První část modernizace brněnského uzlu má povolení. Děti Země a Voda z Tetčic s námitkami neuspěly
Most přes Bubeníčkovu ulici v Brně. Foto: Veronika Kašpárková / Wikimedia Commons
Akce počítá s demolicí současného mostu přes Bubeníčkovu ulici a vybudování nového.
S každou námitkou, kterou proti povolením tyto spolky podávají, by měly zaplatit tučný kolek. Hodnota kolku by jim po zamítnutí stížnosti propadla státu. Příště by si rozmyslely proti čemu se odvolají a neměly by to jako sport.
A po uznání stížnosti by stát platil jim, nebo by to bylo jen jednostranné?
dostali by jeho hodnotu zpátky
O. K., takže jednostranné. 🙂
Mmch. připomínám, že Voda z Tetčic nepodala nic proti:
– výstavbě „terminálu Starý Lískovec“
– revitalizaci trati Zastávka – Okříšky (i tak plánované na rok 2015 „aby se stihl OPD1“, reálně realizováno 7/2016 – 6/2017 – kdo to tam o cca 1,5 roku zdržel?)
– stavebnímu řízení Brno-HH – Střelice (na rozdíl od 6 „troubských kverulantů“)
– stavebnímu řízení Střelice – Zastávka (mj. přes Tetčice), i tak o 3 roky posunutému oproti „1. etapě“
Proč se asi jmenuje „Voda z Tetčic ?“ Bojem proti modernizaci železnice se tomu chlapovi „podařilo“ zpozdit modernizaci tratě Brno-Zastávka cca o 10 let. Teda pochopitelně ve spolupráci s úřady. A prý je to docela ekzot.
Těch údajných 10 let jste našel kde?
Nejen zde jsem už psal mnohé údaje z té časové osy.
Takže znovu: 31. 12. (!) 2009: žádost o územní rozhodnutí podzim 2010: Bártova „superkoncepce“, předpoklad vyškrtnutí elektrizace Brno – Zastávka z OPD jaro 2011: Bárta fuč, v květnu územním projednávání na stavebním úřadě 2012: územní rozhodnutí uděleno, ale námitky Obce Tetčice + řady obyvatel ze Sušilovy ulice (ne dědek z Tetčic!), ve 12/2012 územní rozhodnutí zrušeno 4/2015: nové územní projednávání (mmch. vývěsky ve stanicích obsahující výkresy, kde nakonec řada věcí je realizována jinak než v těch výkresech) 11/2016: (druhé) územní rozhodnutí 12/2016: odvolání Vody z Tetčic 11/2017 (!): zamítnutí tohoto odvolání 3/2020 (co bylo mezitím?) stavební řízení na úsek Brno… Číst vice »
a zvýšit cenu minimálně na dvojnásobek
Pro začátek by stačilo, aby se příslušné správní řízení vedlo jen s přímými účastníky a dotčenými stranami (např. sousedy, majiteli věcných břemen apod.) a nemohl se do něj vecpat kdokoliv odkudkoliv, když se schová pod hlavičku ekologického sdružení. Ještě donedávna jsem si myslel, že příslušná změna v legislativě již proběhla, ale patrně jsem se mýlil – nejsem v této věci odborník.
Jo, „jenom sousedé“ – to už tu taky bylo https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prostejov-vypadovka-stavba-masivni-vily-vysachovani-sousedu-urady-tomas-pour.A191017_508545_olomouc-zpravy_stk
Kolik budo tito ekofanatici a šmejdi co chtějí jen okrádat stát a obyvatele za to vše platit? Bilion by byl ok, vyvlastnění majetku členům, vězení a zákaz činnosti k tomu..
Ale jistě soudruhu.
Technická poznámka – (nejen) dle bezmála 15 let (!) starého článku https://www.zelpage.cz/zpravy/6797, byla první etapou modernizace brněnského uzlu už modernizace Horních Heršpic v letech 2007 – 2009.
IMHO byl ten rozsah prací větší než „pouhá“ výměna mostu v Židenicích.
Ano, dobra poznamka.
Že teroristické organizace neuspěly je balzám na (nejen) mou duši 🥰
Bych řekl, že tyhle spolky prostě svojí činností postupně donutily veřejné investory a úřady pracovat důsledněji a kvalitněji. Tím pádem tyhle jejich účelové námitky bývají po zásluze zamítnuty.
Ostatně, ŽUB je názorná ukázka, kdy primárním účelem je zdržovat záměr, se kterým nesouhlasí. O nějakou ochranu životního prostředí tady vůbec nejde.
Máte pravdu. Pamatuji si, že jsem četl o tom, že aktivisti uspěli jen proto, že napadené rozhodnutí nebylo prakticky vůbec odargumentováno.
