U obce Plesná najela do stromu německá parní lokomotiva
Německá parní lokomotiva najela u obce Plesná do stromu (9. 3. 2024). Pramen: SŽ
U nehody zasahovali hasiči Správy železnic. Strom na trať padl během práce dřevorubců.
Partyzáni no…
To je tedy ostuda. Kdo to zaplatí?
Lesy ČR
Je ovšem otázkou, jestli se kácelo z pozemku Lesů ČR nebo železnice, Pak by to mohla být i Správa železnic. Já bych to hodnotil jako obecné ohrožení. Hlavní mezinárodní tah.
Otázek je vždycky plno. Taky to mohl být nějaký Balda 2, bobr, náhoda. Pravdu zná jen Bůh. 😉
Ani Balda, ani bobr, ani lesy ČR. Kácela firma najatá SŽ, na objednávku SŽ a po dohodě s výpravčím. Teď je jen otázka, jestli to půjde za výpravčím, že je na páru neupozornil, nebo za dřevorubcema, že si – jak píše pode mnou humornou formou uživatel Šejdr – vzali jen JŘ pravidelných vlaků a na info o páře v průběhu šichty zapomněli. Pára jela plusmínus minutu ve své trase, bez zpoždění a bez náskoku. Nešpekulujte, když o tom nic nevíte. Díky.
Ptejte se na MD, vedoucího oddělaní “Stromy u trati”. Nějakej Kryštof Nastoupil…
V r. 1963-1965 jsem tam sloužil u PS. Je to v těsné blízkosti st.hranice, poblíž minulého stanoviště pohraniční hlídky. Buďto „Trať“, nebo „Přejezd“. Fajn den!
A kolik jste postřílel lidí? Nebo jste byl jako soudruzi z NDR u Stalingradu, tj. Střílel jste do vzduchu?
Kdo by jako utíkal do ex NDR? 😉
Zřejmě nevíte, že PS do 60. let hlídala i hranici s těmi správnými Němci, asi že co kdyby přece jen. 🙂
Že jste tak chytrý – kudy že se to probíjela skupina bratří Mašínů?
Mám takovou představu, jak k tomu možná došlo:
– Šéfe, ten strom je blbě, potřebuju ho kácet směrem na koleje, protože na druhou stranu není místo.
– Moment, kolik je hodin? Vlaky jezdí vždycky o půl, před chvílí jel do Německa, takže máš 50 minut času, než pojede zpátky do Vojtanova. Do té doby musí dřevo z kolejí zmizet.
– Jasný, to v pohodě stihneme.
…
– Vrrrrrrr, buch.
– Hele, jako bych slyšel jet vlak?!
– Nesmysl, ještě máme čas 40 mi… A sakra!
Vy byste se mohl živit psaním povídek. Děkuji moc, pobavilo. 🙂
Že by mu vítr přetočil strom jinam, to je přece vyloučené a parní mašina … přece motorovku přeřve na půl kilometru. Určtiě i přes otíkovky.
Neslyšeli nás, dokud jsme nevyjeli z oblouku.
Vyloučené to samozřejmě není, ale pokud se kácí u trati kde není zastaven provoz a toto by hrozilo není přeci problém onen strom před pokácením uvázat a jeho pád usměrnit na požadované místo. Teď si představte,že by se kácelo u trati kde vedou troleje.
Souhlasím, homo inteligents, jak při práci těžbě ale i při sledování dění před strojem!! At se jedná o kolejové vozidlo nebo silniční !!! Těžař s motorovou pilou a jeho pomocník mají možnost respektovat železniční bezpečný provoz a pppppppppp !!!
No hlavně když se člověk podívá jaká to byla mladina….Já si představoval vzrostlý strom a oni tam kácejí takové hůlky a nejsou schopní to udělat tak, aby to lehlo souběžně s tratí ?
Jak říkáte Homo inteligents.
https://www.youtube.com/watch?v=eFtpAnIkl9g&t=33s
Z Brambachu do Frantovek trať trvale klesá.
Ano pane Kocourku. Včera foukal vítr jako ďas- vichřice. Strom to přetočí jak nic a nokdo s tím nic neudělá. Ale pánové to měli jistě dozorované a schválené…
Úplně by stačil špatný odhad výšky. Znáte to. Když na strom koukáte ze země můžete si říct „to vyjde“ a po jeho dopadu zjistíte, že nevyšlo. Však takových případů už bylo kdy to někdo špatně odhadl a stom spadl na něco. Ono to i na té fotce vypadá, že asi nešlo o to, že by strom ležel přes trať kmenem, protože to by lokomotiva vypadala jinak, ale že asi zasahoval do průjezdného profuli třeba špičkou nebo částí koruny (podle toho jestli byl listnatý nebo jehličnatý).
Zkusil jsem najít a vypadá to tak jak říkám
https://storage.pozary.cz/article/6/5/65ec689d6c872/xt3nijvkkz.1400.jpg
No, aby to takto nebyla pravda…
Jedu si takto strojově z Vimperka přes Volyni a Strakonice do Starého Plzence pro vozy.
Ve Volyni odhlásím, odjedu, řádně zkontroluji přejezd, pak mi něco šedivého proletělo okolo stanoviště loko 740 a zastavuji. A když jsem přiběhl, pán byl venku z auta, nikdo jiný tam nebyl, tak mu říkám: Co tady „kurva“ děláte? A on mi odpovídá: A co tady „kurva“ děláte Vy? V neděli v devět ráno tady nic nejezdí!
no,to je teda ostuda…ještě že to není nic vážného
https://youtu.be/sGBM8y-DcTg?t=141
To je zase vostuda…
23 1097, 35 1097, 35 1097 – 1 a nyní opět 23 1097 ? Prase aby se v nich potom vyznalo 🙂
Tak to bude mít někdo drahé a Bůh ví, jestli to nebude ohodnoceno jako obecné ohrožení z nedbalosti.
