Ředitelství vodních cest spouští další pokus o prosazení jezu u Děčína
Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.
V tendru na zpracování dokumentace vlivů jezu na okolí počítá ŘVC i se zahraniční účastí.
V tendru na zpracování dokumentace vlivů jezu na okolí počítá ŘVC i se zahraniční účastí.
Pokud potřebujeme zajistit přepravu součástek pro JE Dukovany v období nízkých stavů Labe nebo při časově naléhavých dodávkách, řešením je výstavba speciální lodě. Pro představu – turistická loď Viking Beyla s ponorem 0,9 m má výtlak 1140 tun při délce 110 m. Speciální nákladní plavidlo podobných rozměrů by mohlo sloužit i pro další nadrozměrné náklady.
Plánovaný systém balvanitých výhonů v úseku pod jezem v délce několika kilometrů od plavební komory do Dolního Žlebu má zlepšit splavnost a vytvořit nové biotopy pro vodní organismy. Existují však závažná rizika, která je třeba zvážit.
Při extrémních povodních hrozí poškození balvanitých výhonů s nákladnými a časově náročnými opravami. Nebezpečí představuje také možné narušení rozestavěného staveniště během výstavby a poškození rybího přechodu povodní.
V období sucha může dojít k omezení funkčnosti celého systému výhonů. Období mezi povodňovým poškozením a opravou může významně omezit splavnost řeky.
Podívejte se na video ŘVC a udělejte si vlastní názor: https://www.youtube.com/watch?v=HBVqSrSbE8Q&t=375s
Bylo by to super, však si vezměme, že by bylo zboží levnější, protože bude levná doprava a po otevření VRT Drážďany-Praha by zboží mohlo být v porovnání s dnešními cenami „za hubičku“ a český spotřebitel bude konečně snad spokojený, jediná podmínka, která se bude muset nekompromisně hlídat budou rybí přechody, některé druhý co teď v Labi plavou se ukázalo, že jsou invazní a vytlačují třeba naše raky říční apod., takových příkladů je bohužel v dané lokalitě hromada
Po odpískání plánů na vybudování Dunaj-Odra-Labe by vláda měla odpískat také jez na Labi pod Děčínem. Důvody jsou jasné: Ekonomická situace lodní dopravy není příznivá. Náklady rostou, efektivita zůstává nízká a investice do jezu by byly enormní. Přínos pro region přitom není prokazatelný. Data ukazují, že pokles lodní dopravy na Labi začal již v době lepší splavnosti. Příčiny jsou komplexní – moderní železnice a silnice nabízejí rychlejší a spolehlivější přepravu. Současné požadavky na přepravu kladou důraz na rychlost, předvídatelnost a flexibilitu. – Nadměrné náklady: jednotky přeprav ročně neodůvodňují masivní investici – Sypké materiály: železnice nabízí srovnatelné ceny bez nutnosti překládky… Číst vice »
Jistě a to, že to bude tlačit cenu dolů v dopravě, tedy vyvážené zboží nebude ztrácet tolik hodnoty co dnes a cena importovaného nevyletí vzhůru, tak to podle mě i v souvislosti s obnovou zátočin a ramínek, kde se mohou usazovat náplavy a živočichové jako mloci, čolci a další obojživelníci za mě stojí, navíc dojde k revitalizaci zanedbaných ploch, obnově náplavky a bez průmyslových prostor se Děčín stane z pohledu výroby a spotřeby elektřiny nezávislým městem, pořád vám to připadá jako vyhozené peníze?
Dovolím si nesouhlasit. Argumenty o snížení cen v dopravě jsou spekulativní – data ukazují dlouhodobý pokles lodní dopravy i v době lepší splavnosti. Co se týče obnovy zátočin a ramínek – ty lze revitalizovat i bez stavby jezu, dokonce přirozenější cestou. Výroba elektřiny z jezu by pokryla spotřebu domácností v Děčíně, ale za cenu masivního zásahu do říčního ekosystému a investice v řádu miliard korun. Současné trendy v dopravě a logistice favorizují železnici kvůli rychlosti a spolehlivosti. Jez by bohužel neřešil základní problém – klimatické změny a sucho.
Ať už to dopadne jakkoliv, velmi mě zaujal argument týkající se ochrany drobnokvětu pobřežního, který sem údajně uměle zavlekly lodě z Německa. Ještě by ekologové mohli na břehu objevit nory nutrií a revír medvídka mývala.
