Do své kanceláře jezdí každý den z Říčan, tedy po D1 úsekem, který je aktuálně zúžen jen do čtyřech jízdních pruhů kvůli probíhající rekonstrukci. Řidiči proklínanou dálnici D1 tak poznává víceméně denně. Radek Mátl, který je od srpna pověřen řízením Ředitelství silnic a dálnic, je ale zatím průběhem dopravy v tomto úseku spíše překvapen. „Čekal jsem to ještě podstatně horší. Je to úsek, kde prostě nyní další dva pruhy navíc chybí, obzvlášť po skončení prázdninového období,“ říká Mátl, který ŘSD zná velmi dobře: pracuje pro něj prakticky od školy. I proto chce rozšířit šestipruhové uspořádání na více dálnicích.

Kde jste aktuálně nejdále s jeho přípravami?
Výrazně jsme pohnuli s dálnicí D10. Máme čistopis technické studie, která počítá s rozšířením z Prahy až do Kosmonos. Jakmile rozhodne centrální komise Ministerstva dopravy o další přípravě akce, začneme pracovat na dalších stupních přípravy. D10 zažívá bezkonkurenčně největší nárůst dopravy v posledních letech. Už teď pracujeme na malém zkapacitněním u Mladé Boleslavi, kde ve směru na Kosmonosy přidáváme jeden pruh.

Pokud pomineme krátké působení Pavola Kováčika, lze očekávat nějaké zásadnější změny v prioritách, které měl na ŘSD váš předchůdce Jan Kroupa, jehož jste byl zástupcem?
Určitě budu pokračovat ve věcech, které zde byly započaty. Přesto připravujeme s jednotlivými úsekovými řediteli restrukturalizaci jednotlivých útvarů směřující k dalšímu zvýšení efektivity práce. Mým jedním z velkých cílů je celková digitalizace všech procesů v rámci ŘSD: od projekčních prací přes schvalování až po samotnou výstavbu, kontrolu a diagnostiku.

Mění se nějak plány na stavby samotných silnic a dálnic?
Z těch zásadních staveb určitě ne. Základem je samozřejmě dostavba dálniční sítě a velký důraz kladu na stavbu nových obchvatů na silnicích I. třídy.

I když stavbu obchvatů chápu, není důležitější nejdříve dostavět dálniční síť?
Zde jde zejména o financování. V Operačním programu Doprava 2 jsou peníze v prioritní ose na dálnice (síť TEN – T) téměř všechny vyčerpány, u obchvatů tomu zdaleka tak není. V dalším operačním programu se už s dotováním obchvatů příliš nepočítá, proto si myslím, že je potřeba využít této příležitostí a stavět je nyní.

Které se chystají?
Začínáme v těchto dnes se stavbou obchvatu Osové Bítýšky, začala soutěž na obchvat Karviné. Měl by se dokončit obchvat Chrudimi a Opavy, v plánu je obchvat Církvic na silnici I/38 u Kutné Hory, kde dochází k častým nehodám. Pokusíme se stihnout také obchvat Jaroměře a dokončit přípravu obchvatu Nové Paky na sil. I/16 a spousty dalších.

Ozývají se ještě hlasy proti obchvatům, že likvidují místní podnikatele?
Čas od času ano, skutečně v řadě měst došlo po zprovoznění obchvatu k velkému útlumu některých živností, zejména restaurací. Myslím, že výhody obchvatu a vyvedení tranzitní dopravy z center měst a obcí ale celkově převažují.

Jak běží příprava dálnic, na které se čeká už pomalu desítky let. Začněme třeba s D35 s úseky, které se ještě nestaví…
Na dva ze šesti úseků máme územní rozhodnutí. Problém máme ve Vysokém Mýtě a Litomyšli. Ve Vysokém Mýtě jde spíše o samotný proces rozhodování, tam nevnímáme žádné zásadní odpůrce stavby. Přes dva roky tam ale čekáme na vydání územního rozhodnutí. V Litomyšli stále narážíme na odpor některých obcí podél dálnice, které chtějí posun trasy, nevidíme ho ale už jako možný. Na všech úsecích posléze budeme pokračovat zpracováním DSP a majetkoprávní přípravou.

Zatímco přípravy na D4 běží celkem rychle, středočeská část D3 stále stojí. Jaký je aktuální vývoj?
Je zde přerušené územní řízení, zpracovávají se podmínky pro výjimky z chráněných živočišných a rostlinných druhů. Vydání výjimky bylo z důvodu podjatosti Středočeského kraje přesunuto na Plzeňský kraj . Je to dlouhodobý proces.

Na ŘSD jste od roku 2004. Sledujete, jak se změnilo tempo přípravy staveb. Došlo k nějakému urychlení?
Použil bych spíše zkušenost z minulosti. Když se v roce 2002 připravovala stavba dálnice D11, územní rozhodnutí mělo 15 stran na celý 15 km úsek dálnice. Teď pro obchvat Mikulova máme územní rozhodnutí na 250 stranách a k tomu 800 stran námitek a stovky stran příloh. Nárůst byrokracie je enormní.

