Silničáře tradičně zasypaly nadávky. Ti se však brání, odpověděli na nejčastější otázky
Proč nejsou u silnic sněholamy? Lidé je kradli, vysvětlují silničáři.
Sněžení v posledních dnech proměnilo řadu tuzemských odborníků na hokej či geopolitické záležitosti v experty na zimní údržbu silnic. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje na tuto skutečnost reagovala tiskovou zprávou, v které odpovídá na nejčastější dotazy. Zprávu přinášíme v kompletním znění.
V posledních dnech nám matka příroda ukázala svou sílu. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (KSÚS) zareagovala okamžitě. Do terénu podle aktuálních klimatických podmínek vysílala veškerou dostupnou techniku, která čítá více než dvě stovky sypačů a přes stovku traktorů s radlicí. Pokud bylo a je potřeba, jede nonstop. I přes to, že jde o zcela standardní zimu, hovoří se zejména v mediálním prostoru o kalamitě, na sociálních sítích naopak bují diskuse o tom, že jsme, slovy klasika, překvapení velice, že sníh zasypal nám silnice.
Připravili jsme tedy přehled odpovědí na dotazy, které se v souvislosti se zimní údržbou objevují nejčastěji.
Absolutní prvenství drží otázka, proč nebyla konkrétní silnice ošetřena hned? Zimní údržba silnic jede podle plánu, který stanovuje pořadí důležitosti komunikací. Tento plán je opřený o aktuální legislativu. „Při silném sněžení nebo náledí není technicky možné zasáhnout všude současně, proto se nejdříve ošetřují nejdůležitější silniční tahy, tedy páteřní komunikace a komunikace s nejvyšší dopravní zátěží,“ vysvětluje Josef Pátek, krajský radní odpovědný za silniční dopravu. „Je třeba také vnímat rozsah území a fakt, že jeden řidič sypače má v našem kraji na starosti v průměru přes 50 kilometrů silnic, což není málo, pokud si uvědomíte, že jede nízkou rychlostí a je naložen solí anebo interním posypem. Váha vozidla pak překračuje třicet tun. Takovou masu není na zasněžené anebo namrzlé silnici lehké uřídit. Kolegové musí jezdit maximálně opatrně,“ doplňuje Aleš Čermák, ředitel Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.
Nemusíme udržovat silnice do černa
Velmi oblíbeným dotazem je ten, proč nejsou silnice beze sněhu a suché? Opustíme-li základy fyziky, pak zákon jasně říká, že nemáme povinnost zimním jevům předcházet, ale zmírňovat jejich následky spojené se sjízdností, přiměřeně aktuální situaci. „Jinak řečeno, naší povinností není udržovat silnice v perfektním stavu, tedy uklízet je do černa,“ říká Josef Pátek. Standardní zimní období je od 1. listopadu do 31. března. Pokud zimní počasí nastane mimo toto období, zasahuje KSÚS i tehdy.
V předchozím textu je i odpověď na otázku, proč silnice preventivně nepředsolujeme? „Platná legislativa tento postup neumožňuje. Opět platí to o zmírňování následků klimatických podmínek. Preventivní solení proto nelze provádět plošně. Zároveň dbáme na ekonomické a ekologické hledisko, protože nadměrné solení má negativní dopady na vodní zdroje, půdu a okolní zeleň,“ konstatuje Josef Pátek s tím, že na zhruba 1,7 tisíce kilometru silnic, které má KSÚS ve správě, se nesmí solit vůbec a je tak nutné sypat inertním posypem (štěrk a písek). Na dalších 151 kilometrů vyjíždí jen pluhy.
Vy nemáte vlastní techniku? Tak zní další oblíbená otázka. Odpověď je jasná. „Ne. Veškerou údržbu silnic, včetně zimní, zajišťujeme dodavatelsky. Povinnosti dodavatelů jsou přesně stanoveny ve smlouvách, včetně povinnosti vyjet včas při zimní údržbě a provést práci v odpovídající kvalitě v rámci kompletní údržby našich silnic. Plnění pravidelně kontrolujeme různými mechanismy a v případě nedostatků uplatňujeme smluvní sankce,“ odpovídá Aleš Čermák.
Zima není kalamita
Dále se lidé ptají, proč KSÚS nevyužívá zásněžky (sněholamy). Důvodů je více. „Nejsou ekonomicky efektivním řešením. Hospodaříme s veřejnými finančními prostředky a volíme opatření, která přinášejí odpovídající efekt. Instalace zásněžek je také časově náročná, pokud si uvědomíte, o jak velká území se jedná. Kromě toho je legislativně komplikovaná, protože by vyžadovala umisťování na cizích pozemcích a řešení majetkoprávních vztahů.
Také jsme často naráželi na neochotu zemědělců umísťovat zásněžky na jejich pole. V neposlední řadě nám je lidé kradli na otop, pokud byly dřevěné. Ty kovové odnášeli do sběru, plastové jsou finančně náročné. Připomínám, že jsou sypače schopny odstranit závady sjízdnosti přímo na silnicích,“ shrnuje zkušenosti Aleš Čermák.
Zejména v mediálním prostoru pak zaznívá, že na silnice přišla kalamita. Ne, v tomto zimním období ještě na středočeské komunikace opravdu nepřišla. „Kalamitu vyhlašuje, na návrh ředitele KSÚS či technicko-provozního náměstka KSÚS, hejtmanka Středočeského kraje. A to až ve chvíli, kdy přestanou stačit kapacity KSÚS, kdy je například nutné zavřít silnice ve dvou a více cestmistovství. Tomu jsme se v aktuální zimě ani nepřiblížili,“ hodnotí Josef Pátek a doplňuje: „Děkuji všem řidičům, kteří se na silnicích chovají opatrně a neohrožují silničáře.“
Nároky na řidiče
• V zimě je nutné jezdit se zvýšenou opatrností, přizpůsobit rychlost i styl jízdy aktuálním podmínkám a počítat se zhoršenou sjízdností.
• Samozřejmostí by mělo být odpovídající zimní vybavení vozidla, zejména zimní
pneumatiky, dobrý technický stav vozidla a připravenost na zhoršení počasí.
• Ani při provedené zimní údržbě nelze vyloučit rizika spojená se sněhem, ledem nebo námrazou.
• Bezpečnost silničního provozu v zimě je proto vždy kombinací práce správců silnic a
odpovědného chování řidičů.