Cestovní ruch Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava Zprávy

Po Baťově kanále do Hodonína v roce 2023. Stavba začne v prosinci

Baťův kanál. Autor: Tomáš Kolařík – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10550563
Baťův kanál. Autor: Tomáš Kolařík – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10550563
Stát chce dovést lodě z Baťova kanálu až do Hodonína. Splavní říčku Radějovku a postaví zdymadlo.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) začne ještě letos práce na prodloužení Baťova kanálu jižním směrem. Baťův kanál dnes fakticky představuje „slepou ulici“, která na jihu končí v přístavu Skalica. ŘVC proto pod přístavem vystaví zdymadlo a splavní zhruba sedm set metrů říčky Radějovky až k řece Moravě. Tím se celá cesta prodlouží o několik kilometrů až do Hodonína. Stavba má začít v prosinci.

„Právě jsme těsně před zahájením zadávacího řízení na zhotovitele stavby a dokončuje se poslední stavební řízení na vlastní plavební komoru,“ sdělil mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Od slovenské strany už ŘVC povolení má, stejně tak i pro úpravu mostů přes kanál. Celkové předpokládané náklady jsou 234 milionů korun. „Stavba by měla být zprovozněna v roce 2023,“ dodal Bukovský.

Úprava koryta Radějovky bude spočívat v jeho prohloubení na jednotnou hloubku 1,5 metru. Koryto bude dále upraveno na lichoběžníkový tvar s šířkou ve dně 6 metrů. Rozšíření bude provedeno symetricky podél stávající osy toku, která tvoří státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V místě zaústění Radějovky do Moravy bude koryto rozšířeno ze 6 na 16 metrů, aby byl zajištěn plynulý a bezpečný nájezd lodí z řeky do kanálu. Stát si od napojení Hodonína na kanál slibuje zvýšení turistického potenciálu celé oblasti.

Baťovým kanálem se zjednodušeně nazývá vodní cesta z přístavu Skalica do Otrokovic (jez Bělov). Cesta měří necelých 54 kilometrů, její delší část vede po řece Moravě, 25 kilometrů připadá na uměle vybudovaný kanál. Kromě prodloužení jižním směrem se chystá i prodloužení na sever do Kroměříže. ŘVC chce umožnit lodím plavbu i nad jez Bělov. Dostalo se ale do patové situace s dokumentací EIA, takže celý proces posuzování vlivu stavby nového zdymadla na okolí začíná znovu. Podrobnosti přinese deník Zdopravy.cz v příštích dnech.

Odebírat
Upozornit na
guest
29 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Dalibor

pocital nekdo ekonomickou navratnost? nikde jsem nic takoveho nenasel.

Nováček

Čísla neznám, ale Baťův kanál je celkem tahák a roste to.

Jiří Kocurek

Právě proto je nutné znát čísla. Navíc už tam začínamí mít problémy s přelidněností, cosi už tam zakázali provozovat. Paddleboard jestli se dobře pamatuju. Což je známka toho, že protoru pro růst už moc není, když se provoz začíná omezovat.

ene bene

Což je daleko spíše známka toho, že je rozumné kanál prodloužit, aby se tam všichni ti lodičkáři snáze vešli. Například na britských kanálech je provoz jakýchkoliv lodí bez motoru zakázaný běžně.

BND 30

Páč loď bez motoru je neekologická

ene bene

Páč jenom prostě překáží

Filemon44

Jasně,lidi se o to zajímají a využívají to,tak to zrušíme.

K.S.

Někde to bude, nicméně je to stavba která naindukuje nějaký ekonomický rozvoj kolem a když si vezmeme že životnost bude minimálně 50 let, tak se to asi celkem vyplatí. Akorát to tedy nebude z poplatků za proplutí. Bohužel se to tedy jak se zdá staví ve třídě 0 a ne alespoň ve třídě I, na druhou stranu když by tam někdo chtěl přepravovat náklad, tak si způsob jak na to najde.

