Štrba zachránila budovu zastávky, bude z ní připomínka Košicko-bohumínské dráhy
Štrba. Foto: Dan Pavlíček - mapy.com
Obec Štrba koupila tamní zastávku, místo demolice projde rekonstrukcí.
Obec Štrba koupila tamní zastávku, místo demolice projde rekonstrukcí.
Trochu mimo téma diskuze – cením redakci, že využívá fotky z map od Seznamu. K tématům jsou tam často zajímavé fotky.
Nevite nekdo o silnicnim nadjezdu na fotce? Podobne nebo stejne jsou i v CR u Podivina, u Sebuzina, Hustopeci n. B. a urcite i jinde.
Fotka je staršia, medzičasom bol už tento nadjazd zbúraný a postavený nový: https://psk.sk/strbu-a-svit-spaja-novy-most-za-33-mil-eur/
Ještě si tam v rámci té přestavby (novostavby) mostu mohli zřídit i zastávku autobusů, když už rekonstruovali i navazující úseky silnice a budovali osvětlený chodník – třeba by tam při troše dobré vůle při konstrukci jízdních řádů byl pohodlnější a snazší přestup mezi regionálními vlaky a autobusy než ve stanici (Tatranská) Štrba, navíc je to odtud do centra obce poctivý kilometr. Bylo by to dokonalejší.
Nostalgie je zkáza civilizovaného světa. Oprostit se od minulosti a přemýšlet o budoucnosti nebo alespoň žít v přítomnosti, je pro čím dál větší množství obyvatel větší problém.
Je hezké zachraňovat staré stavby a technické památky, ale mnohdy mají zachránci jen velké plány, které nepřežijí srážku s realitou nutných nákladů na údržbu a provoz. Zdravím z Brna od (zachráněného ?) stavědla číslo 5.
Štrba, vlastník Štrbského plesa, je bohatá dedina. Ak si starosta, ktorý je v úrade od roku 1981, zaumieni, že tam bude malé múzeum, čakáreň a verejné toalety, tak tam s najväčšou pravdepodobnosťou budú.
ale aby někdo konečně napsal – architektonicky je to, řekl bych,zajímavá stavba,ne příliš rozlehlá,zasloužila by si opravu….to každý zase jen brblá…
Tomu říkám řádné hospodaření.. u nás je to ale stejný.. bohužel
Je to dobře. Ovšem to je pouze nostalgie. Za pár let (až dojdou peníze z EU) budou takovéhle stavby odepsány. Mladé tohle nezajímá, pokud to nejsou nové byty v Praze nebo Prešpurku. Místním to taky s denním chlebem moc nepomůže.
Záleží na tom, jak to pojmou – je to sice na kraji obce, ale zase u silnice od dálnice do Liptovské Tepličky, takže by se tam mohl občas někdo i zastavit. Autobusy tam ale zastávku (aspoň zatím) nemají.
Ještě mě k tomu napadá, že v Popradu, pokud vím, fungovaly při depu (minimálně) dva hobbystické spolky – jednak ten, který se stará o „Kométu“ a věnuje se metrovému rozchodu, a jednak ten, který pečoval o slovenského „Papagája“ (477.013): kdyby tedy byli všichni schopni najít aspoň nějakou „společnou řeč“, tak by to nemuselo dopadnout úplně špatně.
Tak Moldava to zase není,tak proč brblat kvůli pár korunám…
Ta nová poloha trati od Liptovského Mikuláše až po Štrbu po stránce sklonové důležitá.Bohužel je nová trasa na uskutečnění na hodně dlouho.Jediné co je v podstatě negativní, pro výstavbu přeložky to,že se snížila nákladní doprava a tak se to odsunulo.A i rychlíky dnes už nepotřebují na Tatranské rampě postrky jako dříve.
Tak tunel už tam plánovali za Hitlera. Stejně jako elektrifikaci
Jaké jsou současné představy o modernizaci tohoto úseku? Pokoušel jsem se vygooglit, ale kromě (starého) záměru na podtunelování celého štrbského sedla a vybudování nové žst právě v místě této zastávky jsem nic aktuálního nenašel. Takže bude se tu v dohledné době něco dít, nebo je to u ledu? Děkuji za info.
V srpnu 25 jsem se ve Východné na nádraží o tom bavil s tamním železničním personálem. Řekli mi: „projekt tunelu z Lehoty do Lúčivné je nyní odložen, zatím ( cca 20 let) to zůstane jak to je „.
Unikátní opuštěná nádražní budova je ve Važci, další muzeum by mohlo být i tam….
Koridor je určitě nutný, ale tenhle klikatý úsek bude třeba ponechán pro nostalgické jízdy…..