Konečně! Kolik let například terorizovaly Plzeň, když veškerá doprava musela jezdit přes centrum, na Vídeň dálnice nebude kvůli žabám a sysli kolem Přerova a podobné nesmysly. Teď se zase odvolali proti přehradě, která už dávno mohla stát a Opava nemusela být zaplavená. Předepsat jim zaplatit všechy škody z povodní a byl by pokoj.
U D5 připomenu:
1997: dokončení dálnice zpoza Plzně na Rozvadov
2004: částečné dokončení D5 jižně od Plzně
2006: úplné dokončení D5 jižně od Plzně
Navazující A6 v úseku Kreuz Oberpfälzer Wald – Pleystein: dokončení 2004 – 2005. Jen kratičký koncový úsek Pleystein – Waidhaus dokončen už 1999.
Kdo to v letech 1997 – 2005 zdržoval na německé straně?
Pardon, odesláno předčasně: kdo PŘEDTÍM mohl za nepostavení přehrady, proti které se TEĎ někdo odvolal? https://ekolist.cz/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/harmonogram-nove-herminovy.jpg&w=666
Mmch. k naprojektovanému prohloubení koryta řeky Opavy v Krnově nedošlo proč? A za vyplavení města Jeseníku může kdo? (Kdo nenaplánoval potřebnou přehradu nad Jeseníkem?)
Měla v tom prsty DUHA z Jeseníku. Občané Nových Heřminovů. Ti teď od všeho ustoupili. Jenom Patrik z Brna né.
A kde přesně se ta přehrada nad Jeseníkem měla stavět? Díky za info.
Kdo si postavil baráky v záplavové oblasti a teď se diví? Jako sorry, ale když je v horách placatý údolí, tak už našim předkům v době kamenné bylo jasný, že je vytvořený povodněma, který se tam opakujou.
To zas jen moderní čecháček má pocit, že je nejchytřejší a musí poručit větru dešti. A tak si vesele odvede vodu, kterou v krajině bude potřebovat, kvůli povodním. Tahle vaše “opatření” jsou přesně o tom, jak všechno ještě zhoršit.
Mmch. v železničním kontextu bych přidal dotaz, kdo může za (= komu by mělo být předepsáno k náhradě) vyplavení tratě z Vrbna směr Milotice vč. obcí na trase.
Protože těm by přehrada Nové Heřminovy taky nepomohla (byla by pod nimi, ne nad nimi).
Řízení kolem plzeňského dálničního obchvatu by nemělo být nikdy zapomenuto a mělo by dostat čestné místo v muzeu zločinů byrokracie, až bude jednou založeno.
Ale byly tam i veselé momenty. Například televizní vyjádření jakési předačky sexuálních pracovnic, že dostavba okruhu vyžene prostitutky z města na dálniční odpočívadla, čímž je vystaví riziku znásilnění.
Druhým odstavcem jste mě pobavil. 🙂 Také idea muzea se mi zalíbila. Snad bych zjemnil název na „Muzeum administrativy“ – to by mohlo mít docela slušnou šanci na vybudování. Možná i nějaká ta dotace by kápla. Samo sebou, exponáty by mohly dokládat i ouřední zhůvěřilosti, pokud by průvodní text vhodně vysvětloval nezbytnost dokumentovaného postupu. Hned do vstupní haly by se dalo do pozlacené vitríny umístit některé obzvlášť úderné „blanketní odvolání“. Rovněž poměrně čerstvý dokument jistého dopravce s ukázkově ouředním návodem na mytí rukou by aspiroval na čestné místo. Cituji: „Mytí rukou se provádí vždy mýdlem (tekutým nebo tuhým)…“ (konec citátu).… Číst vice »
ráda bych slyšela, jakým způsobem se bude řešit plánovaná výluka tramvají ze St. Osady k vojenské nemocnici a zpět během stavby, bourání a ostatních terénních prací od května 2025
Úplná výluka by měla trvat jenom do konce srpna, poté by měl fungovat provoz tramvají po jedné koleji.
Jak může být nějaké technické dílo bezúdržbové? To pak po nějaké době spadne?
Třeba do bezúdržbového akumulátoru nemusíte lít ani destilku, ani vitriol. Bezúdržbové ložisko nemusíte promazávat atd.
Bezúdržbové znamená, že nemusíte provádět údržbu po dobu plánované životnosti. Například, že tuk v ložisku má stejnou životnost, jako ložisko samo.
Brněnské nádraží je tak komplexní problém, že opravdu nelze jednoznačně říct, která varianta je ta “nejlepší”. Jedno je ovšem jisté – čtvrť Trnitá a Komárov se v posledních letech opravdu dynamicky rozvíjí. Investice do městské infrastruktury nastanou v každém případě. Nádraží v centru (Pod Petrovem) je asi lepší varianta pro současné Brno, i když si úplně nedokážu představit využití historických viaduktů, navýšení nivelity, tunelové vedení VRT pod Brnem a kolizi s projektem místo Prioru. Za 20 – 30 let může být ale vše jinak. Pokud se postupně realizují všechny náročné projekty jako například VRT od jihu, jižní část městského okruhu… Číst vice »
V Brně lze aktuálně jednu variantu za nejlepší označit zcela jistě: Nulovou.
