Zakázka Ředitelství silnic a dálnic s na první pohled ne příliš srozumitelným názvem Systém pro plošné kontinuální monitorování dynamiky dopravních proudů na síti komunikací ČR budí velký rozruch. Soutěž na dodání systému a dat za čtvrt miliardy na pět let vyhrála společnost Vars Brno, přes měsíc ale stále čeká na podpis smlouvy a mezitím se objevují hlasy, že si stát kupuje něco, co umí různé aplikace zdarma. Předseda představenstva Vars Brno Tomáš Miniberger v rozhovoru vysvětluje náklady na systém i to, k čemu půjdou data použít. „Data pořizuje stát za 5 minut 12 a za příznivou cenu,“ říká.

Proč by si měl stát kupovat něco, co podle laiků umí aplikace, které jsou zdarma?
Je to nešťastné srovnání. S aplikacemi pro navigaci s dopravními informacemi (například Waze) srovnáváme data pro dispečerský systém pro tvorbu sofistikovaného dopravního modelu v reálném čase. To jsou dva naprosto jiné světy. Laikovi se může zdát, že i systém pro řízení letového provozu a aplikace například „Flightradar24“, která je také zdarma, je v podstatě to samé.

V čem je proti Waze hlavní rozdíl?
Waze pomáhá řidiči upravit svoji trasu podle aktuální dopravní situace. Systém, který máme vyvinout, pomáhá zodpovědným složkám dopravu celoplošně řídit, tedy využívat příslušné systémy, síly a prostředky jak pro informování řidičů, tak konkrétní dopravní opatření. To navigační systémy neumí. Telematika a dopravně závislé řízení dopravy je v podstatě jediná cesta jak udržet dopravní síť v provozu a bez kolapsu, případně jak na lokální kolaps způsobený například dopravní nehodou reagovat. K tomu, abychom byli vůbec schopni aplikovat takové dopravně závislé řízení dopravy, musíme znát charakteristiky dopravního proudu na síti pozemních komunikací. Tedy zejména intenzitu, rychlost, skladbu a obsazenost.

Taková data ale přeci ŘSD už má…
Ano, určitá data z detektorů správci komunikací již mají, ale ucelený spojitý obraz o dopravním proudu na celé síti nemají. A ten právě umožňuje vytvořit systém a data, která jsou předmětem zakázky. Nejde tedy jen o incidenty a kolony a bodově změřené veličiny, ale o precizní model dopravy, na který se dá aplikovat řízení dopravy včetně například krátkodobé predikce dopravy. Dopravní informace jsou pak jen jedním z přesných výstupů a Waze je jedním z mnoha odběratelů informací, stejně jako další navigační, nebo dopravně inženýrské aplikace pro plánování.

Jaká je pravděpodobnost úspěšné předpovědi jiné trasy v případě kolize na dálnici?
Nedívejme se prosím na tento projekt jako na systém, který reaktivně reaguje na něco, co se stalo, ale jako na systém, který dává proaktivní podklad pro řízení, tedy pro přijímání dopravních opatření tak, aby incidentů typu kolona či nehoda bylo co nejméně. Liniové řízení na dálnice je ve vládou schváleném akčním plánu rozvoje ITS a má to už i svůj projekt v implementačním plánu. V případě incidentu bude správce komunikací schopen z dat, která jsou předmětem dodávky, relativně přesně posoudit dopady dopravního opatření, tedy například objížďky. Zkušenosti z podobné aplikace ve Vídni ukazují 85 % shodu reality s půlhodinovou předpovědí. Úmyslně odskakuji k městům, protože předmětem plnění jsou data pro celou síť pozemních komunikací včetně měst.

Čtvrt miliardy za pět let je poměrně velká suma, co je na tom tak drahého?
Nejprve k ceně obecně. Doprava je o velkých objemech. Jen po D1 projede za den více jako 100 tisíc vozidel. Náš partner v tomto projektu, společnost INRIX, každoročně publikuje SCORECARD  a z toho například vyplývá, že každý řidič stráví v zácpách v Praze 24 hodin za rok. Tedy odhadem ztráta 6 miliard Kč jen v Praze. Cena, kterou jsme nabídli, je cena za software pro výpočet dopravních charakteristik sítě, který tvoří cca 20 % z ceny a zbytek jsou data za 5 let, tedy data 150 tis vozidel, které se budou aktualizovat každou minutu. Obecně si myslím, že si data pořizuje stát za 5 minut 12 a za příznivou cenu. Poptávka po aplikacích založených na takových datech roste, klíčové hráče na trhu koupily automobilky. Globální kontrakt pro ČR je správné řešení ve správnou chvíli a veřejný sektor včetně měst bude mít kvalitní podklady pro telematiku a myslím celkově hodně ušetří.

