Moravská metropole Brno rozhodně v posledních dnech nezažívá nudu. V sázce je osud nádraží, o kterém budou brzy rozhodovat zastupitelé kraje i města. Nervozita mezi zastánci i odpůrci stěhování nádraží z centra vrcholí.

Na body přitom zatím vedou zastánci stěhování. Na zasedání 8. ledna jej podpořila Rada kraje, pro takzvanou variantu Řeka (blíže pod článkem) se vyjádřil i brněnský městský architekt Michal Sedláček. „Po téměř sto letech zmizí bariéra, která brzdila rozvoj jižní části města, také tím získáme o 38 hektarů nové plochy navíc. Vyroste tady moderní atraktivní městská čtvrť,“ uvedl v tiskovém prohlášení. Podle něj se nerozhoduje jen o nádraží, ale o budoucnosti celého Brna. Sedláček snáší rovněž „administrativně-procesní“ argumenty, neboť nádraží v nové lokalitě je v souladu s územním plánem, v případě jeho zachování zhruba ve stejné lokalitě (varianta Petrov) by se musel plán upravit.

Své tiskové prohlášení rozeslal i náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ), který poukazuje na výsledky zkoumání odborníků ze čtyř univerzit. Ti hledali odpovědi v nedávno zveřejněné studii proveditelnosti Správy železniční dopravní cesty. Rada města na Anderův popud rozeslala expertům k nádraží sérii osmi otázek (pod článkem). Varianta stěhování přitom vyšla lépe jen u jedné z nich, která se týká dopadů stavby na život města během samotné realizace. Odborníci jinak vesměs podporují zachování nádraží v centru, mimo jiné právě kvůli dopravní dostupnosti. Vyvracejí rovněž názor hlavního architekta, že nádraží brání rozvoji jižní části města. “Ze závěrečného hodnocení vyplývá, že z hlediska města Brna s ohledem na otázky položené jeho radou je výhodnější varianta B (v centru, pozn.aut.), respektive B1,” cituje prohlášení Lukáše Týfu z Dopravní fakulty ČVUT, který závěry zkoumání zformuloval.

Vliv na osud nádraží bude mít přitom hned několik úrovní státní správy a samosprávy. Po radě kraje vydá své stanovisko i krajské zastupitelstvo; stane se tak již v pondělí a zřejmě se to neobejde bez protestů odpůrců stěhování. Zařazení nádraží na program zastupitelstva kritizuje Aliance „Občané pro nádraží v centru“, kterou tvoří Hnutí Duha a Děti Země. „Je pro nás nepřijatelné, pokud má kraj o tak významné a obrovské investici v pondělí rozhodovat, aniž mezi občany a občankami uspořádá informační kampaň a zjistí názory lidí denně využívajících brněnské nádraží. Proto v pondělí přijdeme na jednání zastupitelstva a budeme žádat odložení rozhodnutí aspoň o měsíc,“ uvedl Radek Kubala z aliance.

Průzkum veřejného mínění si ale od společnosti Focus nechává dělat město Brno. Jeho zastupitelé by měli vydat své stanovisko koncem února. Názory kraje a města pak poputují na ministerstvo dopravy, které doplní své vlastní doporučení a věc (zřejmě ještě v prvním pololetí) pošle k definitivnímu rozhodnutí vládě. Ředitel nevládního Centra pro efektivní dopravu Tomáš Záruba přitom považuje za nerozumné, že se posuzují pouze dvě varianty, tedy velké stěhování (A) a menší posun (B). „Z našeho pohledu není třeba nic uspěchat, je dost času pečlivě a bez předsudků se na vše podívat s jistým odstupem, včetně varianty trvalého ponechání současné stanice a jejího doplnění novou kapacitou (povrchovou nebo podzemní). Reálná potřeba výrazného zvýšení kapacity nastane až s přivedením vysokorychlostních tratí na jižní Moravu, takže máme ještě asi deset let čas,“ doplnil Záruba.