Tam je třeba se zaměřit prioritně na diametr (a to v takové podobě, aby do něj mířila komplet regionalka, dle možnosti i směr Adamov). Pak povrchové nádraží bude mít problém až s úplným dokončováním sítě VRT, což by se v pohodě vyřešilo prostým doplněním několika kolejí na východ, pokud by teda nestačilo prodloužit střelické šturcy.
Principiálně souhlasím. Určitě je škoda, že se s diametrem počítá až po výstavbě nového nádraží. Mělo by se určitě využít toho, že jižní část Brna není zastavěná a případné hloubené úseky by byly snadnější. Je taky otázka, jestli by neměl být diametr trasovaný pod Sportovní místo Hradecké, což by bylo o dost levnější.
Co mám informace, tak překvapivě i v oblasti Trnité se bude podzemka razit (nikoliv hloubit shora !). Zřejmě kvůli písčitému podloží se půjde dolů do tvrdého materiálu.
Návrhy na nějakou další trať vedena z Králopolského nádraží po Sportovní, přes Lužánky a pod Kpt. Jaroše k současnému nádraží se stále objevují. Ale jaký by měla tato spojnice význam?
Že je snadná na výstavbu je jedna věc, ale její využití pro obsluhu území je sporná. Mimo přestupní uzly, v souběhu se šalinou o 300 m vedle…
Pokud bude kolejový diametr řešen jako vlakový, tak si nejsem úplně jistý, jestli je potřeba mít v Brně tolik zastávek (plánované trasování pod Hradeckou). Pokud se podíváme do Lipska, tak by podle mě stačilo spojit Královo pole a nové Hlavní nádraží přímo (tedy pod Sportovní) se zastávkami Za Lužánkami, Moravské náměstí a současné Hlavní nádraží.
Na stávajícím nádraží nelze vybudovat nástupiště podle norem na VRT. Takže to je podle vás ta nejlepší varianta.
Při zprovoznění VR vlaků samozřejmě není potřeba čekat na žádné „úplné dokončení sítě VRT“.
Žádné nástupiště podle norem VRT není potřeba, klidně lze použít ty stávající. V tom výhledu šlo čistě o potřebný počet kolejí.
Praha – Brno – Vídeň bývá občas v railjetu na stojáka. V Rakousku není problém spojit dva railjety do jedné soupravy, aby bylo více místa, ale v Brně se nevejdou k nástupišti, takže zdvojený railjet přes Brno nejde provozovat. Asi tolik k potřebě délky nástupišť min. 400 m (standard pro VRT). Druhá věc je, že nástupiště neřeší kapacitu uzlu, hlavně směrem na východ. Plánuje se nová trať na 200 km/h, ale po stávající komárovské spojce tam dostanete tak 2 vlaky za hodinu a Slavkov má kvůli té spojce mizernou frekvenci spojů do Brna už teď. Řešení obou uvedených problémů (tzn.… Číst vice »
Peróny v Brně samozřejmě k jihu prodloužit lze.
Na 3.SK se i 14 vozový railjet vejde. Mašiny nemusí být nutně u perónu. 🙂 Jako že tohle je samozřejmě nesmysl, reálně těm sedmivozovým vlakům chybí tak 2-3 vozy, které se dají přidat (ostatně má se snad nasadit ComfortJet), a takový vlak se tam vejde všude.
Komárovskou spojku samozřejmě zdvoukolejnit, o tom žádná. On by tedy byl ideální přesmyk nad odstavnými, aby se od Přerova jezdilo do „jihlavských“ šturců (po odvedení regionálky do diametru by jinak ležely v podstatě ladem), ale nutnou podmínku bych z toho nedělal (pokud i směr Břeclav zbyde na povrchu jen dálkovka).
Dvě spojené soupravy railjetu mají 410 m včetně lokomotiv, jenom vozy pokud (budou řídícími vozy k sobě) mají přes 370 m. 3. Kolej od budovy má od námezníku k námezníku 350 m, 1. kolej od budovy (3. staniční) má mezi výměnami přilehlých výhybek 330 m, přičemž postavit vlak až přes viadukt Křenová podél nástupiště nelze, respektive pouze pokud by souprava od Prahy zastavila až na zhlaví a couvla zpět (dáno uspořádáním kolejiště). Dvojitý railjet u nástupiště by proto znamenal nejen lokomotivy, ale i některé dveře soupravy mimo nástupiště a blokování zhlaví po celou dobu pobytu ve stanici. Ještě poznamenám, že… Číst vice »
Rozšiřování kolejiště oproti SQ ano, ale nutné to bude až po úplném dokončení VRT RS 1. Dokud Praha – Brno budou jen kousky u Brna a Prahy, nutné to nebude, protože to bude stačit třeba ten CJ po dejme tomu půlhodině.
souhlas. Diametr je klíčem k dopravnímu řešení Brna, ať si politici říkaj něco jiného. A to samozřejmě železniční, jen ten Adamov si myslím, by měl zůstat „na povrchu“.
