Rozhoduje teplota vzduchu. Páry benzenu padají přes noc k zemi, nad 5°C se musí odvětrávat
Nakolejování cisteren po požáru vlaku u Hustopečí nad Bečvou. Foto: Hasiči SŽ
Hasiči rozdělili místo nehody cisternového vlaku na tři úseky.
Páry padají k zemi, ale už někdo vysvětlil, jak to, že lokomotiva po přetržení vlaku, vyprázdnění průběžného potrubí a aktivaci rychlobrzdy ujela ještě 600 metrů do stanice? Jak se podařilo tak rychle zavřít kohouty a doplnit vzduch?
Vy taky Pavle ještě žijete v tom, že tam někdo odpojoval lokomotivu nebo zavíral kohouty?
Nic takového se stát nemohlo. Vzdálenost lokomotivy od zbytku soupravy je jednoduše vysvětlitelná brzdou lokomotivy přepnutou do G (II. způsob brzdění), ztrátou trakčního napětí (chybí rekuperační brzdění) a nemožností obsluhy přímočinné brzdy (pro vysoce pravděpodobný pád lokomotivní čety ze sedaček).
Kdyby UIC pořád netrvala na hrátkách s „Lange lok“, která je již dnes technicky zbytečná, tak by ta lokomotiva stála o cca 200 metrů blíže.
Z rychlosti 95 km/h je bohužel zábrzdná vzdálenost v G 550 metrů ještě o kousíček lepší, než by měla být.
Ještě k tomu doplním. V pátek 28.2. v 15:00 hodin jsem na tomto serveru zveřejnil můj názor na průběh nehody ještě bez znalosti údajů z GPS Positrex. Zveřejnil jsem ho na základě fotografií trosek (již se mírně rozptýlil kouř) a konečně i fotografie konečného zastavení lokomotivy. Můj názor je stále stejný: k nehodě došlo vysokým překročením rychlosti (odhadem 90 – 100 km/h) při jízdě do odbočky na 40 km/h (výhybky možná konstrukčně i na 50 km/h) a to včetně vysvětlení, proč lokomotiva dojela tak daleko. GPS s minutovým intervalem odesílání záznamu tento děj potvrzuje a údaje z ní včetně počtu… Číst vice »
Kremnické Baně jsou již dnes technicky vyřešené.
Doufám, že mě za následná slova admin nezablokuje:
„NEDOVEDU SI PŘEDSTAVIT DEBILA, KTERÝ BY DNES DOKÁZAL PROPOJIT ŽLUTOU A ČERVENOU HADICI A DRUHÉHO DEBILA, KTERÝ BY S TÍM DOKÁZAL ODJET“…
A ještě doplním: i tato MU měla technické řešení, kdyby to četě docvaklo…
Stopnout motor Pomeranče, brzdič do rychlobrzdy, otevřít kohout HP, houkat oběma houkačkama, prostě se zbavit co nejrychleji zásoby vzduchu na lokomotivě, klidně i spustit stěrače 🙂 Bohužel, nápad nepřišel…
Už tří? To se rozmnožili, já slyšel dva. Že to měl první směnu na Vectronu, ale necítil se na to, tak si řekl, že by chtěl ještě šichtu s instruktorem, což je ok…
Mě byli od začátku (28.2. v noci) tři, ale protože v diskuzích všichni mluvili o dvou, respektoval jsem to. Nicméně dnes dopoledne mi jiný zdroj potvrdil opět tři, tak tedy mluvím o třech.
Příčina….na Mirelu mezikruží… tady je to vždycky 100 a volno….klacek byl nasvícenej slunkem, svítí přes levý rameno i do pultu, tak na něm viděli howno, řídili se jen Mirelem. Až viděli skutečnou polohu vexli, bylo pozdě. Akorát tedy ještě museli zazdít i předvěst, když pomalu kmitavá žlutá a rychle kmitavá zelená je docela rozdíl…
Jak víte, že jim svítilo na pult; byl jste tam nebo jen dojmy? Poloha slunka jasně ukazuje, že na pult nesvítilo – to by musel být pult v levé půlce lokomotivy. Klacek byl nasvícený slunkem úplně normálně, je tam mnohem více jiných denních dob, kdy lze říci, že to mohlo mít vliv. Kde jste vzal „tady je to vždycky 100 a volno“? Každý rok jsou tam dlouhé výluky, mezistaniční úsek Hustopeče – Hranice je dlouhý, rozumějte – často se jde na bok a stojí se, čeká. Furt se tam něco opravuje, mnohatýdenní výluky jedné z traťových kolejí na jednu či… Číst vice »
Poloha jasně ukazuje, že svítí, Trať vede na severozápad, slunce svítí do návěstidla zhruba v úhlu 45-50 stupňů i do pultu na mašině.
