Seriál: Když promluví čísla. Jak se loni vyplatilo mít fotovoltaiku a jezdit elektromobilem

Ohledně výroby a celkových nákladů fotovoltaiky se objevuje řada mýtů. Zkušenosti mluví jinak.
V dalším pokračování seriálu o elektromobilitě a domácí fotovoltaice shrnuje spolupracovník deníku Zdopravy.cz Radek Šindel své výsledky a zkušenosti z výroby vlastní elektřiny v uplynulém roce. Předchozí díly seriálu najdete zde.
Mnozí tvrdí, že FVE v zimě v podstatě nic nevyrobí a přes léto generuje pouze nepotřebné přebytky. Pojďme se tedy podívat, jak vypadal rok 2025 co se spotřeby a celkových nákladů týče.
Pokud jde o objekt jako takový, tak se jedná o rekonstruovaný RD o dvou nadzemních podlažích a vytápěném sklepě. Celkově jde o 200 m2 obytné plochy plus 100 m2 sklepa. Vytápění je řešeno
tepelným čerpadlem vzduch-voda do podlahy. V letním období je podkroví chlazeno klasickou klimatizační jednotkou. Dům je obýván čtyřčlennou rodinou v režimu částečné práce z domova. Dům je osazen fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 12 kWp + 24 kWh baterií. V domácnosti je k dispozici také elektromobil s kapacitou 40 kWh.
Výroba elektrárny kolísala mezi 200 – 1700 kWh za měsíc. Takto výkonná instalace pak bez problémů pokryje v úhrnech celkovou spotřebu od března do října. Pro využití přebytků v letním období bylo nabíjeno ještě druhé elektroauto jiného uživatele z okolí. Celková spotřeba za rok činila bezmála 11 MWh, z toho tvořilo nabíjení obou aut asi 3,2 MWh. Elektrárna pak vyrobila necelých 12 MWh.
Jako doplnění je potřeba ještě přidat graf odběru ze sítě za celý rok. Odběr i v letních měsících je dán určitým množstvím zatažených dnů, intenzivním nabíjením dvou vozidel a možnostmi regulace střídače. V celoročním úhrnu pak elektrárna vyrobí více, než kolik objekt sám spotřebuje.
Spotový nákup a výkup
Jak je vidět z grafů, tak výroba FVE v létě asi 2x přesahuje spotřebu. Tyto přebytky prodávám přes spotový tarif zpět do sítě. Tento prodej má ale opět svá specifika a je popsán v tomto článku. Za celý rok se pak podařilo dosáhnout průměrné výkupní ceny okolo 2 Kč/kWh.
Vlastní zkušenost: Jak zkrotit fotovoltaiku a kolik vlastně stojí provoz elektroauta
Rok 2025 již proběhl celý také v režimu spotového nákupu elektřiny. Spotová cena elektřiny v průběhu denní a roční doby značně kolísá. Maxima se pohybují i nad 10Kč/kWh a v letním období
nejsou výjimkou doby s nulovou nebo zápornou cenou elektřiny. Podstatný je ale průměr za celý rok a ten dosáhl hodnoty okolo 3,8 Kč/kWh včetně distribučních poplatků.
Kolik stojí provoz elektroauta
Zhruba 30 % spotřeby v roce 2025 tvořil provoz dvou elektromobilů. Na celkový nájezd vlastního auta 15 500 km bylo nabito přes 2400 kWh doma a dalších 400 kWh mimo domov. Necelých 50 % nájezdu tak tvoří nabíjení z FVE, 40 % nabíjení doma ze sítě a zbytek pak nabíjení na rychlonabíječkách nebo v cílové stanici.
Nákladově to vypadá následovně: Při nabíjení z FVE je potřeba započítat průměrnou cenu, za kterou by se elektřina dala případně prodat do sítě, což se v ročním průměru dá odhadnout na 1,5 Kč. U nabíjení ze sítě pak kWh včetně distribuce vyjde na zhruba 3 Kč. U rychlonabíječek se v průměru nabíjelo asi za 13 Kč. V celoročním průměru pak vychází kilometr jízdy asi na 50 haléřů, což představuje vůči benzinu úsporu okolo 1,6 Kč/km.
Zajímavostí je velice nízký podíl veřejného nabíjení, který za rok dosáhl pouze 2 %, přičemž tolik diskutované rychlonabíjení tvořilo pouhé procento nájezdu. Tomuto stavu významně pomáhá rozvoj sítě nabíječek, kdy bylo často využíváno nabíjení v cílové stanici – penziony, restaurace, resp. nabíjení u kanceláře.
Druhým aspektem bylo využití druhého auta na dvě dovolené. Jako domácnost potřebujeme auta dvě. Elektromobil je tak využíván na většinu kratších, ale i středně dlouhých cest. Starší spalovací vůz slouží jako druhé auto do rodiny a je využíván například na dovolenou.
