Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je geolog Zdeněk Venera, který stojí v čele České geologické služby. Ta má zásadní vliv na přípravu dopravních staveb. Tedy měla by mít. Ne vždy tomu tak je. Jedním z nejdražších příkladů, kdy se státu zásadně nevyplatilo, že neposlouchal geology, byla příprava dálnice D8 přes České středohoří.

Už v 90. letech geologové varovali, že celé území pod lomem Prackovice je geologicky velmi složité. „Varianta trasy dálnice prochází územím s extrémně nepříznivými inženýrsko-geologickými podmínkami, které si vyžádají nákladné sanační a stabilizační zásahy,“ stojí v tehdejším vyjádření geologů.

Jenže to nikdo nechtěl slyšet. „Bohužel nebyly zvoleny ani adekvátní technologické postupy, které by mohly kompenzovat složitost toho prostředí. Skutečně nakonec v roce 2013 po rozsáhlých deštích došlo ke katastrofickému sesuvu. To je typický příklad, kdy je potřeba brát vážně stanoviska, která geologové vydávají,“ říká Zdeněk Venera v podcastu Cesty Zdopravy.cz. Detaily k dálnici D8 probíráme hned na začátku rozhovoru.

Dnes už je situace jiná. „Řekl bych, že se to mění a zlepšuje. S Ředitelstvím silnic a dálnic i se Správou železnic máme rozsáhlou spolupráci,“ říká Zdeněk Venera, i když jsou prý stále situace, kdy geologickou službu pozve investor do akce až v situaci, kdy se na stavbě objeví problémy. Jiné to je ale třeba při přípravě vysokorychlostní tratě Praha – Drážďany, kde jsou geologové od samotného začátku. Často se podílejí svými konzultacemi už na zadání inženýrsko-geologického průzkumu, protože rozdíl mezi levným a nedůkladným průzkumem a tím dobře provedeným, může ve finále stavbu nemile prodražit.

„U Litoměřic preferujeme varianty, které jsou umístěny na východ od města a vyhýbají se vrchu Radobýl. Zde jsou výrazné vulkanické struktury, které tvoří komplikaci pro tuto stavbu. A také je tam umístěno úložiště radioaktivního odpadu Richard. Doporučujeme se tomuto trasování vyhnout,“ říká na konto zmíněné VRT Praha – Drážďany Zdeněk Venera.

Aktuální diskuse o jejím trasování v Ústeckém kraji jsou velmi vášnivé. Detailně tak rozebíráme i připravovaný Krušnohorský tunel, který budí na severu Čech podobné emoce, především v obcích okolo jeho zamýšleného portálu nedaleko Chlumce.

V aktuálním díle podcastu však diskutujeme i o sesuvech, které už mnoho desetiletí provázejí pražský Petřín a například v roce 1965 poškodily zdejší lanovou dráhu. Důkladně probíráme i kauzu polského dolu Turów a jeho vliv na podzemní vody v Česku. Tady je nově postavena podzemní bariéra, která by měla zabránit snižování hladiny spodní vody na našem území. „Je to soustava vrtů, které jsou od sebe asi 5 metrů vzdálené, mají hloubku 60–100 metrů a jsou v délce přes jeden kilometr. Vrty jsou natlakovány směsí, která v horninovém prostředí utuhne a vyplní póry, kudy proudí podzemní voda. Tím vznikla nepropustná stěna,“ říká Zdeněk Venera.

Podcast si můžete pustit zde na stránce nebo ho můžete odebírat na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts a Podcast Addict.

Vybraná témata podle času
8. minuta: V jakých geologických podmínkách se nejlépe staví tunely. Jak blízko u sebe musí být průzkumné vrty
14. minut: Jak složité je geologické prostředí Prahy, v němž se staví metro
19. minuta: Problémy se sesuvy na pražském Petříně, které ovlivňují i zdejší lanovku
24. minuta: V čem spočívá problém polského dolu Turów a jak ovlivňuje podzemní vody na české straně
32. minuta: Jak posuzuje Česká geologická služba jednotlivé varianty tunelového vedení připravované vysokorychlostní tratě mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem
36 minuta: Jaká je optimální trasa pro Krušnohorský tunel, který připravuje Správa železnic
39. minuta: Jak rychle dochází kamenivo v českých lomech a jak dlouho ještě vydrží zásoby pro české dopravní stavby
44. minuta: Jak se lišila práce geologů před sto lety od té dnešní
51. minuta: Zdeněk Venera odpovídá na dotazy čtenářů Zdopravy.cz

Tagy Česká geologická služba Doporučeno geologický průzkum podcast Cesty Zdopravy.cz sesuv D8 Zdeněk Venera

68 komentářů