bez klapek vyšší než pilot očekává, což jej může značně zmást. Najednou tam má konflikt, že při rychlosti při které by to mělo letět to řve, že jsou na hranici pádu.
Blbost. Letadlo bez klapek vzlétne, sice o něco později, ale vzlétne. Nevím, proč by po vzletu mělo bez klapek spadnout – když má rychlost, tak prostě letí.
co příspěvěk, to perla.
(kdyby to nebylo jasné – to byl sarkasmus)
To je mozne, akorat nesmi mit nalozeno 80 tun a indickou teplotu vzduchu, jinak se to „vzletne o neco pozdeji“ posune nekam do mist, do kterych se po koleckach uz moc nejde dostat…
Ono letí i bez dopředné rychlosti. Jen letí dolů jako kámen. Tohle letělo něco mezi běžným letadlem a běžným kamenem…
Nelze zároveň letět a padat.