Rozhovor: Vlak je mnohem lepší způsob cestování než letadlo, říká Mark Smith, pan Seat61.com
Autor známého portálu o cestování vlakem chválí za velké zlepšení České dráhy.
Cestování vlakem ho baví a už téměř dvacet let živí. Mark Smith kdysi sepsal pár tipů, jak se dostat z Velké Británie k moři v Itálii či ve Španělsku. Zájem ho překvapil a založil portál seat61.com. Ten se stal pro spoustu lidí hlavním zdrojem informací o cestách vlakem. S Markem Smithem jsme se potkali při jeho listopadové návštěvě Prahy, kam přijel, jak jinak, vlakem. „Mám hodně rád cestování. A samotná cesta je důležitou součástí celého zážitku, stejně jako třeba výběr ubytování či restaurace. A vlak je prostě lepší než cesta letadlem,“ říká Smith.
Mark Smith, zakladatel portálu Seat61.com. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Na železnici jste dříve pracoval. Co jste konkrétně studoval?
Nic drážního. Na univerzitě politologii, ekonomii a filosofii. Protože mě ale vlaky zajímaly, zapojil jsem se do manažerského programu British Rail. Začínal jsem na malé stanici v Kentu. Byly to doby, kdy byla ještě unitární železnice (dopravce i infrastruktura pod jednou organizací, pozn. redakce). Takže jsem kontroloval například výhybky a pak prodával jízdenky, dnes něco nepředstavitelného. Poté jsem pracoval jako manažer londýnské stanice Charing Cross, to byl zajímavý zážitek. Později jsem působil u jednoho z dopravců v zákaznickém servisu a pak pro drážního regulátora, který se později začlenil do ministerstva dopravy. Vedl jsem tým lidí, který byl zodpovědný za regulaci cen jízdného ve Velké Británii.
Jízdné ve Velké Británii je obecně považováno za velmi vysoké…
Ano, v porovnání s jinými zeměmi v Evropě rozhodně. Je to způsobem financování; ve Velké Británii nedoplácí stát zdaleka tolik jako v jiných zemích. Každý den jsem dojížděl hodinu a půl tam a zpět.
Jak vznikl nápad na webové stránky?
Náhodou. Jednou jsem dočetl cestou do práce knihu a neměl jsem co číst zpět, tak jsem si za tři libry koupil manuál na tvorbu webových stránek. Byly to nakonec nejlépe investované peníze. Měl jsem v hlavě nápad udělat stránky, kde bych lidem radil, jak se dostat vlakem třeba do Itálie či Španělska.
Dalo se v té době už lehce cestovat vlakem do zahraničí?
Nebylo to nijak složité. Ale bylo prakticky nemožné najít dopravce či firmu, která by uměla prodat takové jízdenky. Celý obor byl nastaven na to nacpat vás do letadla. Železniční dopravci se orientovali jen na vnitrostátní dopravu, když nezapočítám Eurostar do Paříže. Začal jsem tedy psát různé tipy.
Jak se stala stránka tak známá?
Šlo to postupně. Když mi v roce 2001 volali z The Guardian, že se má stránka stala webem týdne, myslel jsem, že si ze mě dělají legraci. Začal jsem hledat cesty, jak na stránce vydělávat cestou affiliate prodejů (provize za přesměrování a nákup například jízdenek na stránkách dopravce, pozn. redakce) a postupně jsem zjišťoval, že mě to uživí.
Jak se dostanete ke všem informacím o změnách vlaků, jízdních řádů?
Mám na to vlastní postup, sleduji mnoho zdrojů. Je to složitá práce, zejména v období, kdy se mění jízdní řády. Hodně mi pomáhá i zpětná vazba od čtenářů.
Spousta informací není v angličtině, jak je získáváte?
Podařilo se mi rozluštit jízdní řády v Číně i Vietnamu, takže to jde. Je to hlavně o číslech a názvech měst. A pomáhají i čtenáři, i proto mohu stránky dělat sám.
Poznává vás personál ve vlacích?
Nemyslím si, že bych byl tak známý. Většinou jsou průvodčí velmi milí. Někdy jsem hodně podezřelý, když si začnu fotit interiér vlaku či jídelní vůz. Mám rád fotky prázdných vozů, proto se snažím nastoupit do vozů první, když v nich ještě nikdo není.
Chodí k vám i návštěvníci ze zemí, kde železnice není příliš rozvinutá. To je důvod, proč máte na stránkách i tolik fotek?
Ano. Lidem z USA či Austrálie je nejlepší řadu věcí, které považujeme v Evropě za samozřejmost, vysvětlit názorně obrázky. Například že se zavazadlo neodbavuje nebo to, že se jede někdy proti směru jízdy. To je třeba pro obyvatele USA nepochopitelné.
Proč by lidé měli více cestovat vlaky než třeba letadlem? Kvůli klimatu?
Může to být jeden z důvodů, ale hlavně proto, že je to lepší způsob cestování. Není to jen laskavost k přírodě, ale hlavně k sobě. Je to lepší způsob cestování, poznáte mnohem lépe svět a lidi, než když si sednete do letadla. Ta berou všechnu radost z cestování.
