Praha může závidět. Několik moravských měst získalo dokončením D1 svérázný dálniční okruh
Nový „okruh“ je kombinací dálnic D46, D35 a D1.
Otevření posledního úseku dálnice D1 kolem Přerova přineslo i jednu zajímavost v tuzemské silniční síti. První města v Česku získala, s troškou nadsázky, svůj dálniční okruh. Na podobnou stavbu přitom hlavní město čeká desítky let.
Objet své město po dálnici mohou například obyvatelé Tovačova, Kojetína, Němčic nad Hanou nebo Chropyně. Nový „okruh“ je kombinací dálnic D46, D35 a D1. Až ŘSD dokončí úsek D55 z Kokor do Přerova, bude ještě výrazně kratší.
Jde samozřejmě částečně o nadsázku: žádné z těchto měst není tak velké, že by ho bylo výhodné objíždět dlouhou zajížďkou.
V Česku zatím žádný dálniční okruh kolem města neexistuje. Vzniknout má kolem Prahy, jeho příprava ale nabrala desítky let zpoždění a hotová je jen jeho část. V posledních letech se ale příprava výrazně posunula. Již se staví úsek z Běchovic k D1, připravují se zbývající úseky na severu metropole.
Včera otevřený 10,1 kilometru dlouhý úsek kolem Přerova znamená po 58 letech dokončení dálnice D1. Stavba vyšla na 7,9 miliardy korun. „Tento historický milník je sice mimořádně významný, zároveň však musíme rychle směřovat k dalšímu, kterým je dokončení celé páteřní sítě dálnic. Za zásadní v tomto ohledu považuji stabilní systém financování pro roky 2026 až 2029, aby se klíčové stavby mohly plánovat bez ad hoc odkladů a přepracovávání rozpočtů,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik.
Součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny dlouhé přes čtyři kilometry a místy vysoké až šest metrů a rovněž 14 mostů. Nejnáročnější byla 940 metrů dlouhá mostní estakáda u Dluhonic, která převádí dálnici přes řeku Bečvu, chemický závod Precheza a přes železniční trať z Olomouce do Přerova. Nejtěžší bylo vymyslet zakládání estakády: jde o složité území, v prostředí chemičky, s poničeným podložím. Musela se zajistit ochrana pilířů, aby nedegradovaly.
Při stavbě se volily moderní postupy, mj. nízkohlučný asfalt. Pro násypy se použilo 3,25 milionu metrů krychlových zeminy. Práce zohlednily i ochranu životního prostředí. Vysoké násypy jsou ochranou před stoletou vodou v případě, že by se rozvodnila řeka Bečva. Vznikly také tři žabí přechody.