No kdyby se v oblasti Krpole udělalo rozvětvení z diametru směr Lesná a pak zas triangl na severu Maloměřic…
Nebo rovnou tohle https://mapy.cz/s/fukafaduhe
Pak by na povrchu zbyla fakt jen ta linka do Adamova.
A naopak – cokoliv od jihu/východu bude mít problém být zapojeno do diametru ve chvíli, kdy nádraží bude v odsunuté poloze, protože právě tam by musel být složitý vjezd do diametru.
Výsledek je proto ten, že do diametru má z jihu vést jen trať od Sokolnic, což je bizár sám o sobě, navíc při neexistenci Křenovické spojky…
Když se objeví článek k novému nádraží v Brně, tak se mi udělá vždy špatně. Hlavní důvody, proč se má nádraží odsouvat? Nejde udělat připojení uzlu ze severu a je málo místa kvůli Tesco. Připojení ze severu stejně nakonec nebude a Tesco jde k zemi. Ale plán pokračuje vesele dál, přestože stát to bude stát ohromné miliardy, Brno to bude stát miliardy, většině cestujících se zhorší dostupnost a jediní, kdo vlastně vydělal, byli kamarádi ODeSáků, kteří dostali levně lukrativní pozemky a developeři, kteří na nich postaví předražené nájemní budovy 🙂
Technicky nevyhovující nádraží, krátké nástupní hrany, nástupiště v oblouku, energeticky neúsporná budova, která byla od samého začátku plánovaná jako dočasná, v podstatě černá díra na peníze na neustálé rekonstrukce…
Dobře… ale i kdyby celé nádraží zrušili a postavili nové, pořád to bude stát desetiny toho, kolik vyjde nové nádraží s kompletně novou infrastrukturou 😀
Město se ale nějak rozvijí a bránit kultivaci Trnité, či dalších brownfieldů v oblasti nákladového nádraží nejde. Urbanismus jako takový je v Brně na bodu mrazu, ale nové čtvrti okolo nového nádraží umožní komplexní změnu celého středu města (nebavím se o Starém Brnu) a konečně se vybuduje celistvá čtvrt, kde do sebe budou věci trochu zapadat. Všechny tyto investice dávají jako celek smysl, jak už naznačily studie, nicméně jejich dopad v pozitivním slova smyslu neuvidíme ještě pěknou řádku let.
“Kultivaci” Trnité brání nedokončená protipovodňová opatření a čachry s pozemky. Nádraží ani trať dávno není urbanistická bariéra. To platilo naposledy tak v roce 1990.
Tyhlety pohádky šíří pouze přesunová lobby.
Ale já vůbec neříkám, že by se nemělo toto místo kultivovat. Já jen říkám, proč celou tuto srandu, která pro obyvatele ani dojíždějící nemá nijak pozitivní význam, má vlastně zaplatit stát?
Dovolím si přirovnání k Vídni, kde Jižní nádraží bylo upraveno do hlavního de facto ve „stávající“ poloze, vznikla nová čtvrť a nic se nikam neodsouvalo.
Vše z toho lze vyřešit v přisunuté poloze. Pokud by město a stát cíleně nepromrhalo nákup Prioru, tak i ve stejném umístění se stejnou budovou.
Je to přesně jak píšete, taky doufám, že se nový hlavas stavět nebude. Udělá víc škody než užitku
Souhlas, clovek s ním ztratí přes pul hodiny denně o ktere se mu prodlouží dochazková vzdalenost na nove nadrazi. Navíc tam dlouhá léta se bude chodit leda pěšky
Dopravní podnik už v předstihu posunul výstupní zastávku autobusů k novému přístupu na židenické nádraží. Jenže k tomu stávajícímu je to 300 metrů.
