Letiště Praha zažilo podobně jako celý obor prudký propad. Předseda představenstva Václav Řehoř je pro letošní rok mírným optimistou a očekává vzestup poptávky. Podmínkou podle něj budou ale jednotná pravidla. Státem vlastněná firma počítá stále s ambiciózním plánem na investice v objemu 30 miliard korun, posune ale nejspíše stavbu nové paralelní dráhy. „Nemůžeme zůstat pozadu a ztratit konkurenceschopnost,“ říká Řehoř v rozhovoru.

Výsledky za celý rok zveřejníte tento týden, podle dat do listopadu je ale jasné, že jste zaznamenali největší pád v historii. Co takové výsledky znamenají pro vaše plány na příští rok?

Letní částečné oživení ukázalo, že když se uvolní podmínky, Češi chtějí létat a poptávka po cestování existuje. Díky tomu si myslíme, že by se cestující do letadel letos mohli vrátit poměrně rychle, pokud to epidemiologická situace a jasně definované podmínky pro cestování dovolí. Prioritou letiště v roce 2021 je hlavně podpořit poptávku po létání, protože na jejím základě se letecké společnosti rozhodnou, jestli nakonec spojení obnoví a kdy.

Jaká je vaše prognóza na letošní rok?

V letošním roce počítáme s oživením a chceme tomu jít naproti, máme strategii obnovy, ale půjde o obnovu postupnou. Návrat k číslům z roku 2019 bude trvat minimálně čtyři roky. Původní odhady pro letošní rok jsme museli upravit, protože přišla druhá vlna a ta byla ještě silnější. Aktuálně pro rok 2021 počítáme s 5 miliony cestujících. Aby tato prognóza byla naplněna, musí být splněny dvě podmínky – musí se v Evropě očkovat a musí být jasně řečeno, za jakých podmínek se bude moci cestovat. Vzhledem ke strategii aerolinek a k tomu, kde by mohla být poptávka, počítáme letos hlavně s obnovením spojení do klíčových evropských destinací. Dálkové linky by měly přijít na řadu až později. Výjimkou může být Jižní Korea.

Potřebujeme jednotná pravidla pro cestování

Co by podle vás obnově poptávky pomohlo?

Jasná a jednotná pravidla pro cestování napříč celou Evropou. Třeba jednotná povinnost negativního testu na odletu pro všechny a všude. To nahradí nesystémovou karanténu, umožní obnovit cestovní ruch a zároveň to cestující více ochrání. To, co lidi skutečně odrazuje od cestování, je nejistota z toho, co je na cestách čeká za omezení a často změny ze dne na den.

Pracujete s více variantami vývoje pro letošní rok? Jak se tyto varianty liší?

Skutečný vývoj bude záviset na pandemii. Těch pět milionů odbavených cestujících je velmi střízlivý odhad. Samozřejmě, pokud se zavedou jednotná pravidla pro vycestování, budou k dispozici rychlé a levné testy, a díky tomu otestujeme každého odlétajícího cestujícího, a hlavně, pokud se rychle proočkujeme, může to být i vyšší číslo. Chceme v to doufat a děláme pro to maximum. Máme navázanou spolupráci s CzechTourism a Prague City Tourism. Společně chceme působit na poptávku na zahraničních trzích a podpořit návrat incomingu. Cílem je podpořit obnovu cestovního ruchu. Máme za tímto účelem vytipované konkrétní trhy. Budeme mít vlastní marketingové a informační kampaně, ve kterých chceme povzbudit poptávku zase na straně outgoingu. Rozšířili jsme taky incentivní program pro aerolinky, do kterého jsme navíc zařadili program pro obnovu spojení. Do toho bude nutné obnovit mezi cestujícími důvěru v létání. Dokázat, že je bezpečné. Ale jako odpovědná společnost se pochopitelně připravujeme i na horší varianty vývoje provozu a i nadále velmi obezřetně sledujeme všechny náklady.

Nestraší vás neschopnost české vlády proočkovat populaci?

Proočkovat 70 % populace opravdu není záviděníhodný úkol. Nikdy v minulosti tady nic takového nebylo, navíc je tady tlak na čas a zároveň je třeba začít s těmi nejohroženějšími skupinami. Je dobře, že jsme se dostali k vakcínám tak rychle, společně s celou EU, že už očkujeme, to je přece velká věc a pro nás velká naděje. Upínali jsme se k tomu celý loňský rok. Ten úkol ale leží hlavně na zdravotnickém systému, ale pomoci můžeme všichni, třeba my. Jakmile budou k dispozici vakcíny pro kritickou infrastrukturu, kam spadáme, připravujeme očkování našich zaměstnanců přímo na letišti. Tím ulehčíme nemocnicím, které se můžou soustředit na jiné prioritní skupiny nebo širokou veřejnost. Pokud jde o cestování, myslím, že celý svět počítá minimálně pro letošek s variantou buď očkování, nebo negativní test. Ta omezení s námi navzdory očkování ještě nějakou dobu zůstanou, sice zřejmě mnohem mírnější, ale zůstanou.

