Infrastruktura Železnice

Přehledně: miliarda do oprav nádraží. Které stanice SŽDC vylepší letos a příští rok?

Vizualizace budoucí podoby havířovského nádraží. Foto: KOHL Architekti
Vizualizace budoucí podoby havířovského nádraží. Foto: KOHL Architekti

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) aktualizovala seznam nádražních budov, které letos projdou opravou. Letos do nich chce investovat miliardu korun. Dosud to bylo 800 milionů korun. Střednědobý plán oprav a rekonstrukcí nádražních budov počítá s tím, že se do roku 2023 investuje do různě velkých projektů přes 10 miliard korun.

Během zhruba 1,5 roku od převzetí budov do správy SŽDC se rozběhly menší opravy na téměř čtyřech stovkách nádraží. Na sklonku uplynulého roku se nám podařilo zahájit první větší investiční akce. Běží rekonstrukce v Lipníku nad Bečvou, Přerově, Kuřimi, Hradci Králové, Turnově, Břeclavi či Sokolově,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola. V první vlně chce SŽDC opravit nádraží v krajských a  okresních městech.

Miliarda korun letos půjde hlavně na menší akce a přípravu projektů. Největšími letošními akcemi jsou opravy budov v  Břeclavi, Kolíně, Tachově, Bohumíně či Hradci Králové.

Zatímco letos probíhají z důvodů náročné projektové přípravy především opravy menších nádraží, už v příštím roce by se měly začít revitalizovat větší výpravní budovy jako například Praha-Smíchov, Jihlava, Opava západ nebo Havířov. „Upozorňuji, že hovoříme o předpokladu, který se samozřejmě může měnit na základně projektů a soutěží na zhotovitele. Rozhodně však finanční objem na správu, opravu a investice poroste. V roce 2019 odhaduji sumárně jejich výši na přibližně 2,9 miliardy korun. Tento trend bychom chtěli udržet i v dalších letech,“ pokračoval Tomáš Drmola.

V případě větších nádraží se finanční částky potřebné na jejich opravu pohybují v řádech stovek milionů korun, náročnější je také příprava jejich rekonstrukce. Už příští rok by se ale měla začít opravovat Fantova budova na pražském hlavním nádraží, v dalších letech dojde i na opravy nádražních budov v Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Teplicích či Mostě.

Podle Drmoly to neznamená, že vynechají jiná menší města či obce. „I to nejmenší nádraží v nevyhovujícím stavu, které ohrožuje zdraví a bezpečnost lidí, musíme neprodleně opravit. Někdy se tak lidé pozastavují nad tím, že se opraví relativně málo využívané nádraží, oproti tomu na podstatně vytíženějším se stále nic neděje,“ doplnil Drmola.

Letošní investice do nádražních budov podle krajů v milionech korun.

Olomoucký 142,1

Středočeský 135,8

Jihomoravský 114,9

Moravskoslezský 106,8

Ústecký 89,5

Královéhradecký 87,3

Praha 71,1

Karlovarský 63,7

Plzeňský 57,4

Liberecký 54,2

Vysočina 54,1

Jihočeský 38,9

Zlínský 28,9

Pardubický 23,2

Celkem 1,068 miliardy

Největší investice do nádražních budov v letošním roce v milionech korun

Břeclav 70

Kolín 67

Tachov 56,4

Bohumín 44

Hradec Králové 43,9

Semily 35,2

Velké Meziříčí 35

Ostrava hl. n. 34,5

Šternberk 33,1

Přelouč 31,5

Největší plánované investice do nádražních budov v roce 2019 v milionech korun

Praha hl. n. 1000

Praha-Smíchov 160

Havířov 74

Jihlava 70

Beroun 55

Opava západ 54,5

Ivanovice na Hané 38,5

Prostějov místní nádraží 38

Martinice v Krkonoších 28,8

Chodov 28

14 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Adam

a co Vsetín, o kterém se bývalý starosta Čunek tak holedbal že bude mít nové nádraží?

Jakub S.

Petr: Souhlas. Bolševické okresy z roku 1960 nerespektují historické hranice ani přirozenou spádovost. Nechápu, že tyto paskvily ještě nebyly zrušeny. Na Slovensku komunistické okresy zrušili dávno.

K.S.

