Rekord švýcarských drah. Vlaky jsou nejpřesnější v historii, roste počet cestujících
Jednotka ICN po modernizaci. Foto: SBB
Data z prodejů ukazují pokles zájmu o jízdenky na neomezené cestování.
Data z prodejů ukazují pokles zájmu o jízdenky na neomezené cestování.
Podle vlaků si můžete seřídit i Vaše hodinky a stejně tak dle tramvají.
Když uz tedy pan Sůra uvádí cenu Halbtax…tak tak je první rok 190 Chf a az druhý rok 170 Chf. Uvádějte pravdivé informace
Vzhledem k počtu uživatelů drtivá většina platí 170, protož ji nemají první rok.
Svezení ve Švýcarsku je vždy balzám na duši, když víte, že to funguje. Pak přejedete do Německa a zažijete věci, které se ani nesní…
I ta nádraží mi v CH přijdou taková… jak to říct… že mají duši?
Zato v Německu mi většinově přijdou taková… odosobnělá či jak to nazvat (samozřejmě kapitola sama pro sebe jsou německé opuštěné/rozpadlé velké nádražní budovy, ale i z těch využívaných např. považuji za bizár, že není veřejné WC ani např. na nádražích Furth im Wald, Elsterwerda nebo dejme tomu Fürstenwalde; to by se na obdobně významných nádražích v CH nestalo).
Porovnáváte dvě poněkud odlišné kultury.
Pokud by Švýcarsko nežilo dlouhodobě „ve vatě“ a absolvovalo podobné historické zkušenosti, jako Německo, nebo třeba Československo, kdo ví, jak by (nejen) nádraží vypadala.
Právě že i ta česká nádraží (myšleny tedy budovy) vypadají ve srovnatelně velkých městech spíš lépe než mnohá německá.
A i rakouská nádraží mi přijdou taková přívětivější (opět co do % nádraží se slušným vestibulem/čekárnou, totéž i s těmi WC) něž většinová německá.
Německo nebylo v R-U Monarchii, takže tam ten náš „jednotný romantický architektonický základ“ nemají. Oni tam dost často mají strohý Bauhaus.
Dost výpravních budov v menších stanicích DB prodaly a nahradou instalovaly pouze skleněné čekací budky se závětřím na peronech.
Ohledně původního tématu – narazil jsem na tuto zajímavou zprávičku:
„Skočte si do vlaku, to stihnete. Nádraží řeší zavřená WC kuriózním způsobem“ 🙂
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/wc-potreba-nemecko-sasko-vlak-deutsche-bahn.A250820_085646_eko-zahranicni_bur
Zwickau tedy WC má (o patro níže než vestibul), ale jinak zrovna tam je hlavně předimenzováno – počtem kolejí i délkou nástupišť.
A nádraží už X let bez tramvajové linky. 🙁
Čerstvá zkušenost: Salzburg má strašně malý prostor k ukládání zavazadel, ale chytrý obchodník v kavárně naproti přes náměstí očividně viděl dobrý business a otevřel si úschovnu zavazadel ve své kavárně.
Tím jsem chtěl říci, že rakouská velká nádraží (Vídeň, Linz, Salzburg, Innsbruck a další) vypadají hezky, čistě, snadno se v nich orientujete, je tam vždy otevřeno okno informací, mají dobré napojení na centrum apod., ale občas by to chtělo něco kousek dotáhnout.
Mám kamaráda, který by vlakem nikdy nejel, ani kdyby to bylo zadarmo. Vždy rád zdůrazňuje výhody automobilové dopravy. Je to tak rok zpátky, kdy z něho vypadlo /aniž by o tom něco věděl/, že až u nás budou vlaky jako v Německu, rád vlakem začne jezdit. Když jsem ho zasvětil do včasnosti německých dálkových vlaků a cen jízdenek, doteď netuším proč, ale rychle změnil téma. 🙂
Ale u nás jsou vlaky jako v Německu už dávno. Všechny ty Berlinery a jim podobné vypadají navlas stejně na sever i na jih od Dolního Žlebu.
Protože má Váš kamarád o kolečko míň.
.. anebo o volant víc 🙂
Nevím jestli je takový každý pátý nebo desátý, ale všichni někoho takového známe. Lidé kteří si autem jedou i do trafiky za rohem a názorem /který mně osobně dotyčný nikdy neřekl/, že veřejná doprava je pro socky.
Kdyby včasnosti, ale vůbec riziku, že vlak nepojede…
A to všechno na relativně střídmé infrastruktuře.
