U Jeleního příkopu se opraví unikátní oblouky. Tramvaje tam nepojedou tři týdny, výluka čeká i Smíchov
Chotkova ulice a tramvaj Škoda 15 T ForCity. Pramen: ROPID
V pražské tramvajové síti se jedná o unikátní místo. Oblouk s velmi malým poloměrem doplňují kontraoblouky.
Trasování linek během výluky v Chotkově nepovažuji za zrovna vhodné řešení. Spojení na hrad zůstane pouze linkou 32 s vyhlídkovou trasou a sníženou kapacitou o více než 75% oproti běžnému stavu (na 32 budou zřejmě sóla ve standardním intervalu oproti páteřní 22 v soupravách, plus 23 je taky něco navíc). Břevnov bude mít přímé spojení s centrem delší, méně pohodlné a opět se sníženou kapacitou. Možná by neuškodilo zvážit dočasné prodloužení linky 176 na Malovanku, což by mohlo zajistit spojení Karlova náměstí rychleji než linkou 6, případně částečně nahradit ztracenou kapacitu (výluka probíhá i mimo prázdniny, navíc P6 je má… Číst vice »
Mně to trasování „náhradních“ linek v Praze 6 také připadá hodně podivné až nelogické: v minulosti bývalo zvykem jen zkrátit linku č. 2 z Petřin na Špejchar a nečíslovat ji jako výlukovou náhradu, takže bych to takto ponechal i tentokrát a jako jedinou náhradní výlukovou „třicítkovou“ bych zavedl linku č. 30 v trase Dědina – Vítězné náměstí – Hradčanská – Chotkovy sady – Pražský hrad – Pohořelec – Malovanka – Vypich (15T nebo 2xT3) = bylo by to přehlednější a když už musí existovat nějaké „účko“, tak k břevnovské větvi se více hodí vazba na větev veleslavínskou (šáreckou) než na… Číst vice »
Vzhledem k tomu, že 6 končí aktuálně na Špejchaře kvůli Holešovicím, nabízelo by se jí propojit s nějakou linkou od západu. 20 alias 30 by i docela vycházela vzhledem k proložení s 26,
Vést linku 6 na Dědinu by moc smysl nedávalo. Pak by existovaly tři linky (6, 8, 26) jedoucí společně trasu z Dejvic až na náměstí Republiky, zatímco na bělohorské trati by neexistovalo přímé spojení s centrem vůbec. Trasování na Bílou Horu tak dává smysl, jen by bylo lepší linku vést přes hrad a ne takto zvláštně s využitím spojky v ul. U Brusnice. Ačkoliv chápu snahu zachovat obsluhu Pohořelce spolu s návazností na metro, které bude asi využívanější než dlouhá trasa linky 6, spojení hradu tak zůstává dost nešťastné. Trasování výlukových linek by dávalo smysl tak, jak psal Výhleďák.
Zajímavý nápad, kterým lze ušetřit dva obratové pobyty na Špejcharu (konce dvou linek): pak by asi v duchu toho, co jsem napsal, bylo nejlepší propojit linku č. 6 s linkou č. 2 na Petřiny = i za cenu větší nabízené kapacity na petřinské větvi, protože „šestka“ se navíc potkává s „dvojkou“ i v pravidelném provozu ještě i v Praze 2 (na Karlově náměstí, takže i to je jeden další společný bod). Po dobu výluky má ale podle schválených opatření „šestka“ jezdit až na Bílou Horu (zjevně místo linky č. 22, byť ne okolo Hradu), takže jste vlastně byl se svým… Číst vice »
Když jsem během podobné výluky používal 32, byly to normálně Chotkovy sady. Nevím co si kvedlači vymýšlejí.
Změna tam nastala v tom, že zastávka Chotkovy sady je nově v křižovatce obousměrně. Dříve tramvaj směrem ke hradu zastavovala v pravidelné zastávce, tak bylo logické, že v opačném směru se zřídí zastávka se stejným názvem. To ale samozřejmě nevhodné pojmenování zastávky nyní neomlouvá.