Čím si to vysvětlujete?
V celém procesu je zapotřebí obrovské množství různých stanovisek, u úředníků cítím velkou obavu rozhodnout, aby se náhodou na něco nezapomnělo. Problém je i to, že se dosud stavby projednávají na místně příslušných stavebních úřadech. Úředník, který celý život povoluje hlavně rodinné domy, má najednou na stole miliardovou stavbu dálnice. Nemá s tím zkušenost, nikdy už něco podobného povolovat nebude, pak to příliš trvá. I když už tyto kompetence přešly od 1.8.2019 nově na krajské úřady, procesy to výrazně zbrzdilo. Uvidíme, zdali se situace zlepší.

Aktuálně se staví řada dálnic, které se vysoutěžily relativně levně kvůli hladu po práci, který mezitím zcela zmizel. Nezpůsobuje to nějaké komplikace v dodržování harmonogramu?
Nevnímám aktuálně žádný úplně zásadní problém, kde by bylo zpoždění větší než pár týdnů. Samozřejmě dílčí problémy se řeší. Určité komplikace nezaviněné zhotovitelem byly např. na dálnici D6, kde bylo třeba sanovat potenciální sesuv, ale nakonec prodleva díky jednání a dohodě se zhotovitele o změně postupu prací nebude příliš velká a stavba bude zprovozněna do konce příštího roku.

Jste v klidu i na D3 u Českých Budějovic, kde došlo ke změně ve složení konsorcia a odešlo prakticky italské Salini Impregilo?
V klidu rozhodně nejsem. Jde o úsek, který kontrolujeme velmi často. Zástupci slovenského Doprastavu mi na jednání osobně slíbili, že termíny by měly platit, posílají sem další kapacity.

Jak je kontrolujete?
Nejen na této stavbě podstatně více kontrolujeme kromě standardní kontroly ještě například drony či mobilními kamerami. Máme tak mnohem lepší přehled pro případné spory a víme, jak moc intenzivně staví. Víme o kritických místech na stavbě a ty se snažíme co nejvíce hlídat, zdali práce postupují v souladu s harmonogramem.

Čím si vysvětlujete, že se italským stavebním firmám na českých dálnicích nedaří?
Je zvláštní, že společnost Salini je již několikátá firma z Itálie, která tu chtěla či získala zakázku a odešla. Myslím, že to chtěli zkusit. Ale bez výrobních kapacit v daném místě a znalostí českých předpisů se dá stavět velmi složitě, zvlášť v této době, kdy kapacity stavebních firem (poddodavatelů) jsou na hranici vyčerpání.

Znamená to i konec zájmu zahraničních firem, které tu dosud nepůsobily?
Zatím ne, máme další soutěže, kde jsou ve hře zahraniční společnosti, například z Turecka.

Už dříve jste začali s častějšími opravami silnic. V čem je to pro vás lepší?
Opravy se dlouhé roky zanedbávaly a dálnice a sil. I. třídy se pak dostávaly do stavu, v jakém byla například D1. Je pro nás výhodnější raději udělat jednou za pár let udělat menší opravu pouze obrusné vrstvy než ji nechat dvacet let chátrat a pak muset dělat velkou opravu včetně podloží. Šetří nám to nemalé peníze i čas. V současné době dobíháme, co se dříve zanedbalo a množstvím oprav na dálnicích a silnicích je to velmi znát.

Běží vám soutěž na systém hospodaření s vozovkou. Co vám systém ukáže?
Má nám dát jasnou odpověď, zda je silnici už potřeba opravit nebo ještě můžeme počkat. Dosud to není úplně systémově uchopeno, teď budou všechna data pohromadě. Mělo by nám to do budoucna výrazně pomoci.

Při nedávné cestě premiéra Andreje Babiše do Karlovarského kraje mě překvapilo, jak rychle jste odsouhlasili, že se bude stavět D6 v jednom úseku širší, než byly původní plány. Jde to opravdu tak snadno?
Ten nápad nespadl z nebe, jednalo se o tom déle už s Karlovarským krajem, který na problém zúženého úseku poukazoval. Pro nás to není zásadní komplikace z hlediska povolování, úseky mají EIA a u některých dokonce i územní rozhodnutí na plnohodnotnou dálnici. K zúžení došlo v roce 2013, kdy ministerstvo dopravy přehodnotilo plány a usoudilo, že v těchto úsecích bude stačit užší silnice. Nemáme s tím problém, aby byla širší, když má jít o dálnici. Určitě dojde ke zvýšení bezpečnosti dopravy.

Dá se očekávat podobný vývoj i jinde?
V plánech je takto zúžený už jediný úsek dálnice: D11 z Trutnova na hranice.

Už víte, na kolik vás vyjde odložení prací na D1 po telefonátu Andreje Babiše?
Zatím ne, společnost Eurovia zatím tyto vícepráce nepředložila. Určitě ale nepůjde o částku v milionech korun, jak bylo prezentováno.

Tagy Radek Mátl Ředitelství silnic a dálnic

16 komentářů