Jako neodborník vnímám existenci hákovnic jako existenci manželky inspektora Colomba. Stále se o nich mluví, ale nikdy jsem je neviděl a nevím, jak vypadají. Ani Wikipidie termín hákovnice nezná, ukáže jen palnou zbraň. Prosil bych nějaké odborníka o popis takové hákovnice a vyvětlení jejího fungování. Uvítal bych odkaz na nějakou normu či instrukci, která jejich konstrukci a užívání zavedla
Jan Kužílek
1 měsíc
Mám osobní zkušenosti kdy pár Vectronu díky více polohovacímu ovladači nesundá zberač v první poloze na prvni dobrou. Prostě už na něj přišla únava. Udělá to jednou z sta požadavků. Už jsem takhle jednou a naštěstí to byla jen světelná dal povel zvednout a zjistil, že tam zberac je celou dobu. Takže dnes si poctivě hlídám voltmetry. Ale chyby se stávají a stávat budou.
A neměl by ovládací prvek být důvodem pro opravu? Prostě vozidlo odstavíte a ovladač vyměníte. Pokuď jde závada od únavy, tak ovládací prvek prostě a jednoduše měnit preventivně po nějakém čase a nebo konstrukci jinak upravit. Kdekdo se tu ohání letectvím, ale tam je naprosto běžné součástky na letadlech obměňovat periodicky a nečekat na to, až se to rozbije.
Takže by mě tedy fakt zajímalo, kolik bude těch případů, kdy opravdu strojvedoucí na tu stahovačku úplně zapomněl a neudělal nic. Si myslím, že jich bude minimum a ta hákovnice spíše odhaluje špatný technický stav vozidel. V minulé diskuzi byla zmínka, že to tam někdo strhl dvakrát, když mu šel sběrač dolů 15 sekund a bylo to uzavřeno na závadu HV, pak se řešil ještě problém u řad 122 a 123, že sběrač nedržel ve stažené poloze a mohl o tu hákovnici za jízdy zavadit.
Trošku zašpekuluju: ona to taky může být záležitost s jakým cyklem pracují sběrníce a řídící logika toho kterého mnoha počítači řízeného systému.
Tedy pokud na nějaký ovládací prvek „mazácky klepnete“ v řádu jednotek milisekund a cyklus sběrnice, kterým je ovládací prvek připojen, je v řádu desítek milisekund, pak se jeho obsluha nemusí na sběrnici propsat a sběrač se prostě nestáhne.
A ovšem muže to být také záměr vývojáře, aby se sběrač nestáhl, pokud jen krátce zavadíme o ovladač třeba rukávem.
To je dost blbost. Proč by nad tím měl vývojář uvažovat, když si někdo omylem stáhne sběrač, tak se žádná tragédie nestane, zatímco opačně, pokud se nestáhne, když je potřeba už to průser je. Na starých panterech má ovladač sběrače aretovanou polohu pro stažení, ale na nových vymyslely nearetovanou polohu pro stažení a aretovaná je taky myšlena jako nouze. Takže já to neřeším a na nových i starých to dávám stále do aretované. Pokud někdo na starých to bude dávat do aretované a na nových do nearetované, tak dříve nebo později z toho bude průser. Na starých se v nearetované… Číst vice »
Píšete to Tomáši správně a přesně tak to i bylo.
Strojvedoucí jel zcela správně, včas si připravil rychlost, půl km před stahovačkou vypnul hlavní vypínač, „cvrnknul“ do stažení sběrače, na loko naskočila EDB do vlastní spotřeby. Bohužel nezkontroloval voltmetr a spokojeně pokračoval k hákovnici. Času bylo dost. A pak nastal rachot na střeše a rychlobrzda.
Klepne se na displej {stáhnout sběrač}
„opravdu chcete stáhnout sběrač?“
{ano}
„vyčkejte na stažení sběrače“
„stažení sběrače se nezdařilo – opakovat stažení sběrače?: ano/ne“
{ano}
„příliš dlouhá odezva systému s žádostí o stažení sběrače – opakovat?“
{ano}
„z důvodu velkého množství pokusů o opakované stažení sběrače proveďte ověření“ (otáčejte soustřednými kruhy s obrázkem staženého sběrače, až bude ve správné pozici)
… 🤣🤣🤣
S tím neplánovaným stažením sběrače se zapnutým hlavním vypínačem při stání lokomotivy na místě může nastat problém. A to ten, že se přepálí trolej neboť klesající sběrač vytáhne oblouk který „pálí“ do jednoho místa na troleji. Z čehož může být „bouřka“ na střeše.
Kdežto když se stáhne sběrač se zapnutým hlavním vypínačem za jízdy se nic nestane, neboť oblouk po troleji „běží“ za sběračem jak ho ujíždějící lokomotiva táhne po troleji pryč.
Na laminátkách a plecháčích když stahuji sběrač nejprve vypínám hlavní vypínač červeným „hříbkem“ a až poté přepínám ovladač sběrače do polohy „staženo“.
Vážený chytrolíne. Tak se s tím vectronem nauč jezdit. Automatika, skluzová ochrana, hlídání systému, napětí, proudů atd atd.
Takže kolik že toho tam na tebe zbyde? Ne, fakt tahle fíčura nemůže za to, že někdo nestáhne a jěště něco. Sos poloha sběrače je dokonce aretovaná, opakuji ARETOVANÁ. Tak používej tu. Vypne ti generativní mód pokud jsi jel rychleji jak 30 a projedeš stahovačku ještě hladčeji.
Zavedl bych pravidlo že pokud už musí být použita hákovnice musí být zároveň použita i záblesková světla. Tím se vytvoří návyk „támhle to bliká, pozor na to“.
To lze ošéfovat nařízením že u dočasných stahovaček budou blikačky umístěny vždy, neboť je to záležitost která je na rozdíl od pevných stahovaček na trati jen dočasně.
Problém totiž může být v tom, že zatímco o „pevné“ stahovačce strojvedoucí ví a reaguje na ni v podstatě automaticky mu dočasná (výluková) stahovačka může utéct, neboť je to něco navíc, co tam běžně není. Proto bych dočasnou stahovačku zvýraznil blikačkou. Jako další bezpečnostní vrstvu. Jako upozornění na to, že tohle je tam navíc.
Nezrušíme. Neboť hákovnice v troleji je také něco navíc co tam běžně není.
vjkm
1 měsíc
Jestli je to chyba strojvedoucích (na nějakou analýzu zvědavě čekáme), dalo by se předpokládat, že těch projetých stahovaček bude v ČR více, jen prostě bez takových následků neboť jinde třeba ty hákovnice nejsou.
Ono jich je projetých více. Akorát málokterá trvá skoro rok, takže se to zpravidla nestihne tolikrát, jako v Roudnici. Podobné té roudnické stahovačce byla svého času například odbočka Králův Dvůr, nebo opravovaný most u Třebušic. Tam bylo také zanecháno mnoho sběračů.
