Tramvaje, nebo vlaky? Na vídeňskou lokální dráhu Badner Bahn vyjedou nové stroje
Vlak Badner Bahn. By Falk2 - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24786337
Na vídeňskou lokální dráhu Badner Bahn vyjedou v příštím roce nové nízkopodlažní soupravy, které nahradí starší modely. Oznámilo to město
Začnu výrokem, že nové soupravy vycházejí z designu dosavadních. Takže T14 a T15 vycházejí z designu T2 a T3???
Nicméně k věci: Neznám rakouské drážní předpisy a proto si dovolím nadhled – zda jde o tramvaj či o vlad rozhodnou vídeňští radní, pokud jim pozemky pod tratěmi patří.
Není to strikní oddělování říši na škodu dráze?
Autobus sice je taky městský nebo dálniční, ale většinou městský může najet na dálnici (má v techničáku 80km/h) a dálkový 15m projede většinu města ne o moc hůř než kloubák.
Dráha šaškuje s tím co je to Hašišbedna (narozdíl od šukafonu, Hašišbedna je tramvaj. I když bych při srážce 15T-810 raději seděl v 15T, tak podle legislativy 810 je pevnější), šaškuje se co s Bechyňkou (kdyby tam jezdily tramvaje, tak by tam nesměl vlak).
810 byla schválena pro provoz kdysi dávno, kdy ji bylo možné schválit jako vlak.
Hašišbedna byla schválena cca v roce 2014, kdy už ji nebylo možné schválit jako vlak.
Neznamená to, že 810 je pevnější než 15T.
Z hlediska bezpečnosti je oddělování nutnost.
To že vozidlo již jednou schválené a současným pevnostním normám nevyhovující je jen ekonomická logika. Byli bychom opravdu velmi špatní hospodáři, kdybychom musely při každé změně starší věci vyřazovat. Pokuste se tohle pravidlo aplikovat třeba na normu bezpečnostních pásů a jiných prvků u aut.
Bože mlčte
To je zase blábol.
Tak jsou to tedy tramvaje nebo vlaky? Autor si na svoji řečnickou otázku z nadpisu odpovídá jen jednou holou větou a nejasnosti (aspoň u mne) přetrvávají. Ve světle nedávných vášnivých diskusí o Bechyňce jsem se díval jaký mají napájecí systém a tady https://de.wikipedia.org/wiki/Lokalbahn_Wien%E2%80%93Baden píšou, že stejnosměrný se zvyšujícím se napětím z Vídně k Badenu (postupně 600, 750 a 850 V). To jako čím vyšší rychlost potřebují, tím vyšší napětí mají v troleji? Navíc je tam poznámka, že do roku 1945 jezdili na střídavý proud. Znáte někdo detaily? Jo, a docela mě zaujala poslední fotka s popiskem „Güterzug in der Guntramsdorfer… Číst vice »
Z hlediska infrastrukturního jde v červeně vyznačených úsecích (viz schéma na vámi odkazovaném wikičlánku, viz v pravé části) o železnici (jízda v rámci zabezpečené vlakové cesty), zato v modrých úsecích jde o tramvajové úseky (mj. jízda dle rozhledu + případně dle silniční světelné signalizace na křižovatkách).
Nevím však, jak je tomu z hlediska vozidel; teoreticky se nabízí logické vysvětlené, že musí jít „papírově“ o vlaky, protože přece jsou schválena pro železnici; na druhou stranu je jasné, že z technických důvodů (atypická napěťová soustava či výška nástupního prostoru) nikdy nebudou jezdit s cestujícími po jakékoliv jiné trati než po této.
U podobného „smíšeného“ provozu v Chemnitz a Nordhausenu v Německu musí být vozidla schválena jako tramvaje, tj. dle BOStrab (musí mít např blikače). Předpokládám že v Rakousku je to analogické.
Také pravda.
Mimochodem, u Chemnitz je velký rozdíl ve „vlakotramvajích“ z počátku nového tisíciletí (skoro stejné jako běžné tramvaje, mj. i s nízkou výškou podlahy odpovídající tramvajím), nasazované na trať do Thalheimu (sice jde o železnici, která ale připomíná spíše tramvajovou trať či právě Lokalbahn Wien – Baden); oproti novějším Citylinkům, které jsou určeny pro běžné tratě, po nichž jezdí i jiné typy vlakových souprav; tyto Citylinky musely zřejmě splnit i novější normy TSI a podle toho i vypadají.
