ŘVC spojilo komoru Bělov a přístav Kroměříž do jedné dokumentace. Slíbilo rybí přechod
Rekreační přístav Kroměříž bude s kapacitou 83 plavidel největší v České republice.
Ředitelství vodních cest (ŘVC) zahájilo druhý pokus o získání kladného stanoviska v procesu posouzení vlivu stavby na okolí (EIA) pro plavební komoru na jezu Bělov na řece Moravě. Nové zdymadlo má přivést po řece Moravě lodě z Baťova kanálu až do Kroměříže.
Novinkou je, že do jedné dokumentace EIA zařadilo ŘVC spolu se zdymadlem i přístaviště a rekreační přístav v Kroměříži. Ten bude patřit s kapacitou 83 plavidel k největším v tuzemsku. Dosavadní největší rekreační přístav, kterým je Hluboká nad Vltavou, nabízí 73 lodních stání. Chystaný přístav Hodonín, který se má začít stavět letos, pojme 80 lodí.
Podle ŘVC je zdymadlo a přístav jeden funkční celek. „Jednak jsou tak zhodnoceny veškeré vzájemně kumulované vlivy a jednak je tento postup efektivnější, protože přístav Kroměříž již je projektově podrobně rozpracován,“ vysvětlil mluvčí ŘVC Jan Bukovský spojení projektů do jedné dokumentace.
Na plavební komoru na jezu Bělov přitom ŘVC získalo kladné stanovisko v procesu EIA už v roce 2017. V podmínkách ovšem byla migrační prostupnost lokality pro vodní živočichy, především ryby. Jedna z podmínek se týkala i Širokého potoka, který v místě ústí do Moravy.
Podle ŘVC ale tuto podmínku splnit nelze, neboť Široký potok je podle dokumentace téměř vyschlá polní strouha s vodou hlavně po deštích a žádné ryby v něm nežijí. ŘVC se tak rozhodlo řešit pat novou dokumentací, která dokládá stav Širokého potoka. Jiné zaústění do Moravy (dnes je potok při ústí zatrubněný) není podle ŘVC možné ani z prostorových důvodů, například kvůli protipovodňové hrázi.
Naopak Ředitelství vodních cest ustoupilo ve věci rybího přechodu přes samotný jez Bělov, který je v nově v dokumentaci zahrnut. Rybí přechod nikdy součástí jezu nebyl a nevznikl ani v souvislosti se stavbou vodní elektrárny v roce 2013. Samotný jez je z roku 1965.
„Zde záleží na Krajském úřadu Zlínského kraje, který vede proces EIA, zda jeho výstavbu ŘVC nařídí v závazném stanovisku EIA. Pokud ano, tak ji bude ŘVC samozřejmě realizovat,“ řekl Bukovský. Podmínka výstavby rybího přechodu se dá očekávat, úřad ji vyslovil už dříve a přechod požadují i ekologické spolky (Egeria, Lužňáci a Děti Země).
Rybí přechod vznikne nejpravděpodobněji na levém břehu vedle vodní elektrárny. Zdymadlo má naopak vzniknout na pravém břehu. Jeho stavba přitom do samotného jezu nezasáhne, komora vznikne vedle něj, čímž dojde k rozšíření řeky. Podobný postup zvolilo ŘVC například u vltavského zdymadla České Vrbné v Českých Budějovicích.
Plavební komora bude sloužit k překonání rozdílu hladin, který je u jezu Bělov v rozmezí 1,7 až 3,15 metru. Stavět se má v letech 2024 až 2025, uvedena do provozu by měla být pro sezonu 2026. ŘVC předpokládá náklady ve výši 293 milionů korun.
Rekreační přístav vznikne v Kroměříži mimo řeku, vjezdový a výjezdový kanál bude u pravého břehu. Budovat se má ve stejnou dobu jako plavební komora. ŘVC počítá s náklady 230 milionů. V Kroměříži vznikne i přístaviště pro krátkodobé stání až šesti plavidel. Jeho stavba je na řadě jako první, stavět se má v letech 2023 až 2024.
Závěr procesu EIA musí investor doložit stavebnímu úřadu, aby mohl dokončit územní řízení. To probíhá u Městského úřadu v Otrokovicích od roku 2013, aktuálně je přerušeno.
Baťovým kanálem se zjednodušeně nazývá vodní cesta z přístavu Skalica do Otrokovic (jez Bělov). Cesta měří necelých 54 kilometrů, její delší část vede po řece Moravě, 25 kilometrů připadá na uměle vybudovaný kanál.
Vedle prodloužení na severu do Kroměříže se chystá i prodloužení cesty na jihu do Hodonína. Od Hodonína do Kroměříže pak má vodní cesta měřit 76 kilometrů. Prodloužení se zdůvodňuje zvýšením turistického potenciálu.