Jezdím tam celkem pravidělně, ale žádný závod jsem ještě nezažil (jízdu po obou jedním směrem) Maximálně zastavení na rovné, čekání na odhlášku. Do boku jsem na vjezdu snad taky ještě nejel. To myslím od doby co jsou hotové traťové koleje na Lhotku i na Město.
Ano vždycky 100 a volno, tak to odmáčkneš na Mirelu a jedeš…proto říkám, že to byla past co sklapla
Jak často tam jezdíte? Vždyť se stavěl úsek Černotín-Hustopeče, pak Hustopeče-Lhotka-ValMez. Loni se zase stavělo kolem Teplic nad Bečvou, nějaká větší oprava kolejí a trakce. Předtím oprava výhybek v Hustopečích. Vše několika měsíční či mnoha týdenní výluky a jízda po jedné koleji. Nešťastně se tam potkávají vlaky dle GVD, takže často zpoždění, čekání. To jsou prostě časté jízdy do odboček na jiné koleje.
Mluvím teď o poslední době. Naposled se tuším dělal úsek co se z nějakýho důvodu neudělal před tím, od oblouku před Teplicema do Hranic na Moravě a nyní je to už jak dlouho? hotové. Jo a před tím se tam jezdilo taky na volno! Ne na 100 v volno.
Vjezd na 100ku se udělal právě kvůli strojvedoucím, aby nezbrojili proti SŽ, že je tam veliký propad rychlosti pouze „na oči“ na rychlostník; tedy aby někdo neprojel Hustopeče 160kou (vůči dřívější souvislé 80ce): tedy rychlostník a pro zichr ještě rychle blikající zelená a pak dva zelené pruhy. A zase špatná SŽ… Těžko Vám vysvětlovat – vidíte v tom past – avšak to si musíte vyřešit jako dopravce, že máte na lokomotivách stále „pouze mezikruží“ a oči na dva klacky neberete v potaz (uff!) a chcete, aby Vám výpravčí volal vysílačkou, že pojedete 40kou. Ach, medvědí služba kolegům strojvedoucím… Právě proto,… Číst vice »
Zcela logicky je to prostě past a v tomto případě i sklapla. Nevím, že by se něco takovýho dělalo „kvůli strojvedoucím“. Ono, že je někde traťová rychlost 100 se neučíte, ale že někdy může být 100 a někdy 40, je ta horší varianta.
Zde máte pohled ze stanoviště: https://youtu.be/sfJdPHRWeZY?si=iUJzqnFy8tpLF8Sn
Nicméně pane kolego, asi s tím oslněním pultu strojvedoucího nemluvíte zrovna o Vectronu? Tušíte, kde má boční okno?
Bohužel, nenašel jsem jediný pohled z vlaku za svitu slunce.
Ano pravda, uznávám, na Vectronu by to mohlo být jinak.
Pane Šimral, uvedené výhybky jsou na 40ku. Konstrukčně však zvládají 50ku včetně délky mezipřímé. Výhybky byly v dobré kondici, stejně tak Vectron, proto projel tak vysokou rychlostí takovým kolejovým „S“ bez lomu jazyka či defektu v podvozku. Je úspěch, že to lokomotiva dala; štěstí v neštěstí. Lokomotivy starší konstrukce by šly na druhé výhybce ven. Takových případů v této konfiguraci kolejiště s překročením rychlosti k 100 km/h již několik bylo – peršing či hrboun by to nejspíše nedal a šel ven. Ať je příčina nehody jakákoliv, strojvedoucí mohou být rádi, že mašina zůstala na kolejích a byli mimo ohnisko požáru.… Číst vice »
Celkově se pane kolego shodujeme. Hůře to již dopadnout nemohlo, pokud staniční zabezpečovací zařízení bylo v pořádku. Pokud v pořádku bylo, nemohl být v okolí žádný jiný vlak a poděkujme „anděli strážnému“, že se zcela stejná událost nestala třeba…, třeba… na vjezdu do Poděbrad.
