Škoda dokončila modernizaci první tramvaje M31, pro Göteborg jich vylepší 79
První zmodernizovaná tramvaj M31 pro Göteborg. Zdroj: Škoda Group
Práce proběhly v ostravském závodu Škoda Ekova.
Práce proběhly v ostravském závodu Škoda Ekova.
A kdo dělá schody?
Skutečně ohyzdná tramvaj před i po modernizaci.
Třeba se seveřanům nelíbí naše tramvaje, vždy byli trochu jinde, viz Volvo, Saab.
Pokud by se jim nelíbily tramvaje 14T Elektra, tak bych se ani nedivil.
Na vzhled to nejezdí, ale ten střední článek je jako pěst na oko. Měli zachovat podobnou šířku sloupků (ano, bylo by jen jedno a jedno větší okno), aby to nějak pasovalo. Ovšem, když si klient přeje…
Co se týče vzhledu, mě „zaujal“ ten masivní kontejner vepředu na střeše, který tam před rekonstrukcí nebyl (nebo přesněji řečeno byl, ale mnohem subtilnější). Zrovna u vysokopodlažní tramvaje bych čekal, že na takové věci bude dost místa vespod.
To bude nejspíš ta nová klimatizace pro řidiče. Zajímavé řešení v podání Škody.
Ano. 45T má obdobnou klimatizaci stanoviště řidiče.
no zrovna nejlepší ukázka skandinávského designu to není – ten článek má úplně jiné rozměry a dokonce i tvar, takže nesedí bočnice k další části tramvaje – oblina střechy je úplně jiná – dokreslují to i rozdílné dveře v nízkopodlažní části a v krajních článcích. Je to dosti nesourodé a i modernizované KT8 vypadá lepé. Nicméně něco pro naše české kritiky uspořádání sedaček v MHD – tohle má uspořádání 2+2, u nás nepředstavitelné a ještě si představte ty s prominutím kecy co by člověk hned slyšel- stačí 52T a české hulákání nad 2+1..alespoň někde chápou, MHD není dobytčák a lidi… Číst vice »
ale nemusíme k nesourodosti jezdit tak daleko, stačí i Combina v Postupimi. Nově dodané články jsou úplně jiné než původní – také to vypadá jako pěst na oko. Nebo verze Combin v Ulmu, kde přední čelo je z Avenia a zadní z původního Combina.. a do toho prostřední článek z Avenia z jinými rozměry..takže ve finále je tohle ještě to přijatelnější, než zbastlená combina v Ulmu
K tomu uspořádání sedaček, to může tvrdit jen někdo kdo nejezdí tramvají v Praze v ranní špičce uspořádání 2+2 znamená že mezi sedadla se postaví maximálně jeden člověk, v tramvajích typu T3 se na stejný profil do šířky tramvaje vejdou i čtyři(+2 sedící), a to nemluvím o tom že sedící člověk zabere víc místa než stojící. Tramvaj rozhodně nepovažuju za dopravní prostředek na delší trasy, a tak do 20 minut se to stání dá vydržet
Jenže ten střední článek není nová konstrukce, ten už tam byl. Na úvodní fotce je tram PŘED modernizací.
Předrenovační stav vypadá jakoby ty tramvaje byli někdy ze 70/80 let původem ze Sovětského svazu. Ošklivé, nemoderní už z výroby.
V kantonu Martigny vyhodí o deset let mladší vlak, kterým jezdí pár desítek lidí denně, protože nesplňuje požadavky na přístupnost…
A v Göteborgu opravujou pro páteřní linky MHD takovýhle vraždy, což je nápad na úrovni pražských KT8D5.
Na zeleznici pořád předělávat a opravují 810…
Na Ostravsku již mají i klimatisaci a vakuové WC. Myslím že se blíží jejich nasazení na VRT.
Ja se těším na první bateriový s ETCS!
Copak klimatizace a vakuová výserna, to nic není.
V poslední době uvedla společnost AŽD jako první v Evropě na Kopidlnské dráze autonomní vlak s cestujícími na širé trati v podání osvědčeného legendárního motorového vozu M152/ 810 s vlečňákem.
Mohlo by se tedy lehce přihodit, že vysmívaný Šukafon možná vstoupí i do nějaké knihy rekordů.
https://www.youtube.com/watch?v=H2Of5KR2Qzs
Není bez zajímavosti, že pokusný autonomní Šukafon AŽD z Kopidlna má podobné barevné schéma, jako ty krasavice z Göteborgu.
