Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

SŽDC chystá modernizaci pravobřežní tratě z Ústí do Děčína, připraví ji na změnu trakce

Nákladní vlak v Königsteinu na hlavní trase Děčín - Drážďany. Foto: LVT771, Wkimedia Commons
Nákladní vlak v Königsteinu na hlavní trase Děčín - Drážďany. Foto: LVT771, Wkimedia Commons

Správa železniční dopravní cesty zaměřila zraky na jednu z nejvytíženějších tratí v tuzemsku, fakticky dožilou pravobřežní spojnici z Ústí nad Labem-Střekova do Děčína východ. Tu hojně využívají především nákladní dopravci. Stát nyní chystá její celkovou modernizaci v předpokládané hodnotě tři miliardy korun.

Hlavním cílem je rekonstrukce všech částí infrastruktury, stavba zahrnuje rekonstrukci železničního svršku a spodku, dále obnovu trakčního vedení, zřízení zabezpečovacího zařízení 3. kategorie a sanaci mostních a tunelových objektů,“ uvedl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Správa železnic předložila dokumentaci k posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), termíny výstavby zatím neuvádí. Záměr projektu chce předložit centrální komisi ministerstva dopravy v roce 2020.

Budou zajištěny parametry pro provoz nákladni dopravy, zejména se jedná o dostatečnou délku staničních kolejí (780 m), tak aby byl umožněn průjezd nákladnich vlaků délky 740 metrů, píše se v dokumentaci EIA. Ve stanicích budou zbudována nová nástupiště.

Otázkou zůstává trakční soustava, tedy zda na trati zůstaně stejnosměr 3000 V nebo se přemění na střídavou soustavu o 25 kV. „Zatím se stavba připravuje na stejnosměrnou trakci, s výhledem možnosti přepojení na střídavou,“ doplnil Illiaš. Trakční stožáry a další infrastruktura už by měla být připravena na přepnutí na střídavou soustavu.

Tu prosazují nákladní dopravci, a to pro celou trasu tratě od stykové stanice v Kutné Hoře.

Podle SŽDC navrhované technické řešení vychází ze „Studie proveditelnosti Optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín“ od firmy Sudop Praha, kterou schválila centrální komise už v roce 2015. Ta by se ale nyní zřejmě měla aktualizovat.

Tragický stav celé tratě na pravém břehu Labe trápí nejvíc právě nákladní dopravce. K úseku ze Střekova do Děčína chce SŽDC letos požádat o územní rozhodnutí.

30 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Není to tak dávno (cca 2 roky), kdy byla dokončena kompletní výměna kolejového svršku včetně sanace spodku v úseku Ústí n/L – Střekov (mimo) – Velké Březno (mimo), dál do . Dokonce se posouvala i zastávka Svádov a Těchlovice a místně došlo ke zvýšení rychlosti plus přidání rychlostníků V130.
    Pravda, na troleje se nešáhlo.
    A protože se na to čerpala dotace z EU, tak tak je možné, že tam bude nutné čekat na uplynutí nějaké doby, než se do toho bude moci zase hrábnout.

    Z tehdejší tiskové zprávy vypíchnu hned druhou větu:
    „Hlavním cílem projektu bylo její uvedení do technického stavu odpovídajícího evropským parametrům a standardům.“
    Více viz.:
    https://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/u.n.l.strekov-decin-vych.html
    https://www.klementas.cz/files/filemanager/TZ_Tra_073.pdf

    A jako perličku uvedu vyjádření někdejšího GŘ SŽDC Pavla Surého pro Krajské listy:
    „Generální ředitel SŽDC Pavel Surý za hlavní přínos rekonstrukce železniční trati označil zvýšení jízdního komfortu a bezpečnosti železniční dopravy. Trať dnes splňuje ty nejpřísnější evropské parametry.“
    Více viz.:
    https://www.krajskelisty.cz/ustecky-kraj/okres-usti-nad-labem/15270-vanocni-darek-za-bezmala-pul-miliardy-nova-zeleznice-pro-cestujici-na-trati-mezi-usteckym-strekovem-a-stanici-decin-vychod.htm

    • A co tím chcete sdělit?
      To, že část trati (jeden mezistaniční úsek vyjma obou k němu přiléhajících stanic) byla uvedena do „normového“ stavu, přece neznamená, že není třeba „vylepšit“ i další její části (m.j. třeba včetně právě žst. Velké Březno).
      A propos: doufám, že někdo ohlídá, aby právě ve zmíněném Velkém Březnu (Březně = ?) byly v rámci té investice vytvořeny (a nikoli naopak ještě zhoršeny) i lepší podmínky pro existenci ZMŽ a pro přestup cestujících mezi „hlavní“ tratí a ZMŽ …

      • „A propos: doufám, že někdo ohlídá, aby právě ve zmíněném Velkém Březnu (Březně = ?) byly v rámci té investice vytvořeny (a nikoli naopak ještě zhoršeny) i lepší podmínky pro existenci ZMŽ a pro přestup cestujících mezi „hlavní“ tratí a ZMŽ“

        Samozřejmě např. výhradní provoz pod ETCS.

        • No, to já jsem měl spíše na mysli peron (bohužel s podchodem), kam by mohly jezdit i vlaky ZMŽ (přímo bez přestavování) …

      • Jen jsem chtěl upozornit na to, že ještě před necelými 2 roky trať 073 splňovala „ty nejpřísnější evropské parametry“ dle nejvyššího představitele vlastníka tratě a dnes si přečtu hned v první větě, že trať je „fakticky dožilá“ a je nutná její celková modernizace za 3 mld. Kč.
        Otázka tedy zní: Proč už po necelých 2 letech je trať opět ve špatném stavu, že je nutná její celková modernizace? A pokud je ve špatném stavu, proč není uplatněna reklamace? Na stavbu bývá záruka minimálně 5 let.

