Prvnímu českému kapitánovi v A380 vychází knižní rozhovor o létání
David Hecl už v návrat do kokpitu A380 příliš nevěří, aktuálně pilotuje Embraer Phenom 100.
Jako první Čech se stal David Hecl kapitánem na Airbusu A380 ve dvou světových společnostech, v Emirates a v Korean Air. Navštívil desítky zemí, posbíral spoustu zážitků a o světě ve vzduchu umí poutavě vyprávět. Ukazuje to nová kniha Mluví k vám kapitán, kterou sepsal s novinářem Martinem Moravcem. Kniha, která potěší nejen letecké fanoušky, byla slavnostně pokřtěna tento týden. V knižním rozhovoru se pokouší odpovědět na všechno, co vás kdy o létání napadlo, a možná i na to, co vás nikdy nenapadlo.
Proč hladké přistání není úplně dobré? Mají piloti rádi potlesk? K čemu jsou na palubě pouta a k čemu sekyrka? Kdy se cestujícím neříká úplná pravda? Jací pasažéři byli princ Harry či Karel Gott? Jak se převážejí zvířata, orgány, zlato nebo lidské ostatky? Kde piloti při dlouhém letu spí a co jedí? Co všechno je na palubě trestné a proč se na toaletách nemůže provozovat sex?
Hecl s Moravcem řeší témata vážná i nevážná, odborná i laická. Mluví o turbulencích, nouzových přistáních nebo únosech, odkrývá i zákulisí práce pilota. Jak se člověk dostane do velké společnosti? Jak tam vypadá jeho život a kolik vydělává? Co pomáhá na časové posuny a ve kterých městech nesmějí posádky vyjít z hotelu.
Autoři knihy odpověděli deníku Zdopravy.cz na několik otázek.
David Hecl
Čekáte, že se ještě někdy do A380 jako pilot vrátíte?
A380 byla láska na první pohled a cítím, že vydrží celý život. Takže bych určitě přivítal, kdyby se naskytla možnost se do jejího kokpitu vrátit. Jsem však realista. Počet Airbusů A380, které budou v provozu, se bude už jen snižovat. Jejich produkce se zastavila a asi jen zázrak by to mohl v budoucnu změnit. Nicméně si to stále přeju. Jsem narozen ve znamení berana, takže se jen tak nevzdávám, aktivně na tu možnost ovšem nečekám. Bylo to skvělých téměř devět let, ale letecký život letí dál.
Čí byl nápad na knihu? Je to produkt korony, že byl najednou čas?
Od prvního nápadu napsat knihu už uběhl nějaký čas a mně se vybavuje e-mail, ve kterém mi Martin představil svůj nápad. Ten nápad mě nadchnul a potěšil zároveň. Takže jsem velice ochotně souhlasil. Když se dnes ohlídnu, tak vidím ty dlouhé, ale velice příjemné hodiny povídání. Martinovi jsem pak to přepisování moc nezáviděl… Ovšem zvládnul to skvěle, tak, jak on to umí. Pandemie nám dala možnost se potkávat často a pravidelně. Kdybych byl ve svém normálním letovém nasazení, tak bych se tomu takto věnovat nemohl. Možná vůbec. A Martin by možná nestíhal přepisovat.
Létáte nyní nebo vůbec?
Létám a dost. Hned po návratu z Koreje vloni v březnu jsem začal spolupracovat jako instruktor létání s leteckou školou na kladenském letišti (Blue Sky Aviation). Během léta jsem začal učit létat v Příbrami na úžasných letadlech Cirrus. A letos na jaře jsem velice rád přijal nabídku na létání na soukromém proudovém letadle Embraer Phenom 100. Je to pro mě nová zkušenost, která mě baví, a těším se, co ještě nového přinese.
Martin Moravec
Co tě nejvíce při zpovídání Davida Hecla překvapilo, co jsi netušil?
Netušil jsem spoustu věcí – samozřejmě těch odborných, ale i laických. Že mi kapitán letadla jako cestujícímu může nařídit, abych zlobivému sousedovi nasadil pouta. Netušil jsem, jak náročné jsou psychické i lékařské testy, než se člověk pilotem stane. A jak málo pak na začátku vydělává. Netušil jsem, že v Houstonu existuje speciální nemocnice, která v případě zdravotních problémů na palubě radí posádkám krok po kroku, jak postupovat. David má opravdu vyprávěcí dar. I takovou na první pohled nezáživnou věc, jako je systém přelévání paliva za letu mezi jedenácti nádržemi, umí podat tak, že mu visíte na rtech a netrpělivě čekáte, jak to dopadne.
Lze knihu brát i trošku jako pomoc těm, co se bojí létat nebo je naopak trošku může odradit?
Odradit snad ne. Pokud si tedy nemyslí, že piloti jsou bohové, kteří se nikdy neunaví, v kokpitu si nepovídají o věcech, o kterých si povídáme v práci my, a podobně. Já osobně se po napsání knížky bojím míň. Na několika příkladech tam vysvětlujeme, že turbulence, které jsou pro spoustu lidí strašákem, víceméně nemůžou letadlu nic udělat. Letadlo se totiž před puštěním do provozu testuje a křídlo by se muselo větrem ohnout o osm metrů, aby prasklo. A to se při turbulencíh opravdu nestane.