Jarda79
1 měsíc
Vím že bude smršť mínusů ze strany strojvedoucích. Ale proboha když se to stane poprvé, podruhé, po třetí OK. Ale tady snad každý strojvedoucí, pokud má IQ vyšší než jeho lokomotiva (a není to technická závada HV) o Roudnici ví, je to mediálně známé, už jak Čapí hnízdo a pokud to stejně dalších 15 nezvládne, tak je asi něco dost špatně v kvalitě některých strojvedoucích. Na jednu stranu by chtěli mít plat jako piloti, ale při stejné kvalitě jejich práce by byly na letištích jatka. Neměl by ještě v Hrobcích a v Hněvicích na každou mašinu nastoupit přepínač tlačítka stáhnout… Číst vice »
Hele možná jsou strojvedoucí blbci. Co s tím uděláme?
a) někde najdeme tisíce chytrých lidí ochotných je nahradit
b) přizpůsobí řešení mimořádností tak aby to zvládl projet i blbec
a2) zjistíme, že ty tisíce ochotných lidí k náhradě jsou také blbci dle toho to měřítka. Dokonalí lidé neexistují, nikdo není dokonalý, všichni chyby dělají, s tím se musí pracovat.
b) zůstává v platnosti
Petr Šimral
1 měsíc
Co s tou Roudnicí? Taky nám tam leží jeden sběrač na zemi. Řešení bez hákovnic samozřejmě existuje. Je tam vodorovno, tedy není nutno úsek bez napětí nějak brutálně zkracovat. Takže dvojité děliče od Hrobců ještě před spojkami, od Hněvic až za rozpletem zhlaví a holt na všech dopravních kolejích. Takže místo 4 děličů a 4 hákovnic by to bylo 14 děličů. Zcela logicky by se nám zkrátila rozjezdová vzdálenost od současného nástupiště mezi druhou a čtvrtou kolejí. To je řešitelné provizorním prodloužením nástupiště na potřebnou délku pro rozjezd. Co tím získáme? Bezproblémovost provozu (tedy ve stahovačce vždy občas někdo uvázne,… Číst vice »
A vy jste si jistej, že ti piloti nejsou schopni vlítnout do toho pod výkonem a obloukem to všechno hezky dostat pod napětí? A povězte, co se stane po takovém prima oblouku? Obdoba hákovnice.
Tak samozřejmě nejde nikdy vyloučit vjezd vlaku pod výkonem do beznapěťového úseku. Pro ošetření tohoto stavu tam dávám ty děliče dva cca 20 metrů od sebe, kde úsek mezi děliči není uzemněn. Tedy za prvním děličem vznikne dostatek času na vypnutí hlavního vypínače lokomotivy a pokud budou děliče udržovány (hlavně ten první), tak by se neměla propojovat uhlíková stopa na děličích.
Pokud někdo vlítne do beznapěťového úseku pod výkonem dojde zpravidla k aktivaci podpěťové ochrany a automatickému vypnutí hlavního vypínače HV. Čímž je sběrač elektricky oddělen od obvodů HV a nemůže dojít ani ke zpětnému toku proudu při rekuperaci.
Každopádně nesouhlasím s tou potřebou posouvat perón. V tvém řešení totiž namísto stahovačky stačí vypínačka, a to je proces ani ne na 1 sekundu = stačí vykonat těsně u cedule. Takže rezerva na rozjezd nemusí počítat s klesáním sběrače.
V Táboře při stavbě koridoru bylo něco obdobného. Bez hákovnic, ale myslím i na “tvrdo” bez troleje. To pro nás teď není podstatný. Nebyl ale problém před rozjezdem rychlíku od perónu kousek couvnout, aby byl dostatek prostoru na rozjezd. Co brání podobnému řešení v Roudnici? Se zbytkem souhlas s Petrem Šimralem.
Bezproblémovost je mít strojvedoucí, kteří zvládnou návěsti pro elektrický provoz.
(PS – počítám že maximálně jedna z těch MU se vyšetřuje jako závada HV)
A co opatření na straně infra, které zakryje veškeré kontrukce mostu a nic z toho co popisuješ nebude třeba?
V Povrlech to dokázali a v zahraničí to tak dělají naprosto běžně.
Zkušební provoz
1 měsíc
Tak není to tak dlouho co i zde, na webu, v diskuzích k tématu tahle myšlenka padla, v té době už se zkušební provoz těch návěstidel spouštěl jinde, v Roudnici byla ideální příležitost, ale bohužel, snad až teď…
N.N.
1 měsíc
„hákovnice budou výjimečným řešením na pár dnů“
Mají sice pravdu, ale takhle jsme to nechtěli!
Mimochodem, zapisuje záznamník rychloměru také stažení sběrače? Pokud ano, bylo by docela fajn zjistit z těch „havarovaných“, jak to bylo.
Otázka zní, jestli se vyhodnocují jen potom, co se nějaký průšvich stane. Z moderních vozidel je spousta dat, ale musí je umět někdo zpracovat a analyzovat a nedejbože i proaktivně reagovat 🙂
No a to je právě ten omyl. Takže díky za potvrzení, že prevence v údržbě se fakticky neřeší a jen se čeká na průšvih. Řešení na práci s velkými objemy dat samozřejmě existují.
Tak skoro před třemi lety jsem zkusil navrhnout záblesková světla kolem hákovnice. A on se toho někdo chytl. Třeba to bude malý záblesk v myšlení SŽ. Ale podle mého názoru by se takové pasti neměly používat. I když někdy není jiné řešení, tak to pořádně označit. To, že výpravčí volá, neznamená, že si to strojvedoucí nezapamatuje. Ale může ho vyrušit něco jiného a potom se ten sběrač nestačí stáhnout. Potom se nakonec může udělat statistika, jestli to pomohlo a nebo ne. A pokud ano, tak je to jedině plus pro cestující, co se dostanou včas domů, dopravce, že si nezničí… Číst vice »
Logicky, protože dokud to nebude tak, že „neblýskalo = sejmutí viny“, jde jen o zhoršení. Člověk se časem naučí hledat jen něco bleskavého, a když to pak jednou nebude, tak tím spíš bude hrozit to přehlédnutí.
U nás máme totiž princip „ale i kdyby to všechno bylo blbě nebo vůbec nebylo, stejně měl vědět.“
Jaký rozdíl proti „oranžovým cedulím“ – ale tam holt někomu chyběl pořádný kontrast, a změnit bílé čáry v černé bylo nějak moc mentální práce. Tak aspoň ty oranžově orámované, za mě ideální stav. Stačilo by jen zakázat jejich umístění jinde než v troleji.
Nefunkčnost doplňkové signalizace vás nezbaví odpovědnosti a to platí nejen na dráze. Je to doplněk. A dlouhodobě by spíš byl průšvih, kdyby se kvůli nějakému alibismu došlo do stavu, kdy bude podél kolejí přeznačkováno stejně, jako podél silnic – kdy ten les dopravních značek má kořeny právě v různých výmluvách.
podle mě to bude vždy je doplněk. NA něco, co je opravdu nebezpečné. Jako např. v Olomouci, když otevřeli obchvat. Dva dny po sobě někdo použil navigaci a projel zákazem vjezdu na starou cestu a obrátil auto na střechu. Tak nic nesvítilo. Ale když je někde zúžení a bliká to tam, tak jsem moc nehod neviděl. Tady to bude stejný princip. Dát to jen tam, kde hrozí nebezpečí – hákovnice.