Klidně jednokolejka s max. dílčími dvoukolejnými úseky, přesto i např. 3 páry vlaků za hodinu, zdravím namátkou mezi Winterthur a Schaffhausen (+ i doporučuji projet, zejména pak vystoupit na zast. Schloss Laufen am Rheinfall). 🙂
Řekl bych, že právě provozování výkonných dopravních systémů (S-Bahn) na jednokolejkách vyžaduje vysokou přesnost. Při křižování vjíždějí vlaky z obou směrů současně, křižování je pak velmi rychlé. Ještě větší přesnost dodržování GVD vyžaduje letmé křižování na dvoukolejných vložkách.
Největší problém české železnice je ta skutečnost, že kvůli omezené kapacitě na hlavním koridoru na Moravu i přes miliardové investice se doba jízdy za posledních 10 let neustále prodlužuje. Smutný je, že to nikdo v ČR nemá zájem či ochotu vůbec vyřešit.
Zcela nesouměřitelné, mj. proto, že právě v CH by těžko nastal stav s přímou konkurencí většího počtu dopravců, aniž by tito navzájem neuznávali své jízdenky či měli jinou než velmi vysokou kapacitu souprav.
Mmch. co si např. člověk z Olomouce má představit pod pojmem „koridor na Moravu“? 🙂 A co si pod tím má představit člověk z České Třebové? 🙂
Problém je poté v tom, že rychlík co tím koridorem projíždí a nabírá tam velká zpoždění, rozjíždí řetězovou reakci po celém jednokolejně navázaném regionu.
Začali na hranicích rušit zpožděné vlaky z Německa a hned se Švýcarům zvedla dochvilnost vlaků😃
To nejde do statistiky? Pro dráhu procento neprovedených spojů, pro cestující zpoždění jako čekání na další. 😁
Za vlaky DB zpožděné mimo síť SBB jsou z PPS vypravovány náhradní vlaky v řádném čase dle JŘ.
https://zdopravy.cz/svycari-resi-zpozdeni-nemeckych-vlaku-db-musi-zajistit-nove-vlaky251279-251279/
Jaktože u nás vlakem cestuje o dost míň lidí než třeba v Rakousku (dvojnásobně) nebo Švýcarsku (čtyřnásobně), Belgii, Nizozemí…? Čím to je, že je tak markantní rozdíl? Nepřijde mi, že by těch vlaků u nás jezdilo málo. Tak možná obecně kratší vlaky s nižším taktem? Nebo je to naopak v příměstských linkách?
Bohatší společnosti jsou mobilnější (obyvatelé nacestují více km), jak co se týká veřejné dopravy, tak IAD.
To asi dává smysl.
U Rakouska bych chápal, že třeba cest Vienna – Linz – Innsbruck a taktéž na jih je jistě lepší, pohodlnější a i rychlejší než autem. Ale prostě jsou ty rozdíly obrovské.
USA jsou též bohatší než my a nějak to s tou veřejnou dopravou neplatí, ani na rychlejším nebo populačně větším území severovýchodního koridoru.
Tak si porovnejte:
– medián hrubé mzdy v Rakousku a v Česku,
– cenu ročního rakouského Klimaticketu a českého OneTicketu
– užitnou hodnotu rakouského rakouského Klimaticketu a českého OneTicketu
a třeba vás napadne, kde je občan státní pobídkou pozitivně motivován k využívání osobní hromadné dopravy jakéhokoliv druhu.
Záměrně uvádím pouze Rakousko, které, na rozdíl od Švýcarska, je v mnoha ohledech s námi souměřitelné.
To, co píšete, je jistě pravda, ale mně jde spíše o to, kde a jak naženou takový rozdíl a ne proč.
Minulý týden jsem stál na nádraží v Linzi a jel tam 9 vozový Railjet (a občas spojený do dvou vlaků) každých pár minut. U nás tak dlouhý vlak je vzácnost a spojení vlaků se snad ani nedělá, i když by mohlo na koridoru. Rozdělil by se v ČT na Ostravu a Brno.
Tak jestli prostě takt a kapacita na dálkovkách nebo u nás téměř chybějící vrstvě S-Bahn, jak zmiňuje i pan Záruba dole … apod.
Omlouvám se, špatně jsem pochopil váš povzdech. – Chtělo by to znát metodiku měření SBB, co se do toho a jak počítá, jak už níže taktně naznačili pánové „Pavel“ a „Záruba“. Pokud presentovaným hodnotám SBB bude významně pomáhat městský železniční provoz, který je u nás v úplně jiné škatulce (DPP-Metro), tak by se porovnávaly jabka s hruškama. Článek je sice o Švýcarsku, které je evropský, ale trochu netypický, premiant. s ohledem na váš zážitek v Linci se dále budu věnovat Rakousku. – Kolik je traťových kolejí např. mezi Vídní a Lincem a kam až dál směřují stavební práce na WestBahn?… Číst vice »
Ten poměr se tedy výrazně zlepšil po roce 2021?
