Nákladní doprava Vodní doprava

Šestice zemí včetně Česka žádá o zápis voroplavby na seznam UNESCO

Vory se blíží ku Praze. Autor: Antonín Cuc – rodinný archiv, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52223532
Vory se blíží ku Praze. Autor: Antonín Cuc – rodinný archiv, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52223532
Tradice spojené s vorařským řemeslem stále udržují vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci

Vorařství na Vltavě a zvyky s ním spojené by se mohly brzy ocitnout na seznamu živých tradic UNESCO. Nominaci na zápis voroplavby společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko, koordinaci zajišťuje polská strana. Nominace bude předložena sekretariátu UNESCO do konce března, čímž se zahájí hodnotící proces. Výsledek by měl být znám na sklonku roku 2022.

„Dlouholetá historie vltavanských spolků a jejich činnost dává záruku, že vorařské tradice na řece Vltavě budou nadále udržovány v povědomí občanů a předávány dalším generacím. Společná nominace šesti evropských států vorařství je pak zárukou další spolupráce při podpoře tohoto sdíleného kulturního dědictví,“ uvedl při podpisu české nominace ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Voroplavba má především v Čechách dlouhou tradici. První zmínky o vorech na Vltavě jsou datovány do 11. století. V 50. letech 20. století nicméně komerční přepravě dřeva na řece definitivně zabránila vltavská kaskáda. Tradice spojené s vorařským řemeslem a plavci nicméně stále udržují vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Jde o řemeslné postupy při stavbě voru, znalosti spojené navigací po řece i o specifickou kulturu s vorařstvím spojenou, včetně písní či slangu.

Všechny vltavanské spolky jsou členy Mezinárodní vorařské asociace (MVA).

Odebírat
Upozornit na
guest
38 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
VRTka

zapsat něco, co co už neexistuje..?
nějak mě uniká smysl..

M19
VRTka

haha – turistickej exkrement…
tady se ale bavíme o plavení dřeva – jaksi jsou na Vltavě přehrady…. už skoro 100 let…

M19

plavení dřeva a vor není to samé…

M19

Poslední voroplavba v souvislosti s plavením dříví proběhla v roce 1961 tedy před 60 lety… to je do sto let ještě daleko… 😉

Pajos

Na tom houby záleží jestli poslední vor z Šumavy plul před šedesáti nebo sto lety. Ta tradice kde chlapi uměli ten vor postavit a plout na něm tři dny do Prahy je dávno pryč. Stejně jako svatojánské proudy. Není to a už pravděpodobně nebude …. Co se má na té tradic chránit netuším. Jestli někdo rád na ty časy vzpomíná a snaží se to umění zachovávat proč ne. Je to jistě chvalyhodne a obdivuhodné ale vory že Šumavy už prostě nikdy nepopopluji …

M19

Pokud nepočítám plavení dříví pro komerční účely tak na Šumavě pluly vory naposledy loni. Není to jen o plavení dříví ze Šumavy do Prahy… To, že někdo něco nechápe není důvod ani argument.

K.S.

Že to u nás šlo het neznamená že nemůžeme podpořit zápis nehmotné kulturní památky.

Hajnej

Mně zas uniká smysl VRTek do každé dědiny, co už naděláš… 😉

Petr Pospíšil

… naštěstí UNESCO nevzniklo v době kamenné, to by tady nebylo místo pro nic nového

Gwann

zakazuje vám unesco jezdit autem nebo si sbalit panelak či sumperak polystyrenem a vylepšit plastovymi okny?

památek je málo, většina zařvala v proudu času a je hezké zachovat výjimečná díla minulosti i zachovat určitě tradice a fenomeny.

fascinuje mne v zpatecnicke CR, kde se furt ohlizime, jak bylo dřív dobre, vadí drtivé většině lidí ochrana památek.

sociálně jsme reakcionari, hmotné…konzumenti pokleslé rádoby modernity…není nad umakart, laminatovou podlahu, plastova okna a kontaktní zateplení polystyrenem aj.

stačí se podívat, jak se chováme k bytum ve starých domech…přestavba na panelak style…vyrvat parkety, snížit stropy sadrosem, ideálně i vybourat kastlove dveře…

Facepalm

Neplýtvejte časem ani argumenty. Pospíšil je prostě klasický omezený český jelito, který při zaslechnutí slov „památkář“ nebo „ekolog“ vidí rudě, protože si myslí, že je to cool, protože to kdysi řek Václav Klaus nebo někdo takovej. Nemá smysl mu psát jakýkoli argument\, protože tenhle typ knedlíků považuje argumenty za přežitek . oni mají názor, který nemusej zdůvodňovt ani sami sobě.

