ŘVC spojilo komoru Bělov a přístav Kroměříž do jedné dokumentace. Slíbilo rybí přechod
Plavební komora na jezu Bělov, vizualizace. Pramen: ŘVC
Rekreační přístav Kroměříž bude s kapacitou 83 plavidel největší v České republice.
Krásná ukázka spojení zbytečnosti ŘVC s odměnami pro manažery na základě realizovaných investičních projektů. Za peníze daňových poplatníků masivně se zadlužujícího státu se buduje infrastruktura pro motorovou zábavu úzkého spektra uživatelů. Hlavně že pak honíme emise u aut a snažíme se motivovat lidi, aby s ohledem na snižování emisí jezdili veřejnou dopravou. Co takhle se spíše soustředit na podporu vodácké turistiky? Na to by ale bylo ŘVC zbytečné.
Vyjimecne s Vami souhladim, doktore
Proč stát řeší a platí čistě rekreační infrastrukturu? Tyto typy projektů by snad mohla řešit obec/město ve spolupráci se soukromníkem, který by to pojal jako komerční projekt (ubytování/camp u přístavu a podobně).
Protože se v zemích, kde rekreační plavba už spoustu let funguje ukazuje, že to má velký smysl. Města a vesnice se podél řek a kanálů dobře rozvíjí, turisté tráví dovolenou tady a rádi…jen je potřeba tu vstupní investici do přístavišť a komor do toho na začátku dát. Malá obec Bělov fakt nemůže dál stamiliony za novou plavební komoru.
Takže se ty stamiliony vyhodí z veřejných peněz…. aby se někdo mohl o dovolené plavit na lodičce a aby z toho v Bělově měla hospoda větší tržbu.
Fakt bych si v zemi s masivně deficitním rozpočtem a obrovským skrytým dluhem na železnicích, silnicích, školství i leckde jinde dovedl představit smysluplnější využití daňových prostředků, než někomu platit jeho zábavu. Ona ta rekreační plavba většinou rozumně funguje tam, kde se infrastruktura vybudovala a zaplatila komerčně, když ty kanály dopravovaly náklad…
Což tady z části platí: Baťa ten kanál stavěl pro dopravu uhlí. Ne, lignitové doly v Ratíškovicích prosím nedotovat, ani s argumentem, že už se to jednou postavilo.
Zaujaly mě dvě věci: Zdymadlo a vodní elektrárna. Je tedy otázkou, zda za navrženým řešením nestojí zejména zadržení vody v krajině s využitím levné výroby elektrické energie. A možná teprve až následně půjde v té souvislosti o turistický potenciál (i když se veřejnosti staví na 1. místo), kdy obce po vybudování zázemí pro malou osobní lodní dopravu budou moci posléze soukromým podnikatelům povolovat výstavbu dalších souvisejících služeb jako jsou kempy a podobně.
MVE Bělov slaví letos 10 let provozu, výkon je 2 x 0,8 MW.
Přijde mi to podobné, jak kdyby stát platil výstavbu sjezdovky. To přece taky pomůže místním podnikatelům, podle logiky Vaší argumentace. Opravdu nemáme nadbytečné stamilióny, abychom platili zábavu pro promile občanů.
Presně tak a dálnice budeme řešit jako PPP projetky, a ještě se tím budeme chlubit.
Mně ten Široký potok nepřipadá jako téměř vyschlá polní strouha s vodou hlavně po deštích.
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&pid=51307016&newest=1&yaw=3.879&fov=0.460&pitch=0.249&x=17.4876492&y=49.2138883&z=15
odkaz se nějak zdeformoval, tak ještě jednou:
https://mapy.cz/s/bahufudaru
Vyfoceno 14.5.2017. Co takhle fotku z konce srpna, nebo z ledna?
https://www.google.com/maps/@49.2124216,17.4868294,3a,17.7y,251.2h,62.36t/data=!3m6!1e1!3m4!1sGomx72jaPquVdYHCCSGgzQ!2e0!7i16384!8i8192
Záběr pořízený z října loňského roku. Skoro bych i řekl, že na fotce je silně zanesené koryto se stojící vodou…
Udělejte si 4x do roka výlet, ať vidíte ten „pestrý vodní svět“. Opravdu toto je spíš „trativod“ z polí.
Ideálně říjen/listopad, to jsou průtoky nejstálejší. Nicméně to stavení na dolním konci Bělova, které je přímo nad korytem potoka, mi až příliš moc připomíná vodní mlýn.
KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE BĚLOV:
Název recipientu: Široký potok
Kategorie dle vyhl. 267/2005 Sb.: není významný tok
Hydrologické povodí: 4-12-02-1460-0-00
Plocha povodí: 6,87 km2
Průměrný roční průtok:
Qr: 20,61 l/s
Q270: 6,7 l/s
Q355: 1,44 l/s
Tam musí být kapitální kapři 🙂
Průtok protíkajicího WC. 🙂