Před vánocema 2024 byl článek o slavnostím uvedení do provozu nové rychlotratě Berlín – Paříž. Trasu zhruba 878 km. se třemi zastávkami mají ty rychlovlaky zvládnout zhruba za 8 hodin. Napsal jsem k tomu níže uvedený komentář a smázli to pro vulgaritu, urážku, (zapomněli na velezrádu jak ve Švejkovi) a ještě další bu bu bu :
Břídilové. 🙂 Když se na-se-re naše 50 let stará 810, tak to teoreticky zvládne za 11 hod. jízdy. 🙂 🙂 🙂
Nemaj tiskárnu na peníze, řeší obnovu jak nákupem nových vozů, tak opravami starých.
To je kanton Wallis/Valais 🙂 Jinak v Göteborgu si asi nemůžou moc vyskakovat, hlavně nákupem italských tramvají si pěkně zavařili (stojí je to dost peněz udržet aspoň něco v provozu), takže za prodloužení životnosti tohoto jsou ještě rádi.
Toto bezbariérovo prístupné je (aj keď z nejakého dôvodu často stretávam ľudí čo do toho lezú s kočíkom do vysokopodlažného článku), takže ten argument úplne neplatí. Je to funkčné, a celkom pohodlné vozidlo, tak to ešte nejakú dobu pojazdí. V prvom rade sa potrebujú zbaviť PCCčiek.
Dava mi to vetsi smysl nez nase novostavby WAN a T3 na starejch papirech. Tohle je aspon pruchozi, ma to slusnej pocet mist k sezeni a ta nizkopodlazni cast tvori vetsi dil z celku. Jo, vypada to divne, ale na vzhled to nejezdi.
Když srovnávám design těchto tramvají z poloviny 80. let s designem T3 z přelomu 50. a 60. let, tak u mě vítězí T3 a opticky bych ji bral jako modernější, kdybych byl nezasvěcený. Naši v té době uměli.
Dokázali by i víc, kdyby je neškrtil bolševik… Bohužel…
Nevycházel ten design z PCC?
Vycházel, ale přesto mi připadá modernější než všechny ostatní.
Ony ty švédské poválečné čtyřnápravové tramvaje, na něž ta M31 navazuje, taky v základu vycházely z PCC a designově jim jsou vlastně blíž, než ty „české PCC“, které jsou užší, vizuálně lehčí a elegantnější. Těm göteborským klasickým tramvajím (do M31), dle mého, designově nesvědčí jak ta šířka, tak protažení skříně téměř k vozovce a nakonec ani ta tradiční modrá barva. No ale hlavné je, že ten provoz funguje a je široko daleko nejrozsáhlejší 🙂
Z PCC nevycházel ani moc design T3, ale hlavně pohon – trakční výzbroj tzv. zrychlovačem. Z PCC trochu ještě tvarově byly předchůdkyně T1 a T2, ale za mě ještě víc mi jej připomíná tvar čel těch tramvají, o nichž je tento článek.
T3 vzhledově těží z toho, že už tehdy v 60. letech měla celý čelo z laminátu, což bylo řešení, který předběhlo dobu. Vlastně je až nepochopitelný, že tento technologický náskok byl zahozen a následující generace tramvají ČKD se vrátila k ocelovému plechu.
Technologický náskok v podobě laminátového čela byl (částečně) zahozen, protože ta laminátová čela byla nákladnější na práci i materiál, než kus plechu. Navíc v 70. letech už ty kulaté tvary T3 designově moc nefrčely a oblíbené byly spíš hrany (což při řízení výroby tramvají Tatra hrálo marginální roli, hlavní byla ta časová a materiálová náročnost). Nakonec stejně ty T3/T4 (a jejich vleky) s laminátovými čely vydržely ve výrobě hluboko do 80. let a jako náhradní skříně ještě déle.
Ekvivalentom T3 sú M29 ktoré sú imho dizajnovo veľmi podarené.
Čelo M29 mi připomíná spíš T2.
Opravte prosím popisek u první fotky. Je na ní tramvaj PŘED modernizací.
Ano, je to chaos. Fyzicky je to ta cvičná 300 stojící na jiné fotce vedle té zmodernizované. Asi jela výměnou do Ostravy.