U této příležitosti by mě zajímalo jak to mají Němci s ETCS pro parní lokomotivy. U nás kvůli tomu chtějí omezit parní jízdy.
Tak ETCS na regionálních tratích asi není na pořadu dne ani v Německu. A na hlavních holt Smolíček.
Německo nemá o systém ETCS zvláštní zájem. Používá se pouze na nových trasách, to je povinné ze zákona. Na vedlejších tratích, čímž myslím i mnoho hlavních tratí, nebude ETCS ještě dlouho existovat. Celkově tedy není provoz historických vlaků ohrožen nejméně po dobu dvou desetiletí.
Tam prostě není takový tlak jako v České republice. Německo má spolehlivý systém technického zabezpečení. Nové jednotky se také stále objednávají bez systému ETCS. Stranka 13:
https://fahrweg.dbnetze.com/resource/blob/9728786/461729e9fed0107df85271ba1bbddf8b/etcsbroschuere_2018-data.pdf
Německo má na většině trati namontovaný zabezpečovač Indusi – 100 let stará kovářská technologie, která umí zajistit, aby vlak neprojel za návěstidlo, zakazující jízdu, tak daleko, aby mohl ohrozit jiný vlak. To se s LVZ, jakkoliv je LVZ velmi dobrá a užitečná pomůcka, nedá srovnávat – a právě proto Německo ten tlak na ETCS takový nemá a právě proto, že u nás Indusi není, právě proto u nás ten tlak na ETCS je takový.
Němci hlavně mají PZB, což je téměř stoletý vlakový zabezpečovač, který dokáže vlak zastavit, bez přispění lidského činitele. Jen pár tratí v DE má výhradní provoz ETCS bez návěstidel, tudíž bez PZB. Ostatní tratě jsou vybaveny jak ETCS, tak i PZB. Je tak možnost mít na trati vlaky se zapnutým ETCS i PZB současně. Téměř všechny parní lokomotivy v Německu, pokud chtějí jezdit po veřejné železniční síti, musí mít PZB. Mezi Německým ETCS a PZB jsou u moderních vlaků funkční dynamické přechody a stejně tak i v dálkovém řízení provozu. Příklad: jedu s nákladním vlakem s PZB. Výpravčí mě zastaví… Číst vice »
No jistě, to by se totiž dotklo hrdosti českého nádražáka, kterému nebude žádnej Němec nic nakazovat. Raději budeme 50 let vymýšlet vlastní, nepoužitelnej – abychom pak za velké slávy šmahem přecházeli na něco, co nesplňuje naše potřeby.
Bohužel o těch tesilovejch pánech z generálního řízení provozu jsem toho neslyšel nic moc dobrého – spíš teď teda vypadají a chovají se jak devadesátkoví mafiáni. Stále stejnej přístup ke všem a ke všemu. Bohužel.
Hrdost českého nádražáka s tím nemá co dělat. Byla to orientace na tehdejší Sovětský svaz.
Nesmysl. Jednak v SSSR pokud vím funkční zabezpečovač mají, a jednak by opravdu nevadilo zavést PZB.
Ne, tady se dělaly pokusy.
Kdyby byla snaha vymyslet něco funkčního, tak i z liniovky to lze.
Jen tak, už je tomu 20 let, co jsem jako výpravčí sloužil celých 35 let. A už tehdy se říkalo: po průseru byl vykopnut vzhůru. Že by to pořád ještě platilo?
Spíš šlo o to, že za PZB bychom západoněmeckým soudruhům museli platit licenční poplatky v devizách, kterých se nedostávalo.
Ty historické možnosti získat PZB do Československa jsou velmi zajímavé. Dá se k tomu někde prosím dočíst něco více?
Vzhledem k tomu, že ve východním bloku se PZB najde jak v Rumunsku, tak v bývalé Jugošce…
tak by mě zajímalo, jak k tomu přišli tam.
Zápaďákovi stačilo zaplatit, ostatně do Jugošky dodávaly General Electric lokomotivy.
Za války nebo před ní.
Mno pokud ani přes 100 mrtvých u Stéblové se soudruhy nepohnulo, tak to prostě politicky možné nebylo. Po revoluci ČD ještě dlouhou dobu jely ze setrvačnosti a seděli tam ti samí, co za Husáka udělali kulové, PAKS byl projekt vzdoru.
Teď tam sedí jejich následovníci, kteří od nich ledacos pochytili. Hlavně nadřazenost a pocit vlastní důležitosti a neomylnosti.
Jak by se PZB vyrovnalo s absencí prokluzových vzdálenosté na českých nádražích?
V 89. už bylo na myšlenky na PZB pozdě, protože přesně v té době v Evropě vykvetla myšlenka ERMTS později zhmotněná v ETCS.
No jak, parní mašina má PZB a jede podle něho. Takovou věc v ČR nemáme.
To je asi důvod proč jezdí do Čech
Je to trať která na několika kilometrech dvakrát odchází do Německa dvakrát se vrací do ČR na satelitních mapách je na první pohled vidět rozdíl mezi pražci DB a SŽ…
SŽ má ve správě celej úsek Vojtanov – Plesná, včetně kolejí na německém území. Němci potom Plesná – Bad Brambach – Raun, včetně srpku v Ašském výběžku.
Taky je to trať, která byla budovaná v parametrech pro dvě koleje. Prostě sudetská lokálka 🙂