Díky, Petře, za upřesnění, pak jsou věci ohledně konečné polohy lokomotivy jasnější (jakkoli se zdá být extrémně daleko). Je tedy zřejmé, že brzdění bylo aktivováno přetržením vlaku v plné rychlosti (kdy lokomotiva projela, ale vozy s vysokým těžištěm se okamžitě poroučely). Nechtěl jsem to říci na plná ústa, ale také těm mediálně hojně tradovaným verzím o odpojování lokomotivy nevěřím. Spíš myslím, že zbývá verze psychologické záludnosti zdejšího návěstění (návěstíme dvousvětlovou návěst do přímé tak dlouho, až si lidi odvyknou očekávat, že jednou to může být postaveno do odbočky) a mezikruží na opakovači je záludně stále stejné a neupozorní, „dnes je… Číst vice »
Zdravím Vás Pavle. No, „ala Japonec“ by v případech více lidí na stanovišti vůbec nemusel být od věci. Nicméně, pojďme si probrat, co se asi mohlo dít… a) vlak někde ve Lhotce vykoná úplnou zkoušku brzdy a výchozí technickou prohlídku b) byla UZB a VTP vykonána vozidlem, které pak i vlak vezlo? Pokud ne, vykonal někdo řádně jednoduchou zkoušku brzdy? Vykonal činný strojvedoucí kontrolu řádného přivěšení HV k soupravě? c) Vlak odjíždí, na stanovišti jsou tři strojvedoucí. Vykonal řídící strojvedoucí ověření účinku brzdy? d) Vlak se blíží k předvěsti, její viditelnost je nejméně 300 metrů. Jak na ní kdo reagoval… Číst vice »
Váš výčet auditorských otázek je perfektní, ovšem jaká verze popisu události by nám snad ještě kromě poruchy vlastního návěstění či zmatečné návěsti ještě zbývala (předpokládáme-li, že předvěsti si aspoň někdo na lokomotivě všimnul a byl k dispozici minimálně brzdný účinek lokomotivy umožňující přinejmenším částečné zpomalení i při nebrzdící soupravě).
Ledaže by z nějakého záhadného důvodu přestalo v jednom okamžiku brzdit úplně vše, včetně lokomotivy a nefungovalo vůbec nic… Snad už připadají v úvahu jen marťané nebo ruský či americký agent, který by chtěl havárii vlaku způsobit úmyslně a „zfalšoval“ návěstní znaky.
Mě už bohužel Pavle další možná příčina nenapadá a „kybernetický útok“ mi nějak nejde do úst…
Jinak bych se s Vámi rád propojil, napište mi prosím na mail: simral (zavináč) metransrail (tečka) eu
Děkuji Petr
Ve Lhotce si dělá vše dopravce, svěšuje vozy i na hadice a dělá papíry (z Dezy dostane jen z váhy a tam jsou váhy vozu a nákladu, ale často nesedí pořadí a pod) Na předávacích kolejích je trolej, takže s Vectronem mohli vyjet přímo z fabriky. Ale kdyby měli zavřenej kohout, tak podle mě by ta zadní část dál tlačila a tak rychle by nezastavila…. Ten vjezd je fakt na hovno vidět, pokud do něj svítí a tak se řídil Mirelem s tím, že „vždycky to tak bylo do rovna“ a potom už viděli pozdě vexl a možná o 20… Číst vice »
Podle polohy trosek se můžeme bavit pouze o případě, že by byly zavřené kohouty nejdále tak někde u šestého vozu, ale nejspíše pouze za lokomotivou. A předvěst je ale viditelná i za sluníčka dobře. Přece jen tam byli tři…
O viditelnosti vjezdu za sluníčka si s Vámi netroufám polemizovat. Za posledních 40 let jsem touto tratí v tomto směru projel tak odhadem padesátkrát, tedy superperfektní znalost rozhodně zde nemám.
