První čísla naznačují, že v MHD opět přibylo cestujících. Ve většině měst počet přepravených roste
Tramvaje Dopravního podniku Ostrava. Zdroj: DPO
K poklesu může docházet u části linkové autobusové dopravy, MHD je dle sdružení stabilní.
Nějak nechápu, k čemu je důležité rozlišovat mezi segmenty veřejné dopravy. Naopak by mě zajímalo srovnání s vývojem IAD, kde podle mě nesedí jimi uváděný růst nákladů (možná jen v kolonách propálí více paliva). Předpokládají automaticky, že růst v MHD jde na úkor IAD, nebo to mají podložené? Nebylo by lepší naopak veřejnou dopravu jako celek porovnávat s individuální, než MHD/ČSAD/…?
Ročenka dopravy taková data obsahuje. Jak už níže řešeno, metodika je hodně „otázná“, ale nějaké trendy se snad dají určit s jakousi jistotou.
Máte někdo přehled, kde konkrétně ubylo cestujících např. v regionálních autobusech?
Co můžu sledovat např. na Benešovsku, v JMK, nebo u Svitav , tak mi to přijde tento školní rok spíš na vyšší čísla.
Tak snad to nejsou počty jak nedávno v KV, kde se zjistilo, že na mnoha relacích nestačí minibusy, i když podle sčítání stačit v pohodě měly.
K těm důvodům: pandemii bych v roce 2025 už za ničím nehledal, rovněž nárůst nákladů na provoz vlastního automobilu se, dle mého, nekoná. Zácpy a parkovací politika jistě nějaký vliv mají, ale možná by stálo za to uvážit i vývoj populace: mezi lety 2000 a 2005 docela silně vzrostla porodnost a ten ročník 2005 se teď dost promítá v prvních ročnících VŠ. Tím nechci říct, že na SŠ necestovali, ale myslím, že na VŠ – umístěné ve větších městech – se pomocí MHD dojíždí ve větší míře, než na SŠ.
Část lidí se za pandemie přesunula na home office a zatím ještě odolávají návratu do kanceláře a tedy i každodennímu dojíždění.
Jistě, ale SDP tvrdí, že nárůst počtu cestujících v MHD je dán návratem po pandemii. Já si myslím, že 4 roky po pandemii už se to ustálilo, někdo na HO (plně či částečně zůstal), někdo se vrátil plně k dojíždění. Ostatně pokud je změna 2024/2025 někde kolem 2 %, nemusí se nutně jednat o nějaké výrazné pojmenovatelné trendy.
Ten růst v MHD o 1,3 procenta může být dán různým počtem pracovních dní či dnů školního vyučování, stejně jako růstem počtu studentů a obyvatel.
Jak se počítá roční počet přepravených cestujících? Zdaleka ne všechna vozidla mají automatické sčítače nad dveřmi, podle počtu prodaných jízdenek se také orientovat nedá. Jde teda spíše o odhad? O interpolovaná data z třeba jednodenních sčítání?
Nová vozidla sčítače mají a z toho by se daly dopočítat ty ostatní, které je nemají.
Scitace funguji dobre, pokud jsou lide vzorni a nemotaji se ve vstupnim prostoru. Coz ale moc nejde v dobe prepravni spicky, kdy lide vystupuji a zase nastupuji jen aby uvolnili vystupni prostor pro cestujici co jsou dale ve voze… Pak behem par zastavek muzete mit nascitan nasobek realneho poctu cestujicich.
To máte ověřené v praxi, že jste ta čísla ze sčítače mezi zastávkami zjišťoval a porovnával s počtem cestujících, nebo je to jen domněnka?
Je to overene.
Pokud to neni tajne. Co to je za typ senzoru, případně použite vozidlo atd?
Byla to ramova opticka cidla, presneho vyrobce a typ uz nevim. Testovaly to CD pred par lety na trati Decin Rumburk a snad i jinde. Po odladeni to davalo az 90% presnost, ale pri testovani se ukazaly nedostatky, ktere u regionalnich trati s malou vytizenosti nevadi, ale v centru mesta pri spickach se prave tyhle chyby projevi. Jsou novejsi technologie, ktere se umistuji do vstupnich prostor a zabiraji vetsi prostor. Zase jsou drazsi a maji jine problemy.
Na to je metodika, kdy je třeba měsíční jízdenka považována za ekvivalent 60 přepravených cestujících. Většina těch hodnot je nadsazených, takže statisticky jsou pak vykazovány vyšší čísla přepravených cestujících než je reálná skutečnost.
Je to přesný součet zcela nepřesných čísel. 🙂 Ono už odpověď na otázku, co je to vlastně ten „jeden přepravený cestující“, je hodně nejasná.
Základem jsou prodané jízdenky, které se nějak rozpočítávají. Takže stačí, aby třeba byly zvýhodněné celodenní či skupinové jízdenky nebo byl zaveden nástup všemi dveřmi (a tedy víc černých pasažérů), a najednou při stejných cestách dostanete jiné výsledky.
Definice cestujícího mě taky napadla. Jedná se o jednoho konkrétního člověka na jedné cestě? Jedna zakoupená jízdenka? Nebo nástup=cestující a při přestupu se jeden člověk počítá vícekrát? Ta metodika by mě zajímala.
Metodické pokyny pro dopravní společnosti k vyplnění statistických výkazů můžete najjít zde: https://www.sydos.cz/cs/sb21/res21/p2108304.rtf
Když se do nich ponoříte, zjistíte, že dávají prostor k poměrně velké lidové tvořivosti. Takže nejde v konečném důsledku až tak moc o součet nepřesných čísel jako spíš o součet jablek od jedné společnosti s hruškami od druhé, kdoulemi od třetíí, atd.
Ono u trendů není až tak důležité jak se to počítá, ale jestli se to počítá pokaždé stejně.