Přehledně: SŽDC vytipovala čtyři první úseky pro rychlost 200 kilometrů v hodině
Správa železniční dopravní cesty plánuje zvýšení maximální rychlosti na konvenční síti z dnešníc 160 kilometrů v hodině na 200 kilometrů
Správa železniční dopravní cesty plánuje zvýšení maximální rychlosti na konvenční síti z dnešníc 160 kilometrů v hodině na 200 kilometrů v hodině. Jako jeden z cílů si to vytkl nový ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
„Bude to zřejmě cesta trnitá. Už jsme vytipovali úseky, kde by to bylo reálné. Je ale třeba vyřešit spoustu věcí, například rychlosti nad 160 kilometrů v hodině doprovází úplně jiná rázová vlna,“ uvedl Svoboda před nedávnem v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz.
Pro začátek jsou na seznamu čtyři úseky (níže v přehledu) o celkové délce 90 kilometrů, které by se v budoucnu včlenily do plánovaného systému takzvaných Rychlých spojení. Na seznam se dostaly díky své délce a příhodnému trasování. Tratě bude ale třeba upravit, například zbudovat mimoúrovňové přejezdy nebo zabezpečit nástupiště. Podle Svobody by se první cestující mohli v tuzemsku svézt „dvoustovkou“ do pěti let.
V tuzemsku je zatím jediná trať, kde se může jezdit více než 160kilometrovou rychlostí, a tou je zkušební okruh v Cerhenicích u Velimi. Vozidla s naklápěcí skříní zde mohou jet až 230 kilometrů v hodině.
V zatimním přehledu SŽDC nejsou uvedeny úseky, které jsou jako faktické novostavby určeny od samého začátku pro „dvoustovku“. To je především plánovaná trať Brno – Přerov. Až 200 kilometrů v hodině by se mělo v budoucnu jezdit i plánovanými tunely Hosínským a Chotýčanským na 4. koridoru u Českých Budějovic i právě dokončovaným Ejpovickým u Plzně.
Mapa současných rychlostí na české železniční síti je ke stažení na stránkách SŽDC.
Nejvhodnější úseky pro zvýšení rychlosti na 200 km/h:
• Břeclav – Vranovice (km 87,467 – 117,124) délka 29,657 km
• Dluhonice – Olomouc (km 187,850 – 204,370) délka 16,520 km
• Choceň – Pardubice (km 271,970– 301,400) délka 29,430 km
• Kolín – Poříčany (km 355,575 – 369,700) délka 14,125 km
Navýšení rychlost obnáší:
• Návrh nové trasy GPK (geometrické parametry koleje) – podle platné normy ČSN 736360-1
• Železniční svršek a spodek – prověření stávajícího stavu
• Nástupiště – změna šířky bezpečnostního pásu
• Přejezdy – zrušení a jejich náhrada
• Inženýrské objekty a mosty – prověření stávajícího stavu
• Zabezpečovací zařízení – zavedení ETCS
• Trakční vedení a napájení – provést energetické výpočty a v případě potřeby doplnit napájecí stanice, prověřit podjezdné výšky u nadjezdů
Pramen: SŽDC