Jaroslav
1 měsíc
Kdyby se strojvedoucí věnovali řízení a ne jiným věcem tak to stáhnou mají to v rozkaze a ještě jim výpravčí navíc volá tak kde je chyba?
Z mnohaleté praxe strojvedoucího můžu říct, že je to opravdu chyba strojvedoucího. Ale. Vy jste třeba jako řidič auta nikdy nepřehlédl značku ?
Strojvedoucí jenom nesedí a kouká ven, ať už do mlhy, tmy nebo slunce. Ovládá více věcí a vše za jízdy. Info systém, vysílačku, poruchy, skluzy, čte rozkaz za jízdy, jízdní řád. To v autě nemusíte.
A bohužel, stát se to může. Fíra je potrestán, i finančně, ostuda, řeší škodní událost. Určitě to žádný nechce.
Opravdu chcete, abych tady zveřejnil průser SŽ z posledního týdne, kde šlo životy? Anebo se už přestanete do firu navázet ? Nejsou to svatoušci, ale zachraňují vám zaměstnancům SŽ zadky.
Klidně ho zveřejněte. Lidský faktor je faktor chybující a je irelevantní, v jakém dresu ten člověk je zrovna oblečený. A ano, naše železnice je stále na lidském faktoru hodně závislá, protože holt si tu neseme historický dluh opřený i o letitý odpor k modernějším řešením – takže ještě v roce 1996 se zprovozňovaly klasické reléovky model AŽD71 a archaické LS90 mnozí adorují ještě dnes a naopak se rádo nadává na ETCS, ESA, dálkové řízení atd.
A tak někdo zase vidí řešení v tom, že by se měla provizorně předrátovat stanice – což ale zadarmo také nebude a s ohledem na plánovanou celkovou modernizaci se efektivně bavíme o vyhazování peněž komínem.
Samozřejmě, pokuď by na dráhu bylo neomezené množství peněz, takový luxus si dovolit můžeme. Ale realita je taková, že peníze spíše chybí.
Opravdu by mě zajímalo kde je ta hranice, co se vyplatí a co už ne. Pokud tam bude skoro rok hakovnice, tak za mě „predratovat“ stanici pomocí děličů vážně není nic tak hrozně těžkého. Ale chápu, musel byste se svým MVTV přestat chrápat a něco dělat.
Btw cena předrátování by se v ideálním světě měla promítnout do ceny stavby. Ale to po SŽ opravdu chtít už nemůžeme…
Takze nez to predratovat jednou, radsi to delat nekolikrat kvuli strzene troleji, do toho platit vyjezdy na kontroly vedeni, kdyz to odnese jen sberac a zabetobovat povest zeleznice jako nespolehliveho prostredku?
To myslite vyjde levneji?
Podle Drážní inspekce došlo od roku 2012 do loňského června k 253 podobným mimořádným událostem. Přinesly přerušení provozu na 463 hodin. To máme bratru 20 dní. A to se vyplatí!
Vašíček z výtopny
1 měsíc
To je jak u blbejch na dvorečku. Jen a pouze hákovnice zajistí, aby strojvedoucí při nerespektování návěsti nezavlekl napětí na chráněnou část, zejména dojde-li k totálnímu nerespektování a projede úsek pod výkonem. A pokud strojvedoucímu nestačí k upozornění ani ten telefonát z dopravy, záblesková návěstidla jsou sice fajn, ale kde nic není, smrt ani hákovnice neberou.
Napadlo mě tohle, ale nevím, jestli to existuje: Dělič, nevodivý trolejový drát až na druhou stranu mostu a tam zase dělič. Přičemž v nosném laně budou taky děliče a laníčka také nebudou vodivá (pokud nosné lano musí zůstat ocelové.
Zeptám se hloupě:
Proč se v článku píše o děličích, když to zajistí jen a pouze hákovnice?
A proč hákovnice nepoužívají v okolních zemích, když jiné řešení neexistuje?
Je tam teď izolační deska? A i kdyby naprosto vůbec nijak nešlo pod roudnický most nacpat izolační desku a ochrannou konstrukci, tak proč ty hákovnicice jsou standardem u SŽ i pod staveništi, jde na ochranný tunel je dostatek místa?
Luboš
1 měsíc
Dobře, mají rádi hákovnice, používají je a budou. Fajn.
Může někdo znalý odhadnout, kolik je jich nainstalováno a kolik by stálo, zvlášť na koridorech, k nim ta speciální návěstidla se zábleskovým světlem dát rovnou při instalaci?
Jde mi o to, jestli by náhodou nebylo ekonomicky výhodnější tam ty blikačky dávat rovnou, neřešit mimořádnosti, zpoždění atd., půl roku o tom nemluvit a pak stejně instalovat světla.
Zaujalo mě také, že světla budou „objednávat“. To světlo stojí milióny, že jich rovnou nemají pár na skladu?
Protože to jsou lidi. S těma je furt nějaký problém. Když jsme teda u těch telefonátů, mnohem lepší než telefonát desítky minut / hodiny předem by bylo hlasové upozornění z tabletu třeba kilometr před stahovačkou. Opravdu nechápu, co je na tom nerealizovatelné.
Problém je v tom, že nevíme, kolika nehodám ta záblesková světla zabrání. Pokud je každý strojvedoucí předem telefonicky upozorňován, přesto do hákovnice někteří najedou, kolik vrstev opatření je třeba ještě provést a za jakou cenu, aby počet nehod byl nulový?
Vzhledem k tomu počtu mimořádek by se tam dávno několikrát zaplatily i ty údajně prohibitivně drahé děliče a práce s jejich instalací, natož pár blikajících světel, i když budou od některého z dvorních dodavatelů SŽ s pořádnou marží…
Nojo, jenže dělič bude platit SŽ ze svého rozpočtu, zatímco urvané sběrače platí ze svých rozpočtů dopravci. Takže by se sice dělič vyplatil všem kromě jedné státní organizace.
Kdyby SŽ požadovala použití děličů už během projednání onoho projektu na opravu mostu, děliče by byly zahrnuty do rozpočtu a zaplatil by je investor opravy mostu.
Už zašli příliš hluboko s házením všeho na strojvedoucí. Kdyby teď ustoupili a dali tam děliče …
… tak by se zachovali jako v letectví, kde je takový postup běžný.
Zas na druhou stranu, očividně za to strojvedoucí můžou, zvláště když jim ještě volají. Ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby takové nebezpečí ani nehrozilo. Speciálně na jedné z nejdůležitějších tratí.
Protože dopravce vždy MUSÍ. SŽ když má čas, neprší, nesvítí sluníčko, není mráz, jsou optimální rozhledové a rozptylové poměry tak snad, možná, za určitých nespecifikovaných okolností možná i MůŽE.
Takový tunel ze dřeva. I proto pádu předmětů ze staveniště. No a izolace té dřevěné konstrukce je buď izolační deskou, nebo tím, že konstrukce je dost daleko od troleje.