K.S.

To je nápad, zkusme dostat na UNESCO Šumperák! Vždyť to definovalo bydlení na generace. Mohl byste i trochu osvětli to s tou reakcí? Tady ten marxistický slovník jde mimo mne. Problém ČR, nebo spíš společnosti na tomto území je že se tu sváří dva principy, světový, pokrokový, takový Mucha vs. Biedermeier, byť to není úplně přesné. Ono to je asi dáno historii, kdy jsme tu něco vymysleli, okolí nás za to dobúchalo, tak jsme to změnili zpátky, pak to okolí přišlo vítězoslavně s tím že teda je to super a dívalo se na nás jak na největší zpátečníky. Několik emigrací… Číst vice »

Gwann

reakci myslím přesně to, co píšete + onu slichtu s přísadami. vybíráme si pravidelně to nejhorsi že všeho co nás potkalo po cestě časem.

a že neustále vymýšlíme kolo a to opakovaně, to je bohužel taky pravda. přičemž tyto opakující se směšné scénky, jak se snažíme být světoví, ale jsme za idioty (best in COVID) prohlubují ten marasmus…a postup…vše je špatně a nic není mozne/zadouci měnit…

Gwann

a agresivita s toxicitou veřejné debaty dokazují přítomnost obrovského množství lidí s neresenymi traumaty a komplexy v obyvatelstvu, společnost je atomizovana a rozestvana, pricemz si většina lebedi ve svých komplexech a agresivne si je léčí na ostatních, hlavně těch co vypadají sociálně či fyzicky slabší…čímž si kruhem dokazují, že jsou velci a silní…

K.S.

OK, myslel jsem si že v tom bude něco trochu víc, ale u nás je to zase jenom národní nenávist a zaprděnost. Bože mi i z termínů té nelidské nenávistné ideologie umíme udělat frašku. Já tam čekal alespoň nějaké roayalisty a oni jsou to jenom čeští pytlíci… Ano, pořád se tu ten marasmus prohlubuje, na druhou stranu u té čínské mrchy má vážný filosofický problém celý svět, zpohodlněli jsme, smrt jsme vytěsnili a pak se bojíme a všechno co nás činí lidmi zavrhneme, odvrhneme a necháme se redukovat na zvířata. Narušíme přírodní korekční procesy, nepřirozeně protahujeme život a pak se… Číst vice »

VRTka

moje řeč – rozumně něco opečovávat tvybranyý stavby je fajn – ale v rámci UNESCO se to zvrhlove vybydlený mrtvý skanzeny plný hotelů pro turisty, kde nic nesmíš soudobě citlivě předělat…. Centrum Prahy a Krumlova jsou toho jasnym důkazem, nebo třeba uplně mrtvý Benátky „nad mořem“… V porovnání s Asii, Jižní Amerikou a teď už i Afrikou – jsme jen skanzen – kdežto tam to ekonomicky tepe a roste a neskutečně rychle bohatne… Ale tady každej „chytrej Jouda“ z 10-20 000 „velkoměsta“ , kterejbyl nejdál na víletě v krajskym městě ví všecko nejlíp… Jako příklad odlišnýho přístupu jak nakládat s… Číst vice »

M19

a co newspeaks… ten byste také zavedl?

Gwann

proboha živého…jak souvisí tech pár miliard ročně na památky se stavem českých dálnic? které neumíme budovat ani když na ně jsou jak peníze, tak povolení.

příklad za všechny (ten nejlepší) D47 aka ostravská D1

VRTka

D1 do Ostravy je nepodarek – neznalost o bobtnání odvalů/strusky použitých jako pokladní materíál. Těch pár jednotek i desítek miliard ročně dá za 20 let velmi pěknou sumičku – za tu by dálnice byli už dávno postavený a železnice z větší části opravený – je to otázka priorit. My máme kulturní děditsví, který si nevydělá ani na provoz a nemáme silnice a železnice – v Polsku mají dálnice a železnice a veškerý zámky a hrady bohatého Slezka a celej západ Polsaka jsou jen holostěny bez střech a všechno je to rozkradený, alůe zas mají vymazlený dálnice a rychlý železnice… Je… Číst vice »

K.S.