Mimo jiné ale: kdyby to o 20 ubrzdili (a měli nabrzděno), tak neskončili za nádražní budovou, ale před ní…
Osobně bych chápal polemiku ohledně slunce vs. návěstidla při ranním východu slunce (nízké slunce přímo do návěstidla), možná ještě při západu (nízké slunce do očí) v této části roku na tomto zhlaví. Avšak v průběhu dne jsou podmínky standartní.
Otázkou to bude také charakteru strojvedoucích. Stále je beru za elitu vzhledem k tomu, jaké psychologické, zdravotní a odborné zkoušky musí vykonávat pro výkon funkce.
Pří výpovědích, zápisech se zaměstnanci mohou všichni na stanovišti odmítnout vypovídat. Čímž by se to protáhlo až k šetření PČR.
Osobně věřím, že někdo z nich popíše reálný děj, čímž bude brzy zřejmý možný průběh, příčina.
Pane Šimrale. ÚZB a VTP muselo být vykonáno z Vectrona neboť strojvedoucí /vozmistr na vlečce DEZA MUSEL 17x svěsit hadice průběžné brzdy. Borci z DEZY to jen zkuplují,ale na vzduch nedají🤷🏼♂️prý je taková technologie. To jen pro doplnění.
Děkuji. Nikdy jsme z Dezy vlaky nevozili.
Oni ti to udělají, když to zaplatíš. Ale dopravci mají na to většinou svoje lidi, tak to nechávají na nich. Takže vlak je přistaven na kolej jen s naházenými kuplemi, takže se musí svěsit hadice a postahovat kuple. Takže se mohlo stát, že by třeba někde nechal kohout zavřený a fíra by nepoznal, že plní jen 6 vozů, jak píše p. Šimral…těžko říct.
Napdíklad tiež Háj ve Slezku, neviem, kedy sa to zrušilo, ale na starších inštruktážnych filmoch ČSD bolo upozorňované na povinnosť pomocníka a rušňovodiča si návesti hlásiť, tiež som čítal o hlásení návestí v článkoch viacerých rušňovodičov zo 70. a 80. rokov.
Háj ve Slezsku nebyl o hlášení návěstidel, ale o samočinné brzdě nepřipojené k brzdiči.
Proboha přemýšlejte. Ony se vykotily cisterny do boku, spadly tam dráty a vy si myslíte, že strojvedoucí vystoupil, zavřel kohouty, namačknul si nataženou a skroucenou šroubovku, vyvěsil to a potom odjel, zatím co kolem se rozlejval Benzen a jiskřily na zemi spadlé troleje? :))
Z nějakých 80ti pokud je ten Vectron brzděnej jen kotoučovkou v Géčku, tak klidně 500-700 m ještě ujede 🙂
Právě že přemýšlím. Byla to narážka na častá mediální vyjádření minulých dnů, kdy téhle bondovské verzi opravdu mnoho lidí věřilo. Abych nemusel říct přímo, že kohouty byly spíše zavřené od začátku, než že by je někdo zavíral na místě nehody. Brzdění evidentně nastalo až po přetržení vlaku.
Tedy pokud bychom sledovali i tuto výkladovou verzi, která ovšem není jediná.
Já bych to Pavle až tak striktně nenapsal, nicméně může to být jedna z verzí. Jak bych tam jel já, jako známý „rychlíkář“? a) s lokomotivami s automatickou regulací rychlostí jezdím od roku 2007 (napřed 761, pak 386 a nakonec 383). b) mám nastaveno v AFB 95 nebo 100 km/h podle údajů v TJŘ. c) zobrazení návěsti Výstraha na vlakovém zabezpečovači mě jakkoliv nevzrušuje, ta je tam vždy… c) cca 300 metrů před předvěstí vidím v této rychlosti návěst „Očekávej rychlost 40 km/h“ a tudíž jízdní páku postupně přestavuji z polohy Jízda 100 % do polohy Dynamická brzda 100%. To… Číst vice »
Děkuji Vám, poctivá práce.
Mluvčí? Tak česky, bez germanismů: se bude soustředit
Podle mínusů holt už rodný jazyk ovládá málokdo.
