Správa železnic hlásí ekologickou revoluci. Poprvé použila umělohmotné pražce
Umělohmotné mostnice na mostě u Černého Kříže. Pramen: Správa železnic
Mostnice z nového materiálu jsou zatím dražší než klasické dřevěné, SŽ ale předpokládá jejich zlevnění.
Nic ve zlém, ale nadpis bych čekal v podobě … použila pražce z PLASTU. Ale žurnalistika prostě přebírá a tlačí výraz z padesátých let minulého století umělé hmoty.
To si dělají legraci?Prý ekologické,zajímala se SŽ jak recyklovat tento druh plastů?Až doslouží,patrně skončí někde na skládce protože se jedná o tzv. duroplast
A dřevěnej rakoviňák skončí kde?
U ajznboňáka na zahradě…
Kdepak,dnes už není tak jednoduché pražce získat.Jsou nato směrnice ,tyto dřevěné pražce jsou vedeny jako nebezpečný odpad, končí ve firmě která tyto pražce zlikviduje a vystaví SŽ potvrzení o jejich likvidaci
Kdepak, vozí se do Celia na Mostecku, kde se drtí a jednou za čas ekologicky zlikvidují jako nedávno při požáru.
Dřevěné pražce jsou nebezpezpečný odpad,drtí se a pálí ve spalovně
Takže ten plastovej se může spálit taky. Akorát vydrží funkční na místě o něco déle.
To těžko,ve spalovně vám nevemou plasty s vysokým podílem chloru a plasty které odolávají vysokým teplotám,takže asi tak
nebo rovnou na skládce.
Samozřejmě v tom vůbec nejsou mikroplasty.
Mrk.
Jakože třpitky? Proč by v tom měly být mikroplasty. Mikroplasty vznikají až následně rozpadem.
Fascinuje mě, kolik lidí tady dokáže žít zcela bezplastvý život a tak je pražec skutečně tíží, jako výchylka jejich ekologického života.
A co se stane s tou mostnicí po těch padesáti letech, je recyklovatelná? http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/ocelove-mostnice-moderni-alternativa-mostnic-drevenych/
SŽ je tak mimo realitu, že toto opravdu nepřekvapí. Článek je sice jak vystřižený z Rudého práva v 80. letech, ale to není chyba serveru, ale bolševických menežerů ve vedení naší Sabotáže Železnic. Prezentovat plasty jako superpřevratnou novinku je asi jako v Pelíškách prezentovat „nerozbitné“ plastové skleničky.
A kolik pražců (mostnic) je teda v síti SŽ?
Jaké jsou s tím v ČR obecně zkušenosti v koleji normálního rozchodu?
A byly v pelíškách opravdu plastové skleničky, nebo to bylo kalené sklo?
Kdo nechápe, ať čte zdroje: https://vitessestrail.cz/produkt/strailway-polymerove-prazce-2/
Ochrana životního prostředí a udržitelnost je naší absolutní prioritou. Tratě s dřevěnými pražci představují z důvodu impregnačních prostředků značné nebezpečí a zatížení pro životní prostředí a zdraví lidí a zvířat. V mnoha případech je proto impregnace již zakázána. Polymerové pražce STRAILway jsou naproti tomu k životnímu prostředí velmi šetrné.
– jsou vyrobeny z recyklované směsi polyolefinů vyztužené vlákny.
– z druhotných surovin
– lze je 100% recyklovat
– vysoce odolné vůči přírodním vlivům a působení chemikálií
– neuvolňují do prostředí žádné škodlivé látky
Ani mikroplasty?
A proč by se tam měly odlučovat mikroplasty? Jakým mechanickým nebo chemickým procesem by se měly oddělovat?
To je nějaká motlidba? Já to přestávám chápt, lidi žijou životy plné plastů a kašlou na to (což vidím každý den u popelnice na plast, teda i té normální) a u pražce, což je monoblok který bude sloužit dekády,a u kterého fakt těžko čekat tuny mikroplastů je to každý třetí komentář.
Tady je fakt něco špatně v prioritách.
A jsou toto ty samé pražce, o kterých je článek? Tam se píše o polyuretanové pryskyřici, nikoliv o termoplastickém recyklátu.
Nejspíše ne. Ale ve veřejném prostoru se s chemickými pojmy žongluje tak, že zcela to vyloučit nelze.
