Podcast: Plavební správa má pravomoc vstoupit na vaše plavidlo, říká šéfka úřadu Klára Němcová
„V Praze se rozmohly půjčovny paddleboardů, půjčovaly je nezkušeným turistům. Bylo to velmi nebezpečné.“
Rekreační plavba je v Česku stále populárnější a dnes tvoří drtivou většinu plaveb na českých vodních cestách. Se začátkem letních prázdnin jsme tak pro vás připravili nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelkou Státní plavební správy (SPS) Klárou Němcovou.
Průkaz způsobilosti pro vůdce malého plavidla má v česku 65 tisíc lidí, ročně k nim přibyde 3,5 až 4 tisíce dalších. Lodní provoz se u nás v posledních letech zásadně mění od profesionální plavby k rekreační. Je to dobře vidět i na statistikách plavebních nehod, kterých je v Česku mezi dvaceti a třiceti za rok. V roce 1997 se jich většina týkala profesionální plavby, dnes se jich drtivá většina odehraje na poli plavby rekreační.
„Dostavením plavebního stupně Děčín a Přelouč bychom mohli přepravovat daleko víc nákladu po vodních cestách. Pomalu ale jistě se vyčerpávají kapacity na železnici a na silnici. Všichni plavci čekají na plavební stupeň Děčín,“ říká v novém díle podcastu Klára Němcová. Právě nespolehlivost plavební cesty u Děčína je největším problémem, proč po Labi nepluje více nákladu.
Státní plavební správa má více než stoletou historii, Československý úřad plavební, její přímý předchůdce, vznikl už v roce 1920. „Souviselo to i s válečnými reparacemi, díky nim Československo získalo mnoho lodí a bylo potřeba, aby se sjednotil i výkon státní správy,“ vysvětluje v podcastu Klára Němcová s tím, že úřad vznikl hlavně kvůli nákladní a osobní dopravě. Málokdo mohl tušit, že o sto let později bude úřad řešit hlavně plavbu turistů pro radost.
Většina nehod, které státní plavební správa vyšetřuje, jsou jen odřené plechy, velké a vážné lodní nehody jsou u nás spíš vzácné. Méně vzácné už je, že u vás loď nebo vodní skútr Státní plavební správy zastaví i s majáky a úředníci budou chtít zkontrolovat lodní listiny. Státní plavební správa má pravomoc vstoupit na vaše plavidlo a také může zkontrolovat přímo na místě, zda není vůdce plavidla pod vlivem alkoholu. Dokonce vám může i sebrat průkaz způsobilosti. Jde však jen o velmi výjimečné případy, když například zaviníte vážnou plavební nehodu.
K hlídkové činnosti využívá dva vodní skútry (jeden v Čechách, druhý na Moravě) i říčně-námořní hlídkové čluny. „Pokud se kontrolují lodní listiny, tak většinou v přístavu. Zastavování velkých plavidel v provozu může být rizikové. Ale pokud k tomu už dochází, tak tím způsobem, že se k plavidlu přidáme a náš zaměstnanec přestoupí a provede kontrolu,“ vysvětluje Klára Němcová.
V podcastu otevíráme také zákaz plavby na paddleboardech v centru hlavního města i téma alkoholu na vodě. „V Praze se rozmohly půjčovny paddleboardů, půjčovaly je nezkušeným turistům, a ti se pohybovali v tom velmi intenzivním provozu ve vnitřní Praze. Bylo to velmi nebezpečné,“ říká Klára Němcová, která není příznivcem zákazů a příkazů, ale tady prý byla situace už velmi vážná.
Více uslyšíte v podcastu, který si můžete pustit zde na stránce nebo ho můžete odebírat na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts či Podcast Addict.
Vybraná témata podle času:
6. minuta: Proč Státní plavební správa reguluje letní provoz na některých přehradách
12. minuta: Kdy může vůdce plavidla na české vodní cestě pít alkohol
15. minuta: Jak funguje systém předností v plavbě mezi jednotlivými účastníky plavebního provozu
18. minuta: Jak se vyšetřují plavební nehody
27. minuta: Kde v Česku dnes ještě můžeme potkat nákladní lodní dopravu
32. minuta: Jaké lodě smí na vodu v Česku a co když si chci postavit sám svoji vlastní loď
37. minuta: Jaké zkoušky musím složit, pokud chci být vůdcem malého plavidla a kdy musím skládat i plavbu zručnosti
50. minuta: Jak se vyvíjí statistiky plavebních nehod v Česku