A v jakém stavu byly po válce? Pokud něco vypálí a zničí do základu, tak to nemá cenu opravovat.

K.S.

Problém je že ten „vnější svět“ si zažívá rapidní industrializaci a populační explozi posledních 30 let. Evropa ji měla 150-200 roků dozadu. Nám se demografická revoluce dokončila někdy v 60. Každá fáze vývoje společnosti je spojená s něčím a tady se ta rozvojová, kdy svět budoval a vlastně i buduje dnes, konzumní společnost a blahobyt, tak se u nás promrhal na ocel, znečištění a přípravou na válku válku za Balšoj Sajuz Savětskych Socialističeskch Rjespublik i socialističeskuju revalúciju. Česká společnost je demograficky ve fázi úpadku kdy se vybírá nastřádané bohatství, teoreticky, jenže jsme ve stavu kdy se stát zadlužuje na spotřebu… Číst vice »

Gwann

mno, tak proč ne. když tuhle tradici stále udržují, tak by zápis na tenhle seznam pomohl ji držet i dál.

škoda krásného vltavskeho údolí…i voru.

PS: a teď ještě zápis lokálek…

pohledem realisty

Prví dva řádky brát a podporovat, zejména když nejde nesmyslně pouze o Vltavu, ale o vorařství v Evropě obecně.
Zbytek (= „PS“) není nic než pouhá pitomá provokace nezasluhující ani nejsprostší komentář: lokálky se buď obhájí samy, nebo zaniknou, ale žádný zápis do žádných seznamů to nezmění.

Gwann

provokace to trochu je, na druhou stranu hustá síť vedlejších železničních tratí, která vznikla za určitých podmínek a která spoluurcovala charakter doby by si jako dokument odesleho času jistou ochranu zasloužila. má jen ten problém, že je pořád živá…a moderní. lokálni tratě jsou takové moderní vory.

kdyby byla zachována nějaká nezmodrrnizovana formanska cesta i s hostinci aj, nezaslouží si to ochranu?

zaslouží.

proč by si to nezaslouzila železnice, lokální tratě? např.v určitě oblasti? cukrovarnicka krajina české tabule, vč. cukrovaru a lokalek?

pohledem realisty

Takhle by se s tím snad souhlasit dalo, ale to jste tam nenapsal – a jako „globál“ to nic jiného než hloupá provokace nebylo. Navíc v jednotlivostech něco takového v měřítku ČR existuje přece už dávno – například „Jemnička“ je kulturní památkou už možná 25 roků (právě proto, aby byla ztížena její případná likvidace) a žádný zápis mezi památky UNESCO k tomu tehdy potřebný nebyl (byť uznávám, že má určitě větší sílu než pouhá republiková úroveň).

Facepalm

Zápis konkrétní památky nemá nic moc společného s ochranou kulturního dědictví, které zahrnuje mnohem širší pojem. To je jako byste napsal, že bylo zbytečný zapisovat do UNESCO Krušný hory, když je už památkově chráněnej jeden konkrétní důl či huť. Jenže tady jde o něco poněkud hlubšího – uchování krajiny, uchování památek v původním komntextu a samozřejmě i o uchování věci nehmotných, jako je dobové knowhow, místní tradice, atd.

pohledem realisty

Nejsme v principiálním rozporu – ale „lokálky“ nejsou ničím jedinečným a specifickým výhradně pro například střední Evropu ani nějakou třeba jen malou část světa, zatímco třeba to vorařství (jehož se původní informace týkají) tak rozšířené po celém kontinentu jako sítě místních železnic určitě nebylo, a navíc už v původním smyslu vlastně zaniklo – tudíž mu ochrana jako celku coby „kulturnímu dědictví“ jistě náleží.