Nicméně nesystémový patvar „bude se soustředit“ akceptuje už i ÚJČ ČAV – co mu koneckonců zbývá, když se to už čtvrtstoletí používá.
Čeština není mrtvý jazyk a vyvíjí se. Výpůjčky z cizích jazyků jsou běžné. Odborné časopisy z konce 19. století také používají jinou češtinu, než kterou se mluví dnes. Zrovna tenhle týden jsem řešil původ slova guma (v nějakém článku o historii hokeje se psalo, že puk byl gumový a později pryžový 🙂 ). Tak Guma přešla do češtiny z němčiny, do němčiny z latiny, do latiny z řečtiny a do řečtiny ze staroegypštiny.
Hustěspečeno nad Bečvou
„a to do hloubky spodní hladiny vody“
Nemyslí se hladina spodní vody?
Dneska ve ValMezu hlásili, že se ukončuje bezpečnostní poplach související s nehodou.
Ještě, že se to stalo takto na začátku jara a je nad 5°C.
Jen je škoda že více jak 70% dne je méně než 5°C a v noci to padá až k – 5°C
Pořád je naštěstí čtvrtina dne na odvětrání.
Teď již hasiči mají při práci na místě na většině fotek ochranné obleky i kyslíkové masky. Při hašení tam ale byli jen tak.
Hasiči kteří byly takzvaně na proudu dýchací techniku měli, tak proč šířit bludy, a jen pro info kyslíkové masky hasiči opravdu nepotřebují pokud se nenadýchají kouře :))))
Čekali až jim to poradí někdo v diskusích na internetu!
Nebo si přečetli tenhle článek:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-hasici-v-hustopecich-hasi-extremne-nebezpecnou-latku-z-pohledu-na-hasice-bez-masek-jsem-mela-hruzu-rika-odbornice-40511118
Nomen omen – při hašení stáli v určité vzdálenosti PROTI větru.
Ne spíše po větru? Proti větru by to šlo spíš na ně
místo poměrně bezvýznamného slovního spojení „kolejová výhybka“ bych napsal termín „kolejová spojka“
My kolejové lamy, byť technicky vysoce vzdělané, si pod pojmem kolejová výhybka představíme přesně to místo, kde se to stalo. Pod pojmem kolejová spojka si představíme kus železa, spojující dvě koleje (kolejnice?), alternativně může jít o chodbu spojující dvě vysokoškolské koleje.
Posílí vlaky přes Ostravu do Žiliny? Jako přestupovat za aktuální situace v Púchově je holý nesmysl.
Vlaky 222/223 jezdí ze Žiliny odklonem přes Ostravu s tím, že cestující ze stanic Púchov, Horní Lideč, Vsetín a Valašské Meziříčí jezdí NAD.
Dnes jsem viděl přímo v žs ValMez příjezd vlaku ze Slovenska, který se pak následně otočil a jel zpět.
Ano, mimo ty dva 222/223 teď jezdí Valašské expresy ve své obvyklé trase s tím, že se otáčí ve Valmezu a v Hranicích, tam jezdí busy.
By to spíš chtělo dodělat dálnici do Fryšták…ekospolky se pak můžou soudit s Dezou, SZ a dalšími
Další ze série „nemáme kudy provézt vlaky, postavíme další silnici pro auta“?
Ano, vlak 222 jede přes Ostravu, s tím, že v celém úseku Púchov-Hranice jedou autobusy, které do Hranic přijíždějí se zpožděním cca 50 minut. Takhle to vymyslet mohl opravdový génius. Vlak 222 mohl klidně do Val. Mezu dojet a náhradní doprava by byla jen Val.Mez. – Hranice a zpoždění by bylo poloviční. Ale proč to nevymyslet v ČD tak, aby zpoždění bylo větší. Nejlepší je pak to, jak vlaky z Púchova přijíždějí do Val.Mez v xx:10, ale oficiálně již 25 minut před tímto příjezdem mají jet zpátky do Púchova. Takže všechny EC směr Púchov mají 40 minut zpoždění, protože dalších… Číst vice »
Možná ten odklon je zavedený primárně kvůli potřebě rotovat soupravy mezi ČR a Slovenskem, přeci jen část soupravy jsou slovenské vozy a lokomotiva.