Některá z firem už plánovala použít takové pražce už v TT do Malešic… bylo zamítnuto, že není dostatečně prozkoušené a zadavatel trvá na dřevěných. Tak snad se to tady ukáže, jak je to dobré.
U nás prozkoušené. 🙂 Jsou země, kde se syntetické pražce používají už docela dlouho, třeba i na VRT ve výhybkách.
Rád bych poznamenal, že samotné používání pojmů je/není ekologické nebo je/není přírodní produkt je demagogické. Jde ve skutečnosti o MÍRU ekologické zátěže, kterou je potřeba posoudit. Jenže to se nedozvíte ani z reklam na „přírodní“ produkt“, ani od ekoaktivisty.
Dokud se budou záměrně vyrábět primární mikroplasty, aby se dávaly do kosmetických produktů, hlavně do zubních past přímo „ke spapání“, nemá moc smysl se o plastech v přírodě bavit.
Přemýšlím kolik zubní pasty by musel člověk denně spotřebovat, aby to za jeho život vyvážilo byť jediný pražec.
Jinak samozřejmě se o plastech v přírodě bavit budeme, zubní pasta není omlouvou pro pohození petflašky v lese, a vůbec nadělání bordela v něm.
Tak to je trochu posunutá logika. Kolik zubní pasty a kosmetiky se prodá za rok ve světě a kolik pražců? To budou miliardy vs tisíce.
Ten pražec se úplně celej rozpadne na mikroplasty?
Kdyz ho budete casto a intenzivne žužlat, okusovat a olizovat, pak urcite ano
Dřevěné mostnice jsou prý ekologické… Tak proč se likvidují jako nebezpečný odpad?
Tipujem že to bude impregnáciou. Do toho dreva dajú sajrajty aby nehnilo.
Proč se vlastně u pražců nepoužívají méně toxické impregnace na bázi kovových solí, jako u dřevěných sloupů pro energetiku? Je taková impregnace nedostatečná?
Používají.
Mám pocit, že kovové soli jsou nedostatečné. Hlavně pak ve styku se zemí. Sloupy většinou do země nejsou zaraženy, jsou na betonových základech. Obecně sloupy jsou levnější (dřevo smrkové?), dřevěné pražce jsou bukové a velmi málo dubové a nějaké ostatní.
Pricemz opravdu zabavne jsou prazce uzite na zahradkach jako tarasy a obrubnikx. To jsou pak mnam bio potraviny
Ideálně na vyvýšený záhon „pro biozeleninu pro naše malý, aby nemusel jíst jídlo z obchodu plné éček“.
Ajak jinak je chcete likvidovat. Při spalování je třeba vyvinout nějakou teplotu (nad 1000°C?), aby se ten impregnační sajrajt dokonale rozlořil a nevznikalynějaké jedovaté spaliny (prý dioxiny při nižších teplotách spalování)
Měly by se ukládat na skládku nebezpečných odpadů.
Na tohle jednou dojedem, hlavně na množství takovéhoto bordelu.
Ještě dodatek, to není likvidace, ale uskladnění (odsunutí problému v čase).
Nebude to taková hrůza. Pokud to neobsahuje nějaké halogeny nebo těžké kovy (což by nemuselo), dá se to relativně dobře spálit bez nějakých spešl zplodin, čili CO2, H2O, nějaké ty NOXy, čpavek a asi i nějaké SO2, ale asi ne dramaticky moc.
To ale za podmínky řádného spálení při vysokých teplotách a dostatku O2. Jinak tam budou zbývat sločeniny s benzenovým jádrem (zbytky po nedokonalé spálení kreosolu a podobných impregnačních sajrajtů) nebo rovnou benzeny.
To bude blbě hořet v kamnech 🙂
Stejně by mne zajímalo, jaká je ekologická stopa běžné mostnice a této „ekologické“ .
Stejně si myslím, že to není „tradiční materiál“, takže tímto nehezkým zásahem zničí historickou hodnotu dané železnice. Památkáři, UNESCO a další tvorové by měli okamžitě jednat a snažit se to změnit. Pokrok na železnici nechceme! 🙂
Taky by mi prislo ekologictejsi lokalku, ktera neni dost dobra na dvojkolejku ci elektrizaci spise zrusit a nahradit cyklostezkou.
