Ředitelství vodních cest spouští další pokus o prosazení jezu u Děčína
V tendru na zpracování dokumentace vlivů jezu na okolí počítá ŘVC i se zahraniční účastí.
Ředitelství vodních cest (ŘVC) spustilo po několikaměsíční pauze další pokus o prosazení nového jezu na Labi u Děčína. Před Vánocemi vypsalo tendr na zpracování dokumentace k posouzení vlivů stavby na okolí (EIA). Předpokládaná hodnota zakázky činí 25 milionů korun.
Jde v krátké době o druhý takto zaměřený tendr. Předchozí soutěž se ŘVC nepodařilo zdárně završit, neboť o zakázku nikdo neprojevil zájem. ŘVC tak tendr muselo v březnu zrušit. „Teď počítáme i se zahraniční účastí, pojali jsme to více mezinárodně. Pracujeme všichni v jednom legislativním prostředí v Evropě, tak proč by EIA nemohl zpracovat někdo ze zahraničí,“ řekl v létě, kdy se soutěž připravovala, deníku Zdopravy.cz šéf ŘVC Lubomír Fojtů.
Nejde o první posuzování vlivu jezu na okolí, proces EIA běžel i v letech 2005 až 2019, dokumentace byla po dlouhé řadě připomínek několikrát vrácena k přepracování a doplnění, až ministerstvo životního prostředí po několikaletém čekání na další aktualizaci proces ukončilo.
Celoroční splavnost
Ministerstvo dopravy (a ŘVC) usiluje o stavbu jezu s vodní elektrárnou a rybím přechodem dlouhá léta. Plavební stupeň má zajistit celoroční splavnost Labe u hranic, a to na úrovni ponoru alespoň 140 centimetrů. Ke vzdutí hladiny dojde zejména v Děčíně. Stejně tak se dlouhá léta hledají možnosti, jak zachránit některé chráněné druhy, v první řadě Drobnokvět pobřežní z bahenních náplav.
Zatímco posudek Národního parku České Švýcarsko z roku 2018 konstatoval, že žádná kompenzace není možná, což by fakticky stavbu znemožnilo, Ředitelství vodních cest je přesvědčeno o opaku. Tvrdí, že drobnokvět se daří s úspěchem přenést jinam. Za pravdu mu dal výzkum Technologické agentury České republiky (TAČR), který potvrdil názor, že kompenzační opatření za ztrátu bahnité náplavy při výstavbě jsou proveditelná.
„Zejména je tam zastoupen Drobnokvět pobřežní, který se dostal do Česka loděmi z Německa, kde se dá sekat kosou v každém oblouku. U nás je to silně chráněná rostlina. Máme zpracovanou studii, že jsme tyto náplavy ale schopni uměle vytvořit,“ řekl Fojtů.
Plyn i ropa po vodě
Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí, což vedlo k přesunu většiny českých lodí na západoevropské řeky a kanály. Podle ŘVC by se ale lodě po dostavbě jezu na Labe vrátily.
Jez podporují mimo jiné Agrární komora, Hospodářská komora, Svaz chemického průmyslu, Svaz těžkých a nadrozměrných dopravců nebo Svaz obranného průmyslu. Za stavbu děčínského plavebního stupně bojuje dlouhodobě i ministr dopravy Martin Kupka, který už v minulosti řekl, že by se po Labi mohla v budoucnu dopravovat ropa, plyn nebo součásti jaderné elektrárny.
Stát plánuje prohloubit koryto Labe pro přepravu součástí pro Dukovany
Proti jsou dlouhodobě ekologové, podle kterých by se měl zachovat přírodní charakter Labe u hranic.
Součástí jezu má být mimo jiné rybí přechod a vodní elektrárna. Její výkon by podle ŘVC stačil pro zásobování všech děčínských domácností.