Terajší koridor medzi novou a aktuálnou stanicou v Tatranskej Štrbe by sa v prípade výstavby preložky využil pre predĺženú trať ozubnicovej železnice na Štrbské Pleso. Navyše vďaka polohe v tesnej blízkosti diaľnice by to bola vhodná lokalita na záchytné parkovisko (samozrejme za predpokladu dokúpenia ďalších jednotiek na OŽ, aby mala dostatočnú kapacitu)
Otázkou je, k čemu záchytné parkoviště zrovna u dálnice souběžné s tratí (totéž plánováno v Čechách) – že by někdo v půlce cesty podél tratě odložil auto a pokračoval vlakem podél dálnice? Ještě pochopím teorii o vyhnutí se kolonám u velkých měst, akorát je to pak na úkor polohy u návazných železnic… Jinak je fajn, že Tatranská Štrba nepřijde úplně o vlakové spojení, byť vlastně jen díky potřebě napojení tratě do hor (i když i to by někde možná řešili jen parkovištěm v místě bývalého nádraží).
Záchytné parkovisko tu dáva zmysel kvôli Štrbskému Plesu, kde sa parkuje na každej voľnej ploche a ani to v top sezóne nestačí a polícia musí autá otáčať.
Rekonstrukce tratí na Slovensku jsou extrémně pomalé, zatímco u nás jsou od 90. let zrekonstruovány tisíce km tratí – namátkou 1. a 2. koridor, dodělává se 3. a 4. koridor, pracuje se poměrně rychle třeba na podkrušnohorské „magistrále“, dělala se trať Olomouc – Šumperk, Ostrava – Opava atd. a poměrně dost i lokálek, např.: Švestková dráha, či Chomutov – Vejprty (dnes turistická), a nepočítám současnou obrovskou přestavbu tří velkých pražských nádraží a čtvrté se chystá, a to máme několika násobně víc kilometrů tratí než na Slovensku, tak tam stěží mají hotový úsek Bratislava – Žilina a na dalších (koridor Čada… Číst vice »
Část úseku mezi Štrbu a Popradem hotová je a část není, proto se na to ptám 🙂
Povedzte j B, že je rozdiel medzi koridorom v SR a tým, čo nazývate koridor v ČR.
A ten rozdíl je v čem?
Na Slovensku se ruší přejezdy.
To a navyše sa zrýchľuje aj za cenu výrazných preložiek. Porovnaj napr. Karlštejn Berous s Považská Bystrica Púchov.
I jako velký sympatizant Slovenska a slovenských železnic, se tady musím opravdu pousmát. Jidiný koridor (myšleno modernizovaný koridor) na Slovensku je trať Bratislava – Žilina, který se stavěl tak dlouho, že zatímco se u Žiliny dobudovává u Bratislavy už „pada“. Pak už jsou tady jen kousky Krásno n.K. – Žilina – Varín (cca 30 km), Lučivná – Poprad (12 km) a snad už konečně dokončené úseky z Čadci a Kút na sátní hranici c ČR. MJ. podívejte se jak vypadají v Břeclavi tratě od …Brna a … Přerova a navazující tratě na Bratislavu (ale i Vídeň). Váš příklad srovnání Púchov… Číst vice »
Áno práve táto Česká obscesia vzdušnými zámkami VRT, ktorou odôvodňujú fušovanie koridorov je niečo, čo nikdy nepochopím. Nerozumiem, prečo tak trváte na predraženej Francúzskej koncepcií separátnych VRT namiesto výhodnejšej Rakúskej koncepcie koridorov na zmiešanú prevádzku, ktorú sme zvolili na Slovensku. Miesto Karlštejn Beroun si tam kľudne dosaďte Brno Blansko alebo Choceň Ústí nad Orlicí, porovnanie stále sedí. A rozhodne si vyprosujem komentár o rozpadávaní sa trate len preto, že po 25 rokoch potrebuje periodickú obnovu zvršku a trakcie, to je úplne normálna záležitosť.