Narozdíl od lokálky je cyklostezka nezanedbatelným zdojem mikroplastů otěrem pneumatik.
pneumatika je z plastu?
Samozřejmě, a je to jeden z nejvýznamnějších zdrojů mikroplastů.
https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181116STO19217/mikroplasty-odkud-se-berou-co-zpusobuji-a-jak-se-jich-zbavit
Z plastu samozřejmě není, ale částice splňující charakter mikroplastů produkuje 🙂
Materiál na pneumatiky by klidně definici plastu odpovídat mohl (je-li taková). Je to pevná látka na bázi organických syntetických polymerů. Jsem chemik a nevím, proč by tohle zrovna „plast“ být neměl. Že to neodpovídá obecně užšímu vnímání téhle kategorie na věci nic nemění.
Páni tady je to zase plejáda zelených odborníků, řekne se plast, nebo navíc plast v lese a půlka národa dostává hysterický záchvat.
Dřevo prosáklé kreosotovým olejem, je asi větší výhra, zejména ve světle toho, že plastový pražec nebo mostnice, přežije několik dřevěných pražců za sebou.
Nebo ta hláška tady o ekologickém betonovém pražci 😀 to jsem se pobavil nejvíc. Těžba písku, výroba cementu, výroba armatury pro betonové pražce, doprava toho všeho někam do výrobny betonových pražců, to je ekologie jako prdel 😀 😀
No to u těch plastových pražců totiž vůbec nebude 🙂
Asi tak. Třeba takový isokyanát pro výrobu toho polyuretanu, to zní vyloženě zeleně a envi-příznivě 😉
Přitom toho má kazdej plnej barák.
Použij v lese plastové pražce, zachráníš strom a porazíš ropnou lobby!
To budou titulky jako víno.
„Nemytý katarský princ, spící v ranní devítce u Anděla“
„Dojemný příběh šejcha – bezdomovce“
„Z paláce k noclehu na krabicích“
Nepřijde mi to překvapivější než jiná ekoaktivistická tvrzení.
A proč jsou takové pražce třeba? Je nějaký problém s těmi betonovými?
Tady na ty ocelové mosty bez průběžného štěrkového lože se beton nedává – kvůli přenosu vibrací od vozidla do konstrukce mostu.
Beton je z hlediska klimatu fakt zlo.
Rozumná část společnosti se snaží plasty odstraňovat důsledným tříděním a SŽ je místo toho hodí do volné přírody, opravdu krásné.
Třídění nestačí. Svět je plný mikroplastů. Však vy taky určitě trousíte plasty do volné přírody. To byste musel chodit bos, oblečen jen do čisté bavlny/lnu/konopí, nejezdit autem, žádný batoh, žádná plastová láhev na pití a vůbec žádné plasty, jejichž otěrem vznikají mikroplasty. Nehledě kolik mikroplastů odvádíte do kanalizace. Vzhledem k velkému rozšíření plastů jsou tyto pražce kapkou v moři. Bohužel toto bude jednou velký problém.
On se kaučuk počítá mezi plasty?
Ano. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroplasty
Samozřejmě mluvím o syntetickém kaučuku a jeho otěru, kdy vznikají malé částice – souhrnně označované jako mikroplasty. Sjíždění pneumatik prý tvoří 28 % primárních mikroplastů. https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20181116STO19217/mikroplasty-odkud-se-berou-co-zpusobuji-a-jak-se-jich-zbavit
No asi záleží kdo to pro jaké účely prezentuje. Zastánci elektroaut rádi mluví o bezemisní dopravě, i když ty EV jezdí pořád po gumách a mají pořád i třecí brzdy.
I když teda díky rekuperaci jsou třecí brzdy míň zatěžované… zase díky vyšší hmotnosti víc.
Nemyslíte si doufám, že když máte pneumatiku z přírodního kaučuku, tak mikročástice nevznikají, že ne?
považte, brouku Pytlíku, že jo
Tak jste si kopnul do SŽ, a teď reálně se Vás ptám – čím chcete nahradit dřevěné mostnice prosáklé kreosotovým olejem ? !