Nutrie tam jsou jistě a nejde o chráněný druh. Nikoliv medvídek, ale psík mývalovitý pravděpodobně taky, ale ten je nepůvodní a nechráněný stejně jako ty nutrie.
Nic proti, ale je to zbytečnost. Loď je v mnoha ohledech ještě háklivější na druh nákladu než vlak (typicky vhodná jsou velká množství různých sypkých hmot) a těchto druhů nákladů ubývá i na kolejích.
Prim hraje ještě stále v nadrozměrné přepravě. Ale je otázka, kolik takových nákladů je vůbec ve výhledu – a hlavně, kam se povezou. Třeba argument dostavbou Dukovan uslyšíme ještě mockrát, jenže tam po Labi jaksi doplout nelze. Takže si ušetříme trochu starostí s průjezdem nákladu ze vzdálenějšího přístavu, ale zase budeme mít o to víc starostí s překládkou v přístavu lokálním…
Do Dukovan je to tak nějak blíž z Dunaje…
Všechny transportní trasy pro dopravu velkých komponent pro Temelín a Dukovany počítají s dopravou po Labi a po Vltavě.
A tranformátory apod. jsou co? Navíc do Mělníka přivezl před pár lety Siemens při dobrém stavu vody vlakovou jednotku do Mělníka a náklaďácích jí odvezl na okruh VUZ, pokud by se zmodernizoval přístav v Poděbradech, tak to odvezte od řeky kousek
Potřeba přepravy nadrozměrných nákladů není dostatečným důvodem pro výstavbu jezu v hodnotě 10 miliard korun. Vzhledem k dlouhodobému plánování výroby a stavebních projektů nepředstavuje několikaměsíční zdržení významný problém.
A co kontejnery? Jedna průměrná nákladní říční loď vám odveze 3 vlaky, které teď Metrans vozí z Hamburku a má problém s kapacitou, prakticky to může urychlit modernizaci spojení Praha-Neratovice-Všetaty-Mělník
Jedna loď odveze 3 vlaky? Prosím, z jakých dat vycházíte?
Ekologové A: převeďte kamiónovou dopravu, která ohrožuje lidi a vůbec škodí, někam jinam, například na vodu,.
Ekologové B: nestavějte vodní cesty, ohrožuje to žabinec.
Nemohli by se dohodnout, jestli jsou víc lidi nebo žabinec?
Problém je trošku v tom, že vodní doprava se nepřetahuje o náklad s kamiony, ale s železnicí.
Představa, že někdo bude čekat dva týdny než mu z Hamburku dorazí kontejner je bohužel bláhová.
Sníží to cenu dopravy toho kontejnerů, což bude znamenat navýšení počtu objednávek, což je schopno tu lodní dopravu naplnit taky
Konečné rozhodnutí !! Ne , nebude to druhý Rýn, ale bude to mít podporu našich severních sousedů a čas ukáže , že je to správné dopravně-strategické rozhodnutí, které ocení další generace.
A „žabičkáře“ prosím, aby místo hloupého argumentování a zdržování stavby našli jiné místo pro potenciálně ohrožené druhy ( jestli tam nějaké jsou…). Alespoň mohou ukázat, že jsou k něčemu dobří…
Bohužel, doba se změnila. Zatímco na Rýnu lodní doprava funguje díky dostatku vody a moderní infrastruktuře, u nás by šlo o návrat do minulého století. Dopravní trendy jsou jasné – všichni chtějí rychlou, flexibilní a spolehlivou přepravu. Tu může nabídnout železnice nebo silnice, ne občas splavná řeka.
Mám na Vás otázku, koupíte si rajčata za 30 Kč, nebo za 80 Kč, ten jež bude znamenat, že prodejce bude vybírat raději variantu A, než variantu B, pokud ten jež bude, protože bude levná doprava po železnici i po silnici, protože pokud je Labe nesplavné, tak cena přepravy po silnici i po železnici zhruba trojnásobná
Realita je složitější – když je podle ministra dopravy nereálné převést dopravu ze silnic na železnici, jak by se to podařilo u lodí? Historie ukazuje, že lodní doprava klesala i při dobré splavnosti Labe. Moderní logistika potřebuje hlavně spolehlivost a rychlost, což lodě závislé na počasí nemohou zaručit. Miliardová investice do jezu by tak byla velmi riskantní.
Stejně to jsou povětšinou invazní druhy
A ekologové zase řádí. Opět mají šanci zničit něco, co by pomohlo všem.
