Cestovní ruch Infrastruktura Lidé Rozhovory Železnice Zprávy

Tomáš Hanák: Vzhůru, mladí romantici a idealisté! Vzhůru i vy, kteří nevíte, kam s penězi!

Zastávka Nižbor. Chátrající železniční sklad z roku 1876 proměnil Tomáš Hanák ve stylovou hospodu. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Zastávka Nižbor. Chátrající železniční sklad z roku 1876 proměnil Tomáš Hanák ve stylovou hospodu. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Herec a hostinský z nádraží Nižbor Tomáš Hanák chce být optimistou. „Železnici fakt věřím, i díky existující konkurenci. Je to moderní, ekologické, radostné, vztahy utužující, zážitky přinášející, výlety podporující. Cesta vlakem je jako film,“ říká v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz.

Tomáš Hanák. Autor: Pastorius – Vlastní dílo, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2099627
Tomáš Hanák.
Autor: Pastorius – Vlastní dílo, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2099627

Jak dlouho ještě vydržíte se svou hospodou?

Loni jsme Zastávku už skutečně prodávali. Hospoda nás málem stála manželství, každopádně ale spoustu energie i nervů – ale to vám potvrdí každý, kdo podniká v gastronomii. A vlastně i skoro každý, kdo samostatně podniká. Administrativní zátěž a permanentní pocit, že vás stát považuje za podvodníka, jsou zničující a naprosto demotivující. Nakonec jsme se rozhodli ještě pokračovat. Nákladná a vyčerpávající rekonstrukce nádražního skladu – bez jakýchkoli dotací – trvala nějakých šest let. A vzdát to po pěti létech provozu nám asi přišlo trochu absurdní, možná zbabělé, každopádně tragické. Ale co bude, netuším. Pocity se nijak výrazně nezlepšily, přístup státu jakbysmet.

Takže vás asi neláká pustit se do dalšího drážního skladu, vechtrovny nebo zapadlé topírny, případně si pořídit vlastní drážní vozidlo…nebo ano?

Rekonstrukce, nákup vagonů, přestavba na ubytování, pátrání po šroťákách, to všechno bylo vzrušující. Bylo to dobrodružství, větší už asi nezažiju. Často to hraničilo se šílenstvím – třeba záchrana dalšího krásného dřevěného skladu z roku 1899, určeného k demolici, a jeho přestěhování o dvanáct kilometrů z Vráže do Nižboru. Ale stálo to příliš mnoho sil, papírování i peněz, než abych se už „nevyléčil“. Ale všem, kteří se snaží zastavit rozpad či úplné mizení všeho cenného kolem kolejí, samozřejmě držím palce. Vzhůru, mladí romantici a idealisté! Vzhůru i vy, kteří nevíte, kam s penězi! Stojí to za to, protože čas je neúprosný. A Svatý Petr vám možná něco odpustí.

V čem je umístění hospody na nádraží výhodou a nevýhodou? Ptám se proto, že v poslední době se zahušťují jízdní řády a cestující tak ani nemá čas posedět. Podle mě to dost nádražek zlikvidovalo … funguje vaše hospoda vůbec jako nádražka, nebo lidé spíše přijíždějí autem?

Hosty z vlaku máme rádi, bývají to trochu jiní lidé, zvědavější, s toulavějšíma botama, často celé rodiny. Ale většina přijíždí auty, na motorkách, často hodně hlučných, na kolech, často hodně drahých, na kánoích, občas i na koních a často, díkybohu, jednoduše pěšky. Většina už o nás ví, jedou najisto. Ale i těch „na jedno pivo“, než přijede vlak, je dost. Hospodu jsme fakt dělali i pro ně.

Jste staromilec, nebojíte se, že vás v Nižboru doběhne nějaká modernizace železnice a záplava modrého zábradlí a vysokých peronů?

Samozřejmě jsem se báli! Třeba nedaleké loděnické nádraží, kde se natáčely Ostře sledované vlaky, dostalo modernizací pěkně na frak, kouzlo místa je pryč. Z důvěrného, lidského nádraží se stalo neosobní, anonymní, smutné. Ale u nás v Nižboru se v těchto dnech dokončuje překvapivě citlivá oprava zděné budovy nádraží a výsledek je skvělý! Ve spojení s našimi dřevěnými sklady, starými vagony a hospodou je z toho jedinečné místo, dýchající minulými stoletími. Malý zázrak. A teď budu kmotrem otevření veřejné knihovny na krásně opraveném nádraží v Turnově, což je čirá radost a následováníhodný příklad. A už jen na okraj – spousta obcí by si jistě dokázala s „přenechaným“ nádražím sakra dobře poradit, viz třeba německý model Kulturbahnhofu, kdy se zdánlivě nepotřebný objekt promění v kavárnu, malé kino, divadélko či právě knihovnu.

