SNCF stály rozsáhlé stávky 20 miliard korun. Firma chce vlaky bez strojvedoucích
TGV v Avignonu. Foto: Jan Sůra
Série stávek francouzských železničářů vyšla státního dopravce SNCF na 780 milionů eur, tedy téměř 20 miliard korun. I kvůli častým
A strojvedoucí už dostávkovali 😀 Pokoušeli trpělivost chlebodárce tak dlouho, až se naštval..
Co tady řešíte? U nás chodí strojvedoucí do penze v 65 letech. Máme zvocelený lidi. Makáme a pak rovnou do penálu.
K čemu vlak bez strojvedoucího když bude stávkovat dispečink? Nepojede to tak jako tak.
No tedy! Kam se na nás Frantíci hrabou. Liberalizace v plném proudu, ovšem po česku. Zatímco se za jásotu likviduje tzv. modrý moloch, tak se na druhé straně vytváří jiný, prý lepší. No a ta drzost odborů stávkovat. To by se u nás nestalo. Jsme prostě dál. Divní ti Francouzi. Kvalitní železnici musí privatizovat, aby byla lepší?
Když si (francouzský) „stát“ (a Emanuel Macron) myslí, že se mu vyplatí omezovat výhody státních zaměstnanců, tak se pak nemůže divit, že ta umanutost stojí tolik peněz (a navíc také naštvaných lidí) …
Myslím, že požadavek na odchod do důchodu je v dnešní době nehoráznost.
Chtěl jsem napsat v 52 letech.
V nekterych profesich je to akorat. Ale to zjistis az kdyz urcity druh prace vykonavas tak 30 let. Jinak to nemuzes pochopit.
Copak ve vyšším věku nemůžu jít dělat něco jiného? Ideálně uplatnit zkušenosti získané tak dlouhou praxí? Mentoring a vzdělávání mladších, návrhy či review optimalizací, vylepšení, či zvýšení bezečnosti apod.,?
Anebo, pozor, šok, změnit obor? Už dlouho se mluví a ví o tom, že časy kdy člověk dělá stejnou práci od školy až do důchodu, ty časy jsou nenávratně pryč..
Ale vždyť takové práce lze samozřejmě dělat i při pobírání důchodu – ale ten důchod (= za odpracované roky v náročné profesi) musí ten zaměstnanec nejdřív dostat – třeba právě i jen jako tu „výsluhu let“!
A zaplatí se to zase z ničích peněz. Odchod v nízkém věku do důchodu měl smysl za éry parních lokomotiv – tam šlo jak pro strojvedoucí, tak i pro topiče o povolání, které se na těle vždy silně negativně podepsalo. Jenže parní lokomotivy už čtyřicet let nejezdí, tak to není třeba přehánět.
Rozežranost francouzských železničářů prostě jednoho krásného dne ukončí technika. Ta obvykle nestávkuje za zvýšení platů a nepřiměřeně nízký věk odchodu do důchodu. A ten den se blíží a to docela rychle. Tak nejpozději za deset let ho tu máme…
O náročné duševní práci a stresu jste ještě asi neslyšel, koukám 😀
Pane rado ApolloXI., nebylo by lepší tuto radu nechat pro někoho, kdo strojvedoucím NENÍ? Doufám, že je dostatečně jasné, co tím sděluji. Kombinace těžká fyzická práce a stres při službě na parní lokomotivě je daleko horší, než stres při službě v relativně čistém prostředí na motorové či elektrické lokomotivě. Obojí jsem si mohl porovnat osobně – jako topič na parní lokomotivě a jako strojvedoucí trakce motorové. Po práci na parní lokomotivě jsem se dával celý následující den dohromady a to šlo přitom pouze o občasné jízdy. Každý střízlivě uvažující strojvedoucí, co si práci na parní lokomotivě vyzkoušel, toto potvrdí. Člověka… Číst vice »
Těm nahoře se to kecá, někteří z nich už jsou tam od 89 a práci neviděli ani z expresu. Tak jistě, práci si nakonec nějakou dotyčný najít musí, složenky jsou …. však víte. Ale praxe říká, že kolem 50 na Vás už není nikdo moc zvědavý, zvláště-li jste celý profesní život strávil právě u těch drah. A to jen jeden z mnoha aspektů.
To by pak mohl ovšem chtít každý, kdo dělá nějakou práci 30 let – namátkou zdravotní sestra, učitel, lékař, taxikář, turistický průvodce.
Souhlasím, že v 52 letech je to blbost, ale každý to chtít nemůže. Třeba lékařů si velmi vážím, ale když jich spousta pracuje ještě v sedmdesáti, asi se to dá zvládnout. Učitelé zase mají dva měsíce na vzpamatování se od žáků a turistického průvodce beru jako vtip. Ale když můžou brát výsluhy za léta vojáci (kolik z nich skutečně zažilo válku?), policisté a nedejbože estébáci, tak nevidím důvod, proč by nemohli jít do důchodu strojvedoucí nebo výpravčí o pár let dřív než ostatní zaměstnanci. Samozřejmě jinak opotřebovaný člověk bude po třiceti letech na lokálce a jinak, když řídí velkou uzlovou… Číst vice »
Nehledě na to že záleží na nátuře člověka a co jej „baví“, někdo může stres na uzlu snášet lépe, než by nesl nudu na lokálce kde jednou za dvě hodiny vypraví šukafon a jednou za měsíc tam projede náklad. Jsou totiž lidé kteří mají rádi klid a poněkud nudu a lidé kteří potřebují aby se kolem nich pořád něco dělo (kdoví jestli to není i evolučně, lovci-sběrači vs. zemědělci). Ovšem že to bude mít jiné dopady je tak či tak pravda, u dispečerů leteckého provozu se „životnost“ udává v řádu let a pak je to na změnu oboru. Ovšem si… Číst vice »
Tak jen v Jugoslávii bylo něco kolem deseti tisíc naších vojáků.. V armádě ale dost lidí tráví čistě několik měsíců v roce v kasárnách nonstop, nebo někde pryč na výcviku, tohle je pro spoustu lidí ještě mnohem cirgusáčtější život, než je dráha..