Jasně, ona v tom místě musí být i snížená trolej, protože tam prostě není místo, ale vy máte řešení 😀 Hele tak proč nejdete makat na místo, kde byste nám to aktivně projektoval?
Ano, je. Neutrální pole. Ale to by se muselo někomu chtít.
Tomáš Záruba
1 měsíc
Takže jsme ve fázi “mrtvému koni zkusíme dát lepší podkovy”… 🙂
Ale z toho odkazu na “projektanta investora” už je cítit přece jen jemný distanc, tak snad během toho roku co nás ještě čeká na to každému jinému zjevné řešení přijdou…
Já jsem na mašině nikdy nejel a nemyslím si, že to kterýkoliv fíra s chutí strhne.
Na druhé straně, když se to stane, je to obrovský šlendrián ze strany toho fíry.
Nikdo neříká netrestat, adekvátní trest má za chybu přijít.
Adekvátní trest není používat schválně řešení, které výrazně zvýší následky chyby pro chybujícího i široké okolí. To není trest, to je kravina.
A nenamlouvat si, že drastičtější tresty sníží počet těch chyb, tak jednoduše to fakt nefunguje, může se stát i opak – hrozící vysoký trest zvýší nervozitu a tím pravděpodobnost chyby. Je to případ od případu.
Když havaruje několik letadel a všechna stejnou chybou pilota, je HODNĚ velká snaha takovým chybám PŘEDCHÁZET. Ne nějakou kontrolkou co bude blikat jako blikačky v Roudnici, ale zabránit aby vůbec mohly nastat.
Protože člověk dělá chyby, vždycky. Můžete trochu snížit pravděpodobnost chyby, třeba telefonátem nebo blikačkou. Anebo jim můžete plně zabránit (třeba těmi děliči).
Jen ti chybující piloti si také třeba zopakující celý výcvik, protože jako důsledek své chyby přijdou o způsobilost 😀 Ale psst… to se nahlas říkat nesmí.
Ale houby, nikdo nepopírá, že trest (úměrný chybě) má přijít. To je jen váš slaměný panák.
Jen je to až ve druhé řadě za předcházením opakování stejné chyby, na které vy se chcete vykašlat, protože máte viníka, nejradši byste ho zničili exemplárním trestem a tím to pro vás končí, co by se dalo zlepšit, aby k takovým chybám nedocházelo znovu, to vás nezajímá. To byste se nemohli za týden znovu krásně rozčilovat, co ti mamlasové na mašinách zase blbnou…
Ovšem i v letectví se přijímají řešení úměrná rizikům a nákladům. Navíc tady se nebavíme o tom, že by vlivem technického řešení došlo k ohrožení bezpečnosti. Jenom je to nepříjemné a nepohodlné – má to dopady na zpoždění. A to je zrovna kategorie problému, která už nikoho netrápí ani v tom letectví. Nefungují počítače na odbavení? No tak neletíte. A? Však zítra je také den. Nezaměnujte bezpečnost a pohodlnost.
Nezaměňuju, i obhájci hákovnic většinou v těchto diskusích časem přiznávají, že to jde i jinak bez újmy na bezpečnosti, jen by to bylo dražší a nikdy se to tak nedělalo.
Tak co si přiznat, že to ušetření za děliče už způsobilo při všech těch mimořádkách větší škody, než kolik by jejich instalace stála…
Ty škody ale z bezpečností nemají nic společného. Pokuď dopravci usilují o řešení, ktere minimalizuje jejich provozní ztráty, měli by se na řešení sami podílet. Na lépe vybaveném letišti jsou přistávací poplatky také vyšší.
A tuhle moznost si to zaplatit, treba vyssim poplatkem za jednotlivy prujezd, jim nekdo ze SZ nabidnul, nebo to bylo jen nejde, nedame, nezajima, nikdy se to tak nedelalo, mate byt bezchybni, na to je predpis?
Jako neodborník vnímám existenci hákovnic jako existenci manželky inspektora Colomba. Stále se o nich mluví, ale nikdy jsem je neviděl a nevím, jak vypadají. Ani Wikipidie termín hákovnice nezná, ukáže jen palnou zbraň. Prosil bych nějaké odborníka o popis takové hákovnice a vyvětlení jejího fungování. Uvítal bych odkaz na nějakou normu či instrukci, která jejich konstrukci a užívání zavedla
Mám osobní zkušenosti kdy pár Vectronu díky více polohovacímu ovladači nesundá zberač v první poloze na prvni dobrou. Prostě už na něj přišla únava. Udělá to jednou z sta požadavků. Už jsem takhle jednou a naštěstí to byla jen světelná dal povel zvednout a zjistil, že tam zberac je celou dobu. Takže dnes si poctivě hlídám voltmetry. Ale chyby se stávají a stávat budou.
A neměl by ovládací prvek být důvodem pro opravu? Prostě vozidlo odstavíte a ovladač vyměníte. Pokuď jde závada od únavy, tak ovládací prvek prostě a jednoduše měnit preventivně po nějakém čase a nebo konstrukci jinak upravit. Kdekdo se tu ohání letectvím, ale tam je naprosto běžné součástky na letadlech obměňovat periodicky a nečekat na to, až se to rozbije.
Tak napsat do KO. Je to výměna na 10 minut a tohle mívá každý skladem.
Ano několik takových případů se stalo i v Roudnici.
Takže by mě tedy fakt zajímalo, kolik bude těch případů, kdy opravdu strojvedoucí na tu stahovačku úplně zapomněl a neudělal nic. Si myslím, že jich bude minimum a ta hákovnice spíše odhaluje špatný technický stav vozidel. V minulé diskuzi byla zmínka, že to tam někdo strhl dvakrát, když mu šel sběrač dolů 15 sekund a bylo to uzavřeno na závadu HV, pak se řešil ještě problém u řad 122 a 123, že sběrač nedržel ve stažené poloze a mohl o tu hákovnici za jízdy zavadit.
Trošku zašpekuluju: ona to taky může být záležitost s jakým cyklem pracují sběrníce a řídící logika toho kterého mnoha počítači řízeného systému.
Tedy pokud na nějaký ovládací prvek „mazácky klepnete“ v řádu jednotek milisekund a cyklus sběrnice, kterým je ovládací prvek připojen, je v řádu desítek milisekund, pak se jeho obsluha nemusí na sběrnici propsat a sběrač se prostě nestáhne.
A ovšem muže to být také záměr vývojáře, aby se sběrač nestáhl, pokud jen krátce zavadíme o ovladač třeba rukávem.
To je dost blbost. Proč by nad tím měl vývojář uvažovat, když si někdo omylem stáhne sběrač, tak se žádná tragédie nestane, zatímco opačně, pokud se nestáhne, když je potřeba už to průser je. Na starých panterech má ovladač sběrače aretovanou polohu pro stažení, ale na nových vymyslely nearetovanou polohu pro stažení a aretovaná je taky myšlena jako nouze. Takže já to neřeším a na nových i starých to dávám stále do aretované. Pokud někdo na starých to bude dávat do aretované a na nových do nearetované, tak dříve nebo později z toho bude průser. Na starých se v nearetované… Číst vice »
Píšete to Tomáši správně a přesně tak to i bylo.