Přitom nejde ani tak o splavnost (to je vlastně doplněk), ale o vodní elektrárnu (i když s poměrně malým výkonem). A to o elektrárnu naprosto spolehlivou a „čistou“..
Přitom vzdutí 3,5 m není žádný extrém, takových jezů je u nás několik (například na Labi Nymburk nebo Klavary) a existují i vyšší. Nikde přitom k žádným významným škodám na přírodě nedošlo.
Ale je to prostě o ekolozích – škodit, škodit a zase škodit. Nic jiného neumějí..
To je dost omezený pohled
Ta vodní díla vznikla již od konce 19 století a většina ještě za první republiky. V té době asi nikdo neřešil dopady na přírodu. A pokud by měl jez v Děčíně smysl, mám dojem že už by tady sto let stál.
Poslední zdymadlo bylo Střekovské kvůli velké hospodářské krizi, pokud by byl Baťák státní investicí, tak dopadne stejně
Rozumím úvaze o elektrárně, ale pojďme se podívat na čísla: Za 10 miliard korun by vznikla malá vodní elektrárna s výkonem srovnatelným s několika větrnými turbínami. To není efektivní investice. Samotná splavnost by kvůli suchu pod Střekovem stejně nebyla zajištěna. Srovnání s Nymburkem nebo Klavary není přesné – tam jsou jiné geologické podmínky a řeka má jiný charakter.
Pokud odečteme Děčínské průmyslové prostory, tak ta elektrárna bude schopna udělat z Děčína plně nezávislé město na přívodu elektřiny, uvědomujete si co to znamená?
Pojďme se podívat na konkrétní čísla:
Plánovaný výkon elektrárny je 7,9 MW s roční výrobou 47 GWh. V Děčíně máme přibližně 22 000 domácností, které spotřebují průměrně 3 500 kWh ročně. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že elektrárna pokryje asi 61% spotřeby domácností.
To je sice zajímavé číslo, ale za cenu 9 miliard Kč? 🤔
Čas jsou peníze.
Vlak Praha-Hamburk 12h.
Loď stejný úsek týden a 2 týdny zpět.
Taky bych si dokázal představit, že ty peníze radši půjdou na nový železniční tunel do Německa, po kterém bude moci i náklad
Bude VRT a tím pádem trat podél Labe bude pro os a náklady. Lodě netřeba.
Tak záleží, jak u čeho. U některých nákladů (hnojiva, paliva) je času dost. A nadrozměrné náklady po dráze nepřevezete vůbec a po silnici komplikovaně.
A kolik se těch nákladů vozí? Přeprava uhlí ubývá i na kolejích a lepší to nebude.
To jsem zvědavý na ekvilibristiku s přínosy stavby. V poslední dokumentaci EIA se zhruba uvádí, že přínosem stavby bude „zkrácení potřeby vlnování při nízkém stavu a plavbě ze SRN do Ústí nad Labem z 21 na 15 hodin, díky čemuž se lodní doprava stane konkurenceschopná“. Vsadím boty, že pokud by se postavil Plavební stupeň Děčín, přijde ŘVC s tím, že bez dalšího plavebního stupně proti proudu (Malé Březno) to nepůjde…
Jeden jez problém nevyřeší a šestihodinová úspora plavby konkurenceschopnost lodní dopravy nezajistí.
Jez v Děčíně je ekonomický nesmysl a environmentální zločin. Potvrdily to už dva posudky EIA i zařazení dolního Labe mezi Evropsky významné lokality. Lodní doprava skomírá, protože má konkurenci na železnici i dálnici. Zároveň by se zlepšení splavnosti dalo zrealizovat i efektivněji a environmentálně přijatelně bez jezu, ať už drobnými úpravami dna, použitím moderních lodí (klidně je dopravcům zadotujme místo této investice) nebo umělým zvyšováním průtoku v době největších such s využitím Vltavské kaskády. Velké lodě s LNG sem nedoplují ani omylem, podobně pro dopravu ropy po kontinentu je dostatečná kapacita ropovodů. A pokud vím, tak stále není vyřešen průjezd… Číst vice »
V době největších such zvýšíme odtok z Vltavské kaskády… A to má být to efektivní a enviromentálně přijatelnější řešení?
S postupující klimatickou změnou budou delší období sucha a zároveň delší období dešťů, v extrému až povodní. Takže odpustit pravděpodobně bude co.