Máme teď slovenského premiéra i ministra dopravy, tak oni ty VRTky zase trochu přiškrtí a ani já nejsem jejich příznivcem. Nicméně nová trať na Ústi nad Labem a Drážďahy je nutnost a je zamýšlena pro smíšený provoz. Klčkovat podle Vltavy a Labe už prostě nestačí a hlavně do budoucna stačit nebude. Také nová trať z Prahy směrem na východ se jeví jako nutnost, mj. proto, aly se ulehčilo stávajícímu 1.tranzitnímu koridoru. Jestli Vám přijde, ža na trati Blansko – Brno je tunelů málo, tak já si to nemyslím a vzhledem ke geologickým poměrům se toho tam moc jiného vymyslet nedá.… Číst vice »
Čo sa týka trate pozdĺž Labe, trať pozdĺž Váhu tiež nebola rovná, ale vyrovnali sme ju na rozdiel od sfušovaného akože koridoru pozdĺž Labe. Čo sa týka kapacity na východ od Prahy, zoštvorkoľajnenie Praha Kolín by bolo lepším riešením, aj za cenu demolácií , ostatne s demoláciami kvôli trati v meste máme na Slovensku tiež už skúsenosť (Trenčín) a zvládli sme to. Ja osobne by som koridor vôbec po trati Česká Třebová Brno neviedol, namiesto toho koridorizoval (Slovenský spôsob, so zvyšovaním rýchlostí aj za cenu výraznejších preložiek najmä v úseku Čáslav-Golčův Jeníov-Světlá nad Sázavou) trať Praha-Kutná Hora-Havlíčkův Brod-Brno.
Tak to se musím ozvat já s dost nesouhlasným mručením.
1) Trať podle Vltavy a Labe je o víc než 20 let starší než KBD a na dost velké části dávno „umí „V = 160 km/h“, o čemž se KBD zatím jen zdá. Úsek do Kralup n/V. má duplikovat VRT.
2) Nápad zrychlit trať přes Vysočinu je sice hezký, ale stálo by to asi víc než úplně nová trať, m.j. kvůli rozdílům nivelet v současné stopě. Doporučuji použití map s vrstevnicemi.
Ad 1 mzl som na mysli Bratislava Žilina, mal som sa vyjadriť jasnejšie.
A v té rovině, jaká je v SR podle Váhu, se v ČR jezdí podle Vltavy a Labe V = 160 km/h už dávno.
Já bych s tím tunelem z Prahy do Berouna raději příliš nešermoval: pominu-li, že je to už v principu jen drahá hloupost (zcela to třeba míjí letiště), tak realizace jednak bude drahá a jednak může být i hodně problémová, protože z velké části půjde o krasové území a podrobný geologický průzkum ještě ani nikdo neudělal. Takže tipuji možná tak nějaký rok 2040+. Škoda, že byla prosazena právě tato komplikovaná dost kontroverzní varianta …
Berounský (Tachlovický) tunel má základní geotechnický průzkum i souhlasné stanovisko v procesu EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí. Stavět by se mělo v letech 2028 – 35. Bude záležet na finančním krytí, ale možnost využít evropské fondy je pravděpodobná. Vybíralo se mezi touto variantou a kratším 18 km douhým Třebotovským tunelem. V roce 2019 Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala variantu delšího tunelu. Jiná možnost tu nebyla, protože trať podle Berounky by ani po modernizaci nemohla stačit provozu – nelze výrazněji zvýšit rychlost ani přidat koleje.
Zapomínáte na variantu vedení nové trati úvalem pod východní částí Brd přímo do Hořovic = snáze a levněji postavitelnou. A to, že by minula Beroun, by regionální dopravě vůbec nevadilo, protože tunelem stejně jezdit nebude.
Existuje plán modernizovat to v současné trase (jenom s několika malými přeložkami) na 100-140 km/h, ale kdoví jestli to půjde někdy do realizace:
https://www.enviroportal.sk/eia/detail/modernizacia-zeleznicnej-trate-zilina-kosice-usek-trate-liptovsky-miku-3
Tento variant bol zrušený, neprešlo to cez EIA skrz ochranu území v Natura 2000, co je aj v tom odkaze napísané. V podstate sa v tomto úseku začína od začiatku a bude sa musieť ísť tunelom. Realizácia celého useku ZA-KE potrvá ešte dlho. Jednak je to v náročnom terene a po druhé, robíme to cele mimourovnovo, bez priecestí, na 25kV. Nie je to stavba po rovine. Aktuálne sa stavia Poprad – Vydrník, súťaží Paludza – Hradok, Vydrník – Markušovce ŽSR objednali dla zverejnených zmlúv aktualizáciu projektu Krompachy – Kysak, takže zrejme sa pohnene aj tam. Na vystavbu najťažšie úseky, asi… Číst vice »
Paludza – Hrádok se pořád připravuje jako „obchvat“ LM?
áno, komplet v novej trase a s novou stanicou v LM.
Ministerstvo zivotneho prostredia nesuhlasi s realizaciou navrhovanej cinnosti.
Nič sa v dohľadnej dobe robiť nebude.
Náklady na realizáciu sú extrémne vysoké.
Ak sa bude niečo robiť, tak len nejaká komplexná rekonštrukcia v súčasnej stope.