Strojvedoucí jel zcela správně, včas si připravil rychlost, půl km před stahovačkou vypnul hlavní vypínač, „cvrnknul“ do stažení sběrače, na loko naskočila EDB do vlastní spotřeby. Bohužel nezkontroloval voltmetr a spokojeně pokračoval k hákovnici. Času bylo dost. A pak nastal rachot na střeše a rychlobrzda.
A proto je lepší extra na HV zbytečně nesahat a vše zařídit jen tím pokynem ke stažení. 🙂
a proto je dobrý mít na tom přepínači polohu „stáhni sběrač/vypni hlavní vypínač“ aretovanou – tak, jak to mají panteři, ibalginy, ř. 380
Tak je potřeba to udělat pořádně.
Klepne se na displej {stáhnout sběrač}
„opravdu chcete stáhnout sběrač?“
{ano}
„vyčkejte na stažení sběrače“
„stažení sběrače se nezdařilo – opakovat stažení sběrače?: ano/ne“
{ano}
„příliš dlouhá odezva systému s žádostí o stažení sběrače – opakovat?“
{ano}
„z důvodu velkého množství pokusů o opakované stažení sběrače proveďte ověření“ (otáčejte soustřednými kruhy s obrázkem staženého sběrače, až bude ve správné pozici)
… 🤣🤣🤣
S tím neplánovaným stažením sběrače se zapnutým hlavním vypínačem při stání lokomotivy na místě může nastat problém. A to ten, že se přepálí trolej neboť klesající sběrač vytáhne oblouk který „pálí“ do jednoho místa na troleji. Z čehož může být „bouřka“ na střeše.
Kdežto když se stáhne sběrač se zapnutým hlavním vypínačem za jízdy se nic nestane, neboť oblouk po troleji „běží“ za sběračem jak ho ujíždějící lokomotiva táhne po troleji pryč.
Na laminátkách a plecháčích když stahuji sběrač nejprve vypínám hlavní vypínač červeným „hříbkem“ a až poté přepínám ovladač sběrače do polohy „staženo“.
Ano souhlasím. Proto jsem se ve své spekulaci zmínil i o možném záměru vývojáře nereagovat na letmé velmi krátké použití ovládacího prvku.
Panu Šimralovi děkuju za popis té MÚ. Je to dobré pro poučení.
v tom případě jsi dost jelito, že si toho nevšimneš. A za to, že někteří kolegové ignorují včetně vás závady, tak taky.
Vážený chytrolíne, ona to na tom Vektronu nemusí být závada, může to být „fíčura“.
Vážený chytrolíne. Tak se s tím vectronem nauč jezdit. Automatika, skluzová ochrana, hlídání systému, napětí, proudů atd atd.
Takže kolik že toho tam na tebe zbyde? Ne, fakt tahle fíčura nemůže za to, že někdo nestáhne a jěště něco. Sos poloha sběrače je dokonce aretovaná, opakuji ARETOVANÁ. Tak používej tu. Vypne ti generativní mód pokud jsi jel rychleji jak 30 a projedeš stahovačku ještě hladčeji.
Vy jste Slovák?
Zavedl bych pravidlo že pokud už musí být použita hákovnice musí být zároveň použita i záblesková světla. Tím se vytvoří návyk „támhle to bliká, pozor na to“.
a zároveň zlozvyk „to nebliká, na to kašlu, to není podstatné“
To lze ošéfovat nařízením že u dočasných stahovaček budou blikačky umístěny vždy, neboť je to záležitost která je na rozdíl od pevných stahovaček na trati jen dočasně.
Problém totiž může být v tom, že zatímco o „pevné“ stahovačce strojvedoucí ví a reaguje na ni v podstatě automaticky mu dočasná (výluková) stahovačka může utéct, neboť je to něco navíc, co tam běžně není. Proto bych dočasnou stahovačku zvýraznil blikačkou. Jako další bezpečnostní vrstvu. Jako upozornění na to, že tohle je tam navíc.
Ale tím zase zrušíme to pravidlo hákovnice /= blikačka, které jste chtěl na začátku
Nezrušíme. Neboť hákovnice v troleji je také něco navíc co tam běžně není.
Jestli je to chyba strojvedoucích (na nějakou analýzu zvědavě čekáme), dalo by se předpokládat, že těch projetých stahovaček bude v ČR více, jen prostě bez takových následků neboť jinde třeba ty hákovnice nejsou.
Analýz, ktere poukazují na chyby personálu jsou plné šuplíky 😀
Analýz, jak tomu předcházet je už citelně méně. Reálných kroků, jak tomu předcházet již dramaticky méně. #mynic 🤷
Ono jich je projetých více. Akorát málokterá trvá skoro rok, takže se to zpravidla nestihne tolikrát, jako v Roudnici. Podobné té roudnické stahovačce byla svého času například odbočka Králův Dvůr, nebo opravovaný most u Třebušic. Tam bylo také zanecháno mnoho sběračů.
Vím že bude smršť mínusů ze strany strojvedoucích. Ale proboha když se to stane poprvé, podruhé, po třetí OK. Ale tady snad každý strojvedoucí, pokud má IQ vyšší než jeho lokomotiva (a není to technická závada HV) o Roudnici ví, je to mediálně známé, už jak Čapí hnízdo a pokud to stejně dalších 15 nezvládne, tak je asi něco dost špatně v kvalitě některých strojvedoucích. Na jednu stranu by chtěli mít plat jako piloti, ale při stejné kvalitě jejich práce by byly na letištích jatka. Neměl by ještě v Hrobcích a v Hněvicích na každou mašinu nastoupit přepínač tlačítka stáhnout… Číst vice »
Hele možná jsou strojvedoucí blbci. Co s tím uděláme?
a) někde najdeme tisíce chytrých lidí ochotných je nahradit
b) přizpůsobí řešení mimořádností tak aby to zvládl projet i blbec
netřeba zdůrazňovat, že a) je nereálné
a2) zjistíme, že ty tisíce ochotných lidí k náhradě jsou také blbci dle toho to měřítka. Dokonalí lidé neexistují, nikdo není dokonalý, všichni chyby dělají, s tím se musí pracovat.
b) zůstává v platnosti
Co s tou Roudnicí? Taky nám tam leží jeden sběrač na zemi. Řešení bez hákovnic samozřejmě existuje. Je tam vodorovno, tedy není nutno úsek bez napětí nějak brutálně zkracovat. Takže dvojité děliče od Hrobců ještě před spojkami, od Hněvic až za rozpletem zhlaví a holt na všech dopravních kolejích. Takže místo 4 děličů a 4 hákovnic by to bylo 14 děličů. Zcela logicky by se nám zkrátila rozjezdová vzdálenost od současného nástupiště mezi druhou a čtvrtou kolejí. To je řešitelné provizorním prodloužením nástupiště na potřebnou délku pro rozjezd. Co tím získáme? Bezproblémovost provozu (tedy ve stahovačce vždy občas někdo uvázne,… Číst vice »
A vy jste si jistej, že ti piloti nejsou schopni vlítnout do toho pod výkonem a obloukem to všechno hezky dostat pod napětí? A povězte, co se stane po takovém prima oblouku? Obdoba hákovnice.
