lot
Dopravci Železnice Železniční průmysl

Rakouské dráhy začnou testovat vodíkové vlaky od Alstomu

Jednotka Coradia iLint od Alstomu s vodíkovým pohonem. Pramen: Alstom/René Frampe
Jednotka Coradia iLint od Alstomu s vodíkovým pohonem. Pramen: Alstom/René Frampe

Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) uzavřely tendr na pronájem vodíkových vlaků určených pro testovací provoz. Vítězem se stal výrobce Alstom s jednotkami Coradia iLint; byl jediným zájemcem. Do Rakouska zamíří dvě jednotky. Informaci přinesly zahraniční weby, například Railway Gazette.

Smlouva má hodnotu 1,87 milionu eur (46 milionů korun), přičemž Alstom vedle vlaků zajistí i údržbu a vodík. Mobilní plnicí stanice bude umístěna v depu ve Vídeňském Novém Městě, odkud budou vlaky jezdit do Fehringu.

ÖBB plánují zahájení zkoušek na konec dubna, kdy také chtějí oznámit podrobnosti ke svým dalším plánům s vodíkem. Krátce si jednotku vyzkoušely už loni v prosinci.

Vodíkové jednotky Alstomu se zatím uplatňují především v Německu, kde se také v závodě v Salzgitteru vyrábějí. V pravidelném provozu jezdí v Dolním Sasku, kde si objednali celkem 14 těchto jednotek, velkou objednávku (na 27 jednotek) učinil také dopravní svaz Rhein-Main Verkehrsverbund, který chce vlaky nasadit do dvou let na linky kolem Frankfurtu nad Mohanem.

43 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Radovan Komínek

Opět další článek o vodíku bez ekonomických ukazatelů. Nepředpokládám ale, že je to vina redakce. Propagátoři vodíku jsou téměř vždy na ekonomická data velmi skoupí. Skoro mi to připadá, že se za ně stydí, jinak by jich už byly plná média. Nikde ani nemůžu dohledat informaci, že by byla k dispozici technologie, se kterou se blýská na lepší časy bez masivních dotací.

jal

V Moravskoslezském kraji je hned několik vhodných odpadních zdrojů pro výrobu vodíku. Jako nejvýznamnější se jeví koksárenský plyn, vedlejší produkt z výroby koksu, který má vysoký obsah vodíku (až 55 %)…

Kubrt

Využití vodíku z koksarenskeho plynu pro palivové články komplikují dva aspekty. 1. Koksarensky plyn se dnes používá jako palivo, takže když ho využijeme jako zdroj vodíku, musíme ho nějak- nejspíš zemním plynem- nahradit v původním spotrebisti. S tím úzce souvisí aspekt 2. Koksarensky plyn kromě vodíku obsahuje řadu dalších složek. Některé (amoniak, sulfan, BTX) se standardně separují a prodávají jako chemikálie. A pak tam je oxid uhelnaty, který se běžně neseparuje, ale je složkou toho paliva. Pokud by se vodik měl použít pro FC, musel by se CO dokonale odstranit, protože je to katalyticky jed i pro platinove kovy, používané… Číst vice »

Radovan Komínek

Zbývá jen doplnit, na kolik přijde ekvivalent litru nafty a odpověď na můj příspěvek je úplná. Problém je, že se mluví o odpadním vodíku, ale nikdo nechce říct, kolik je ho k dispozici a kolik to bude stát.

Kubrt

Protagonisté ostravského hydrogen valley samozřejmě vůbec netuší, jaké by byly náklady na jejich „vize“, jsou to jen PR bláboly bez hmatatelného obsahu. Tržní cenu vodíku by mohli zjistit poptávkou u některého z dodavatelů technických plynů při zadání odebiraneho množství, čistoty a formy dodávek. To ale není tak sexy jako představa o tankovani „odpadniho vodíku “ někde že staré šachty.

Mirvald

Vodík je vlastně všude. I ve vodě. Hodně by to zlevnilo provoz.

Jiří Kocurek

Heh, abyste vodík získal z vody, tak musíte vynaložit víc energie, než vznikne reakcí téhož množství vodíku s kyslíkem.
Nezměnil to Masaryk, nezměnil to Hitler, nezměnili to ani Komunisti. Ani Klaus. Jen moderní filozofové sociální ekologie jsou vzteky bez sebe, že fyzici nedokážou poručit fyzice, když se jim poručí, aby fyzice poručili.

Radiátor

No nevím nevím ..
Vodík má spoustu neduhů. Za mě by bylo lepší nahradit smradlavé diesely například LNG, výkon poměrně srovnatelný, emise nižší a tankování stejně rychlé, i u kamionů se s tím začíná experimentovat.

AAA

blbý je že se musí držet při -162 st C. Zlatý LPG.