Jinak to samozřejmě není ideální řešení, ale lepší než stavět zbytečný jez.
Posudek EIA jak tomu říkáte, žádné ekonomické zhodnocení nečiní, zabývá se výhradně dopady na životní prostředí.
Samozřejmě, já jsem myslel primárně na životní prostředí, takže jsem to poněkud zjednodušil. Ty posudky EIA se dělaly nejméně 2x, přitom už z prvního (ještě podle zákona z roku 1992) vyšlo jasně, že je to neakceptovatelný zásah. Tehdy bylo ale vše v papírové podobě, takže se posudek víceméně ztopil a časem se dělal nový, který vyšuměl do ztracena, protože investor nedoložil požadované dokumenty.
Lodní doprava skomírá právě díky tomu špuntů u Děčína. Jak by se mohla vyplácet, když je to půl roku nesplavné.
Nenechte se vysmát. V dnešní době kolik by těch lodí jelo. Nadto není nikdo schopný podpořit železnici, natož lodě které jsou na vnitru už dávno za zenitem.
To právě ne. Lodní doprava setrvale klesá bez ohledu na to, kolik je v roce splavných dní.
Bohužel je to složitější. I kdyby se postavil jez v Děčíně, lodní doprava by stejně narážela na problémy se splavností pod Střekovem při nízkých stavech vody. Navíc současný trh vyžaduje rychlou a spolehlivou přepravu – proto dopravci preferují vlaky a kamiony, kde nemusí řešit stav vody v řece.
Souhlas, investice do jezu nedává v dnešní době smysl. Za 9+ miliard by stejně nezajistil celoroční plavbu.
Kolik by to celé řádově stálo? Trochu hádám, že to záleží od toho co si vyboxuji ekologové, nebo ne? Drobnokvět pobřežní, který se dostal do Česka loděmi z Německa, kde se dá sekat kosou v každém oblouku. U nás je to silně chráněná rostlina. Takže je to nepůvodní druh, zavlečeny lidmi? Nebo tady původně byl? Uf, tohle je fakt jen pro odborníky, běžný člověk jako já, je fakt marný… Kdybychom náhodou stali výrobcem exportérem komponentů atomových elektráren, tak to dáva smysl pro nadměry nebo je to jedno? Až Němci uvidí, že do toho investujeme, zainvestují do své části? Uhlí ze… Číst vice »
Ale ten drobnokvět je hodně zjednodušující. Vyskytuje se tu daleko více chráněných nebo ohrožených druhů včetně říčních škeblí, ptáků, bobrů apod. Podstata je v tom, že řeka tady proudí poměrně rychle a je hodně okysličená. Jez (v podstatě malá přehrada), proudění zpomalí a obsah kyslíku sníží, což povede k tomu, že řada druhů zase zmizí.
Doba, kdy Labe byla stoka plná jedů z chemiček, je dávno pryč.
Ano, taky si myslím, že výraz „drobnokvět“ v ústech těch, kdo chtějí stavět jez (ze státních peněz) znamená ve skutečnosti „výsměch“. Je ani nezajímá, proč je třeba tuto lokalitu chránit, a proč jez celý ekosystém zničí. Kromě Vámi uvedeného je to ještě proměnlivé střídání hladiny Labe. Citace přímo z webu RVCCR : Zároveň ale bude zajištěno mírné sezónní kolísání hladiny pro zachování charakteristických životních podmínek obnažovaných štěrkových náplavů v prostoru zdrže. Konec citace. Odpůrcům ochrany životního prostředí doporučuji novou knihu Labe – příběh řeky. Nebo odbornou Labe – Příroda dolního českého úseku řeky, 2001. Když už chceme měnit něco, co… Číst vice »
Pojďme si to rozebrat:
Cena jezu je kolem 9+ miliard korun, a to bez ohledu na požadavky ekologů
Pro přepravu nadměrných nákladů (třeba komponenty pro elektrárny) se nevyplatí investovat tak obrovskou částku – těch přeprav je minimum
Němci své úseky řeky upravovat nebudou, mají jiné priority v dopravě
Uhlí po řece už vozit nebudeme, doba se změnila
A co se týče drobnokvětu – máte pravdu, že je to složité. Ale jez za 10 miliard nemůžeme stavět kvůli občasné přepravě pár nadměrných nákladů.