Tak samozřejmě nejde nikdy vyloučit vjezd vlaku pod výkonem do beznapěťového úseku. Pro ošetření tohoto stavu tam dávám ty děliče dva cca 20 metrů od sebe, kde úsek mezi děliči není uzemněn. Tedy za prvním děličem vznikne dostatek času na vypnutí hlavního vypínače lokomotivy a pokud budou děliče udržovány (hlavně ten první), tak by se neměla propojovat uhlíková stopa na děličích.
Ta snad proto ty děliče jsou dva a nejsou hned za sebou.
Pokud někdo vlítne do beznapěťového úseku pod výkonem dojde zpravidla k aktivaci podpěťové ochrany a automatickému vypnutí hlavního vypínače HV. Čímž je sběrač elektricky oddělen od obvodů HV a nemůže dojít ani ke zpětnému toku proudu při rekuperaci.
Právě jsi vymyslel Sereď. 🙂
Každopádně nesouhlasím s tou potřebou posouvat perón. V tvém řešení totiž namísto stahovačky stačí vypínačka, a to je proces ani ne na 1 sekundu = stačí vykonat těsně u cedule. Takže rezerva na rozjezd nemusí počítat s klesáním sběrače.
Ale ja to prece vim…
V Táboře při stavbě koridoru bylo něco obdobného. Bez hákovnic, ale myslím i na “tvrdo” bez troleje. To pro nás teď není podstatný. Nebyl ale problém před rozjezdem rychlíku od perónu kousek couvnout, aby byl dostatek prostoru na rozjezd. Co brání podobnému řešení v Roudnici? Se zbytkem souhlas s Petrem Šimralem.
Bezproblémovost je mít strojvedoucí, kteří zvládnou návěsti pro elektrický provoz.
(PS – počítám že maximálně jedna z těch MU se vyšetřuje jako závada HV)
Pokud je to ta naše, tak nikoliv. I tak je to závada na straně strojvedoucího…
A co opatření na straně infra, které zakryje veškeré kontrukce mostu a nic z toho co popisuješ nebude třeba?
V Povrlech to dokázali a v zahraničí to tak dělají naprosto běžně.
Tak není to tak dlouho co i zde, na webu, v diskuzích k tématu tahle myšlenka padla, v té době už se zkušební provoz těch návěstidel spouštěl jinde, v Roudnici byla ideální příležitost, ale bohužel, snad až teď…
„hákovnice budou výjimečným řešením na pár dnů“
Mají sice pravdu, ale takhle jsme to nechtěli!
Mimochodem, zapisuje záznamník rychloměru také stažení sběrače? Pokud ano, bylo by docela fajn zjistit z těch „havarovaných“, jak to bylo.
Z toho by mohly vypadnout nežádoucí data. Třeba o tom, že reakce sběračů na povel je pomalá. Což by mohl být průšvih i pro další zainteresované.
Na zařízeních s úložištěm, nikoliv s papírovým proužkem jsou tyto údaje samozřejmě zaznamenávány a také při MU vyhodnocovány.
Otázka zní, jestli se vyhodnocují jen potom, co se nějaký průšvich stane. Z moderních vozidel je spousta dat, ale musí je umět někdo zpracovat a analyzovat a nedejbože i proaktivně reagovat 🙂
Vyhodnocuji se jen, kdyz se neco deje. Je jich tolik, ze jinak to nema smysl…
No a to je právě ten omyl. Takže díky za potvrzení, že prevence v údržbě se fakticky neřeší a jen se čeká na průšvih. Řešení na práci s velkými objemy dat samozřejmě existují.
Můžete tu vaši prevenci v údržbě ve vazbě na nestahování sběračů strojvedoucími nějak rozvinout?
Já se zeptám: už máte na železnici nějaký ten self-reporting? https://asrs.arc.nasa.gov
Nebo to že sběrač byl dole, hákovnice byla níž. 😀
Bezte uz s temi pohadkami nekam…
Tak skoro před třemi lety jsem zkusil navrhnout záblesková světla kolem hákovnice. A on se toho někdo chytl. Třeba to bude malý záblesk v myšlení SŽ. Ale podle mého názoru by se takové pasti neměly používat. I když někdy není jiné řešení, tak to pořádně označit. To, že výpravčí volá, neznamená, že si to strojvedoucí nezapamatuje. Ale může ho vyrušit něco jiného a potom se ten sběrač nestačí stáhnout. Potom se nakonec může udělat statistika, jestli to pomohlo a nebo ne. A pokud ano, tak je to jedině plus pro cestující, co se dostanou včas domů, dopravce, že si nezničí… Číst vice »
To nic není ještě předloni jsem dostal čočku, když jsem tvrdil, že záblesková světla patří do zabezpečení železnice.
Logicky, protože dokud to nebude tak, že „neblýskalo = sejmutí viny“, jde jen o zhoršení. Člověk se časem naučí hledat jen něco bleskavého, a když to pak jednou nebude, tak tím spíš bude hrozit to přehlédnutí.
U nás máme totiž princip „ale i kdyby to všechno bylo blbě nebo vůbec nebylo, stejně měl vědět.“
Jaký rozdíl proti „oranžovým cedulím“ – ale tam holt někomu chyběl pořádný kontrast, a změnit bílé čáry v černé bylo nějak moc mentální práce. Tak aspoň ty oranžově orámované, za mě ideální stav. Stačilo by jen zakázat jejich umístění jinde než v troleji.
Nefunkčnost doplňkové signalizace vás nezbaví odpovědnosti a to platí nejen na dráze. Je to doplněk. A dlouhodobě by spíš byl průšvih, kdyby se kvůli nějakému alibismu došlo do stavu, kdy bude podél kolejí přeznačkováno stejně, jako podél silnic – kdy ten les dopravních značek má kořeny právě v různých výmluvách.
No právě, a takový „doplněk“ je tedy kočku platný, až kontraproduktivní.
Ne, není.
podle mě to bude vždy je doplněk. NA něco, co je opravdu nebezpečné. Jako např. v Olomouci, když otevřeli obchvat. Dva dny po sobě někdo použil navigaci a projel zákazem vjezdu na starou cestu a obrátil auto na střechu. Tak nic nesvítilo. Ale když je někde zúžení a bliká to tam, tak jsem moc nehod neviděl. Tady to bude stejný princip. Dát to jen tam, kde hrozí nebezpečí – hákovnice.
Kdyby se strojvedoucí věnovali řízení a ne jiným věcem tak to stáhnou mají to v rozkaze a ještě jim výpravčí navíc volá tak kde je chyba?
I ten telefonát je venkoncem rušící činnost navíc, ale kdo ví. Také to může mít každý trochu jinak.
Tak snad aby nám každý strojvedoucí vyplnil dotazníček, jestli chce být telefonicky upozorněn na problémový úsek 😀 Ehm… kam ten svět spěje.
