Putování zemí, kde rychlost 250 km/h není nic zvláštního: Dieselem do Alp, rychlovlakem do Milána
Dieslová jednotka dopravce SAD. Foto: Aleš Petrovský
Třetí díl letního cestopisu Aleše Petrovského.
Třetí díl letního cestopisu Aleše Petrovského.
Jen tak ze sportu jsem si porovnal interiér Bussines třídy v italské jednotce ETR 700 s rakouskou variantou v RJ NG. Teprve teď mně praštilo do očí, jak je v RJ NG mělký sedák oproti ETR 700. Případný optický klam by mohl být způsoben jiným poměrem šířky a hloubky sedáku u obou srovnávaných sedadel, nicméně italská verze na mně působila mnohem přátelštějším a pohodlnějším dojmem. Hloubka sedací plochy má podstatný vliv na stabilitu sezení a pocit pohodlí. Předpokládám, že obě fotky pan Petrovský dělal stejným přístrojem, takže účelové zkreslení v pouze jednom případě bych vyloučil. https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2024/08/12-Business-trida-v-jednotce-ETR-700.jpg https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2024/08/06-Business-trida-v-railjetu-NG.jpg Jaký je názor… Číst vice »
ETR 700 je výrobek AnsaldoBreda původně dodaný NS. V Nizozemsku ho snad několik let nedokázali zprovoznit, prý z něj odpadávaly celé kusy. Nakonec si to odkoupila Trenitalia, která si to provozuje zvesela dál, nevím jestli vesele, ale evidentně italské provenienci rozumí líp. Každopádně ta historie je zajímavá, možná někdo znalejší mě doplní.
Ta „fackovací“ tramvaj je řada 4900 vyrobená ve Fiatu a byla určena pro trolejbusovou okružní linku, kterou chtěli přestavět na tramvaj s vysokými nástupišti. Dopadlo to jale ako vždycky v Itálii.
Nejzajímavější jsou v Miláně tramvaje Petter Witt, skoro 100 let staré, potom řada 4600/4700 podobné našim K2 a nakonec můj oblíbený Eurotram, který je často v tragickém stavu.
Ty oznamování výluk je typická Itálie, dělá se to tak i v Miláně.
Tak Itálie a dodržování vlastních nařízení, poněkud profláknutá věc.
Jestli ale dobře chápu překlad z wiki, tak koncem 90. let do nich dali polovodičové řízení a před pár lety ho vyměniil znova, za novější.
Myšleno k té obdobě tramvají K2
Díky za skvělý Tripreport!
Občas si prstem po mapě projíždím ty tratě na italsko-švýcarském pomezí a sním. Je jich tolik a jedna evidentně hezčí než druhá. Přitom dostat se tam není nijak náročné ani drahé – letenky na Malpensu i Bergamo stojí trvale pakatel a z obou letišť je to tam kousek. Snad ty ceny ještě nějakou dobu vydrží, tak dva tři výlety bych tam rád podniknul (jeden už mám z loňska za sebou).