České dráhy ve spolupráci se svým cateringovým partnerem, společností JLV, představily na začátku června novou letní nabídku pro rok 2023, kterou nabízejí na palubách svých jídelních a bistro vozů, ale také ve vlacích pendolino či railjet. K obměňování nabídky dochází u Českých drah, ale i RegioJetu a LEO Expressu pravidelně, a proto si spousta cestujících nenechá ujít možnost občerstvit se ve vlaku.

Letní nabídku ČD Restaurant pro vás připravil Juniorský národní tým kuchařů a cukrářů AKC ČR pod vedením Lukáše Uhera a Jonáše Šlusariuce, kteří se, dle palubního menu, v těchto měsících připravují na světovou kuchařskou olympiádu IKA 2024 ve Stuttgartu.

Trhákem letní sezóny JLV by měl být španělský ptáček s rýží, u kterého vyletěla cena – na JLV nezvykle vysoko – 239 Kč. Pro zajímavost v nejmenované plzeňské lokální restauraci řetězce Ambiente v centru vyjde španělský ptáček s rýží na 189 Kč (dokonce s možností bezplatného přidání přílohy i omáčky). Jako letní polévka je prezentována pórková, u které cena vyšplhala na 75 Kč za malou 225g porci. Dezert ve formě koláče láká na kombinaci rybízu, rebarbory, mandlové drobenky a bílé čokolády. I zde cena vyskočila na 85 Kč.

Nesmíme zapomenout na vegetariánské letní lákadlo v podobě cuketových placek s uzeným sýrem, šťouchaným bramborem a nakládanou zeleninou za 199 Kč.

Mezi dalšími novinkami v letním menu najdeme například ledovou kávu Nescafé Cappuccino za 59 Kč či Frisco jablečný cider za 49 Kč. Co ovšem v menu ani v nabídce na webových stránkách jidelnivozy.cz (na rozdíl od „novinek“ až do roku 2019) nenajdete, je nabídka zmrzliny, která k létu neodmyslitelně patří. Zchladit se můžete tvarohovou klasikou v čokoládě, nanukem Míša, za 35 Kč, nebo nanukem Nogger s karamelem za 55 Kč. Nabídka zmrzlin byla v pendolinu prezentována na vloženém papíru uvnitř menu.

Test letní sezóny 2023 ve vlacích

IC 515 Pendolino 2. 6. 2023 Plzeň hl. n. – Praha hl. n.
Po nástupu do vlaku jsem se usadil na rezervované místo v první třídě, která byla poměrně slušně zaplněná. Zatímco vlakvedoucí přišel na kontrolu do první třídy asi dvacet minut po odjezdu z Plzně, tak personál JLV se do první třídy v úseku Plzeň – Praha vůbec neuráčil zajít. Tedy nakonec se těsně před Prahou ukázal s online objednávkou, ale plnohodnotný servis ve vlajkové lodi Českých drah tak nebyl v první třídě poskytnut. Na fakt, že do vozů 1 a 2 nezavítal ani minibar, asi nemusím upozorňovat. Na několika stolcích byla zjednodušená nová letní menu na A4, zatímco zbytek se válel v prostoru pro nadrozměrná zavazadla.

IC 504 Pendolino 2. 6. 2023 Praha hl.n. – Plzeň hl.n.

Původní plán byl vrátit se z Prahy na otočku mnichovským vlakem EuroCity, ale mrzelo by mě nechat článek jen tak bez recenze z terénu. I když by si to JLV asi trochu zasloužilo.

Kousek za Prahou přišel do vozu stevard s tácem, na kterém měl menu – to bylo tentokrát i na většině stolků v jeho plnohodnotné sešitové variantě. Jenže nefungoval proaktivně a jen prošel uličkou, takže pokud jste jako já seděli zády ke směru, ze kterého přicházel, tak jste si jej všimli pozdě, aniž byste museli na obsluhu halekat. Stevard při zpáteční cestě uklízel, a tak se vracel s vyskládanými odpadky po cestujících z Ostravy na svém tácu s menu. Oslovil jsem ho s tím, zdali si u něj mohu objednat. Dostalo se mně odpovědi, že za chvilku. Nicméně pak se stevard zarazil a povídá: „Jestli máte jen jednu objednávku, tak můžete.“ „No jsem jeden, tak jednu, ale nechcete si to v klidu odnést,“ pokračoval jsem. „Ne, tak jestli to nebude nic tooo tak můžete…“. „Dobře, tak si dám pórkovou polévku, ptáčka a ten nový dezert.“ „Jaký dezert?“ „Ten novej.“ „Jo nový dezert.“

A to bylo vážení vše, takhle vypadá objednávka občerstvení v první třídě vlaku pendolino při cenách, které se již vyrovnají těm o něco lepším restauracím. Bohužel to ukazuje na fakt, že je problém buď sehnat kvalitní personál, nebo jej případně kvalitně vyškolit. Opět nulový nabídkový prodej, žádný dotaz na nápoje a mohl bych pokračovat známou písničkou známou ze série „Na vlastní kůži“. Proč drtivá většina obsluhy JLV nechce zákazníkům prodávat své produkty a vydělávat tak firmě peníze? Netuším. Ale asi to je tak v pořádku, jinak by s tím jistě někdo něco dávno již udělal.