Na podzim roku 2019 jste společně s premiérem představovali rozsáhlý plán investic ve výši 30 miliard korun. Co z tohoto plánu zbylo?

Zbylo všechno. Pokud jde o dlouhodobý rozvoj, naše plány se nemění. Existují prognózy, které říkají, že do desíti let vzroste poptávka Čechů po létání o 50 %. Pokud na to nebudeme kapacitně připraveni, tito cestující nikam neodletí nebo budou muset letět z Vídně nebo jiných letišť v okolí. Ztratí na tom všichni Češi, kteří chtějí cestovat, a taky česká ekonomika. Zahraniční turisté k nám přijedou stejně, jen vlakem nebo po silnici. Ale zůstanou taky kratší dobu, využijí dopravní infrastrukturu cizí země a my na tom v ČR zase proděláme. Mluví se o tom, že rozvoj letiště není potřeba, protože je krize a nikdo nikam necestuje. Ale my se bavíme o dlouhodobém rozvoji, musíme se dívat za horizont dalších minimálně dvaceti let. Stávající krize je dočasná, růst se vrátí. Podle mezinárodních prognóz poroste letectví v Evropě každý rok v průměru o více než jedno procento, a to včetně environmentálních vlivů, které to mohou zpomalit. I přesto to poroste. Ale my jsme byli na hraně kapacit už v roce 2019.

Jaké z nich se jistě uskuteční?

Mělo by se uskutečnit rozšíření Terminálu 2, ale také úprava dráhového systému tak, abychom otevřením paralelní dráhy mohli úplně uzavřít dráhu vedlejší a nahradit ji. Pokračují také přípravy na úpravu veřejného prostoru mezi terminály, kde jsou třeba parkovací domy. Tam jsme nejdál, v tomto roce bychom měli vypsat výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace na novou estakádu. Uzavřeli jsme také dohody se Správou železnic. Ty umožní společně připravovat a koordinovat jednotlivé projekty výstavby kolejového napojení na území letiště. Takže i tady práce pokračují.

Paralelní dráha? Nejdříve v roce 2028

Které investice naopak kvůli současné situaci posouváte v čase dál?

Bohužel se zřejmě posune začátek výstavby paralelní dráhy, asi na rok 2028. Důvodem není současná krize, ale spíše počítáme s tím, že se protáhnou nutné administrativní kroky.

Stavba paralelní dráhy se stala v závěru roku opět velkým politickým tématem. Je skutečně potřeba?

Trváme na tom, že to nutné je. Úpravou dráhového systému nahradíme stávající vedlejší dráhu, která hlukem z provozu ovlivňuje statisíce lidí Prahy a Kladenska. Navíc dojde k úplnému uzavření provozu v noci, uleví se tak úplně všem v okolí letiště. Celý projekt výstavby paralelní dráhy, který je v plánech již od 70. let, je tak veřejně prospěšnou stavbou. Závisí na ní také další rozvoj leteckých spojení, jelikož už teď jsme byli na hraně kapacit v nejžádanějších časech a pro některé linky už jsme v roce 2019 opravdu měli problém najít místo, byli jsme prostě plní. Bez moderního letiště se neobejde žádná vyspělá ekonomika, navíc okolní letiště stavějí a rozvíjejí se, aerolinky to sledují. Nemůžeme zůstat pozadu a ztratit konkurenceschopnost. V tuto chvíli máme podanou žádost o územní rozhodnutí a čekáme na rozhodnutí o kasační stížnosti k rozhodnutí Krajského soudu k Zásadám územního rozvoje Středočeského kraje.

Bude se stavět nový terminál?