Jiří Kocurek

Tak CNG má stejné emise, jen je potřeba větší nádrž.
Blbé je to, že vodík neudržíte ani při těch -162 °C, za nějakou dobu prostě uteče.

Kubrt

Při dnešních emisních standardech nějak nevidím důvod, přidanou hodnotu, motivaci budovat technologii LNG pro vlaky nebo auta/busy.

AAA

A nafta se da uspešně míchat s LPG/CNG (Dieselgas)

Miloš

A pak se stejně zjistí, že nejvýhodnější je stejně diesel

Mirvald

Velice dobrá zpráva pro Moravskoslezský kraj.

Jiří Šrámek

Proč?

Mirvald

Oni to chtějí. Zde mohou nakoupit.

Anonym

Paráda, toto je budoucnost, chtělo by to je pustit na naše koleje ve velkém a oprostit se od sto padesát let staré technologie kontrolovaných výbuchů.

Dalibor

KTEROU TECHNOLOGII NAZÝVÁTE KONTROLOVANÝMI VÝBUCHY?

Jiří Kocurek

Jo, je to skvělá technologie. Naprosto revoluční: Vodík v dopravě! Má ale dvě mínus:
– výroba a skladování vodíku velkém není vyřešená
– vozidlo je 3x dražší
Příčemž mějte na paměti, že není ani na nové Žraloky místo Regionov.

A jedno varování: Vodík vybuchuje, velice rád a nekontrolovaně. Narozdíl od nafty. Ověřeno před 100 léty při havárii dopravního prostředku.
A jedna poznámka: Elekromotor je starší než pístový s vnitřním spalováním, takže byste ho měl něčím taky nahradit.

Kubrt

Obecně souhlas, jen poznámka (někteří to stále nechápou) – výroba vodíku je zvladnuta velmi dobře, je to velkotonazne vyráběná látka, „jen“ ta dnesni vyroba nemá ekonomický ani ekologický smysl pro využití vodíku v dopravě. Tu by možná měl vodik vyrobený pomocí elektřiny z OZE, jako forma akumulace energie. Pokud vím, taková elektrolyzni stanice je v plánu v Německu, ale i tam ty (zatím) dva iLinty jezdí na „petrochemicky“ vodik.

Ic540

Ať si zkoušejí co chtějí. Přeji jim úspěch.

No hlavně ať se to ale nedozví Unucka…

Až to jednou bude fungovat běžně a bude i ten vodík dostupný. Ne jen jedno tankovací místo a kvůli tomu podělaný JŘ. Tak pak ať to jezdí třeba na kliku. My teď potřebujeme kvalitní JŘ a co nejdříve. Tedy v Msk přidat nějaké vlkm. A optimalizovat současné problémy zejmena v okrajových časech v podobě návazností a podobně…

Také by mě zajímala cena jak vodíku tak i jednotek. Už vidím Unucku jak se tady s tím honosí. Ale přidat vlkm nechce….

Ic540

Říká Jakub Unucka…

Díky za odkaz a upřímně na jednu stranu nic proti….

Ale důležitý je JŘ. Asi jako u těch vlakotramvají proti nim bych taky nemusel až tak být. Ale viděl jsem navrhovaný JŘ. Úplný propadák…

Takže pokud chci s něčím přijít. Tak musim říct pojefe lépe a hlavně rychleji a bez přestupů. Z toho co jsem viděl v návrzích tak hůře pomaleji a s přestupy…

Děkuji nechci. Vím že ne každý se dostane k informacím jako já……

Dalibor

spíš by mne zajímalo, kde berou vodík a jakým způsobem je tento vyroben.

jkjk

Elektrolýza z vody samozřejmě. Rakouský energetický mix 59% voda + 21% plyn + 9% vítr.

Kubrt

Původ této informace? Děkuji.

Y.K.

Samozřejmě? Typicky je vodík získáván termickým reformováním zemního plynu.
Takže by bylo dobré mít to ověřené, než napíšete samozřejmě.

Jegorič

The world’s largest green-hydrogen production facility has commenced operations in Austria, “setting an international milestone in the advancement of new energy supply options”, according to the project partners.
The 6MW H2Future plant, at steel maker Voestalpine’s site in Linz, running a Siemens Silyzer 300 PEM electrolyser that splits water molecules into hydrogen and oxygen using renewable electricity provided by Austrian utility Verbund.

Dalibor

Jakjou to má účinnost? Tj. kolik kW elektřiny spotřebujete na výrobu 1kW „schovaného“ ve vodíku upraveného dostavu, ve kterém bude spotřebováván ve vlaku (tj stalčeného na patřičný tlak)?