Chjo. Tříděním se plasty neodstraní. Jen se posunou stranou. Plast nejde recykovat (na rozdíl od kovů, papíru nebo skla), tedy mít ozavřený kruh, něco z platového odpadu se dá znovuvyužit, ale jen něco. Jedinou možností plasty negenerovat je nekupovat nic v plastu. Což není úplně jednoduché. Vlastně je to v téhle době nemožné, dá se jen omezit to nezbytečnější.
Což není proti třídění, ale třídění nemá vliv na omezení výroby plastu, jen to určuje kudy a kam odpad pojede.
Nějak jsem si nevšiml, že železniční trať je volná příroda.
To bude asi tak ekologické, jako rotor větrné elektrárny.
Ale co, vyhazovat se to bude až za 50 let, tak proč si dělat starosti… :-/
Třeba si z toho nadšenci postaví chatu.
Kdyby to aspoň mělo západky jako lego…
A co je na rotoru větrné elektrárny neekologického? Vždyť to bude hřídel z ocele.
Listy vrtule jsou z kompozitu.
Nějak se mi nepozdává nazývat vše co se otáčí rotorem. Takže třeba v elektroautě je rotorem pneumatika?
Rotor větrné elektrárny je skutečně to, co vidíte zvenku, že se točí.
Uvnitř je pak (za převodovkou) generátor, který má také část zvanou rotor, ale o tom zde není řeč.
Hřídel je konstrukční součást rotoru, v ose jeho otáčení.
V elektroautě se nenazývá rotorem žádná část kola.
Stačí?
Stačí.
Prostě trochu jiná terminologie.
Pro mě je vrtule vrtule a je nasazena na hřídeli.
A ono je na dráze něco levného? Vlastně jo, režijky a fipky! 😁
Tento nadpis článku mě velmi zaujal. V roce 2024 prezentovat výměnu dřeva za umělou hmotu jako ekologickou revoluci mi přijde jako obrátit svět vzhůru nohama.
A za co by jste dřevo vyměnil Vy? Podotýkám dřevo nasáklé kreosotovými oleji.
A neříkejte mi nic o ekologii betonových pražců. Těžba písku, výroba cementu armatur a betonu, tady v tomhle konkrétním případě navíc přestavba celého mostu …
Hm, jsem zvědav na odpověď … !
Tak a teď bez demagogie. Jako ekologickou revoluci tu neprezentují výměnu dřeva, ale výměnu impregnačních látek.
tak dřevěný pražec na trati už jsem neviděl hodně dlouho. pravda, jezdím jen na koridorech. a ten betonový pražec nevydrží 50 let a není netoxický? nechápu tam tu ekologii plastu…
Beton samozřejmě toxický není, těžko by se dělaly třeba betonové studny. Na ty ocelové mosty, bez průběžného stěrkového lože, se betonové pražce nedávají kvůli pružnosti, přenosu vibrací do konstrukce.
V neděli 9.11.2024 jsem jel na kole po Vltavské cestě z Nové Pece do Najtálu a zpět. Cestou jsem koukal, jak opravili trať 194 v tom úseku. Lepili to jak vlaštovka hnízdo. Určité úseky zrekonstruovali, některé jen vzala do prádla podbíječka a někde je to beze změny. Zůstaly tam stykové koleje na dřevěných pražcích. A u styků kolejnic je vidět i pouhým okem (z přilehlé silnice) výšková nerovnost. Kolem tratě je ještě na některých místech uložen materiál na odvodnění tratě. Takže se odvodňovací práce dodělávají za provozu. Z mého laického pohledu hodnocení za 3.Jako ve škole.
Takže by měla být výluka, aby se dodělaly odvodňovací práce, kvůli kterým výluka být nemusí?
A jinak ty komentáře – trať je 10-15 let po generální opravě, tak co tam mělo vzniknout? Koridor?
Při té „Generální opravě“ se dělali jen staniční úseky a také se polepšilo zabezpečovací zařízení. Mezistaniční úseky tehdy jaksi nedělali. Jen se místy dali cedule s vyšší traťovou rychlostí a ty po kontrole zakryli. Asi tak.
Příští rok by měla být údajně opět výluka, kdy se dodělá další část, myslím že to bylo i součástí jednoho ze starších článků.
ano, opět výluka, další rok další dlouhá výluka a tak dále. děkujeme SŽ 😉
zdenek
Štědré dotace zajišťují zbytečnou práci, něco se vykázat musí, že.