Kdy jste naposledy letěl?
V roce 2018. Plul jsem lodí do Kanady a pak jel přes Kanadu vlakem. Byla to fantastická cesta, ale zpět jsem musel letět, byla to nejhorší část celé cesty. Po Evropě nelétám z principu. Vidím u lidí zajímavou změnu. Když jsem začínal se stránkami, nejčastěji lidé psali, že jedou vlakem, protože se bojí létat nebo mají prostě rádi vlak. Teď píší, že už mají dost zkušeností s leteckými společnostmi nebo chtějí i snížit svoji uhlíkovou stopu.
Co u vás lidé hledají nejčastěji?
Záleží, odkud přichází. Mám návštěvníky z celého světa. Dlouhodobě vedou stránky o spojení z Velké Británie do Itálie. Donedávna to bylo i Rusko a Turecko.
Je velký rozdíl v cestování vlakem nyní a v době, kdy začínala vaše stránka?
Přibyla výrazně možnost si vše koupit online, je mnohem více vysokorychlostních tratí. Ale současně ubylo hodně nočních vlaků. Někdy mám pocit, že je Evropa rozdělená na dvě části, na jedné straně se situace zlepšuje a na druhé zhoršuje. Vede někde mezi Francií, Itálií a Španělskem. Napravo od ní je cestování lepší, Rakousko i Česko přidává noční vlaky, nalevo je cestování složitější a některé spoje se ruší. Ale obecně je cestování vlakem stále jednoduché.
Jak kupujete jízdenky? Cestujete na jednotlivé nebo InterRail?
Většinou nejsem na cestách tak dlouho a nepokrývám tolik zemí, aby se mi InterRail vyplatil. Proto nejčastěji jezdím na jednotlivé jízdenky. InterRail je úžasným způsobem pro cestování díky flexibilitě. I když jsou s ním různé překážky, zejména pak povinné rezervace v některých rychlovlacích, zejména TGV. Stejně jako je dělící čára u nočních vlaků, je i u rychlovlaků.
Jak se mění kvalita služeb dopravců?
Je to různé. Ale do Prahy jsem přijel s Českými drahami a nelze si nevšimnout ohromného zlepšení vozidel za posledních deset patnáct let. Railjet, Interjet, modernizované lůžkové vozy, to vše je velký posun k lepšímu. Myslím, že je to i důsledkem konkurence. Stačí se podívat do Itálie, jak skvělé služby tam poskytují oba dopravci na vysokorychlostních tratích. Mimochodem, velké rozdíly jsou i v tom, jak fungují webové stránky jednotlivých dopravců.
Povídejte…
Musím znovu pochválit České dráhy, po Deutsche Bahn jejich web považuji za evropskou špičku. A strávil jsem hodně času na všech stránkách dopravců, abych mohl hodnotit.
Nejhorší tuším. Renfe nebo SNCF?
Renfe je horší, SNCF je otravnější. Když si otevřu jejich stránky, nezeptají se mě, odkud chci jet, ale nejprve kam. Úplně šílené. Proto chci opravdu pochválit České dráhy.
Počítáte si počty ujetých kilometrů?
Je to jednoduché: mohlo by jich být více. Mám mladou rodinu, což mé cestování trošku omezuje, i když jezdí čím dál častěji se mnou. A jsem rád, že si to děti užívají.
Máte nějaké tratě a vlaky, které jste ještě neprojel a lákají vás?
Je jich mnoho. Jednou z nich je trať do Tibetu. Už jsem tam téměř jel, ale změnily se podmínky pro cizince a pak přišel covid. Hodně mě láká Peru.
Jaké jsou vaše oblíbené tratě v Evropě?
Mám hodně rád trasu Bernina Express ve Švýcarsku, úžasné je spojení Bělehradu a Baru. Bohužel spojení do Bělehradu je nyní dost složité.
V minulosti jste napsal dvě knihy o cestování vlakem. Chystáte další?
Nemyslím si, plně mě vytěžuje webová stránka.
Zmínil jste rozmach vysokorychlostních tratí, nesnižují komfort cestování vlakem? Řada konceptů už začíná připomínat nízkonákladové aerolinky.
Některé rychlovlaky, třeba německé ICE, jsou jedny z nejpohodlnějších vlaků v Evropě. Je to dobrý způsob k cestování a současně dopravní prostředek, který může přitáhnout hodně cestujících z letadel.
Jak se díváte na stavbu vysokorychlostní trati HS2 ve Velké Británii?
Hodně se o ní mluví, ale staví se. Bydlím kousek od nového úseku, máme tam teď opravdu hodně nákladních aut. Ale až se otevře, myslím, že o ní nebudeme ani vědět. Na rozdíl od dálnice.
Co považujete za největší změny v novém jízdním řádu?
Dva nové vlaky: spojení Varšavy a Vilniusu a nový vlak z Prahy do Curychu severní trasou. Umožňuje mnohem jednodušší spojení z Londýna či Paříže do Prahy než dosud přes Karlsruhe.