S kým budete na zakázce spolupracovat?
Podařilo se nám sestavit velice silný tým. Na začátku je vedoucí hráč na trhu s dopravními daty a tím je firma INRIX. V ČR již působí jako dodavatelé automobilek pro služby typu RTTI (dopravní informace v reálném čase pro „connected cars“). Sám jejich služby používám a musím říci, že jsem spokojen. Podobné projekty, jako je tento projekt pro ŘSD, dělají pro další podobné organizace v jiných zemích EU i ve světě. Jedním z výstupů jejich dat jsou pak i statistiky pro dopravní analýzy. Dalším významným partnerem projektu je firma PTV, jeden ze dvou evropských poskytovatelů software pro dopravní modelování. V projektu využijeme jejich produkt Optima, což je v podstatě jádro softwarové dopravní ústředny. Jak jsem již zmiňoval, Optima je nasazena například ve Vídni. Dále jsme v úzkém kontaktu s výzkumným projektem RODOS a stavíme i na jejich výzkumných závěrech. Osobně se na spolupráci s těmito společnostmi těším. Rozumíme si s nimi odborně i lidsky. Řízení na bázi prediktivního modelu dopravy byla před X lety ještě sci-fi, dnes již to je realita, která hýbe trhem. Jsem rád, že u toho můžu být a že se tato věc uskuteční v zemi, kde je automotive páteří průmyslu.

Dostane se běžný uživatel k datům, které ze systému vypadnou, nebo vše půjde jen přes www.dopravniinfo.cz nebo aplikace, které je budou sbírat?
Obojí. NDIC, tedy národní pracoviště, kde systém bude provozován, poskytuje již nyní data všem spolupracujícím institucím a to v podrobnosti jakou pro svou práci potřebují. Mezi odběratele patří jak dopravní dispečinky měst, tak záchranné složky a všichni provozovatelé navigací včetně automobilek. Samozřejmě výstupy z dat využije i jejich vlastní aplikace dopravniinfo.cz, která tímto dostane nový rozměr kvality.

Jak je zajištěno, že data budou sbírána rovnoměrně po celé zemi a nebude tam například příliš mnoho aut z jediné oblasti?
Charakteristika flotil, ze kterých sestává kmen 150 tisíc vozidel, je natolik různorodá, že bezpečně pokrývá všechny dopravně významné pozemní komunikace. Tento objem je jeden z výstupů výzkumného projektu RODOS a z něj vycházela zadávací dokumentace. I naše zkušenosti z  projektů z Prahy i Brna i zkušenosti našich partnerů se v tomto potkávají.

Lze data z FCD získat i jinou cestou a levněji?
Správná otázka. V tuto chvíli cena dat z flotil na trhu spíše roste. Budoucnost je ale v „Connected cars“. Tedy ve vozidlech, která mají v sobě GPS a SIM kartu a trvale posílají data (a nejen o poloze) do automobilky. Bohužel saturace těchto vozidel je v tuto chvíli příliš nízká, ale věřím, že za 6-10 let toto bude tvořit hlavní zdroj informací. Jestli budou tato data levnější, tak to nedokážu odhadnout. Ale vzhledem k tomu, že Porsche nám mezitím koupilo našeho partnera PTV a Siemens jeho konkurenta TSS / Aimsun, tak spíš očekávám opak.

Nejde do toho dobrovolně zapojit i více lidí – tedy ty, kteří nejsou v nějaké flotile?
Samozřejmě a již jsme to i zadavateli nabídli. Jakákoliv vhodná flotilová data je možné do systému začlenit. Systém je postaven na standardním software a není ničím uzavřen.

Tomáš Miniberger (52) absolvent SPŠ stavební, obor dopravní stavby a VUTFAST obor konstrukce a dopravní stavby. Celý svůj profesní život se zabývám informačními technologiemi v dopravě. Od 1995 řídí technologickou společnost VARS BRNO a.s., nyní součást koncernu VINCI Energies. Mezi jeho koníčky patří hlavně motoristický sport, vede RTR projects – jako šéf motorsport týmu, který závodí s KTM X-BOW. Současně je i člen rady ředitele Národního divadla v Brně. 

Tagy Ředitelství silnic a dálnic řízení dopravy Systém pro plošné kontinuální monitorování dynamiky dopravních proudů na síti komunikací ČR vars brno

2 komentáře