Z mnohaleté praxe strojvedoucího můžu říct, že je to opravdu chyba strojvedoucího. Ale. Vy jste třeba jako řidič auta nikdy nepřehlédl značku ?
Strojvedoucí jenom nesedí a kouká ven, ať už do mlhy, tmy nebo slunce. Ovládá více věcí a vše za jízdy. Info systém, vysílačku, poruchy, skluzy, čte rozkaz za jízdy, jízdní řád. To v autě nemusíte.
A bohužel, stát se to může. Fíra je potrestán, i finančně, ostuda, řeší škodní událost. Určitě to žádný nechce.
Přesně tak. Akorát je tady v té diskuzi několik desítek fírů, kteří jsou nedotknutelní a mínusují
Opravdu chcete, abych tady zveřejnil průser SŽ z posledního týdne, kde šlo životy? Anebo se už přestanete do firu navázet ? Nejsou to svatoušci, ale zachraňují vám zaměstnancům SŽ zadky.
Klidně ho zveřejněte. Lidský faktor je faktor chybující a je irelevantní, v jakém dresu ten člověk je zrovna oblečený. A ano, naše železnice je stále na lidském faktoru hodně závislá, protože holt si tu neseme historický dluh opřený i o letitý odpor k modernějším řešením – takže ještě v roce 1996 se zprovozňovaly klasické reléovky model AŽD71 a archaické LS90 mnozí adorují ještě dnes a naopak se rádo nadává na ETCS, ESA, dálkové řízení atd.
Nebo na děliče místo hákovnic…
A tak někdo zase vidí řešení v tom, že by se měla provizorně předrátovat stanice – což ale zadarmo také nebude a s ohledem na plánovanou celkovou modernizaci se efektivně bavíme o vyhazování peněž komínem.
Samozřejmě, pokuď by na dráhu bylo neomezené množství peněz, takový luxus si dovolit můžeme. Ale realita je taková, že peníze spíše chybí.
Opravdu by mě zajímalo kde je ta hranice, co se vyplatí a co už ne. Pokud tam bude skoro rok hakovnice, tak za mě „predratovat“ stanici pomocí děličů vážně není nic tak hrozně těžkého. Ale chápu, musel byste se svým MVTV přestat chrápat a něco dělat.
Btw cena předrátování by se v ideálním světě měla promítnout do ceny stavby. Ale to po SŽ opravdu chtít už nemůžeme…
Takze nez to predratovat jednou, radsi to delat nekolikrat kvuli strzene troleji, do toho platit vyjezdy na kontroly vedeni, kdyz to odnese jen sberac a zabetobovat povest zeleznice jako nespolehliveho prostredku?
To myslite vyjde levneji?
Podle Drážní inspekce došlo od roku 2012 do loňského června k 253 podobným mimořádným událostem. Přinesly přerušení provozu na 463 hodin. To máme bratru 20 dní. A to se vyplatí!
To je jak u blbejch na dvorečku. Jen a pouze hákovnice zajistí, aby strojvedoucí při nerespektování návěsti nezavlekl napětí na chráněnou část, zejména dojde-li k totálnímu nerespektování a projede úsek pod výkonem. A pokud strojvedoucímu nestačí k upozornění ani ten telefonát z dopravy, záblesková návěstidla jsou sice fajn, ale kde nic není, smrt ani hákovnice neberou.
A co třeba dva děliče za sebou + ukolejnění co 500m průřezem 2x120mm2 ?
Napadlo mě tohle, ale nevím, jestli to existuje: Dělič, nevodivý trolejový drát až na druhou stranu mostu a tam zase dělič. Přičemž v nosném laně budou taky děliče a laníčka také nebudou vodivá (pokud nosné lano musí zůstat ocelové.
Takovej kus z izolantu nelze.
Jak za sebou? Jak daleko? Kolik stačí, aby se nevytáhnul oblouk? Když někdo ukradne ukolejnění? Víte, jaké tam máte rezervy?
Zeptám se hloupě:
Proč se v článku píše o děličích, když to zajistí jen a pouze hákovnice?
A proč hákovnice nepoužívají v okolních zemích, když jiné řešení neexistuje?
„Jen a pouze hákovnice zajistí, aby strojvedoucí při nerespektování návěsti nezavlekl napětí na chráněnou část“
To není pravda.
Fakt? A co tam tedy máte vy?
Já Vám to pane Vašíčku z výtopny výše píši.
To sice ano, ale je to založené na předpokladu, že prostor mezi dvěma děliči je dostatečně dlouhý na to, aby vytažený oblouk zanikl. Jste si tím jist?
kdy začne SŽ používat dřevěné tunely nad trolejí pod napětím?
Dřevo nebude moc dobrý izolant, zvlášt když vám vlivem povětrnostních vlivů navlhne 😀
Dřevěná je konstrukce, izolace je izolační deskou, nebo vzdáleností.
V tom miste musi byt i snizena trolej, jak ze tam chcete nasochat tohle? 🙂
Je tam teď izolační deska? A i kdyby naprosto vůbec nijak nešlo pod roudnický most nacpat izolační desku a ochrannou konstrukci, tak proč ty hákovnicice jsou standardem u SŽ i pod staveništi, jde na ochranný tunel je dostatek místa?
Dobře, mají rádi hákovnice, používají je a budou. Fajn.
Může někdo znalý odhadnout, kolik je jich nainstalováno a kolik by stálo, zvlášť na koridorech, k nim ta speciální návěstidla se zábleskovým světlem dát rovnou při instalaci?
Jde mi o to, jestli by náhodou nebylo ekonomicky výhodnější tam ty blikačky dávat rovnou, neřešit mimořádnosti, zpoždění atd., půl roku o tom nemluvit a pak stejně instalovat světla.
Zaujalo mě také, že světla budou „objednávat“. To světlo stojí milióny, že jich rovnou nemají pár na skladu?
Děkuji.
Zábleskové světla samozřejmě nic neřeší. Vsadím se, že počet strojvedoucích, co by aktuálně nevěděli o roudnické stahovače, je roven nule.
Zak proč nereagují, tak jak by reagovat měli?
Protože to jsou lidi. S těma je furt nějaký problém. Když jsme teda u těch telefonátů, mnohem lepší než telefonát desítky minut / hodiny předem by bylo hlasové upozornění z tabletu třeba kilometr před stahovačkou. Opravdu nechápu, co je na tom nerealizovatelné.
Problém je v tom, že nevíme, kolika nehodám ta záblesková světla zabrání. Pokud je každý strojvedoucí předem telefonicky upozorňován, přesto do hákovnice někteří najedou, kolik vrstev opatření je třeba ještě provést a za jakou cenu, aby počet nehod byl nulový?
Vzhledem k tomu počtu mimořádek by se tam dávno několikrát zaplatily i ty údajně prohibitivně drahé děliče a práce s jejich instalací, natož pár blikajících světel, i když budou od některého z dvorních dodavatelů SŽ s pořádnou marží…
Nojo, jenže dělič bude platit SŽ ze svého rozpočtu, zatímco urvané sběrače platí ze svých rozpočtů dopravci. Takže by se sice dělič vyplatil všem kromě jedné státní organizace.
