Praha-východ, Brno-Vídeňská. Rychlovlaky mají zastavit i na okrajích měst
Správa železniční dopravní cesty počítá v souvislosti s výstavbou vysokorychlostních tratí také s budováním nových terminálů na okrajích velkých měst.
Správa železniční dopravní cesty počítá v souvislosti s výstavbou vysokorychlostních tratí také s budováním nových terminálů na okrajích velkých měst. Kromě stanic v centrech aglomerací by nově by měl vzniknout terminál Praha – východ zhruba u obce Jirny nebo Brno – Vídeňská na okraji Brna.
V přípravě vysokorychlostních tratí jde o další posun, který vyplývá ze zpracovávané studie na trať Praha – Brno – Břeclav. „Důvodů pro stavbu takových terminálů je více. Hlavním je to, aby mohli lidé z okolí těchto měst k vysokorychlostnímu vlaku pohodlně dojet a nemuseli zdlouhavě a zbytečně zajíždět do města a zvyšovat již tak velmi intenzívní dopravu v jejich centrech, kde se navíc nedá pořádně zaparkovat,“ vysvětlil ředitel odboru strategie Radek Čech.
Inspirací pro SŽDC jsou vysokorychlostní tratě v zahraničí, kde jsou podobné stanice na okrajích měst běžné. Podle Čecha navíc zkušenosti ze zahraničí ukazují, že v místech, kde je taková stanice na periferii města, dochází k velkému urbanistickému rozvoji. Pro provoz tratí by mohlo jít i o záložní stanice pro případ, kdyby se na trase vysokorychlostních vlaků po konvenční železnici městem přerušil provoz. Zejména v Praze k takovým situacím z různých důvodů dochází často.
SŽDC zatím začala dílčí výsledky studie představovat krajům. Právě komunikace s místy, kudy trať povede, bude jedním z klíčových faktorů, jak rychle se stavbu podaří prosadit a získat pro ni povolení, upozornil na konferenci k vysokorychlostním železnicím britský profesor Andrew McNaughton, který SŽDC s přípravou tratí radí.
SŽDC počítá i s menšími terminály po trase, ke kterým se bude napojovat regionální doprava do okolních měst. Jeden taková má vzniknout v Jihlavě – Pávově, další zvažují například u Lipníku nad Bečvou či Oder. Obsloužila by se odtamtud jiná města podél trasy. Takový model je běžný především ve Francii u tratí LGV, kde vede trasa často několik kilometrů mimo města a u stanic jsou velká parkoviště či terminál pro veřejnou dopravu do okolí. Cílem je, aby se vysokorychlostní tratě staly základem dopravního systému: zcela nebo částečně po nich může podle aktuální studie jet zhruba třetina dálkových vlaků v Česku.
Severní trasa navrhované vysokorychlostní tratě Praha – Brno. Foto: SŽDC
Páteří celého systému má být spojení Praha – Brno, u kterého SŽDC počítá s rychlostí 320 kilometrů za hodinu. Podle aktuální studie by mezi oběma městy mohlo denně jet vlakem okolo 50 tisíc lidí.
Další chystané postupy SŽDC v přípravě vysokorychlostních tratí v ČR
První výstupy SP VRT Brno – Přerov – Ostrava (11/2019)
Projednání závěrů I. etapy SP VRT Praha – Brno – Břeclav na CK MD ČR (12/2019)
Zadání průzkumů (inženýrsko-geologický a biologický) pro VRT Praha – Brno – Ostrava (12/2019)
Dokončení Manuálu SŽDC pro projektování VRT ve stupni DÚR (12/2019)
Zadání DÚR VRT Polabí (12/2019)
Zadání DÚR VRT Moravská brána (03/2020)
Zadání DÚR pro další úseky VRT Praha – Brno – Ostrava (v průběhu roku 2020)
Stav přípravy vysokorychlostních tratí v ČR k 11/2019. Foto: SŽDC