Gwann

mnoho zemí své lokalky už zavrelo. myslím, že vychodo-stredni evropa je poslední, kde zůstaly ještě pořád relativně intaktni. na UNESCO to nejspíš nebude, ale pokud může být v UNESCO krusnohori…pár opuštěných štol, nahoru a sem tam nějaká dávno nefunkční míncovna…tak tam můžou i být i české lokalky 😉

Gwann

jo, mohl jsem to popsat, jak je to myšleno. příjemně jste mne překvapil, že se o tom jste ochoten zamyslet.

podle mne nemá smysl je jedna trať. zajímavá by byla např. nějaká ucelená oblast, trať, nákladiště, nádraží, vlečky, továrny, i způsob obdělávání půdy. prostě tak kulturní krajina spoluvzniklá působením železnice. takový kontext chránit neumíme příliš na národní úrovni, tam jsou to jasně vymezené body.

ono se těch funkčních celků i se železnicí dá vymyslet spousta…jen je otázka, co se kde vůbec zachovalo a co jsme si zbořili….či prostě tak nějak odumřelo v čase

pohledem realisty

Problém je v tom, že „lokálky“ jsou (nebo aspoň byly) v celé Evropě v podstatě velmi podobné, ale chránit je jako kategorii „en bloc“ všude asi dost dobře nelze (a ani by nemělo smysl) a ochrana jen v jedné zemi také logiku nedává – takže smysl má jistě ochrana jednotlivých něčím zajímavých nebo užitečných tratí, a to ještě především samozřejmě ve vzájemném kontextu jako součásti nějakého širšího celku, jak jste správně (dodatečně) napsal, nikoli šmahem všech všude. A proto výkřik „a teď ještě zápis lokálek…“ bez další konkrétnější specifikace je jednoznačně pouhá cíleně zlovolná „muleta na šotouše“ – to nemůžete… Číst vice »

Gwann

ano, byla to muleta…ale míněna spíš na antisotouse, ale asi jsem zacilil špatně. sam jsem totiž taky sotous.

určitá část figurek tu reaguje totiž strašně schematicky…a cokoliv co připomíná sotonapad okamžitě napadne. se zavilosti az podivuhodnou.

ale rozproudilo to hezkou diskuzi o významu lokalek. pokud jsem vyprudil nějaké spolu-sotouse, tak za to sorry.

Gwann

k PS: ale naštval jste se slušně…že…přitom to zas takova pitomost být nemusí…viz švýcarské železnice na UNESCO

Lech Malý

No tak ale zas Landwasserviadukt není Krupá-Kolešovice, nebo tam ten rozdíl nevidíte?

Gwann

tak každá památka má svůj kontext a význam.

horská trať bez kontextu dokonce může být méně památkově zajímavá než zachovaná funkční krajina, kombinace pěstování, zpracování, dopravy.

v každém případě se mimo jiné chrání něco jiného.
naše lokálky či obecně železniční tratě mají nejspíš památkový smysl jen v kontextu, samy o sobě nejspíš vůbec ne, ochrana náleží reálně pár mostům, nádražím, stavědlům, sem tam trati ale to už je spíš vyjímka.

pohledem realisty

Gwann: No, já sice také občas rád (cíleně) „zaprudím“, ale v tomto případě mi to „PS“ přišlo nepatřičné, protože jeho obsah působil silně nekonstruktivně.
Švýcarsko by mohlo být jako „památka UNESCO“ zapsáno jako celek – ale takových míst na této planetě mnoho není, a české (československé) lokálky jako celek se se švýcarskými rozhodně nemohou měřit ani v detailech prakticky v ničem (a ani třeba zubačky nejsou ani v celoevropském měřítku bohužel nijak extra mimořádné).

Vít Jůza

Zápisy do seznamů i v případě železnice reálně něco mění, mohou pomoci uchovat nějakou památku, uchovat ji v nějakém stavu, ale také se někdy zápis do seznamu památek fakticky rovná odepsání.

K.S.

To je spíš otázka jak se ten zápis provede a co tam je. Třeba v Praze je to nějak nešťastně že to brzdí rozvoj i daleko od centra protože by kdesi na horizontu byly šedavé zuby mrakodrapů. Nebo to dělá problémy i návrhu těch nových věží od Jiřičné. A jak nemám moc rád architekturu po Corbusierovi, tak tady ten návrh je celkem pěkný. Akorát jako většina moderních staveb bude ve finále velmi údržbově náročný aby to vypadalo pěkně. S vodou to asi bude také na štíru. Otázka je co by se mělo u té železnice, u lokálek, právě zapisovat a… Číst vice »