A chápe ŘVC, že dál směrem k moři je Německo, kde je národní park a tam prostě neprojde nic. Takže o co jde? O splavnost, nebo aby propluly velký prachy kámošům?
V Německu je ale písek na dně a splavnost tam je lepší.
Na co jež u Děčína? Někdo má holt zastaralé myšlení. Nákladní doprava na Labi po r. 1989 prakticky zanikla a pro těch několik velkých výletních lodi s turisty do Prahy je to naprostá zbytečnost. Kdo chce do Prahy, ať jede autobusem, vlakem, popř. letí letadlem. Kdopak se na tom jezu potřebuje napakovat?
Souhlas
No kdo. Aster, Anděl, Pošta, Foldyna…stále ti stejný za posledních x let.
Úplně nezanikla, dost lodí se přesunulo tam, kde je voda. Kromě Děčína máme pěknou infrastrukturu tak proč ji nevyužít. Přijde mi to jako kdyby mezi Benešovem a Prahou chyběly koleje a my řešíme jestli je postavit.
Situace je spíš opačná – představte si, že mezi Prahou a Benešovem koleje máme (železnice i dálnice fungují), ale někdo chce za 10 miliard postavit alternativní vodní cestu, která bude fungovat jen když bude dost vody. Lodní doprava se přesunula jinam právě proto, že existují spolehlivější způsoby přepravy.
No úplně to vidím, jak přijede do Hamburku tanker, ropa se přečerpá na říční člun, zapřáhneme za to Beskydy a hurá ku Praze :DD
Jediné co mě uklidňuje, je délka povolovacího procesu v ČR a kombinace naší NIMBY povahy.
Za mě ať zůstane Labe už jen rekreační řekou a na tyhle megalomanské projekty už se jednou provždy zapomene.
Úplně mi není jasné, proč by to místo tě lidé nemohl být ucelený vlak, který se párkrát otočí… Ucelené vlaky snad ještě umíme.
V úseku Děčín – Bad Schandau je úzké hrdlo, a jiný elektrifikovaný přechod do Deutschlandu není.
Vsadím se o půl platu, že VRT do Dresden bude dříve než jez na Labi.
To bych si taky rád prosím vsadil!
Správa železnic vs ŘVC to je teda stavební souboj titánů. Snad budeme oba ještě k vyhodnocení sázky naživu.
Nechcete z Kolína do Pardubic spustit nějakou lodní linku? Tam prý je to také s kapacitou na hraně 😀
Jsem vsema deseti pro další elektrifikovanou trať do SRN, ale řešit to umírající lodní dopravou je fakt úlet.
Zda jez ano či ne teď pominu, ale ta doprava ropy a LNG lodí a po Labi… to je jako vtip???
Bo větší pitomost jsem už dlouho nečetl.
Řekl bych, že se v 2022 viděli příležitost se přiživit na aktuálním tematu, ale s jejich rychlostí vyhrály nové produktovody.
Přeně
Proč by to nešlo? V Holandsku potkávám na kanálech malé LNG říční tankery. Jako nouzová alternativa a diverzifikace to snad není úplný nesmysl. Lodě doplují až do Kralup.
Drahé neekonomické. Produktovody a alternativa vlak. Nic víc.
Dopravní infrastruktura je hybnou silou ekonomiky.
Dál po proudu si to Němci zdevastovat nenechají.
pokud někdy vůbec vytáhnou z Labe ten spadlý Carola Brucke
Jistě,, už tak učinili dříve…. 😉 😁😉
Teď o víkendu jsem v Drážďanech bych a dva články mostu jsou pořád v řece…
A? To je vodohospodářská úprava toku? Nebo máte za to, že odstranit spadlý most je něco, kdy zvednete telefon a on vám to někdo za kýbl nafty a chleba s máslem a čajem udělá?
A my potřebujeme posílit vnitrostátní plavbu do Děčína? Dál totiž bude Labe stále stejně (ne)splavné…
Je tam jiný sklon řeky a písčité dno. Jedná se o ten kritický úsek u Děčína, kvůli kterému je Labe nesplavné puk roku
Přesně tak – ale musí jít o moderní a efektivní infrastrukturu. Občas splavná řeka už dnes ekonomiku vpřed neposune.
„proces EIA běžel i v letech 2005 až 2019“. To mluví za vše.
EIA už se zpracovávala 2x, poprvé vyšla velmi negativně, podruhé po žádostech o dopracování tak nějak vyšuměla, až MŽP řízení zastavilo.
Tak do třetice…