Rozhovor: Největší hrozbou je věta, že takto se to dělalo vždycky, říká šéf VUZ a okruhu u Velimi Martin Bělčík
Jednotka ETR 1000 ve Velimi. Foto: VUZ
Musíme připravit společnost na předání generaci Z a generaci Alfa. Přizpůsobit se musíme my, nikoliv oni nám.
A neděje se to všechno právě proto, že se to už nedělá tak, „jak se to dělalo vždycky“ ? Pan vystudovaný lampasák a „ekonom“ Bělčík je důkazem tohoto „myšlení“: ……jeho legendární návrh, který hrdě zmínil v Železničáři – vozit vůz 1. třídy vždy zásadně jen za lokomotivou, aby to tak neházelo, manažeři mohli v klidu pracovat na tabletech a ČD pak měly větší „zisky“ – se dává mezi těmi, kdo aspoň někdy viděli kolo a kolejnici dodnes k dobru……
To jako vážně? Tak to je dobrej bizár. Skoro tak dobrej, jako když někdo v 50. letech nařídil, že všechny vlaky do Plzně musí jezdit komínem napřed.
Naivní pohled, já bych se spíš nějakého předání generacím Z a Alfa docela a hodně bál, když je tak pozoruji! 🙁
Bál, nebál, musí to přijít. Nám taky o generaci starší kolegové povídali, že jsme „úplně k hovnu“, Kremáka bychom lopatou neutopili, kam nás pošlou, tam nás najdou, nemáme vlastní vůli… A teď je mi 57 a jsem přesně v té skupině, o které píše DÚ.
Aneb, jak říkal můj třídní učitel na střední v prváku. Jste to nejhorší co nastoupilo na tuto školu, ale do maturity se Vám třikrát omluvím, protože ty další budou ještě horší.
Fakt je, že zatímco kvalitní školy, které mají výběrové studenty mají totožnou kvalitu, u některých škol je patrné snížení požadavků u absolventů, zejména pokud porovnáte nároky na studenty v roce 2000, 2010 a 2020.
díky za názor, za naší generaci posílám klíčenku
Takto bych to neviděl – jako člověk již patřící, bohužel, do té starší poloviny občanů – za pár let dospěji k možnosti odejít do řádného důchodu, který pracuje hodně s lidmi narozenými už po roce 2000, musím říci, že od mnohých se mohu i učit, resp. mně nutí k tomu, abych makal na sobě a spoustu věcí již dávno zapomenutých z doby studií si obnovil, mnozí jsou už úspěšní i ve světě. Takže stejně, jako v každé generaci jsou lidé pracovití a lidé, kterým se moc nechce. Bylo, jest a bude. Jediné, co bych řekl, že je trochu jiné, je… Číst vice »
Jo, tak proto raději železnici i průmysl zlikvidujete, aby se nedostala do pracek ekologicky zaměřeným mládežníkům. Fikané.
Velmi osvěžující čtení, zhltal jsem. Díky
Tento by mel delat GR cele skupiny CD, oproti hraci pokeru ma tah na branku a racionalni nazory. Super rozhovor diky.
tah na branku a racionalni nazory blednou, jakmile stoji tvari v tvar vsemocnym (a vseschopnym) odborum.
Myslím, že porovnáváte neporovnatelné. VÚŽ, který je mimochodem dcerou ČD, má 130 vysoce specializovaných kvalifikovaných zaměstnanců a téměř monopolní postavení se všemi výhodami, které to přináší. Na služby VÚŽ stojí klienti v dlouhé frontě. ČD mají kolem 20 tis. zaměstnaců v tradičních drážních profesích. Provoz ČD (i ostatnách dopravců) je podstatným způsobem závislý na libovůli SŽ – viz klouzavé časové plány jakékoliv akce na tratích. Podle mého názoru se ČD za poslední tři roky pod vedením stávajícího GŘ vyvíjejí dobrým směrem. Příkladem může být masivní obnova vozidlového parku, která zvyšuje atraktivitu železnice, nebo investice do znovupostavení vlastního železničního opravárenství, jako… Číst vice »
škoda, že k tomuto moudru nedospěli i firmy jako Správa Železnic, ČD, ČD Cargo. Tento názor je velmi pokrokový a správný.
Úspěch se v železničním sektoru neodpouští. Šotouši šílí, protože chce po nich odpovědnost a to jim smrdí.
A to z tohoto rozhovoru plyne jak, prosím?
Kdo nevidí, neuvidí. Kdo neslyší neuslyší. Doporučuji přečíst znovu.
Tuším, že myslí odlišný přístup mladých generací. Ale mám dojem, že se žalostně mýlí. Nyní se více dbá na psychické zdraví, lidé chtějí dělat, co je baví, a ne jenom kroutit 12ky a po volných večerech vysedávat po hospodách. Nejde o odpovědnost ani odpor k práci, jde o jiný přístup k životu. To nikomu nemůžete vyčítat.
Ale lidé, kteří jdou dělat takovouto práci jsou většinou i nadšenci. A s nimi se dá spolupracovat velmi dobře.
Mě připadá, že nejstarší generace, které vesměs celý život držely pusu a krok, mají pocit, že mladí to musí dělat stejně. Další věc je, že funguje selektivní paměť, takže lidi mají tendenci si pamatovat spíš to lepší.
Nahodou – cim vice dvanactek, tim mene pracovnich dnu.
Záleží jakých. Třeba takové od 22h do 10h zlikvidují celé volno.
Inu, porovnáme-li dvacet dvanáctek a šestadvacet osmiček, z nichž se „flexibilně“ často stávají desítky, skoro se zdá, že ten turnusák je o něco méně proháněn než osmičkář. Ale je to jen názor.