Tuzemák

Minimálně účinnost jen samotné elektrolýzy v PEM článcích je kolem 80%. Viděl jsem i čísla s rozsahem 82-86%. To je hodnota téměř jako u Li-on baterií při pomalém nabíjení. Neodvažuji se odhadnout energii potřebnou na stlačení 1kg H2, někde někdo psal snad 5kWh pro 700bar. To celkovou účinost zase o něco srazí, ale tato enegie se neztratí, lze ji ve voze použit třeba pro klimatizaci.

Y.K.

Účinnost zmíněného PEM je zhruba 75 %.

https://assets.new.siemens.com/siemens/assets/api/uuid:abae9c1e48d6d239c06d88e565a25040ed2078dc/version:1524040818/ct-ree-18-047-db-silyzer-300-db-de-en-rz.pdf

Stlačení na 800 bar (70 MPa) si vyžádá práci zhruba na úrovni 11 % energie z množsví ve vodíku obsaženém. Nevím teď kolik přesně je to v případe PEM a jaký tlak vyžaduje vlak.

Palivové články mají podle typu účinnost 65 – 85 %. Elektrický řetězec a „vyrovnávací“ baterie jsou v podstatě stejné jako u bateriového vozidla.

Dalibor

Takže vodíkové palivo má o kousek vyšší energetickou účinnost než klasika diesel s mechanickým převodem na hnací nápravu, ale zároveň to celý bude mít komfort elektrické regulace pohonu. Tzn. pokud se zvládne výroba skladování a distribudce vodíku, vidím zde užitečnou technologii. Ještě to zvládnout ve větším měřítku a tudy by mohla vést cesta.

Y.K.

Tak ano, spalovací motory nejsou moc dobré co se týče účinnosti. Ale výhoda je, že to jejich palivo má obrovskou energetickou hustotu a lépe se se přepravuje a skladuje (protože i zde jsou ztráty) a jsou to termodynamické ztráty, nic co by se započítávalo do dimenzování elektrické sítě a její účinnosti.

Vodík se podle nějakých norských studií ukazuje zhruba na třetině účinnosti oproti bateriím, což i dává logiku, když jde vlastně o elektrické napajení z elektrárny do spotřebiče s plynným mezinosičem.

Jiří Kocurek

Tak a teď to ještě porovnat s CNG, spalovaným přímo ve vozidle, v motoru. Přičemž vyrovnávací baterie může být i tady.
A abychom se tady nehádali, že CNG se musí těžit, čistit a distribuovat … tak to vezmeme od plynoměru. Jeden je ve fabrice vyrábějcí „bezemisní“ vodík. Druhý plynoměr má plnící stanice na své STL přípojce.

Y.K.

Porvnává se to dost těžko, řeší to různé firmy a spolky, často jsou části procesů oddělené, ale určitě by to bylo zajímavé vidět od vytěžení (po likvidaci odpadů u jaderek a uhlí a baterií) přes zpracování a transport do konečného využití v řadě aspektů (skutečná cena za kW, ztráty, emise CO2, emise jiných složek, externality).

Dalibor

V tomto případě to ovčem není obnovitelný zdroj, ale jen „převlečenej“ zemní plyn

M19

Něco o výrobě vodíku obecně. https://chemistry.ujep.cz/userfiles/files/VODIK_vyroba_a_pouziti.pdf Používá se docela ve velkém, příklady aplikací: https://www.siad.com/cs/vodik na záložku aplikace je třeba překliknout ručně Původ vodíku je dán dodavatelem ne energetickým mixem Rakouska. 😉

Dalibor

Takže značné % vodíku je vyrobeno z nakoupené el. energie v zahraničí.

Jiří Kocurek

Především z bezjaderného Polska. Z wegla, do Pieruna!

Dalibor

tady bych si dovolil poznamenat, že na Rakouském mixu nezanedbatelná položka je nákup ze zahraničí.

Zdeněk

Vzal jste mi tu otázku od úst. Navíc by mě zajímala cena – nejen samotného vodíku, ale i všeho kolem něj, aby mohl fungovat jako palivo, tzn. zásobníky, přeprava, bezpečnostní opatření apod. Vyrábět vodík elektrolýzou vody si pak mohou dovolit pouze nejbohatší státy s dostatečnými obnovitelnými zdroji el. energie jako např. Norsko. U Rakouska mám silné pochybnosti, i přes jeho velký energetický potenciál tamních řek – vždyť Rakousko kupuje proud i od nás!

PetrD

Třeba teď večer 1,7GW do Rakouska
https://www.ceps.cz/cs/data#CrossborderPowerFlows
plní si přečerpávačky a přes den se tváří že Dukovany jsou fuj fuj

Nekdo

Stejna jako biozemedelci. Taky strikaji pouze v noci. Pres den je to fuj…