        • Ale tam se jen vyměnil železniční svršek na trati a postavily 2 zastávky.Ty byly jistě postavené podle dnešních norem a zůstanou i po rekonstrukci.Celková rekonstrukce se bude týkat hlavně stanic(výstavba peronů,nového zab.zařízení,trakčního vedení),což je potřeba k tomu,aby se mohlo stanice ovládat dálkově a mohl se instalovat zabezpečovač ETCS.

        • A netýkala se ta poklepání na rameni jak skvěle opravili kousíček trati právě a jen stavu toho opraveného kousku? 😉

          • Také si myslím – to zase jen někdo něco vytrhl z kontextu a další jen citují to zkreslené vyjádření …

  • Jen by mne zajimalo, kam chteji dostat mezi Strekovem a DC vychod tech 780m stanicni koleje. Velke Brezno nepouzitelne a kde najit cca 300 m navic v Boleticich ??? ….

    • Když se chce, jde leccos – viz třeba vytažení štíhlých spojek v Úvalech daleko ze stanice, nebo už podobné řešení z mnohem starší doby v žst. Libčice nad Vltavou …

    • A proč by to tam prosím vás dávali? Je tam dvoukolejka a minimální osobní provoz. A v DC je místa na odstavení dost. Není to spíše jenom obecný žvást replikující se u všech podobných akcí?

      • Zrovna v Děčíne teda není místa nadbytek. Když třeba Němec nebere musí se některé vlaky odstavovat už ve Velkém Oseku nebo do konce i v Havlíčkově Brodě. Do budoucna tam chce Ústecký kraj zvýšit poptávku ohledně osobní dopravy. Za mě zvýšení délky kolejí jednině dobře !

        • Co naděláte – „Lakatošové“ přece vždycky vědí nejlíp, jak si s čímkoli poradit …

        • Ale kde se to bude prodlužovat? Já se díval do Studie proveditelnosti, a tam nic takového není. A jestli se nepletu, tak na Střekově i v Děčíně-východ ty odstavené koleje (alespoň některé) mají tu délku 780m a více (a rozšiřovat není kam). A s osobkou bych to tak černě neviděl. Kraj se vzmůže max na 1 pár os vlaků za hodinu, což stěží povede k potřebě odstavování nákladů někde mezi ÚL a DC.

    • Jde o to, že je to špatně celé, protože pro vlaky o délce 740m a zabezpečení ETCS je kolej o delce 780m málo .

  • „Podle SŽDC navrhované technické řešení vychází ze „Studie proveditelnosti Optimalizace trati Kolín – Všetaty – Děčín“ od firmy Sudop Praha, kterou schválila centrální komise už v roce 2015. Ta by se ale nyní zřejmě měla aktualizovat.

    Tragický stav celé tratě na pravém břehu Labe trápí nejvíc právě nákladní dopravce. K úseku ze Střekova do Děčína chce SŽDC letos požádat o územní rozhodnutí.“

    Tím myslím je řečeno vše…

  • „stejnosměr 3000 V“. Co to proboha je? To už autor může rovnou napsat „střídosměr“ nebo „jednosměr(ka)“. To mi připomíná básnický výraz „parovky“…

    • Ještě lepší je jakýsi dotační program na dešťovku … za mých mladých let dešťovky byly žížaly.

    • Zatímco „stejnosměr“ dává logiku, „střídosměr“ nebo „jednosměr“ jsou logické i faktické nesmysly.

    • Pane žvástal, každý zná termíny „stejnosměr“ a „střídavina“.

  • Já spíš nechápu, že letos se bude žádat o uzemko a na schválení na MD to jde až v roce 2020, to je nějaká chyba ne?

  • Uměl by někdo vysvětlit k čemu je územní rozhodnutí na opravu již existující trati?

    • Třeba k tomu, že není oprava jako oprava – v rámci této opravy vznikne řada nových objektů (nástupiště, svršek+spodek v místě prodloužení stanic, …) u kterých by nebylo účelné je administrativně řešit metodou „každý kus extra“.

    • Nové mosty, podchody, protihlukové stěny, nové technologické objekty, prodlužovaní staničních kolejí a z toho plynoucí změny zhlaví, nové vedení kabelů, nová nástupiště i posunutí zastávek….

    • A předpokládal bych i nějaká radikálnější řešení mnoha tamních křížení železniční a silniční dopravy, a možná dokonce někde i nějakou rektifikaci oblouků – a to už územní rozhodnutí vyžaduje určitě.

    • Neuměl, protože na opravu není třeba. Nicméně zde se jedná, je to i v nadpisu článku, o modernizaci – a na tu již je územní rozhodnutí nutné (viz komentáře výše). Takže to chce spíš upřesnit si pojmy – oprava (dát trať do provozuschopného stavu (jakýmkoli způsobem, ale prostě se po ní dá jezdit, třeba pomalu, ale dá)); rekonstrukce (dát trať do původního stavu); modernizace (dát trať do lepšího stavu, než v jakém byla původně postavena). Ano, hodně často se tyto pojmy nepoužívají správně, ani já je vždy tak nepoužiji, když to třeba nemá valný význam rozlišit, ale je fajn vědět, jak to doopravdy je pro případy, kdy to význam má.

      • No ještě ti tam chybí optimalizace, což je něco mezi rekonstrukcí a modernizací. A optimalizaci se jedná právě v tomto úseku.

    • Aspoň v současné chvíli ve článku není o opravě, ale jednoznačně o investici – technickém zhodnocení – a to takovém, které se dotkne i území.

Newsletter

Partneři


Výběr editora