Rekord švýcarských drah. Vlaky jsou nejpřesnější v historii, roste počet cestujících
Jednotka ICN po modernizaci. Foto: SBB
Data z prodejů ukazují pokles zájmu o jízdenky na neomezené cestování.
Data z prodejů ukazují pokles zájmu o jízdenky na neomezené cestování.
Mám kamaráda, který by vlakem nikdy nejel, ani kdyby to bylo zadarmo. Vždy rád zdůrazňuje výhody automobilové dopravy. Je to tak rok zpátky, kdy z něho vypadlo /aniž by o tom něco věděl/, že až u nás budou vlaky jako v Německu, rád vlakem začne jezdit. Když jsem ho zasvětil do včasnosti německých dálkových vlaků a cen jízdenek, doteď netuším proč, ale rychle změnil téma. 🙂
Ale u nás jsou vlaky jako v Německu už dávno. Všechny ty Berlinery a jim podobné vypadají navlas stejně na sever i na jih od Dolního Žlebu.
Protože má Váš kamarád o kolečko míň.
A to všechno na relativně střídmé infrastruktuře.
Klidně jednokolejka s max. dílčími dvoukolejnými úseky, přesto i např. 3 páry vlaků za hodinu, zdravím namátkou mezi Winterthur a Schaffhausen (+ i doporučuji projet, zejména pak vystoupit na zast. Schloss Laufen am Rheinfall). 🙂
Začali na hranicích rušit zpožděné vlaky z Německa a hned se Švýcarům zvedla dochvilnost vlaků😃
To nejde do statistiky? Pro dráhu procento neprovedených spojů, pro cestující zpoždění jako čekání na další. 😁
Jaktože u nás vlakem cestuje o dost míň lidí než třeba v Rakousku (dvojnásobně) nebo Švýcarsku (čtyřnásobně), Belgii, Nizozemí…? Čím to je, že je tak markantní rozdíl? Nepřijde mi, že by těch vlaků u nás jezdilo málo. Tak možná obecně kratší vlaky s nižším taktem? Nebo je to naopak v příměstských linkách?
Bohatší společnosti jsou mobilnější (obyvatelé nacestují více km), jak co se týká veřejné dopravy, tak IAD.
To asi dává smysl.
U Rakouska bych chápal, že třeba cest Vienna – Linz – Innsbruck a taktéž na jih je jistě lepší, pohodlnější a i rychlejší než autem. Ale prostě jsou ty rozdíly obrovské.
Tak si porovnejte:
– medián hrubé mzdy v Rakousku a v Česku,
– cenu ročního rakouského Klimaticketu a českého OneTicketu
– užitnou hodnotu rakouského rakouského Klimaticketu a českého OneTicketu
a třeba vás napadne, kde je občan státní pobídkou pozitivně motivován k využívání osobní hromadné dopravy jakéhokoliv druhu.
Záměrně uvádím pouze Rakousko, které, na rozdíl od Švýcarska, je v mnoha ohledech s námi souměřitelné.
To, co píšete, je jistě pravda, ale mně jde spíše o to, kde a jak naženou takový rozdíl a ne proč.
Minulý týden jsem stál na nádraží v Linzi a jel tam 9 vozový Railjet (a občas spojený do dvou vlaků) každých pár minut. U nás tak dlouhý vlak je vzácnost a spojení vlaků se snad ani nedělá, i když by mohlo na koridoru. Rozdělil by se v ČT na Ostravu a Brno.
Tak jestli prostě takt a kapacita na dálkovkách nebo u nás téměř chybějící vrstvě S-Bahn, jak zmiňuje i pan Záruba dole … apod.
Omlouvám se, špatně jsem pochopil váš povzdech. – Chtělo by to znát metodiku měření SBB, co se do toho a jak počítá, jak už níže taktně naznačili pánové „Pavel“ a „Záruba“. Pokud presentovaným hodnotám SBB bude významně pomáhat městský železniční provoz, který je u nás v úplně jiné škatulce (DPP-Metro), tak by se porovnávaly jabka s hruškama. Článek je sice o Švýcarsku, které je evropský, ale trochu netypický, premiant. s ohledem na váš zážitek v Linci se dále budu věnovat Rakousku. – Kolik je traťových kolejí např. mezi Vídní a Lincem a kam až dál směřují stavební práce na WestBahn?… Číst vice »
Ten poměr se tedy výrazně zlepšil po roce 2021?
Pokud už byl předtím podobným, pak můžeme odškrtnout vliv Klimaticketu.
Rakousko je s námi souměřitelné jen v části území (toho bez velehor).
Nezanedbával bych vliv vnitromestskych cest vlakem. Curych nemá metro, nýbrž S-Bahn. Petřínská lanovka se do vlaku taky nepočítá, Üetliberg zřejmě ano.
A vídeňská Stammstrecka i Vorortlinie se do toho taky počítá.
To porovnání s Rakouskem je opravdu tak, jak píšete: dlouhodobě 2x tolik cestujících a to na poloviční délce tratí. Vymlátili lokálky a investovali do tratí s potenciálem.
Počet vlaků není směrodatný ukazatel – nelze srovnávat příměstský RegioPanter x RegioNovu co jezdí mezi vesnicemi.
Švýcarská žel. infrastruktura je z velké části koncipována jako příměstské vlaky přes celou zemi.
Není divu. Na rozloze, která je 0,52 rozlohy Česka.
Taky nezapomeň co se dělo v 90. letech, kdy se rušily vlaky, které vozily lidí do práce a z práce, např. z odpoledních šichet lidi byly nucený najít jiný způsob dopravy zpravidla auto a už se k vlakům potom nevrátili. Takhle to přešlo i na další generaci. Tohle se, ale dělo i první desetileti 21. století a děje se to i dodnes. Mšeno Mladá Boleslav by mohla vyprávět, jak jezdily sichtaky a školáky nacpaný sukafony.
Souhlasím s ostatními komentujícími a nebál bych se přidat i faktor kulturní. Ve Švýcarsku bude méně lidí, co ohrnují nos nad jakoukoliv veřejnou dopravou a jako základ ukázky svého statusu berou svoje auto. Budou tam taky, ale ve výrazně menším množství. V Česku je ten faktor „přece nebudu jezdit sockou“ furt dost podstatný, bohužel.