Možnosti pro Brno

Varianta A – Řeka (aneb velké stěhování)

Počítá se vznikem nového osobního nádraží v místech dnešního dolního nádraží v Rosické ulici. Obě stopy průjezdu prvního tranzitního železničního koridoru – osobní i nákladní – jsou sjednoceny do jedné stopy. Trať přes stávající hlavní nádraží je zrušena. Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Slatina pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Tuřany se zastávkou k obsluze letiště. V rámci technického návrhu jsou také definovány plochy pro výstavbu odstavných kolejišť a zařízení pro opravy a údržbu kolejových vozidel. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél stávající trati od Střelic.

Varianta B – Petrov (drobný posun)

Hlavní nádraží je modernizováno přibližně ve stávající lokalitě. Zaústění tratí od Střelic a od Chrlic je uvažováno ve stávajícím trasování. Zaústění tratí od Přerova a od Veselí nad Moravou je do hlavního nádraží řešeno od jihu, liší se ale dle konkrétních podvariant. Variantní je konkrétní technické řešení hlavního nádraží. V rámci technického návrhu jsou také definovány plochy pro výstavbu odstavných kolejišť a zařízení pro opravy a údržbu kolejových vozidel. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá od západu soustavou tunelů pod historickým centrem města, navržena je stavební příprava pro budoucí podzemní stanici v oblasti Malé Ameriky

Odpovědi odborníků na otázky města odkazují na studii proveditelnosti SŽDC 

č. ot.	stručné znění otázky	č. kap. s odpovědí	lepší var.	stručný závěr odpovědi
1, 2	Dopad variant přestavby ŽUB na cestovní dobu, komfort, přestupní vazby a volbu dopravního prostředku cestujících	3.1	B	Pro většinu cestujících bude z hlediska jejich cestovní doby nejen vlakem, ale i návaznou MHD do cíle jejich cesty (a naopak) výhodnější var. B. Komfort cestování se dá očekávat u obou variant srovnatelný. Dopravní terminál, jehož jádrem se stane hlavní nádraží, je u var. A mírně přehlednější a jednodušší. S ohledem na atraktivitu VHD jako jednoho systému je pro cestující výhodnější var. B, včetně zachování významné role pěší dostupnosti atraktivních oblastí centra města.
3	Kritické body dopravní infrastruktury města	3.2	B	Jednoznačně zranitelnější je z hlediska infrastruktury města, zejména MHD, řešení ve var. A.
4	Ekonomické dopady změn cestovních dob	3.3	B	V návaznosti na závěry odpovědi na otázky 1 a 2 a podle údajů ve SP uvedených jsou přínosy z úspory času cestujících větší oproti var. Bez projektu u var. B.
5	Dopad přestavby ŽUB do výkonů MHD	3.4	B	S ohledem na navržené trasy a parametry linek MHD u jednotlivých variant budou dopravní výkony MHD výrazně větší u var. A, tudíž lze očekávat i výrazně větší kompenzaci za závazek veřejné služby pro DPMB (i se zohledněním výnosů z jízdného).
6	Dopad přestavby ŽUB do investičních nákladů na pořízení dopravních prostředků DPMB			Na tuto otázku nenašel autor posudku v předložené SP podklady pro odpověď. Lze pouze nepřímo usuzovat s ohledem na předchozí odpověď, že u var. A bude nutná rovněž větší inventární potřeba vozidel.
7	Dopad přestavby ŽUB do investičních nákladů na infrastrukturu města Brna	3.5	B	Z údajů uvedených ve SP jednoznačně vyplývá, že výrazně větší investiční náklady do pozemní a drážní infrastruktury v majetku města bude nutné vynaložit v případě var. A.
8	Dopad přestavby ŽUB na město během její realizace	3.6	A	Vzhledem k umístění hlavního nádraží v jednotlivých variantách, kdy u var. B se jeho poloha výrazně překrývá se stávajícím stavem, budou v případě var. B negativní důsledky stavby na občany a návštěvníky Brna výrazně větší.

Pramen: TZ náměstka primátora města Brna Martina Andera

Tagy brno nádraží Brno přesun nádraží Železniční uzel Brno ŽUB

37 komentářů