Není tradiční název pro ten materiál sklolaminát?
Ano.
To pod čím lidi chápu sklolaninát to fakt není. Je to hutný blok s mechanickými vlastnostmi podobnými dřevu.
Přijde mi celkem jedno, jak si představují sklolaminát nějací „lidi“.
A co kompozit, pod tím si představíte co? Nechal bych na výrobci, jak to označuje.
A budete chápat lidi, kteří budou říkat psovi kočka?
Což ovšem není tento případ, že.
Takže si myslíte, že ten pražec je sklolaminát?
Já bych řekl, že sklolaminát je křehký a to tenhle pražec není.
Je to nějaká organika vyztužená skelnými vlákny. Čili klidně sklolaminát. A klidně i kompozit. To, že si pod tím sklolaminátem někteří vybaví výhradně svědění pazour po opravě kánoe, kterou opřeli někde v řece o šutr, na tom nic nemění. Sorry za historické vodácké okénko.
Právě proto, že si vybavím kánoi (ale jako šotouš laminátku), tak se shodnem spíš na tom kompizitu.
Jen technická…Ty díry do pražců by mohly být předvrtané? Jen nápad..
Hezky ty plástvy časti někde do přírody!
Zatímco dřevo napuštěné dehtem je hotová lahůdka.
Dřevo i ropa jsou přírodní produkty.
Tak zkuste ropu vypustit do přírody a uvidíte jak moc je pro přírodu „přírodní“
Úplně normálně. Dokud se nezačala ropa používat do aut, tak tisíce let soužila na blízkém východě kromě svícení a mazání hlavně v lékařství.
Což ovšem nijak neřeší to, že dehet kapající z mostu do přírody není nic prospěšného.
Piliny z laminátu taky ne. Mikroplasty taky ne, tedy ty nerozložitelné. Sklo taky ne, jenže to nějak přírodě neškodí, chová se jako kámen.
Dehet se na dřevo nepoužívá. Jsou teď na to nějaké výrazně ekologicky příznivější impregnace.
Na (přinejmenším některé) pražce se pořád používá kreosotový olej vyráběný z dehtu.
Nikde netvrdím, že tyhle kompozitní pražce jsou nějaký ekologický zázrak, jen uvádím fakta.
Tohle se už moc nevidí, že by něco kapalo přímo z pražce.
Jakože ropa do přírody nikde volně neuniká a příroda si s ní neumí poradit ? To si o tom předtím něco přečtěte. Únik ropy z mořského dna je naprosto běžný jev. Přirozeným procesem čištění je aerobní mikrobiologická degradace uhlovodíků, která probíhá v povrchových vrstvách vod i půdy působením mikroorganismů. Proces je urychlován působením a dostatkem světla, kyslíku a živin (N, P). Na odbourávání uhlovodíků se podílejí i vodní rostliny. Nemůžu dohledat článek o výzkumu kde po havárii tankeru nechali kus pobřeží přírodě. Pravda, odnesli to vyšší živočichové (ptáci, ryby), takže chyběly dojemné TV záběry čistění křídel mořských ptáků a pod.,… Číst vice »
Největším problémem pro odbourání přírodními procesy jsou extra odolné sloučeniny a hmoty. A mezi ně ropa nepatří. Dioxiny třeba ano.
Proč to stavíte proto sobě? Ropa je stopro přírodní produkt, přesto ropa z tankeru na pobřeží je ekologická havárie. Proč asi. A naopak jinde vytéká ropa, asfalt, či zemní plyn přirozeně. Ropa teče i někde na Slovensku přirozeně ze země.
Korňanský ropný pramen 🙂
Tak proč si to to nekonzumuješ sám, když je to z přírody? Tyhle „inženýry mám nejradši“…
Jen šílenec by se po každém přírodním produktu vrhal, aby se ho snažil konzumovat.
Hochu, stejně, jako ty plasty, víš?
proto olej z auta recykluji do půdy😂😁😁
Samozřejmě. I radioaktivní záření a permanentní termojaderný výbuch je přírodní produkt a děj.
Dehet se už dlouho nepoužívá.
Plast má úplně jiný ekologický problém (hlavně nerozložitelnost), než dřevo napuštěné moderní impregnací XY.