Dřív tam byly obě dvě, ta dnešní výstupní byla myslím označena jako Kuldova a byly teda dost blízko sebe, zpravidla tam většina osazenstva vystoupila (a šla do Kauflandu). Je ale fakt, že když někdo přestupuje na vlak, tak je to opruz, ještě přes ty zmršené chodníky kolem terminálu, kde to nikdo nebude obcházet a vezme to přímo přes blato a pak vjezd do terminálu: https://mapy.cz/s/gakujokaha
Co se týče železničního uzlu Brno, tak zde jsem prakticky rád za každé zdržení a je dobře, že Děti Země a další dělají co mohou. Protože je správné, aby se špatný projekt, jako je odsun nádraží v Brně , vůbec nerealizoval. Tím, že stávající hlavní nádraží bez rekonstrukce nevydrželo a ETCS se bude muset vybavit, tak bych tu studii proveditelnosti zopakoval. Porovnávalo se to například bez podsmyků kvůli nákladní dopravně, ale tím se zvýšily investiční náklady a zpětně to nikdo nezohlednil. Tohle je prostě nefér vybrat „jakoby levnější“ variantu a pak tam další drahé položky přidávat dodatečně, které by třeba… Číst vice »
Ta studie byla cinknutá už zadáním. Ostatně ty absurdní malůvky nádraží VRT pod skladištěm Malé Ameriky to jen podtrhují.
Nicméně posunutí Židenic k šalině samo o sobě je dobrej tah.
Varianta Řeka vyhrála kvůli ceně, protože se úmyslně jen do varianty Petrov přidal tunel pro VRT, a ve variantě Řeka se k nákladům nepřipočetl nákladní podsmyk, 4 nové tramvajové tratě, 3 nové trolejbusové tratě a nový terminál MHD.
Mají vzniknout tram. tratě od ulic: Hybešova, Cejl-Masná, Vídeňská-Heršpická a Brno-Jih podél Svratky
Trolejbusové tratě: Olomoucká, Heršpická , Ponava
Navíc bude většina tratí křížit městský okruh na Opuštěné, takže další zpoždění kvůli semaforům
Hlavně ani samotné odsunuté nádraží nebude kapacitně dostatečné v osobní dopravě a navíc ani v nákladní, kdy bude muset část nákladních vlaků projíždět nádražím
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/hlavni-nadrazi-dostupnost-mhd-doprava.A240410_788658_brno-zpravy_coch
Ve variantě Řeka skutečně nebyly započítány tunely pro VRT, jednoduše proto, že nejsou potřeba.
Náklady města na MHD jsou v obou posuzovaných variantách vyčísleny a rozdíl není až tak velký, protože se s napojením nové čtvrti na MHD počítá tak jako tak, bez ohledu na variantu.
„protože se s napojením nové čtvrti na MHD počítá tak jako tak, bez ohledu na variantu“
Protože řádově 100 000 cestujících z/na nádraží je v brněnských poměrech zanedbatelný počet? Pardon, ale o kolikamiliónové megalopoli se to tady bavíme?? 😀
Obzvlášť když VRT bude jezdit na Vídeňskou.
VR vlaky budou samozřejmě jezdit na hlavní, kromě pár sprinterů, které jsou nejisté. Už to dávno víte.
Což ji činí pro Brno nepoužitelnou
Asi tak, hodinu se budeme kodrcat někam na Vídeňskou, pak hodinu cesta na obdobný terminál v Praze a další kodrcání po městě. Výhodnost oproti autu žádná
Na MHD zůstane převážně na původním nádraží
A autobusové nádraží také? Nebo budou budovat nové k novému hlavnímu nádraží u řeky, aby jak je dnes moderní vznikl centrální dopravní terminál?
Dnes je moderní, žádný dálkový bus-terminál v centru města nemít (pro dálkové relace je určena primárně železnice a příměsto může navazovat v okrajových částech města).
Naopak, díky vysoké nespolehlivosti a ceně je bus lepší než vlak
Měl jste na mysli „kvůli“ a ne „díky“, že?
Mmch. pokud by platila vaše teze, pak vlastně taky není potřeba mít přestupní vazby mezi (mj. dálkovými) vlaky a (téměř výhradně dálkovými; příměstské končí v okrajových částech) busy v centru velkoměsta – protože „dražší/nespolehlivější vlaky“ by se takového přepravního procesu vůbec neúčastnily.
Pro dálkové vlaky je dodržování jízdního řádu sprosté slovo a při každé prkotině vlaky stojí, bus překážku většinou objede a přesnost má o dost lepší
A pro příměstské/regionální vlaky tomu je jinak?
Autobusové nádraží bude vybudováno nové v blízkosti odsunuté stanice.
Jj, i když je tam už Zvonařka. Prostě absurdita na ntou.
Zrovna Zvonařky žádná škoda nebude.
Vedle nové Zvonařky je i stará. To už je třetí autobusové nádraží v jedné lokalitě. 😉
To vedle je odstavná plocha, která se používala zejména v době stavby zastřešení Zvonařky.
Se Zvonařkou se do budoucna nepočítá, protože, pokud se nepletu, tak v těchto místech bude severní zhlaví nového nádraží.
Samotná Zvonařka by asi nezavazela, problém je poloha nájezdové rampy na střechu.