Ale mají… Tam jde o rotaci souprav, aby se české vozy dostaly do Prahy a slovenské do Žiliny, když jezdí v části Púchov – ValMez. A co se týče ostatního. Nechápu, že tady skuhráte nad zpožděním. V západním světě by vlak jel do Hranic n M. a dále se přepravte jak umíte… Jako to udělal RegioJet během povodní…
Pokud považujete toto za dobře organizované je to Váš názor, pak jste pro ČD ideální cestující. Ale ne každý si může dovolit chodit všude o 40 minut později. Vzhledem k tomu, že tohle potrvá déle, tak si dopravci mohli nastavit jinak oběhy vozů, aby třeba ty slovenské jezdily Púchov – Val. Mez a české vozy budou jezdit Praha – Hranice na Moravě. Pohodlnější je pro dopravce nechat to tak jak to je a odnesou to cestující.
Ono vůbec jejich zpracování výluk je přinejmenším zbytečně složité i pro raketové inženýry. A hlavně nehospodarné.
Není „kolejová výhybka“ v kontextu železnice tak trochu pleonasmus? O jaké jiné výhybce by mohla být řeč, pokud trolejbusy v širokém okolí žádné nejsou?
Plus teda „budova železniční stanice“ je v Hustopečích blíž hranickému zhlaví, zatímco ty cisterny se vysypaly na lhoteckém, takže celá ta věta je mystifikace na úrovni Radia Jerevan 😉
Toto kdyby se stalo v nejake velke stanici tak konec. Nejde tomuto nejak zabranit? delat bezpecnejsi vozy?
Good luck s tou podzemni vodou to je hnus…
Určitě by šlo zmenšit riziko, že se něco takového stane, a to dosazením traťové části ETCS. To by tam vlak takovou rychlostí nepustilo.
Tiež je možné zaviesť podobné opatrenie ako na Slovensku, kde pri preprave nebezpečných látok musí byť radené, medzi lokomotívou (možný zdroj požiaru aj keď nie v tomto prípade) a 1. vozňom s nebezpečnou látkou, medzi 2 vozňami s nebezpečnou látkou (na spomalenie šírenia požiaru a zníženie šance vykoľajenia väčšieho množstva vozňov s nebezpečnou látkou) a za posledným vozňom s nebezpečnou látkou (ako nárazník pri náraze na vlak zozadu) minimálne 3 vozne bez nebezpečnej látky. Plus je zakázaná preprava niektorých kombinácií (hydroxid a kyselina alebo horľagina a oxidačné činidlo), ktoré spolu nebezpečne reagujú, v jednom vlaku. (Neviem, kto to zaviedol, ale… Číst vice »
Tak to já asi zamáčknu slzu. 🙂 V takových Kralupech nVlt stával chlor, kyselina sírová a čpavek v jednom vlaku úplně libovolně a do toho podobné hnoje jako zde z Kaučuku….ale už je to nějaký pátek a doba naštěstí už minula. Že tam nedošlo k atomovému výbuchu, považuji dodnes za jeden z největších úspěchů všech těch zaměstnaneckých brigád socialistické práce Severozápadní dráhy ….Ale spíš prostě si na to lidi dávali fest pozor bez ohledu na sytost červeně v knížkách značících příslušnost k jediné straně, co pořád čekala na ty pravý. Reakční nebo spalné teplo neukecáte marxismem leninismem ani vhodným firemním… Číst vice »
Časem se to vyšetří a uvidíme. Existují vozy s detektorem vykolejení(když už, tak začne brzdit), existuje zabezpečovač hlídající rycost, existuje možnost čumět na vlaky (dřív hradláři dnes asdek)
Detektor vykolejení je dobrý, ale v tomhle případě by si ani neškytl.
Ty vozy byly bezpečné dost. Jen nejsou dělané na to, aby vydržely ulehnutí na zem v rychlosti přes 90 km/h.
Součástí schvalovacího procesu vozů je zkouška bezpečnosti proti vykolejení, brzdové zkoušky apod. Co víc tedy ještě dělat pro to bezpečí v ohledu vykolejení?
ETCS