Pokud už byl předtím podobným, pak můžeme odškrtnout vliv Klimaticketu.
Rakousko je s námi souměřitelné jen v části území (toho bez velehor).
Nezanedbával bych vliv vnitromestskych cest vlakem. Curych nemá metro, nýbrž S-Bahn. Petřínská lanovka se do vlaku taky nepočítá, Üetliberg zřejmě ano.
A vídeňská Stammstrecka i Vorortlinie se do toho taky počítá.
V článku se ovšem píše o SBB, zatímco Uetlibergbahn provozuje SZU (https://www.szu.ch/en/welcome/). Ale to je detail.
To porovnání s Rakouskem je opravdu tak, jak píšete: dlouhodobě 2x tolik cestujících a to na poloviční délce tratí. Vymlátili lokálky a investovali do tratí s potenciálem.
Počet vlaků není směrodatný ukazatel – nelze srovnávat příměstský RegioPanter x RegioNovu co jezdí mezi vesnicemi.
Švýcarská žel. infrastruktura je z velké části koncipována jako příměstské vlaky přes celou zemi.
Není divu. Na rozloze, která je 0,52 rozlohy Česka.
Taky nezapomeň co se dělo v 90. letech, kdy se rušily vlaky, které vozily lidí do práce a z práce, např. z odpoledních šichet lidi byly nucený najít jiný způsob dopravy zpravidla auto a už se k vlakům potom nevrátili. Takhle to přešlo i na další generaci. Tohle se, ale dělo i první desetileti 21. století a děje se to i dodnes. Mšeno Mladá Boleslav by mohla vyprávět, jak jezdily sichtaky a školáky nacpaný sukafony.
Jestli se vlaky nerušily spíš kvůli tomu, že se zavíraly ty fabriky, takže ve výsledku už nebylo koho vozit, nebo alespoň ne v takovém množství.
Naopak – rušení fabrik a změna pracovního trhu daleko více rozptýlila začátky i konce pracovních směn, takže už tehdy dávalo smysl počty spojů navýšit, aby odpovídaly potřebám relevantní části občanů z hlediska začátků/konců pracovních dob.
Pohříchu k tomu u vlaků došlo až o řadu let později, u autobusů v závislosti na krajích také až o pár let později než v 90. letech, eventuálně mnohde až po desítkách let, pokud vůbec.
Souhlasím s ostatními komentujícími a nebál bych se přidat i faktor kulturní. Ve Švýcarsku bude méně lidí, co ohrnují nos nad jakoukoliv veřejnou dopravou a jako základ ukázky svého statusu berou svoje auto. Budou tam taky, ale ve výrazně menším množství. V Česku je ten faktor „přece nebudu jezdit sockou“ furt dost podstatný, bohužel.
Vliv může mít i to, že naprostá většina vlaků v CH má část s 1. třídou, tzn. jedou s lidmi ochotnými si připlatit.
Ano a někdy i 3 vozy z celkových 9 vozů.
Máte pravdu – a to se odráží i v politice. Švýcaři investovali obrovské prostředky do železniční infrastruktury – například do Gotthardského báňského tunelu. Takové projekty jsou součástí desetiletého plánu dopravní strategie, který občané ratifikují v referendu. Pak se z něj stane zákon – takže ho noví politici nemohou změnit, což je u tak velkých infra projektů opravdu důležité. Jsem Brit a kdybychom měli ten švýcarský systém, HS2 by už teď fungovala až do Manchesteru. Ale my nepořádáme referenda jako dospělí, jako to dělají Švýcaři..😉.
Ve Švýcarsku běžně vidíte ve vlaku sedět vedle sebe kravaťàka a chlapa v reflexní pracovní bundě a nemají s tím problém. Váží si životního prostředí ve své zemi. U nás je bohužel pro spoustu lidí jízda vlakem pod jejich „úroveň“.
Ony v tom budou celkově kulturní rozdíly mezi Švýcarskem a Českem, co se firem i lidí týká.
1. Jak dlouho by ve Švýcarsku asi jezdil dopravce, pokud by vypravil vlak s interérem, pro který je označení „dlouhodobě unavený“ pouhý eufemismus?
Poznámky na zanedbanost vozů (jakékoliv barvy) na některých linkách v Česku jsou zde už notorické.
2. Chovají se čeští cestující ve vlaku k ostatním spolucestujícím vždy stejně, jako ti švýcarští???
U nás máme sice staré vozy, ale o to špinavější jsou!