Autobusové nádraží bude přímo součástí nové hlavního nádraží. Vítězný návrh počítá s jeho umístěním do stejné výšky a pod jednu střechu s kolejištěm. Tedy, z jednoho podchodu povedou schody jak na vlaková nástupiště tak i autobusová.
Nerozumím tomu, jak spolek Voda z Tetčic může vůbec fungovat, když podle obchodního rejstříku je počet jeho členů 1 a podle zákona musí být členů spolku alespoň 3. A hlavně pan Josef Dvořák z Tetčic už zemřel. Přitom je stále vede jako předseda.
Tento spolek by měl rejstříkový soud rozpustit.
V obchodním rejstříku máte počet členů statutárního orgánu, ne počet členů spolku. A jak jste přišel na to, že umřel? V Tetčicích umřel v roce 2020 jen jeho o 3 roky mladší jmenovec.
To byl jmenovec?
Tak to máme štěstí, že dlouho blokovaná modernizace trati do Střelic přes Tetčice vůbec proběhla.
Poslední „blokaci“ tam Voda z Tetčic provedla v 1/2016 – odvoláním proti (druhému; to první zrušeno ve 12/2012 po odvoláních Obce Tetčice + řady občanů ze Sušilovy ul.; tzn. ne „dědka z Tetčic“) ÚR, po skoro roce (!) bylo odvolání zamítnuto.
Poté už to Voda z Tetčic nijak neblokovala, přesto si Dobrá správa odsunula realizaci modernizace úseku přes Tetčice o 3 roky (!) oproti modernizaci úseku Brno-HH – Střelice.
** Pardon – překlep (vypadla „dvojka“), odvolání ve 12/2016.
Mmch. tady máte to rozhoodnutí o zrušení územního rozhodnutí z 12/2012 https://www.omice.cz/assets/File.ashx?id_org=11119&id_dokumenty=1951 – odvolavatelů bylo vcelku dost, ale ne Voda z Tetčic či Ing. Dvořák z Tetčic; a odvolání bylo uznáno jako oprávněné.
… a tady „zase zelená“ z půlky roku 2018 (v době, kdy to odvolání bylo už více než půl roku zamítnuté – kdo to „zdržoval“ tu první
polovinu roku 2018?) https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/rychle-vlakem-do-zastavky-priprava-ma-zase-zelenou-stavba-zacne-za-dva-roky-20180729.html a že „stavba začne za 2 roky“ (a nikde tehdy nebylo psáno o rozdělení na 2 části s 3letým odstupem, což pak ve skutečnosti nastalo), mmch. předseda spolku tam je nesmyslně označován za „jednatele“ (statutární orgán s tímto názem je jen u s.r.o.).
No tak asi není jediný člen. 😉
tuhle otázku si kladu taky. Hlavně u spolku nestačí mít pouze předsedu, takže je jedno kolik mají členů ale rozhodně i dalšími věcmi je jejich fungování v rozporu se zákonem. Ono v té vesničce Tetčice víc lidí se stejným jménem? Já jen tedy že se asi každý muž z Tetčic nejmenuje Josef Dvořák…
jinak doporučuji: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=81218945&subjektId=784705&spis=779554
majetek nic, závazky nic…čisté jak slovo boží
jo a dle všeho členy nemají a je to One Man Show a dle stanov mají počet členů omezen na 11. Krásné taky je, jak ve stanovách mají, že nemají žádný majetek, žádné peníze, žádný bankovní účet a žádné účetnictví. Z čeho naposledy platili ten prohraný soud o dálnici u Brna? a zajímavé je že pan Dvořák má projekční kancelář https://www.estav.cz/atelier-pif se stejným sídlem jako spolek a dělá prý i projekty dopravních a pozemních staveb (není to trochu střet zájmů- vytvořím si spolek a budu bojovat proti stavbám které sám neprojektuji a nemám z nich peníze – ale to je… Číst vice »
Mnou níže odkazovaný spolek pro změnu dostával (viz i Registr smluv) zakázky od Kraje Vysočina, ve kterém byl předsedou krajské dopravní komise předseda spolku.
P. S. IČO 15532640 není v RŽP dohledatelné už ani v sekci „platné a neplatné“, tzn. toto IČO už nyní nemá nikdo + k ukončení podnikání na něj došlo před 4 nebo více lety (pozn. právě po 4 letech to mizí i „neplatných“ částí RŽP).
To samo o sobě nic neznamená – prostě využívá soukromých prostor.
Např. tady https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=788778 není aktuální info vůbec (spolek pana ředitele ŘSD pro Kraj Vysočina).
Kdy že údajně zemřel a jaká že je lhůta mezi úmrtím a povinností zapsat změnu do OR?