Během chvilky přinesl stevard polévku, která byla teplá a krásně voněla. Chuťově byla moc příjemná a určitě vám ji mohu doporučit. Když se stevard vracel zpět do bistra, tak se dokonce pár cestujících kolem mého místa zeptal, zdali si něco dají. Následně přistál na stole španělský ptáček a… dezert.

Stevard prohodil, že jsem mu na něj udělal chuť a že si ho pak taky dá „na personál“. Za ten malý small talk jsem raději spolkl jízlivou připomínku o tom, kdy se nosí dezert a poděkoval jsem.

Ptáček a omáčka byly exceletní. Přesně takovou chuť si pamatuji z dětství od své babičky. Maso bylo trochu sušší, ale to se u ptáčků prostě občas stává. Tragická byla rýže. Oschlá tvrdá zrníčka, nic, o čem bych psal domů. Za 239 Kč u hotovky by se to stávat nemělo. Vtipné bylo, že stevard opět posbíral odpadky a s nimi v ruce opět přijímal objednávky ve voze, tentokrát v zadní části. Stejně tak působilo komicky, když při jeho třetím návratu s odpadky jej doběhl pán a chtěl gulášovku. Stevard nevěděl, co s plnýma rukama, a tak pánovi nabídl, jestli se nechce projít do bistra. Nakonec se potkal s kolegyní a celé to nějak vyřešili, ale pán si stejně do bistra došel. Jinak stevardka měla pravděpodobně nový vzor košile JLV, který vypadal moc pěkně.

Těsně před Kařezem mně na stole přistál účet. Stevard měl s sebou i terminál, a tak nebyl problém zaplatit kartou, já si tentokrát vybral hotovost. Bohužel opět žádná nabídka kávy, nic. Vzápětí přišla z bistra kolegyně s gulášovkou pro pána, který si ji šel do bistra předtím objednat. Nevěděla ovšem, kde pán sedí, a tak se při průchodu uličkou ptala „GULÁŠOVKA?“ „GULÁŠOVKA?“. Samozřejmě ji odchytil jiný cestující, že by si rád objednal. Po dotazu, co to bude, požádal stevardku o řízek a světe, div se – opět nulový nabídkový prodej. Proboha, to je tak těžké zeptat se alespoň na to hloupé pití?

Dotaz kartou, či hotově a rychle pryč do bistra, hlavně nic neprodat navíc. Jinak většině těchto neefektivních dodatečných objednávek šlo předejít, a to v případě, kdyby z Prahy proběhl řádný proaktivní servis.

Na stole mně zbyl ještě dezert. Ačkoliv nejsem fanouškem rebarbory, tak zde nebyla skoro cítit. Většinu chuti obstaraly mandle a těsto. Dezert byl také hodně sladký, takže pokud nejste porotce MasterChefa s oblibou kyselého, ale milujete více sladké dezerty, tak je to pro vás jasná volba. Jinak koláč je sušší, hodně drobí a rozpadá se, takže vidlička a nůž nejsou úplně praktickým náčiním. Daleko více bych uvítal lžíci.

Suma sumárum, pokud vám nevadí vyšší cena, tak rozhodně mohu letní nabídku doporučit. Jen nečekejte bůhvíjaký servis, i když by tomu ceny odpovídaly. Dezert se prostě s hlavním jídlem nenosí. Jednou provždy nenosí. Nechápejte tuto kritiku špatně, třeba stevardy toto nikdo neučí – netuším bohužel, jak aktuálně vypadá školící proces u JLV.

Jedno je ale jisté, u dezertu za 85 Kč kladete na personál a servis daleko větší nároky, než u dortíku za obligátní „pětku“. Nechci tyhle mladé lidi od této práce vůbec odradit, ale je strašné, když se ta práce dělá takhle bez zájmu. Je to poznat, tuzéry se dávají jen tak ze samozřejmosti, člověk se strašně naběhá, působí chaoticky a tak dále. Věřím, že dojde k doškolení a vše bude příště lepší.

Tříchodové menu (polévka 75 Kč, hlavní jídlo 239 Kč a dezert 85 Kč) vyšlo na 399 Kč (bez nápoje).

Tagy ČD Restaurant České dráhy JLV

135 komentářů