Bude se rozšiřovat Terminál 2. Tam teď dokončujeme design studii, která určí, jak konkrétně bude nový terminál vypadat a jak bude fungovat. Ve stavebních projektech také myslíme na prvky udržitelnosti, které se věnujeme dlouhodobě. Jde například o snižování energetické náročnosti, využití obnovitelných zdrojů energie nebo recyklovaných materiálů. Navíc evropská letiště a letecké společnosti, které nabízejí lety po Evropě, což se týká pochopitelně i Prahy, budou pokračovat v plnění celoevropských závazků vyplývajících z Pařížské dohody a European Green Deal. I na úrovni organizace ACI Europe pracujeme na konkrétních krocích, jak emise z letectví snižovat a ty, co již vznikly, odstraňovat. Do roku 2050 by se podle strategie mělo dosáhnout nulových emisí CO₂. Za Letiště Praha plánujeme být uhlíkově neutrální dokonce ještě dříve, tedy do roku 2030.

Prodej dceřiných firem není na pořadu dne

Lze očekávat, že loňské hospodaření letiště skončí velkou ztrátou. Dlouho jste hospodařili bez úvěrů, už jste si museli půjčit?

Museli jsme na situaci reagovat už v březnu. V podstatě hned jsme zavedli úspory v energiích, utlumili dílčí infrastrukturu na terminálech, ušetřili na materiálu, taky na marketingu a vzdělávání, ale i v dalších oblastech. Museli jsme bohužel zredukovat pracovní místa, pro která v následujících pěti letech nebude práce. Na druhou stranu, my jsme s nějakou krizí počítali. Takovou tou klasickou v rámci ekonomického cyklu. Byli jsme na ni připraveni. Máme za sebou rekordní roky, naspořili jsme si, chovali jsme se zodpovědně, díky tomu jsme byli vloni schopni financovat provoz letiště z vlastních zdrojů po dobu devíti měsíců útlumu. Na externí zdroj v podobě půjčky jsme si sáhli až v prosinci.

ŘLP řeší nedostatek financí prodejem dceřiné firmy CATC. Nezvažovali jste možnost prodeje některých dceřiných společností také?

Pandemie a změny u všech dopravců měly pochopitelně dopady i na naše dceřiné společnosti, kde je Letiště Praha stoprocentním akcionářem. Obě firmy ale i přes tyto výzvy pokračují ve své činnosti a plní cíle podle dlouhodobé strategie. Společnost Czech Airlines Handling, která v Praze poskytuje aerolinkám služby odbavení cestujících a letadel, v loňském roce začala i tak odbavovat nové společnosti a byla také na jaře klíčová při odbavení letů se zdravotnickým materiálem. Czech Airlines Technics má zase na trhu údržby letadel, kde je velká konkurence, velmi dobré jméno, oslovuje další zákazníky, rozvíjí se v dalších oblastech údržby. Loni v CSAT dokončili několik investic například u údržby letadlových podvozků, na kterou pandemie dopady neměla vůbec. Prodej ani jedné z firem teď není na pořadu dne.

Jak jste reagovali na pokles neleteckých příjmů? Snížili jste nějak nájmy?

I když pandemie bezprecedentně zasáhla samotné letiště a patříme vůbec k nejpostiženějším v Evropě, chceme zohlednit dopady také na naše nájemce. Otevřeli jsme proto nájemní smlouvy a několik měsíců teď intenzivně pracujeme na úpravách, které by pandemii zohlednily. Jako státem vlastněná firma jsme ovšem vázáni zákonem o zadávání veřejných zakázek a ten je hodně striktní. Změna ve smlouvě může být například provedena jenom v rozsahu přímo vynuceném pandemií, nikoliv jinými faktory, a to je potřeba doložit. Potřeba je také zdůraznit, že podle hospodářské soutěže ke všem nájemcům přistupujeme stejně. Na základě právních a ekonomických analýz jsme tak vytvořili jednotný model, kterým se při jednáních s nájemci řídíme. Nové podmínky jsme tak mohli předložit 84 % nájemců, přičemž většina z nich už naši nabídku akceptovala.

Jednáte v tuto chvíli o nových linkách? Je reálný návrat některých dálkových ještě letos?

S dopravci jsme ve spojení, poskytujeme jim aktuální informace o tom, jak to vypadá na trhu, průběžně jednáme o možnostech obnovy. V letošním roce to ale vypadá opravdu především na evropské linky, případně severní Afriku nebo Blízký východ, tam už se konec konců létá už od loňského léta. Qatar Airways i Emirates teď dokonce navyšují počet spojení, začaly létat i flydubai. V rámci Evropy existuje na léto dokonce i potenciál nějakých nových linek. I v této době o nových linkách s dopravci jednáme, ale i zde platí, že rozhodne pandemie a hlavně poptávka lidí po cestování. Na všechny cestující, kteří z Prahy poletí, se už těšíme.

Tagy letiště praha prg Top Václav Řehoř

87 komentářů