Údaj v OR o počtu členů se ne vždy shoduje se skutečností, např. zde https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=788778&typ=PLATNY uveden 1 člen, ale viděl jsem nějaký zápis, kde bylo uvedeno 4 – 5 jmen o členech toho spolku.
To že pán Dvořák zemřel se začalo v místní diskuzi šířit cca půl roku zpět. Ovšem pravda to není.
Nicméně, zdravotně na tom úplně dobře není, takže jeho aktivita je mizivá…
Dalším faktorem, že žije, je Katastr nemovitostí – zemřelá osoba může v KN figurovat max. do dokončení dědického řízení (po němž následuje i převod majetku ze zemřelého na dědice). A dle KN je jeho trvalé bydliště společným jměním p. Dvořáka s manželkou.
Mmch. už před časem jsem si všiml, že tzv. „neaktivním spolkem“ je Tomkův „Klub přátel lokálek“. A teď už ho nemůžu najít ani v OR, ani v RŽP (byť dám „i neplatné“). Ale FB toho spolku (resp. tam ještě psáno jako „o. s.“) zrovna před pár dny sdílel nový článek (a to zde zdopravy.cz). 🙂
Děti země? Když není v centru mlok ani čolek pod pražcem, vadí druhová skladba dřevin?
Herne chraň nás!
Já se divím, že tyto organizace jsou aktivní jen na východě v okolí moravy….Zatím jsem neslyšel, že by Děti země blokovaly třeba D7 nebo stavbu D6 🙂
No stavbu D8 blokovaly tyto samozvané Děti země hodně dlouho.
Dětmi Země jsme všichni, takže sorry. 😉
Ale jenom některé Děti si na tom vybudovaly živnost.
Všichni ne, jen ti co se narodili z hlíny.
Jmenovitě, ústy předsedy – vystudovaného geologa – RNDr. Patrika, Děti Země tvrdily, že stavět dálnici v zóně sesuvu je šílenost. Tak teď máme Prackovickou estakádu oblepenou senzorama. Až to žuchne, budou z toho hezký grafy…
Tak stejně jako je tomu i u jiných profesí i geologové jsou různí.Co nabízel geolog RNDr Patrik jako alternativu? Tunel ,který by byl v dané oblasti na D8 ještě větší šílenství než ta slavná estakáda.
Tak zrovna u D8 vedoucí přes tak nestabilní podloží bylo správné křičet.
A protože úřad má pravdu a může srát na geology, tak se D8 párkrát rozpadla
Tentokrát jsem si ty Tetčice fakt už musel najít na mapě, abych zjistil, kde jsou, kam z nich teče voda a co to všechno má společné s dopravním uzlem v Brně. A ejhle, vůbec nic. Světe, div se. :-/
Společné to má, že Tetčice jsou na trati, a to znamená, že dneska přijede obyvatel Tetčic vlakem do Brna a u nádraží si může vybrat z osmi tramvajových linek. Až se uskuteční ta slavná modernizace železničního uzlu, může vyrazit na pěší prohlídku brownfieldu a kochat se u toho vizualizací nových tramvajových tratí (na vizualizace jsme v Brně fakt dobří). Každé zdržení modernizace uzlu zvyšuje naději, že tahle trapná epizoda nebude trvat 40 let, ale třeba jen 25 🙂
Budou tam billboardy s nápisem “Šalina bude!”. V podchodu se to osvědčilo…
Již brzy vlakem na letiště.
V brněnském kontextu stačí „tramvaj ze Štefánikovy čtvrti na Lesnou“ nebo „terminál Starý Lískovec“ (a ani jedno není blokování Dětmi Země ani Vodou z Tetčic).
Jenom aby to nedopadlo tak, že město včetně infrastruktury k novému nádraží doroste (jen, co budou hotová protipovodňová opatření, může se začít stavět), ale díky odporu veřejnosti či nepřipravenosti města a státu na stavbu nového nádraží bude to staré praskat ve švech (ve městě může za pár desetiletí přibýt i 100 tisíc lidí, včetně imigrantů z okupované Ukrajiny) a další vlaky se do Brna nevejdou, resp. budou ukončovány na předměstích.
ona by se situace dala zlepšit průjezdným modelem kdy by tam ibalgin nestál na perónu 2 hodiny, ale co by to zlepšovali že jo?
Tak v Brně hl. n. určitě žádný vlak nestojí u nástupiště 2 hodiny. Spíše naopak: oznámení nástupiště 3 minuty před plánovaným odjezdem, úprk lidí do podchodu atd.
Toho bych se nebál. Město dělá všechno proto, aby se lidi stěhovali odsud, ne sem. S lidma jsou jenom problémy – kapacitou porodnic počínaje, místem na hřbitově konče…
I kdyby k němu mělo „dorůst“, tak to neznamená vhodnost odsunuté polohy – protože z cca 1/2 zástavby mezi novým a starými nádražím bude tak jako tak blíž na to staré.