Kdyby SŽ požadovala použití děličů už během projednání onoho projektu na opravu mostu, děliče by byly zahrnuty do rozpočtu a zaplatil by je investor opravy mostu.
Přesně. Klidně si mohou „zákaz hákovnic“ dát do předpisu a na něj pak poukazovat a tím nutit ty tajemné „projektanty investora“ to udělat pořádně.
Jistě, a normy si investor také přepíše podle potřeby 😀
Norma nezakazuje jiné řešení, než hákovnici.
První půlka nadpisu zní tak optimisticky…
Jaká je další možnost kromě hákovnice?
Špatně položená otázka… Tak lépe. Jak složité a co se týče dopadů na možnost stržení i na provoz jsou ta další řešení a proč se jim SŽ tak vyhýbá?
Protože se to nikdy jinak nedělalo…
#mynic
Už zašli příliš hluboko s házením všeho na strojvedoucí. Kdyby teď ustoupili a dali tam děliče …
… tak by se zachovali jako v letectví, kde je takový postup běžný.
Jaké házení všeho na strojvedoucí? Pokud za to nemůže konkrétní strojvedoucí, tak kdo tedy?
Všichni okolo 😀
Zas na druhou stranu, očividně za to strojvedoucí můžou, zvláště když jim ještě volají. Ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby takové nebezpečí ani nehrozilo. Speciálně na jedné z nejdůležitějších tratí.
Protože dopravce vždy MUSÍ. SŽ když má čas, neprší, nesvítí sluníčko, není mráz, jsou optimální rozhledové a rozptylové poměry tak snad, možná, za určitých nespecifikovaných okolností možná i MůŽE.
Ochranný tunel nad trolejí. Nemusí se sice vejít úplně všude, ale ten tunel lze osadit také izolačními deskami.
Jestli to teda laicky chápu, dát nějaký nevodivý materiál nad troleje, aby nedošlo k výboji?
Takový tunel ze dřeva. I proto pádu předmětů ze staveniště. No a izolace té dřevěné konstrukce je buď izolační deskou, nebo tím, že konstrukce je dost daleko od troleje.
Jasně, ona v tom místě musí být i snížená trolej, protože tam prostě není místo, ale vy máte řešení 😀 Hele tak proč nejdete makat na místo, kde byste nám to aktivně projektoval?
Ano, je. Neutrální pole. Ale to by se muselo někomu chtít.
Takže jsme ve fázi “mrtvému koni zkusíme dát lepší podkovy”… 🙂
Ale z toho odkazu na “projektanta investora” už je cítit přece jen jemný distanc, tak snad během toho roku co nás ještě čeká na to každému jinému zjevné řešení přijdou…
S dovolením pro “kontinuitu diskuse”:
https://zdopravy.cz/roudnice-jako-kriticke-misto-ceske-zeleznice-vlaky-opet-nejezdily-kvuli-strzene-troleji-263071/#comment-1880390
Během toho roku na jiné řešení přijdou, osadí jej a za dva dny skončí výluka 😀
„My z toho hloupého používání hákovnic zkrátka neuhneme“, vaše SŽ.
Ano. Hlavně netrestat pány strojvedoucí, za to že nedělají svojí práci. Sundáme ty proklaté hákovnice, dělníků na stavbu seženeme dost !
Vy si myslíte že nějaký fira si s chutí strhne o hakocnici sběrač? Jezdil jste někdy na mašině, aby jste mohl soudit?
Ano já jsem strojvedoucí a na mašině jezdím
A vážně byste nechtěl mít práci o trošku jednodušší, o jedno systémové riziko lehčí?
Já jsem na mašině nikdy nejel a nemyslím si, že to kterýkoliv fíra s chutí strhne.
Na druhé straně, když se to stane, je to obrovský šlendrián ze strany toho fíry.
Jak vysoký trest zabrání jiným lidem v omylu … a případné závadě na sběrači?
Takže fíry netrestat? Ani za nehody, jaká se stala třeba v Hustopečích?
Nikdo neříká netrestat, adekvátní trest má za chybu přijít.
Adekvátní trest není používat schválně řešení, které výrazně zvýší následky chyby pro chybujícího i široké okolí. To není trest, to je kravina.
A nenamlouvat si, že drastičtější tresty sníží počet těch chyb, tak jednoduše to fakt nefunguje, může se stát i opak – hrozící vysoký trest zvýší nervozitu a tím pravděpodobnost chyby. Je to případ od případu.
Když havaruje několik letadel a všechna stejnou chybou pilota, je HODNĚ velká snaha takovým chybám PŘEDCHÁZET. Ne nějakou kontrolkou co bude blikat jako blikačky v Roudnici, ale zabránit aby vůbec mohly nastat.
Protože člověk dělá chyby, vždycky. Můžete trochu snížit pravděpodobnost chyby, třeba telefonátem nebo blikačkou. Anebo jim můžete plně zabránit (třeba těmi děliči).
Chcete pravděpodobnost snížit, nebo dát na nulu?
Jen ti chybující piloti si také třeba zopakující celý výcvik, protože jako důsledek své chyby přijdou o způsobilost 😀 Ale psst… to se nahlas říkat nesmí.
Ale houby, nikdo nepopírá, že trest (úměrný chybě) má přijít. To je jen váš slaměný panák.
Jen je to až ve druhé řadě za předcházením opakování stejné chyby, na které vy se chcete vykašlat, protože máte viníka, nejradši byste ho zničili exemplárním trestem a tím to pro vás končí, co by se dalo zlepšit, aby k takovým chybám nedocházelo znovu, to vás nezajímá. To byste se nemohli za týden znovu krásně rozčilovat, co ti mamlasové na mašinách zase blbnou…
Ovšem i v letectví se přijímají řešení úměrná rizikům a nákladům. Navíc tady se nebavíme o tom, že by vlivem technického řešení došlo k ohrožení bezpečnosti. Jenom je to nepříjemné a nepohodlné – má to dopady na zpoždění. A to je zrovna kategorie problému, která už nikoho netrápí ani v tom letectví. Nefungují počítače na odbavení? No tak neletíte. A? Však zítra je také den. Nezaměnujte bezpečnost a pohodlnost.
Nezaměňuju, i obhájci hákovnic většinou v těchto diskusích časem přiznávají, že to jde i jinak bez újmy na bezpečnosti, jen by to bylo dražší a nikdy se to tak nedělalo.
Tak co si přiznat, že to ušetření za děliče už způsobilo při všech těch mimořádkách větší škody, než kolik by jejich instalace stála…
Ty škody ale z bezpečností nemají nic společného. Pokuď dopravci usilují o řešení, ktere minimalizuje jejich provozní ztráty, měli by se na řešení sami podílet. Na lépe vybaveném letišti jsou přistávací poplatky také vyšší.
A tuhle moznost si to zaplatit, treba vyssim poplatkem za jednotlivy prujezd, jim nekdo ze SZ nabidnul, nebo to bylo jen nejde, nedame, nezajima, nikdy se to tak nedelalo, mate byt bezchybni, na to je predpis?
Ta absence odpovědi je vypovídající 🙂