Problém bych mírně viděl v tom že okresy jsou zažité (existovaly v jakési podobě snad už za C.K. stejně jako kraje), ale v 60. letech byly třeba reformy protože dřívější členění zase neodpovídalo změnám během 20. století. Ale byl z toho paskvil, to máte pravdu. I přes motorizovanou dopravu mají lidé vrozenou neochotu jezdit někam za kopec, tam to už „není jejich“. Ovšem podobné věci to napáchalo už při vzniku republiky kdy byla uměla vytvořena spádová oblast Brna místo Vídně pro celé jihomoravské pohraničí. Asi nejlepší řešení je to co navrhuje Petr, země a obce s rozšířenou působností. Hlavně je… Číst vice »

Jakub S.

Přiznám se, že je to pro mě dost osobní téma. Náš okres patří k těm, na kterém se komunisté nejvíce vyřádili. Náš původní okres zlikvidovali a rozdělili ho mezi dva nové umělé s tím, že nové „okresní“ město je pro nás tak vzdálené a cizí, že se dostaneme rychleji do čtyř cizích okresních měst, z čehož 3 jsou za hranicemi. Vlakem dokonce rychleji do zahraničního krajského města. To mi přijde jako naprostá arogance moci a výsměch občanům. Dnešní ORP jsou přibližně na úrovni okresů před rokem 1960, takže pokud by nahradily komunistické velké okresy, taky bych se nezlobil. Zemské uspořádání… Číst vice »

K.S.

Máte pravdu, na druhou stranu okresy potřebovaly reformu, protože poměrně velké město bylo v okrese pod menším a podobně. Pak se tam různě ještě čarovalo se slučováním obcí dohromady, dodnes, byť jsou poměrně blízko, se je nepodařilo spojit víc než jednou silnicí, lidi si na to nezvykli dodnes, ale to snad připišme na vrub nátuře jihomoraváků, prostě se pořád tváří jakoby to byly nezávislé obce (a frabriky si to stejně tak nechaly v názvech). Navíc díky historickým událostem tu máme kus území které ani není Morava, ale Dolní Rakousy a přirozená spádovost tam není a to je jediné štěstí že… Číst vice »

Lenka Chloubová

bývylých okresních městech
Za prvé je tam překlep a za druhé jakých bývalých? Jediné, co se zrušilo, jsou okresní úřady. Okresy samozřejmě nikdo nezrušil a stejně tak ani okresní města. Bohužel nesmysly o „bývalých okresech“ neustále opakují všechna média, čímž tento blud šíří a veřejnost v něm utvrzují.

K.S.

Bohužel je v tom správním členění dost nepořádek a běžnému člověku to splývá. Máme kraje soudní dle starých socialistických krajů, máme kraje nové, máme staré okresy a malé okresy, do toho ještě NUTS je v tom neskutečný zmatek, i pro mne trochu a to se považuji za člověka poněkud lépe obeznámeného s tímto. Podle mne by bylo lepší mít 2 země a okresy, k tomu pak pro soudnictví kraje. Ty současné kraje jsou neefektivní paskvil, moc malé na to aby něco pořádného řešily (snad mimo Jihomoravského, Středočeského a Moravskoslezského), ale zase jsou moc velké na to aby řešily místní záležitosti.… Číst vice »

Jakub S.

Nesmysly píšete vy. Zůstaly pouze okresy jako územní jednotky. Okresní města od roku 2002 nejsou stanovena. Prosím pana Sůru o opravu, měl to samozřejmě dobře.

petr.r

já bych to neřešil vůbec, já chci připomenout, že nejhorší nádraží je ZLÍN.

Petr

Opravdu stačí 2 země a pověřené obce. Kraje a okresy jsou naprostá zbytečnost!

K.S.

Petr.r: Zlín má nádraží?! Já myslel že je to zastávka s nákladištěm 🙂 no pokud je to nádraží , pak tedy 🙁 a upřímnou soustrast Zlíňnákům. Petr: Nebo tak, možná ještě lepší, ale to bohužel asi neprojde, to by z toho muselo něco kápnout. Otázka jak moc samosprávné země by z toho byly a co by z toho káplo, ale těch voleb co by přibylo a funkcí… To by možná šlo nějak ukecat. Ale dvoje prezidentské volby, dvoje do parlamentu (byť zemské by byly asi jednokomorové)… Mnoo já bych do toho šel, co Vy? Jakub S. Proboha to je žabomyší… Číst vice »

Marek Turnovec

Nikdo žádné okresy nezrušil? A co třeba takový okres Turnov?