Podobně jako vozidlo na akumulátory vs vozidlo se spalovákem na palivo XY.
Dehet se nepoužívá, používá se kreosotový olej, vyráběný destilací dehtu – je to tedy skupina látek obsažených v původním dehtu.
Dehet je z ropy a ropa je přírodní zdroj.
To se dá říct i o tom plastu a spoustě dalších věcí…
Viděl jsem marketingový materiál výrobce PVC podlahovin, kde se psalo, že PVC je 100% přírodní produkt, protože se vyrábí z ropy a mořské soli 🙂
Dehet je z uhlí 🙂
100% přírodní, stejně jako bavlna nebo uran.
Si tu fotku pořádně prohlédněte, nechytá tam ten chlap ty špony náhodou do pytle? Podle mě jo.
No mohly, nemohly. Z výroby je to nesmysl, protože by ztratily punc univerzálnosti napříč použitými úchyty kolejnic. Zde se budou předpokládám ještě navrtávat díry na pridržnice. V každém případě to vše mohli chlapi navrtat někde na betoně, kde se dá ten odvrtaný odpad (a není ho málo) uklidit a odevzdat. Z vlastní zkušenosti vím, že naplníme při vrtání těchto plasťáků pytlů a pytlů odpadu.
Takže problem solved..
Tak počkat. Já měl dojem, že ty pražce jsou předvrtané na přesnost nějakým strojem už z výroby. Jako mají díry z výroby i železobetonové pražce. Nebo ne?
Dle fotek tam žádné díry nejsou 🙂
Je to náhrada mostnic, tedy původně bukových, ty nejsou z výroby vrtané. Do hry vstupuje i rozšíření rozchodu, je-li poloměr oblouku pod určitou hodnotu. Na betonu se to dělá otočením podkladnic, u dřeva jiným vrtáním. Plocha pro podkladnici není rovná, má sklon 1:20, kolejnice se vlastně sbíhají. Jo a ta impregnace – při potřísnění nepříjemná vyrážka….
Předvrtané by mohly být pražce, mostnice ne. Ty se upravují na konkrétní místo na mostě (včetně seříznutí na nějakou přesnou niveletu), takže by díry na pevno vadily.
Vždyť pod tím mostem mají plachtu …
Do pražců, které by se vkládaly do přímé koleje ano. Jinak spíš ne, a do mostnic už vůbec ne. Když se podíváte na 1. obrázek, tak si všiměte, že mostnice je tam vykouslá při umístění na podélníky. To se dělá vždy na místě mostu a pro konkrétní polohu na mostě a danou niveletu trati. A až se takhle přesně mostnice usadí (protože podbíječka je logicky nepodbije), tak teprve se vrtají díry pro podkladnice.
To je tedy revoluce, na Mladějovské dráze již 7 let… Mimochodem, práce s nimi je skvělá. https://www.mladejov.cz/fotogalerie-2017-4-oprava-prejezdu/10
Není plast jako plast. Ty v Mladějově jsou z recyklované směsi plastů, ty v článku jsou kompozitní, skelnà vlákna a polyuretanová pryskyřice.
Proto jsem o tom psal i výše, že je to v článku opravdu zmatečné, a lidé pak ty dva dost odlišné produkty budou často zaměňovat.
Upřímně nevím, jak moc uniká z pražců do půdy rakovinotvorný dehet, ale vím, že navrtáváním plastových pražců a stejně tak jejich vystavením povětrnostním podmínkám se z pražců uvolňují mikroplasty. Navíc se bude za 50 let povalovat na skládkách stovky absolutně ne recyklovatelných plastových kvádrů. Ale PR holt nezná mezí…
To se pak rozemele a spali, o to bych moc strach neměl. Jestli to je zbytkový plast už teď, tak se nic lepšího co s ním nevymyslí. Větší otázka pro mě jsou ty mikroplasty. To je pro mě osobně větší problém.
Pokud jsou mikroplasty i v kosmetice a pouzivame takove mnozstvi pet lahvi, pe sacku a umelych tkanin, tak mne nejaky ten prazec nechava zcela v klidu
Plastové pražce se dělají jak z recyklovaných materiálů, tak z novovýroby. V tomto případě se píše o kompozitu se skleněnými vlákny a polyuretanovou pryskyřicí, takže se jedná o nový materiál. Takový Mercedes mezi plastovými pražci 🙂
To je pěkné, ale jak se dá recyklovat takový kompozit, asi blbě? To už radši ten beton nebo přímo ocel, ta se recykluje krásně.