Ve Švýcarsku poměrně často dávají cestující nohy na sedadla a kouří na nádražích.
Ve Švýcarsku znám řadu ředitelů, kteří jezdí do práce vlakem, a řadu českých a slovenských gastarbeiterů, kteří jezdí autem.
Na to může mít vliv bydliště a pracovní doba dotyčných cestujících.
Myslím, že to není tak jednoduché. Samozřejmě jsou relace, kde je lepší veřejná doprava, a relace, kde je lepší auto. A ti gastarbeiteři mnohdy jezdí stejnou trasu jako ti ředitelé. Švýcarsko má dosti dokonalou veřejnou dopravu a naopak je dosti nepřátelské vůči autům. Silniční síť je docela špatná. Cesta veřejnou dopravou bývá pohodlnější a příjemnější než autem. Cestování veřejnou dopravou není žádné stigma a auto není žádný symbol. To je asi důvod, proč veřejnou dopravu běžně používají ti ředitelé. Ovšem veřejná doprava je dosti drahá, zejména, pokud nemáte žádné předplatné. Mnohé firmy nabízejí nějaký příspěvek na předplatné jako zaměstnanecký benefit.… Číst vice »
Souhlasím s vámi. Možná, že ten Gastarbeiter potřebuje auto, aby se ze vsi, kde má levnější bydlení, dostal k nádraží v obci, kde třeba bydlí ti páni ředitelé.
Pokud ale má poněkud méně výhodnou pracovní dobu, nebo je agenturní (nemá příspěvek zaměstnavatele), tak třeba v rámci flexibility jede autem a cestou si i nakoupí. V takových případech použít auto, je skutečně racionální rozhodnutí. Jiná věc v tamních podmínkách ale budou náklady na udržení technického stavu auta pro získání „technické“.
Švýcarsko je jedna velká vesnice. (Snad s výjimkou Curychu.) Snad proto tady funguje dobře veřejná doprava – lidé se nemusejí koncentrovat do měst, mohou denně dojíždět z venkova.
Jestliže je řeč o zaměstnancích, kteří pracují ve Švýcarsku krátkodobě, pak mívají také auta registrovaná třeba v ČR. 12 měsíců to jde a za určitých podmínek i déle.
Technickou prohlídkou (MFK) procházejí i starší a dovezená auta. Není to takový problém, ale nesmí to být vrak.
Jezdím do Š. 26 let. Od té doby se čistota i v dopravních prostředcích zhoršila. Dříve jste na ulici nenašel ani vajgl, dnes
je to úplně jiné i v dopravě. Zhoršení nastalo příjmem migrantů.
Však já svoji migraci do Švýcarska považuji za dočasnou.
U nás je jízdní řád pouze orientační. Když cestuji někam dál, zásadně volím spoje bez přestupu s příjezdem tak, abych měl časovou rezervu 1 hodina / 100km cesty. Pokud jedu na letiště, je lepší mít rezervu ještě větší. Mě by jen zajímalo, jestli mají také zaměstnanci podílející se na přepravě platový výměr také jen orientační. Chápu všechny ty vlivy včetně nutných rekonstrukcí a pitomých cestujících, kteří navzdory zpoždění vlaku stejně dobíhají a čeká se na ně, ale celková použitelnost vlakové osobní přepravy spíš připomíná punkový výlet, což je docela neslučitelné s pracovními povinnostmi cestujícího. Tak třeba proto, že nejsem sam,… Číst vice »
No tak oni Švýcaři také nejezdí na letiště posledním spojem, ale nechávají si rezervu pro případ, že by ten spoj vypadnul.
Vůbec přece nejde o tom jestli si tu rezervu Švýcaři dělají, nebo ne. Jde o to, jakou rezervu si musí udělat. Třeba v Holandsku stačí půl hodiny. V ČR stačí 4 hodiny.
Já bych ani ty 4 hodiny neviděl tak jistě. Ale při takové rezervě je málo pravděpodobné, že přípoj nestihnete. Zažil jsem, ale to nebylo v ČR, to bylo v Itálii (jezdíme tam každoročně na dovolenou, poslední roky opět vlakem), že jsme měli mít v Římě 4 hodiny a nějakou minutu, taková dobrá příležitost na občerstvení, doplnění zásob, dá se stihnout i výlet ke Koloseu, prostě pohodička (až na pitomé turnikety). Tak jedeme nebo spíš nejedeme. No ale ve Vilachu má být o půlnoci hodina na přeskupení vlaku, tak si nedělám hlavu a klidně usnu, probouzím se ve 3 ráno a… Číst vice »