Taky jsem nikde v ČR neviděl tramvaje projíždět oblouky tak tvrdě, jako v Praze. Nezískávají tím nic, ale opotřebení to musí zhoršovat zásadně. Pražská mentalita samozřejmě káže nechovat se šetrně, protože peněz nekonečno – zbytek země na to Praze vždy nedobrovolně vydělá.
Je s námi pražská mentalita nyní v místnosti?
Ano, má ji pod postelí.
to je dané i situací ve městě , leckde ty koleje jsou úplně na knop a větší oblouk je tam nemožný ..
Zrovna tyhle oblouky jsou na hraně a tramvaje jimi jezdí pomalu.
Vas komentář je slušně řečeno velmi trapný. Očividně nic o Pražské mentalitě nevíte.
Souhlasím, přesto jsem občas ve druhém voze soupravy zažíval stavy, kdy některý z řidičů jako by měl jen ten první. 🙂 Asi nebyl z Prahy…
podobne zakomplexovane jedince, to aby clovek pohledal.
Mám dojem, že na Moravě jich je celkem hojnost.
Je zajímavé kolik nenávisti k lidem v Praze je a přitom se sem tolik lidi z venkova, hlavně z Moravy hrne.
nevím jestli je to pražskou mentalitou, ale je fakt, že třeba u 14T a 13T v Brně mi subjektivně přijde, že srovnatelným obloukem projíždí 13T plynuleji bez “cukání”. V Praze dost někdy v oblouku “cuká” i 15T a to má otočné podvozky a rozhodně to není hladký průjezd obloukem. Mám zkušenosti i ze zahraničí kde tramvaje s pevnými podvozky také i oblouky s malým poloměrem projíždějí “hladčeji” či plynuleji než i 15T v Praze. Uvidíme co 52T ale samotnému mě to trochu vrtá hlavou kde je problém. Pražská mentalita to není. Chybějící přechodnice, která snad v Praze pořád nikde nejsou?
v projektování pozemních komunikací se tomu, co je zde krkolomě popisováno jaklo „oblouk s velmi malým poloměrem, na jeho obou koncích s vyrovnávacími kontraoblouky“, říká točka. doporučuji používat tento jednoduchý a pro osoby trošku technicky políbené snadno srozumitelný termín.
samozřejmě v tuzemské kolejařině je to těžký atyp, o tom není sporu.
Ano, přesně tak!
Já se tedy klidně přiznám, že technicky políbený jsem, ale pojem točka mi v této souvislosti nic neříká. Do pojmu technika spadají i věci dost vzdálené od dopravních staveb 🙂
osoby políbené znalostmi o technicko-projekční stránce dopravní cesty samozřejmě. od projektanta silnoproudých rozvaděčů (například) nebo od stechnologa vstřikování plastů nelze tuto znalost spravedlivě očekávat, ale ti zase asi plně nedocení točku na dráze.
Přičemž těchto osob je v republice asi 50,,,
přidal bych několik nul. všichni absolventi stavebních průmyslovek a dopravních průmyslovek (a výše) měli nějakou dotaci předmětu dopravního stavitelství a s točkou se setkali.
(mimochodem, správná točka má ještě přechodnice a mezipřechodnice a konstruovat ji je trošku vyšší dívčí)
Jako absolvent dopravní průmyslovky mohu prohlásit, že jsme to vážně nebrali. Že by to bylo tím, že jsme neměli specializaci na MHD? Prostě zasvěcenců, kterým slovo točka v tomto kontextu něco říká je vážně jen pár.
právě že točka na mhd notabene na městských kolejích je rarita. točka je poměrně standardní silničářský způsob, jak se v prudkém svahu vypořádat se zatáčkou „vracečkou“ tak, aby se nezkrátila trasa a aby se omezil objem zemních prací a omezily se opěrné/zárubní zdi – a na to je ta finta s protisměrnými oblouky před a za. lidově serpentina.
Když se zadá slovo „točka“ do vyhledávače, tak to najde spíš odkazy na jakýsi raketový systém nebo pozinkované potrubí. Stačí ale hledat výraz „točka oblouk“, aby to našlo Serpentina na Wikipedii, v ČSN 73 6100-2 termín „6.2.24 točka“, nebo aspoň křížovkářský slovník … 😉
Asi bych to v počátcích nazval jiným slovem než takovým nelogicky obecným. V Plzni se točka říká obratištím.
ano, možná se drobně liší slang ševců a lidová mluva kaštanů od normových termínů používaných při projektování.