Jedná se o použití na mostech, kde to chce něco měkčího než beton nebo ocel.
Dost blbě. Zkoumá se rozklad PU zpět na suroviny pomocí katalytické glykolýzy, ale u těch kompozitů je ta recyklace vždycky problematická, protože jsou mechanicky odolné (takže obtížné rozdružení na nějaké jemnější částice), jsou tam vlákna, která se musí nějak odstranit.
Já teda nevím, ale myslím, že i ty „dřevěné“ pražce se recyklují dost blbě, vzhledem k tomu, čím jsou napuštěný?
Samozřejmě dřevěné pražce se nijak recyklovat nedají a měly by se ukládat na skládku nebezpečného odpadu.
Tak jestli se nepletu jediný dodavatel pražců – dřevěných je Impregnace Soběslav. A ta používá ekologické a nezávadné látky kterými impregnuje svoje výrobky.
Na pražce používají kreosotový olej.
Můžete to tvrzení něčím podepřít? Možná se ukáže, že všichni vaši plusaři ze sebe udělali pitomce…
http://www.impregnacesobeslav.cz katalog produktů.
Já tam byl třeba na exkurzi, takže kreosotový olej tam používají stále, ale testovali tam nějakou „eko“ variantu, ale byla (prý) drahá, a vypadalo to, že pražce jsou méně odolné. Na sloupy to nevadilo, pokud sloup neležel přímo v zemi.
Pražce ze Soběslavi jsou tak ekologické, že je z nich podrážděná kůže. Na jednom z traťových okrsků sž, výrobce teda nevím, byl z nového dřevěného pražce 3x pracovní úraz – chemická popálenina. Takže asi tolik k ekologii napuštěného dřeva.
Asi se budete muset smířit s tím, že ekologičtější náhražky můžou být i pořádný sajrajt.
https://www.impregnacesobeslav.cz/media/editor/dokumenty/Protect-OS-320B_prazce.pdf
Ještě impregnují (myslím i pražce) v Březnici.
Mikroplasty se lidského těla dostávají nejvíce z oblečení. Jen málokdo chodí oděn do čisté bavlny, lnu, nebo ovčích kůží.
Nějaký pražec v lese mě nechává naprosto v klidu.
Ekologické organizace si přejí oblečení a doplňky (jako kabelky) z plastů, proti přírodní kůži protestují.
Sláva a zdar dalším mikroplastům, vy revolucionáři.
Kdyz jsem na jare videl stav prazcu v zastavce dobra na sumave, dobre ze s tim snad i tam neco delaji
Musí se tam vrtat 8 děr na pražec, doufám že ten borec s vrtačkou pak šel pod most a dohledal všechny piliny z těchto pražců vyrobených z ropy, jinak je to ekologická katastrofa.
Třeba to při vrtání rovnou odsávají…
Ono to odsávat prakticky moc nejde, protože vznikají dlouhé a těžké špóny, které drží, než se utrhnou a letí neidentifikovazelným směrem. Proto se to má vrtat samozřejmě jinde, než na mostě nebo ve štěrku. On je ten plast výrazně těžší než dřevo a při vrtání se i jinak chová.
Nedej bože, aby si u toho ještě prdnul.
Přitom kdyby to vrtali již při výrobě, tak ze špon lze vyrábět další produkty nebo další pražce
Proč se to vrtá ad hoc už bylo řečeno. Já dodám, že se jedná o kompozitní pražec na bázi polyuretanové pryskyřice, takže špony z něj jsou na nic (vytvrzená pryskyřice, vlákna).
Se na tu fotku pořádně podívejte, nemá tam ten chlap náhodou nějaký pytel? Podle mě jo, to zaprvé, a za druhé nejsou z toho žádné piliny ale dlouhé kusy takříkajíc kudrnatých špon…
Mj. kdy jste naposledy pracoval dřevěnými pražci? Zejména čerstvě napuštěnými, že tady používáte termín ekologická katastrofa …
Zajímavý dotaz: Jedním z dnešních největších ohrožení ze směru plastů jsou mikroplasty. Jak je to s jejich uvolňováním z tohoto materiálu? Zvláště když je vystaven extrémním podmínkám – střídání teplot, UV záření, dynamické zatížení atd…
ftaláty, bifenoly… Některé plasty tomu uvolňování těchto látek docela odolávají, ale předpokládám že to prošlo nějakým výzkumným ústavem….