A je potřeba dávat jednoznačnou odpověď? Vidíme, že z každého to má něco. Charakter se mění na Schediffkaplatz, kde trať opouští ulici a vypadá jako železnice (a v Guntramsdorfu a Badenu pak zase chvílema jako tramvaj). Vozidla jsou jasně „tramvajová“. V Německu by to rozlišili – jestli se jezdí podle tramvajových nebo železničních předpisů – ale i tam jsou systémy, kdy „tramvaj“ přechází z jedné legislativní říše do druhé. Já si vystačím s tím, že je to dálková tramvaj 🙂
Ale jo, já beru, že to je „fusion“ dvou systémů. Ostatně i brněnská tramvajová síť bývala historicky též soustavou železničních vleček a na Ostravsku to bylo tuším ještě výraznější. Ale dneska se hrozně řeší u vlakotramvají právě ty „legislativní říše“. Speciálně pevnost tramvajové skříně by mě zajímala, když vidím fotku železniční lokomotivy s nákladními vozy na ulici. Ale možná tím, že to není nový provoz, ale trať s historickým vývojem, to prostě funguje.
Možná tu pevnost/odolnost (zejména) starých tramvají mají ošetřenou ani ne fyzikálně, ale papírově – jednak se pohybují po zabezpečené dopravní cestě, a k tomu může být ještě nějaká organizační nadstavba zaručující, že se „opravdu, ale opravdu nikdy tramvaj s vlakem nepotkají“. V USA na tu „mechanickou odolnost“ vozidel dost dbají, ale v nějakém mini-commuter-provozu v Kalifornii se Desiro nebo GTW (zkrátka evropský motorák) pohybuje po stejné trati, jako standardní nákladní vlaky, ale organizačně je pokryté, že se nesetkají…
K tomu zvyšujícímu se napětí – nejspíš nechtějí mít měnírnu u každého patníku. Ve městě to tolik nevadí.
V Praze chystaná trať do Zdib by si taky zasloužila aspoň 750V.
Zdá se, že je to spíš tramvaj. Max. rychlost 80 km/h a vozidlo vyrábějí ve Vídni (kde Bombardier vyrábí tramvaje) a konstrukčně to vychází z řady FLEXITY Swift.
Zdravím, ano tyto tramvaje se smí potkávat s nákladními vlaky, i když řekl bych že se nejedna o plnotučný nákladní vlak, ale o posun. Na druhou stranu tyto náklady smí i do města za definovaných podmínek (Popsáno německy zde https://austria-forum.org/af/AustriaWiki/Lokalbahn_Wien%E2%80%93Baden – doufám že jsem to sám přečetl dobře teda)
Otázka nestojí „tramvaje nebo vlaky“. Již dlouho se tyto dva dopravní systémy kombinují, není nutné volit výhradně mezi nimi, ale skloubit výhody obou prostředků. Slyšel jsem, že podobný projekt vlakotramvaje se nyní buduje v Maďarsku u města Szeged. Vlakotramvaj pojede po železniční trati do blízkého Hódmezővásárhely a najede na právě budovanou tramvajovou trať. Podle informací z odkazu by se mělo začít jezdit příští rok.
https://hu.wikipedia.org/wiki/Szeged%E2%80%93H%C3%B3dmez%C5%91v%C3%A1s%C3%A1rhely_tram-train
V Szegedu to už snad dokonce jezdí …
Ne, nejezdí. Jeden známý teprve dostal výkresy trakčního vedení, bude to dělat jeho firma.
Upřesním, že (z článku by to mohlo vyznívat jinak): – Vysokopodlažní je jen část nynějšího vozového parku; část naopak již nízkopodlažní je; v každé soupravě je řazen jedna vysokopodlažní a jedna nízkopodlažní jednotka. Z kontextu předpokládám, že novější (již nízkopodlažní) z dosavadních jednotek budou nově spojovány do dvojic „samy se sebou“, tzn. že nové jednotky budou doplněním vozového parku (v situaci, kdy budou vyřazeny ty staré, vysokopodlažní), nikoliv jeho kompletní náhradou. – 7,5min. interval je v úseku Wien Oper – Wiener Neudorf zaveden už nyní, tzn. z údaje v článku je zřejmě myšleno jeho rozšíření i na trasu Weiner Neudorf… Číst vice »