P. S. v Brně už (zejm. při výukovém období VŠ) stejně reálně žije víc lidí než tam má trvalý pobyt.
Pokud máte na mysli nové nádraží „u řeky“, tak k němu Brno dorostlo již v první polovině 19.století. A pokud VRT nádraží Vídeňská, tak tam na začátku 20.století.
Jistě, takže ekologická vazba Tetčic a jejich vody na přestavbu uprostřed Brna není sice vůbec žádná, ale zaškodit se tímto způsobem dá a účel světí prostředky.
Nezlobte se, ale tento způsob uvažování je mi poněkud proti srsti.
Tohle je prostě škodná . Pochopte to.
Škodná je brněnská věrchuška, která si rozparcelovala nové centrum a teď z něj chce vybírat dividendy a přitom totálně rozvrátit veřejnou dopravu ve městě i celém kraji.
A viděl jste vůbec plány dopravní obsluhy nového nádraží? https://www.idnes.cz/brno/zpravy/hlavni-nadrazi-dostupnost-mhd-doprava.A240410_788658_brno-zpravy_coch/foto/COC62404315fd_mapa_vyhled_vse_z_nadrazi1.jpg. Rozklad vypadá jinak.
Rozvrat.
Plánovanou šalinou se jezdit nedá…
Pokud se ovšem všechno toto postaví (šalina Hluboká – Bidláky – dolní nádraží – Masná – Tkalcovská, nová městská třída, propojení přes Červený kopec). Reálně bude úspěch aspoň ta šalina do centra.
Pohádky ovčí babičky. SJKD nikdy nebude, tramvaje nemají jak fyzikálně potenciální cestující odvézt, všem se cesta prodlouží o 5 – 7 minut… Ano, tohle je rozvoj města a VHD v podání našeho nejskvělejšího urbánního architektonického týmu v republice.
A co nabízí výše uvedený plánek čtvrtím jako Masarykova čtvrť, Žabovřesky, Obřany, Maloměřice, Husovice? Všichni to nyní mají na nádraží do 20 min a přímým spojem. Kolik min to bude k odsunutému nádraží ?
To, že dnes velké množství linek vede přes hlavní nádraží je bezesporu výhoda, ale s tím, jak město roste, už nebude možné svedení všech linek na jedno místo. Brněnská tramvajová síť je značně radiální, přičemž její střed, okruh kolem historického centra, je už dnes na hranici kapacity a další linky nebo spoje do něj přidáte jen těžko. Navíc, každá událost, která se zde stane, má paralyzující dopad na značnou část sítě. Pro rozvoj do budoucna bude nezbytné vybudovat tramvajové tangenty, které jednotlivé radiální tratě propojí už v širším centru, tak aby se právě některé linky mohly centru vyhnout. Pokud bude… Číst vice »
Však na jednom místě nejsou ani teď – ne všechny linky jedou přes hl. n.
Právě ta radiálnost má cíle na „hradebním okruhu“, na kterém je dnešní hl. n. Ne však odsunuté hl n.
Takže jste podal příslušná trestní oznámení a splnil svoji občanskou povinnost, že?
To že je něco legální, neznamená, že je to čisté.
Trestně není co žalovat, stejně jako ty podivné smlouvy na společné podniky ČD a developerů z hlubokých devadesátek. Neoprávněné obohacení ani střet zájmů nelze dokázat.
Jediné co lze, je apelovat na voliče, aby se probudili nevolili tyto lidi, čímž by konečně ztratili moc a město se mohlo začít konečně rozvíjet.
Je to škodná, která ale občas blokuje aktivity jiné škodné (ODS a dalších co by ODSouvali nádraží, aby se napakovali).
Pochopil jsem.
Náhodou voda z Tetčic teče říčkou Bobravou do Svratky a vlévá se do ní hned za Modřicemi, což je konec brněnského katastrálního území a skoro – SKORO! – tím pádem zasahuje až do Brna. Když je velká voda.
Tím to ovšem hasne.
Když o něčem nic nevíte, tak radši nic nepište. Voda z Tetčic OS vznikla kvůli ochraně rezervoáru spodní vody, který byl ohrožen zvýšeným čerpáním, kvůli developerským pronektům v Rosicích… Tahle voda nikam neteče, Bobrava teče nad ní.
I kdyby Voda z Tetčic vznikla s dobrým úmyslem, postupně se stala spolkem, který „ochranu“ životního prostředí účelově používá v boji se záměry, se kterými nesouhlasí.
To nerozporuju, pouze se snažím objasnit, jak to sdružení začalo fungovat.
A povězte, jak přesně je ten rezervoár spodní vody ohrožen bouráním a výstavbou mostu přes Bubeníčkovu v Brně?