A co třeba zrušení tratě, podobně jako se to stalo nedaleko mezi Kralovicemi a Mladoticemi? Měla by pro vás i lokálka bez provozu kouzlo?

V ekonomice a hodnocení rentability tratí se nevyznám, ale vždycky je to smutné. Konec kapitoly. Naší trati to snad nehrozí, což dokazují i investice z poslední doby, už zmíněné nádraží nebo krásně opravený ocelový most ve Žloukovicích, takže nekrolog se zatím nekoná. I moderní motoráčky mají své kouzlo, když šupačí podél Berounky, neřkuli historické soupravy tažené párou – to vždycky všichni hosté odběhnou od svých piv a bůčků a z rampy u kolejí zírají na tu nádheru. Klidně bychom jim v té chvíli mohli prošacovat kabelky a baťůžky, co nechali u stolu bez dozoru –  jenže většinou zíráme s nimi.

Jak vidíte budoucnost železnice v tuzemsku? A jak se vám ta představa líbí?

Chci být optimistou. Třeba do Brna, Ostravy nebo Pardubic prostě autem už dávno nejezdím. Člověk si musí ťokat na čelo při pohledu na dálnice, které se naprosto nepochopitelně – o nákladech nemluvě! – stále znovu a znovu a absurdně dlouho opravují a šnečím tempem staví. Je to strašidelně vleklé, beznadějné. Takže železnici fakt věřím, i díky existující konkurenci. Je to moderní, ekologické, radostné, vztahy utužující, zážitky přinášející, výlety podporující. Cesta vlakem je jako film. Mimochodem, asi víte, že náš nejslavnější – a světoznámý – skladatel filmové hudby, Zdeněk Liška, rád psal právě ve vlaku, prý si pronajímal vagon – proč asi? Změna, pohyb, tisíce obrazů, koleje, sbíhající se v nekonečnu…

Líbily by se vám třeba vysokorychlostní tratě a cesta mezi Brnem a Prahou za hodinu?

Proč ne? Ale, na druhou stranu – proč si dvě hodiny nečíst knížku, nedat si v jídelňáku polévku a pivo? Jsme malá země a ty „vysokorychlostní“ zisky – třeba debaty o možném zvýšení povolené rychlosti na dálnicích na 160km/h – jsou, podle mě, zanedbatelné, zbytečné a z pohledu věčnosti až komické. Jsem už starší a po dalším a dalším zrychlování fakt netoužím, já už chci spíš zpomalovat a brzdit.

Letošní sezonu na vaší trati poznamenala výluka. Neznechutila vám autobusy?

No, to byly hrůzostrašné dva měsíce, už mi tekly nervy a párkrát jsem na řidiče opravdu vyjel, což v nátuře fakt nemám. Prázdné čekající autobusy stály na našem soukromém pozemku, pár metrů od odpočívajících výletníků na zahrádce hospody, motory spuštěné, v létě kvůli klimatizaci, v zimě kvůli topení. Vytékající olej, nedodržovaní rychlosti… Opakovaně jsme si stěžovali „nahoře“, ale náprava trvala obvykle nanejvýš pár dnů, někdy jen hodin. Inu, člověk míní, Pán Řidič mění. Ale nedalo se nic dělat, než zatnout zuby – opravené nádraží i most stály za to.

Spolupracuje se vám dobře se Správou železniční dopravní cesty?

Možná v tom trochu hraje roli má známá tvář a jméno, ale jde to. Opravdu. Při většině jednání jsem měl pocit, že obě strany jsou si vědomy zuřícího administrativního Pekla a snaží se proto najít nejméně komplikované řešení, nabývající platnosti nejlépe ještě před smrtí zástupců obou stran.

Máte rád lodě?

Mám, i moře! Měl jsem rád i cestování vzduchem, letušky, vrtule, ale z toho všeho se stal průmysl. Mám prostě rád cesty.

A své hosty?

Prvních pár týdnů sezóny ano. Zbytek sezóny…no, ani se neptejte.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Pavel Hromek
Host
Pavel Hromek

Pěkně napsáno,díky.Líbí se mi především skutečnost,že p.Hanák dal přednost obyčejnému dřevěnému skladišti a jeho rekonstrukci,než nějaké nóbl megalomanské restauraci,do které by stejně nikdo nepřišel.Předloni jsem přes Nižbor jel samozřejmě vlakem,ale neměl jsem čas vystoupit…mým cílem byly Žloukovice s cílem navštívit místa,kde působila trampská skupina Duo Červánek.Až jsem to místo v chatové oblasti našel,zjistil jsem,že jsou všichni už mrtví….
Osobně dávám přednost spíše menším rychlostem vlaku,člověk může alespoň sledovat krajinu a ne si hrát s přihlouplým smartphonem v nějakém vysokorychlostním tunelu…
Bohužel,z projektu „Živá nádraží“ se staly „mrtvá nádraží“-viz např.Zdice ad.