U toho bych zřejmě byl spíše v klidu. Mikroplasty vznikají buď „rozkladem“ plastů postupně na mikroskopické částečky (sáčky, tašky a tak, kterých se na světě denně vyhodí tuny a bohužel se dostávají do moře) nebo se přímo industriálně vyrábí (různé třpitky do kodmetiky a past. Komerční plasty se se vyrábí v tunách za sekundu, tomu pražce opravdu těžko budou konkurovat.
Každopádně ekologická likvidace by měla být známa v rámci řešení.
Mostnice možná poprvé; v titulku zmíněné „pražce“ už nějaký čas fungují…
Plasty místo dřeva do národního parku, to zní opravdu revolučně…
No ono dřevo sice zní hezky, ale dřevěné pražce (tady teda mostnice) taky nejsou zrovna nějaká čistá přírodní věc, vzhledem k tomu, čím jsou napuštěny.
„Historicky se používají dřevěné mostnice impregnované kreosotovými oleji (z uhelného dehtu)“… u nichž je podezření, že jsou karcinogenní. Tolik k dřevu v národním parku
Dřevo zní pěkně, ale když se musí pravidelně napustit srágorama aby odolalo povětrnostním vlivům a nepochutnaly si na něm houby, to už je trochu jiné.
Stavět něco dráž, u státní firmy, která je odpovědná daňovým poplatníkům, to opravdu dává logiku. Ale SŽ má k racionalitě velmi často daleko.
Aaaa odbornik. To ze prazec/mostnice z plastu stoji vic nez ze dreva jeste neznamena, co stoji vic na jednu casu, kdy bude slouzit. Ale kopneme si za kazdou cenu…
No já když vidím ty železné části toho mostku, tak opravdu nemám pocit, že to vydrží 50 let. Jinak bych s tou novou stále předraženou technologií u nás neobtěžoval, dokud se to minimálně nenaučí dělat ve standartním profilu, a nebude to cenově vycházet alespoň stejně na ten teoretický v praxi většinou nepoužitelný čas.
Podle ceho vite, ze je predrazena? Muze byt draha, ale predrazena proc? Lepsi dokola menit levnejsi drevene prazce…bez ohledu na cokoliv? Trochu kratkozrake kolenovrtstvi
Nahrazení mostu novým s průběžným kolejovým ložem by určitě šlo, ale je to proti „péči řádného hospodáře“*.
Ale tipnul bych si, podle konstrukce (svařované profily s montovaným zábradlím), že mostek vydrží víc než 50 let.
A co teda na něj dát? Dřevěné mostnice? Ty taky moc nevydrží.
Možná je technologie na pražce předražená, ale na mostnice taky ne, je odhad, že celý životní cyklus pokryjou dvě dřevěné mostnice, a ty jsou taky drahé.
* Ale měli by to vyměnit včas, aby jim to zase památkáři nevyhlásili památkou na konci životnosti. 🙂
Tak samozřejmě, že hlavní motivace je životnost. Nicméně cena může být/je v současnosti oproti dřevu až pětinasobná. Jejich použití tak zatím ve velkém nehrozí.
Tohle je hezka a prakticka informace. Narozdil od hejtu za kazdou cenu!
Jenže ty hejty jsou právě kvůli tomu, jak je to předražené, a ve skutečnosti neekologicky nerecyklovatelné.
Taky si myslím, že je motivací životnost, hlavně u mostnic. A že by to ve velkém cpaly do kolejí jako normální pražce bych nepředpokládal, už betonový pražec je levnější než normální dřevěný.
Jestli má něco daleko k racionalitě, tak je to Váš komentář. Přece nejde vysokou pořizovací hodnotu teď, brát jako jediné měřítko. ,,Plastová“ mostnice nainstalovaná teď, přežije třeba tři dřevěné, instalované v čase po sobě v budoucnu. Tím počínaje, náklady na trojnásobek výluk třeba konče.