Španělé porovnali ekologický dopad letadel a rychlovlaků. Výsledky nemusí být vždy jednoznačné
Vysokorychlostní jednotka Talgo Avril. Foto: Talgo
Když je poptávka nízká a terén hodně členitý, bod zlomu ve prospěch vlaku nemusí vůbec nastat.
mno, to neni az tak prekvapive tvrzeni, nejmene ekologicky je beton, a tezba resp. razba… nicmene stejne jako u letist, tak u zel. to postavite jednou a pak uz jen zalezi na navratnosti v nejakem casovem horizontu… provoz totez, jen opacne, nejvice znecisteni jde z paliv, opet tezba a spotreba ci emise,…
Ten vlak ve vysledku vyjde levneji a ekologicteji, jen je otazkou zda za 10, 20, 50, atp. let..,
To je zas výpočet pro výpočet, aby se „vědecky přesně“ vyčíslily nepodstatné triviality, které jsou v principu jasné každému. Čím delší dobu provozu započítáme, tím lépe to vyjde. Objev století.
Ale ok, někdo prostě potřeboval grant a v podmínkách byla veřejná prezentace, buďme shovívaví. 🙂
Talgo Avlo již brzy u nás……
… nikdo nesliboval.
Takže ‚eco‘ effect žádný zázrak, podle UK studie ekonomický přínos taky nic moc … k tomu u nás rekordní nárůst zadlužení, nutnost investic do zbraní, boj se suchem, stabilizace el. sítě… když k tomu přidáme ještě přípravu tak max na úrovni vizualizací, kartel kolem zakázek.
Jo, ty český VRT budou super.
Tady se ale nemá stavět VRT za britskou cenu nebo se španělskou hustotou provozu.
Ceskej železniční kartel by určitě zvládl i britskou cenu… a v tom Španělsku to tak jezdi, že není poptávka a nebo, že není možný mít víc vlaků?
Tak britanie je odstrasujici priklad jak se to nema delat…
Opravdu výstavba VRTky propálila 24x tolik emisí než provoz na ni za celou její životnost? To se mi nějak nezdá. Jediný VR vlak s pár stovkami cestujících spotřebovává řádově megawatty po docela souvislou dobu, to je přeci nějakého plynu a uhlí, když budeme počítat 15%, resp. 10% v mixu.
Je to vše jen odhad ve španělských reáliích a provoz VRT pouze do 2024. Španělé se tváří, že mají elektřinu s nulovými emisemi.
ono tohle málo lidí ví, ale vnitřní spalování je podstatně méně efektivní než elektrický pohon i ze 100% neobnovitelných zdrojů. Je to způsobeno tím, že při vnitřním spalování (v letadle, v ICE autě, v dieselovém vlaku…) je většina vytvořené energie proměněna v teplo a světlo, nikoliv pohyb. Tohle problém pro VR vlaky není. Navíc ADIF poptávává co jsem si dohledala jen obnovitelnou energii. Taky mě to zaskočilo, ale holt, SŽ je prostě velmi nízká laťka.
Dlouhodobě ekologické prostředky často potřebují nějaký čas, než se počáteční „CO2 investice“ amortizují. Když si koupí někdo elektromobil a bude mu stát většinu času na dvorku, taky by do určitých najetých kilometrů udělal menší ekologickou stopu, když by si koupil spalovák. Studii jsem prošel a emisní podíly v rámci životního cyklu jsou docela zajímavé, ale konkrétní výpočty bodů zvratu ve mně důvěru teda nevzbudily. Z použitých grafů to vypadá, že celé porovnání VRT a letadel staví na průměrných emisích letadel v dnešní době a zcela opomíjí, že v 90. letech, od kterých se v grafech měří emisní stopa na relaci… Číst vice »
Souhlas s hliníkem; co vím tak kdysi se na dráze taky používal a nakonec se od něho upustilo a vrátilo se ke mědi. Hliník je sice dobře vodivý, ale měď je ještě vodivější. Hlavní rodzíl je ale v pevnosti: aby se hliníkový drát při napnutí lidově řečeno neroztrhnul, musí mít ocelové jádro, které má lepší modul pružnosti (tj. lana AlFe).
Hliník se už z elektrikařiny naštěstí odstěhoval do Humpolce.
Hehe odkdy? Na některé aplikace naprosto běžný, třeba připojení domů.
Taky v automobilovém průmyslu by hliník s chutí začali používat, jenom je potřeba překonat úskalí, která teda nejsou malá. Ale lákadlo v podobě nižší hmotnosti a ceny je velmi silné, tak se s tím stále špekuluje…