Tři podzemní patra, krizový sál a energie i při blackoutu. Jak vypadá nový centrální mozek pražské dopravy
Srdcem objektu MOS je dvoupatrový centrální sál dispečinku.
Budoucí „mozek pražské dopravy“, jak se objektu Multifunkčního operačního střediska Malovanka (MOS) přezdívá, se už od roku 2012 rodí ve značných bolestech. Cenovka se kvůli vícepracím vyšplhala po nedávném navýšení rozpočtu až na 1,214 miliardy korun.
Samotná stavba začala v roce 2015, ale o tři roky později se však zastavila kvůli velkému množství změn vyvolaných požadavky budoucích uživatelů. Stavbaři tak dokončili pouze železobetonový monolitický skelet, hydroizolace spodní stavby i střech a po osazení většiny fasádních výplní budovu v roce 2019 zakonzervovali.
Práce se znovu rozběhly v dubnu roku 2022. Stavba je nyní prakticky dokončena, probíhají zkoušky technologických zařízení. Do provozu by mělo jít operační středisko v průběhu letošního roku. Fotogalerii si můžete prohlédnout na konci článku.
Nenápadná budova nad tunelem
Středisko MOS vzniklo ve svahu přímo nad portálem Strahovského tunelu. Stavební část měla na starosti společnost Metrostav CZ, která budovu nyní představila ve svém firemním magazínu.
MOS Malovanka má být integrovaným centrem řízení dopravy. Budou se odtud dálkově ovládat semafory i tunely a přestěhuje se sem řídicí středisko sídlící dosud v budově DPP v ulici Na Bojišti.
Ze stavebního hlediska jde o železobetonový monolitický sloupový skelet rozdělený na dvě části. V jižní části A se nachází tři podzemní a jedno nadzemní podlaží, kde by v budoucnu měly být umístěny ústředny Technické správy komunikací, středisko odboru krizového řízení magistrátu a administrativní prostory se zázemím.
Srdcem tohoto objektu je dvoupatrový centrální sál dispečinku. V části B prošly obnovou původní podzemní dvoupatrové garáže. Na střeše budovy B vznikl park s fontánou, lavičkami a drobnou architekturou.
„Vzhledem k tomu, že objekt obsahuje prostory pro zasedání krizového štábu hlavního města Prahy, technologii pro řízení dopravy a především zabezpečená úložiště dat MHMP, tak mají (nejen) systémy elektro až po úroveň patrových rozvaděčů redundantní neboli zdvojené napájení řízené systémem záskokových automatů,“ uvedl v Novinách Metrostavu vedoucí projektu Petr Brož.
Několik zdrojů energie
Hlavně kvůli instalovanému zařízení a vybavení dispečerského sálu má pak objekt vysoký instalovaný příkon dosahující 3,7 MW. Energetická bezpečnost je zajištěna dvěma vlastními nezávislými trafostanicemi 22 kV napojenými z různých částí Prahy včetně přepínací stanice mezi nimi.
„V případě výpadku obou zdrojů jsou k dispozici ještě dva dieselagregáty (2,5 + 2,25 MVA) doplněné o sestavy bateriových zdrojů. Hlavní rozvaděče v objektu jsou propojeny tzv. přípojnicemi, které se používají pro přenos vysokých proudů, zde až 4500 A. A těchto přípojnic jsme v objektu rozvedli stovky metrů,“ dodal Brož.
Součástí stavby je i vybudování prostor pro umístění infrastruktury datových center magistrátu. Výhledově se sem umístí technologická zařízení telematických systémů, to však není součástí současné stavební zakázky.
V první fázi se podle TSK do budovy nastěhuje kancelářská agenda a dispečink tunelů či parkování. Řídit se odsud bude preference MHD či používání AI na křižovatkách. Ostatně nedaleko budovy leží první křižovatka, na které TSK řízení provozu pomocí umělé inteligence spustilo.
Na Malovance budou také trenažery na obsluhu tunelů, se scénáři pro jejich uzavírky bude pomáhat automatika.
Na systém se napojí všech 600 pražských křižovatek. Zázemí v budově najdou dopravní inženýři, dispečeři a policisté, kteří řídí provoz. Bude tam také záložní středisko krizového štábu hlavního města a v mimořádných situacích i dopravního podniku.
