Propad příjmů ve středočeské dopravě je 600 milionů, kraje chtějí pomoc od státu
Podle nového vedení hejtmanství by měla pomoci vláda
Letošní propad příjmů ve veřejné dopravě ve Středočeském kraji je zhruba 600 milionů korun, důvodem je pandemie koronaviru. Podle nového vedení hejtmanství by měla pomoci vláda. Kraje a obce nebudou schopné situaci zvládnout, což se projeví ve zdražování a omezování služeb nebo ve zhoršování jejich kvality, řekl ve čtvrtek novinářům nový středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).
Částka 600 milionů korun podle něj odpovídá ztrátám, které utrpí dopravci za letošní rok na nevybraném jízdném. Tyto peníze budou chtít od kraje a od obcí. Pro hejtmanství to bude představovat 550 milionů a pro obce dalších 60 milionů Kč. „Vláda by se k tomu měla nějak postavit a měla by se pokusit tuto situaci nějak kompenzovat nebo sanovat,“ míní Borecký.
Například v Nizozemsku už podle něj stát se ztrátami ve veřejné dopravě pomáhá, aby se tyto služby vůbec udržely v provozu. „Pokud my se k tomu v Česku postavíme zády a necháme to na krajích a obcích, tak ty to nebudou schopné utáhnout a následně se to projeví ve zdražování jízdného, v omezování služeb, ve zhoršování kvality veřejné služby,“ uvedl radní.
Česká vláda podle něj na takovou pomoc prostředky má. Připomněl, že v rozpočtu je šest miliard korun na žákovské a seniorské jízdné a tyto peníze se dosud nevyčerpaly. Hejtmanství dává ročně na dopravní obslužnost kolem tří miliard korun. Borecký poukázal na to, že pokles nákladů je při nižším počtu cestujících minimální, protože řidiče je potřeba platit pořád, stejně jako držet vozový park.
Nová krajská rada za STAN, ODS, Piráty a Spojence přijala usnesení, jímž vyzvala vládu k opatřením vedoucím ke snížení finančních dopadů na rozpočty krajských samospráv.
O částečné přenesení rizika tržeb na objednatele, tedy kraje a ministerstvo dopravy, usilují především České dráhy. Procesu říkají bruttalizace. Výraz znamená, že se do smluv vnesou prvky takzvaných brutto kontraktů, tedy smluv, v jejichž rámci za tržby odpovídá výhradně objednatel. Ten současně má plnou moc nad souvisejícím tarifem a marketingem. Takové smlouvy už dráhy mají s Jihomoravským, Olomouckým, Zlínským, Plzeňským, Ústeckým a Libereckým krajem. V brutto systému funguje například i celé Slovensko nebo autobusová linková doprava v ČR. S většinou krajů ale mají dráhy netto smlouvy, tržby tak jsou rizikem dopravce.
ČTK