Renata Klánová
Host
Renata Klánová

Moc pěkný rozhovor. Jsem také velký příznivec železnice a zvlášť té staré a nejvíc parní. Při jízdě vlakem se ráda pokochám pohledem z okna, ale ty koridory a tunely, to může člověk jezdit metrem. Držím palce.

VRT
Host
VRT

„nebojíte se, že vás v Nižboru doběhne nějaká modernizace železnice a záplava modrého zábradlí a vysokých peronů?“
Tleskám!

Miro
Host
Miro

Tomáši vydržte, děláte tu hospodu moc dobře. Ať se daří. M.

Michal
Host
Michal

Díky za hezký dárek k Vánocům 🙂

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Ten podnik (mimo jiné s výborným pivem za dobrou cenu) jsem rovněž už minimálně dvakrát (cíleně) navštívil a byl jsem vždy spokojen, takže jej mohu také doporučit – jen proto ještě prosím autora o opravu několika drobných překlepů v textu, aby ty nepozornosti nevypadaly zbytečně neuctivě.

petr.r
Host
petr.r

joo dobře napsaný, třeba brácha na nádraží kde není hospoda ani nevystoupí, ale pěkně napsaný o tych spěchajících lidech i kolech-drahých.

Rossec
Host
Rossec

To už mu moc stanic na vystupování nezbývá, bohužel… .stanice bez nádražky ztratily atmosféru.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Což je jeden z hlavních následků hloupě přeháněné snahy o zrychlení dopravy, podpořený navíc i nesmyslnou likvidací peronních kiosků, které často tvořily administrativní i ekonomickou součást provozu firem, které provozovaly ty „nádražky“.

petr.r
Host
petr.r

já myslím, že za tym stojí někdo jiný, ale je jiné, když třeba otrokovická mašinka musí ustoupit modernizaci zlínky a nějaký kiosek na nádraží , že někdo si vydupal nadnárodní koncern co bude mět pivo za 60kč. A když se čte o hospodě zastávka, tak pohoda jak ve snu.

Frantisek
Host
Frantisek

Ano. Některé přestupy jsou dělané tak těsně, že v případě sebemenšího zpoždění čekáte dvě hodiny bez možnosti občerstvení. Přitom ideální je, když taková hospůdka slouží i svému okolí. Chce to dobu na přestup přiměřenou i délce cesty. V místní dopravě kratší časy chápu (a rychlé malé pivo stačí), u dálkové snesu i rezervu a nějakou tu pauzu (zvlášť, když není po cestě jídelní vůz nebo nefungují záchody). Cesta by měla být spíše celkově svižná a ubíhající, než zběsile honit minuty za každou cenu.

Petr
Host
Petr

Dovolim si napsat par poznamek z me letni navstevy. V Nizboru,je to tu opravdu nadherny. Klice od vagonu kde jsme nocovali nam predaval primo Tomas Hanak,nespechal,zajimalo ho jak jsme na to prisli ,kdyz jsme az od PCE,jestli mne jako firu muze uchvatit spani ve vagonu atd. Poprosil jsem o fotku na pamatku-mam ho rad jako herce z del Kopytem sem ,kopytem tam,Mlyny ,Bible ,Ceskou soda. Byl opravdu prijemny,mozna 20 minut si s nami povidal,s nehranym zajmem,neuspechany -opravdu hotelier na 1A. Pred vececeri jsme stihli uchvatne koupani v Berounce. Jidlo tady spise hospodska klasika,ale mysleno v dobrem,obsluha mila,ochotna a srdecna. Interier… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Já si T. Hanáka vždy vybavím, jako restauratéra z filmu Rebelové.

Petr
Host
Petr

Jeste omluva za chyby,preklepy,upravu-kopirovano,psano a doplnovano na mobilu.

Martin Hanzal
Host
Martin Hanzal

I cesta může být cíl. Děkuju redakci za rozhovor s Tomášem Hanákem. Naše životy se párkrát, vždy na pár chvil, osobně prolnuly a vždy to bylo velmi příjemné posezení, povídání, nebo třeba i krátké společné stání před kamerou (to jen jedinkrát). Čiší z něj klid a vyrovnanost i přes to všechno, čím si v životě prošel. Milá redakce, ještě jednou děkuji a přeji vám oběma požehnané vánoční svátky a do nového roku vykročte tou správnou nohou…

Partneři



CSCARGO