Podobné řešení existovalo na bývalé tramvajové trati Jablonec-Rychnov v Kokoníně. Tam se tomu říkalo ‚podkova“.
Můžeme říkat i slang projektantů, který nemá oporu v obecném užití.
U nás zas točna, což je ale také něco dost jiného než smyčka, tak se to snažím nahrazovat.
v Praze se zase určitá skupina novinářů a politiků (náměstků) snaží prosazovat, že se v Praze vždycky říkalo točíš nebo točna a nikoliv smyčka. Úplně mě zděsilo jak jsem se nyní v článku od novinářů dočetl, že na Nových Dvorech bude unikátní “bloková točka” – ano, napsáno točka a v dalších článcích točna. Vždycky jsem v Praze slyšel ale jen termín smyčka s myslím že se i oficiálně jinak používá, jen náplava tlačí věci jako Lítačka nebo Točka
chybička v textu- mělo tam být točka ( ale autokorektura je někdy děsná věc )
lítačka trhá uši. v Praze byla vždycky a tradičně „síťovka“ (permanentka na celou síť, souběžně s tím existovala v 50/60 letech jízdenka jen na vybrané linky, tenkrát tedy zejména tramvajové).
já teda chápu, že někomu, kdo v Praze není ve čtvrté generaci, to připsdá malicherné, a že někdo, kdo přišel před pěti lety s uzlíkem buchet to jnijak negativně necítí.
(jo, a může mě čer vzít, když náplavy říkají jisté od merituvčlánku nedaleké zastávce tramvaje „špýchar“)
V principu chápu, ale přesto: Není tento pojem (více či méně oficiálně) vyhrazen, coby formální ekvivalent pro obecně výrazně rozšířenější „sepentiny“, čistě pro beton/asfalt (resp. trasování té komunikace obecně)…?
Pochybuji, že by byl takto výslovně vyhrazen. Při dávných debatách kolegové kolejáři na ten termín reagovali srovnatelně jako kolegové silničáři, dokonce bych řekl, že funkci „točka“ má i RailCAD, ale teď ho nemám u sebe 🙁
Tuší někdo, kterého mostu v Nádražní ulici se demontáž týká (jsou dva)?
Je do budoucna v plánu zachovat severnejší most
(https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2525711&x=14.4080787&y=50.0652929&z=18), nebo se s výstavnou zruší kolejové napojení a most zde nebude?
Předpokládám, že půjde právě o tenhle severní.
Kdyby se demontoval ten druhý, tak je ze Smíchovského nádraží konečná stanice… což bude brzy kvůli stavu mostu přes řeku tak jako tak 🙂
A dává smysl na místo něj montovat nový? Také to vidím na severní, ale ve včerejší prezentaci od DPP je naplánovaná i montáž nového zelezničního mostu (https://praha.eu/documents/d/praha/opravy_rekonstrukce_dpp_2025, slide 8).
Špatný předpoklad – bude se demontovat ten jižní (přesněji řečeno nyní pouze jeho severní polovina), protože je zahrnut do přestavby žst. Smíchov.
Děkuji.
Nevíte, zda má severní most v tuto dobu ještě nějaké využítí? Nejsou koleje, které na něj ze Smíchova směřovaly, už vytrhané?
Nejen koleje a nejen ze Smíchova. 🙂
Před časem se psalo že ho město chce využít jako součást nové cyklosterzky pžes řeku. Jen má být nově v nové poloze. A to snášení poloviny mostu se týká i toho druhého přes Hořejší nábřeží. Až bude tahle strana hotová tak se stejnym spůsobem bude dělat druhá tj kolej ze Smíchova na Vyšehrad.
A na třetí kolej, kterou je v plánu vecpat na most pod Vyšehradem, příprava nebude?
Bude.
Je na tom tak špatně, nebo je záměrem rozšíření na kýžené tři koleje, nebo obojí?
Ikonické místo milovníků tramvají . Nikde v Praze se snad nedá tak krásně vidět zadní část soupravy z přední tak jako v Chotkově případně fotit tramvaje “ shora z chodníku “ . Ale potřebovalo to jako sůl …