Pohřeb se blíží, v provozu zůstal už jen jediný žabotlam. Městská linka strádá
Definitivní rozlučka Prahy s legendárními pantografy řady 451 je na dosah. Tento týden z provozu vypadly dvě ze tří posledních
Definitivní rozlučka Prahy s legendárními pantografy řady 451 je na dosah. Tento týden z provozu vypadly dvě ze tří posledních provozních jednotek, které dosluhují na městské lince S41 mezi Roztoky a Libní. Vlakům se přezdívá emilka, panťák nebo nověji žabotlam.
„Dvě dosud provozní jednotky jsou aktuálně odstavené k prohlídce, po které se rozhodne o dalším postupu, ale s největší pravděpodobností už se do provozu skutečně nevrátí,“ sdělil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Na pražských kolejích tak zůstala poslední třívozová souprava.
Poruchy a výpadek padesát let starých strojů přitom nezůstaly bez následků. V provozu byly stále nepostradatelné; dráhy za ně nemají adekvátní náhradu. V týdnu proto musely k velké nevoli cestujících odřeknout několik vlaků, například v úterý šlo o 12 spojů, v pátek o čtyři.
Jako náhrada slouží třívozová Regionova a souprava lokomotivy řady 163 s patrovými vagony a řídícím vozem zvaným sysel, která obvykle slouží jako operativní záloha. Případně dráhy na městskou linku přesouvají po ranní špičce stejnou soupravu s řídícím vozem například z linky S7 (berounská linka).
Problém městské linky řeší i magistrát a jeho organizace Ropid. Město chce linku protáhnout z Libně až do Hostivaře i ve všední dny, dnes sem vlaky zajíždějí jen o víkendu. Jedná proto i se soukromými dopravci. Tradiční pantograf na městskou linku vyjíždí jen ve všední dny. Ty následující zřejmě představují poslední příležitost vyfotit jej v běžném provozu.
VIDEO: Pantograf projíždí Libní (léto 2017)
Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Elektrické jednotky řady 451, v minulosti označované jako řada EM 475.1 (odsud přezdívka emilka), byly vyráběny v letech 1964 až 1968 ve Vagonce Tatra ve Studénce s elektrickou výzbrojí z podniku Moravské elektrotechnické závody ve Vsetíně. Vyrobeno bylo 51 čtyřvozových jednotek, které jezdily v Praze, v severních Čechách a na severní Moravě, a v letech 1967 až 1976 také na východním Slovensku. Od poloviny 70. let byly soustředěny v Praze, kde se staly základním kamenem systému příměstské dopravy. Původně plánovaná životnost byla 15 let, díky rostoucímu provozu je ale neodrovnal ani příchod elefantů počátkem století. Ve své době znamenaly špičku mezi vozidly pro příměstskou dopravu. Výjimečný byl luxusní interiér, například polstrovaná sedadla, široké centrálně zavírané dveře, nízkopodlažní uspořádání, velká okna a toalety. Vlaky mají značný výkon, takže kdysi předčily konkurenci také v rychlosti rozjezdů, což bylo výhodou v okolí velkých měst. Po jejich vyřazení z pravidelného provozu si dráhy zřejmě ponechají jen muzejní jednotku, která je zaparkovaná v Šumperku, jednu možná uchová i Národní technické muzeum. Ostatní čeká šrotiště.