Nabíjení v rámci týdne
Velice častou námitkou bývá možnost skloubení pracovní doby s výrobou FVE. Zde je nutné si uvědomit, že pracovní dny tvoří zhruba 70 % týdne a víkendových 30 % představuje pro nabíjení samo o sobě dostatek času. Odložení nabíjení na víkend je totiž výhodné ze dvou důvodů.
Primárně lze nabíjet z vlastního zdroje, ale i v případě zataženého počasí je o víkendech možné dobíjet velice levně i ze sítě. O víkendech sice vyrážíme často na výlety, nicméně to není vždycky na celý víkend, v létě vyrážíme často po okolí na kole nebo trávíme čas na vlastní zahradě. Během roku tak bývá o víkendech dostatek času auto nabít i v tomto režimu a víkendové nabíjení tvoří asi 55 % nájezdu.
Spolu s pátkem, kdy pracuji často z domova, tvoří tyto dny asi 70 % nájezdu. A to se pořád jedná o auto s malou 40 kWh baterií. V případě dnes běžné 60-80 kWh baterie by s v mém případě zredukovala nutnost nabíjení mimo víkend na úplné minimum.
S větší baterií by vzrostl už tak vysoký podíl domácího nabíjení. Popsaný režim nabíjení je výhodný i z pohledu zatížení sítě, kdy se nabíjení přirozeně odkládá na dobu nízkého zatížení o víkendech. Nabíjení vozidel tak ve většině případů nevytváří nutnost posilování sítí, protože přirozeně využívá současných rezerv.
Celkové náklady
Jak je vidět z naměřených dat, výroba z FVE se v našich podmínkách nikdy nebude krýt se spotřebou. Pokud bychom chtěli pokrýt alespoň v měsíčních souhrnech celou spotřebu, musela by být instalace ještě 3-4x větší s ekvivalentně zvětšenou kapacitou uložiště a ani tak velká instalace by nedokázala pokrýt několik chladných zatažených dnů v řadě. Soběstačnost za rok dosahovala asi 55 %.
Za rok 2024 jsem v minulých článcích uváděl soběstačnost přes 60 %. Teoreticky by takové hodnoty dosáhnout šlo, ale v loňském roce tuto hodnotu snižovalo hned několik faktorů – vyšší spotřeba v chladnějších měsících a zejména pak letní nabíjení přes spotový tarif.
Z důvodu rychlosti nabíjení cizího auta nebo využívání záporných cen probíhalo částečné nabíjení ze sítě i v době slunečných dnů. Tento režim tak zvýšil výnosy na úkor procenta soběstačnosti.
Vyzkoušeno za vás: Kolik reálně vyrobí soláry v prosinci a jak pokryjí provoz auta
Co se týče nákladů, tak k ceně silové elektřiny a distribuce je potřeba ještě připočítat platby za jistič (3x25A) a další fixní měsíční platby. V letním období pak FVE dodává i ve větším měřítku do sítě, což generuje výnosy, které v nejsilnějších měsících pokryjí jak odběr, tak fixní platby.
Za celý rok pak průměrná měsíční částka za energie dosahuje asi 1500 Kč. Se započtením částky za dobíjení mimo domov dosahují měsíční náklady na provoz domu a 1300 km autem asi 1750 Kč.
Samozřejmě by šlo namítnout, že popisované technologie je potřeba nějak pořídit. Na to ale existuje jednoduchá odpověď. Pokud někdo potřebuje dvě auta v domácnosti, tak u druhého auta zpravidla nepotřebuje tolik řešit dojezd. Pokud si rodina vystačí u druhého auta s dojezdem 200-300km, jsou již k dispozici ojetiny za ceny velice podobné spalovacím ekvivalentům.
Podobné je to s pořízením fotovoltaiky. Ceny instalací v posledních letech výrazně klesly a úspory energií dokážou bez problému pokrýt splátky úvěru na instalaci.
Poznámka na závěr
Tento článek vznikl mimo jiné jako reakce na článek Petra Duška. Ten pracuje jako marketingový pracovník ve společnosti Seven energy Pavla Tykače. V odkazovaném článku z prosince 2024 barvitě popisoval tzv. dunkelflaute, kdy dochází zejména v chladných a zatažených obdobích roku k vyšším cenám elektřiny.
K těmto obdobím dochází a docházet bude, nicméně je potřeba celou situaci uvést do kontextu celého roku. I když jsou tato období zajímavá z pohledu titulků článků, tvoří pouze malou část roku. Naopak mnohem četnější jsou pak doby s nízkou, nebo dokonce zápornou cenou elektřiny.
Za citovaný prosinec 2024 dosáhla přes popisovanou dunkelflaute průměrná cena elektřiny hodnoty 4,7 Kč/kWh, což bylo sice nad celoročním průměrem, ale celkovou cenu za rok mnohem více
ovlivnily nízké ceny přes léto.
Radel Šindel