Dalibor

tak i na turistech se da postavit ekonomicky model, jen se mi nikde nepodarilo nic kloudnyho najit. pokud tam budou lidi plout, tak je to super. „nabali“ se na tom dalsi souvisejici sluzby a muze to byt pro onen region velmi prinosny.

malej-jarda

Ještě by se prý měla postavit nová lávka přes Moravu z přístavu Rohatec a cyklostezka na Výklopník a následně snad až do Veselí nad Moravou. Takže by mělo jít dojet na kole po cyklostezce z Hodonína až do Kroměříže.
Přitáhne to turisty nejen na lodích, ale hlavně na kolech.

Ketchup1970

Souhlas , kdo viděl turistický potenciál Canal du Midi, ví jak se kolo plus plavba krásně spolu doplňují , přímo snoubí .

j-din

Přesně tak, u nás na jezu se také snad už hnuly ledy, tak možná jednou do Kroměříže nejen na kole, ale i lodí: https://belov.cz/obec/uredni-deska-dokumenty/plavebni-komora-posuzovani-vlivu-na-zivotni-prostredi/

Nováček

Existují metodiky, jak ten nabalovací efekt spočítat a vcelku to i funguje. Problém je to pouze v hodně zastrčených destinacích, kde se hraje buď a nebo. Jestli se lidi rozjezdí a nebo ne. Obor se jmenuje destinační management a už to u nás, tuším, lze i studovat.

Kalanis

Ještě by to chtělo vymyslet následujících 6 jezů/stupňů a pak je možno jet až do Dunaje. https://mapy.cz/s/kojanurecu
Při troše snahy by šlo udělat pořádnou vodní cestu po Dyji do Břeclavi či až na Nové Mlýny a možná pak po Svratce až do Brna.

K.S.

I have to stop you there… 6 by kolidovalo asi s komorou do staré Moravy, která se plánuje. 5 komoru nepotřebuje, to jě nějaký zbytek něčeho, kamenný zához, nebo tak něco, to spíš vybagrovat. 4 je protržený vakový jez, má se prý řešit nasazením klapky na 3, což by mimochodem dalo pěkné asi 3.5m spádu a tedy jinými slovy 1.8MW, zde do slovenské sítě. 2 potřebuje stavbu definitivního stupně, zhruba 3m spádu. 1 potřeba nasadit klapku a zvednou hladinu až po Brodské. Splavňovat Dyji nikdo nedovolí a nemá to ani moc smysl, tam je to spíš naopak na deregulaci hlavního… Číst vice »

Martin V.

To jsou vaše nápady, nebo Povodí Moravy plánuje Moravu pod Hodonínem nějak upravovat?

K.S.

Půl napůl, to co je popsané pod Hodonínem vychází tak z 90% z letitého PDF Nový Baťův kanál (nebo jak se to jmenuje), něco je z mé hlavy skrz relativně obstojnou znalost daného území. Jak daleko to je je otázka, je to hraniční úsek a bůh ví kolik politiky by v tom bylo.

Co se týče Dyje, to je zcela z mé hlavy 🙂

Kalanis

A to tu je ještě věc jménem D-O-L. D-O asi bude, L spíš ne.

Kalanis

Taaaak 6 – Koryto staré Moravy využít jako přístav, mola nedaleko zámku. Samotná komora se vejde skutečně těsně vedle toho domu a přiléhající ulice. Ostatní jsem jen šel po mapě a klikal, kde je v řece stupeň. Fór Dyje je, že by šlo udělat dopravní relativně přímé koryto a vedle obnovit meandry jako hlavní. To, že se ráda zanáší, je špatná zpráva, kterou odtud nevidím, ale rozhodně to bude třeba řešit. Já totiž byl dost pro prohloubení. Břeclav jsem myslel táhnout odlehčovacím ramenem. Jako klikal jsem trasu až do Znojma, ale tam je to ještě šílenější (potřeba vyhnout Rakousko znamená… Číst vice »

K.S.

Na Starou Moravu je projekt. Problém trochu vidím v nějakém rozumném. poskládání komor do Gödingu a dolů po proudu. Brát to úvratí mi nepřijde moc dobré. „Plavební“ koryto Dyje by muselo vést přes Rakousko (je na to i nějaká rezerva v územních plánech) Tahat to přes oboru nejde, pokud by se podařilo totiž vyhlásit konečně CHKOčko (osobně jsem pro, pokud to bude znamenat eliminaci toho hovadského hospodaření, plotů atd.), tak by mohla jít het i hráz a celé se to bude zatápět, do značné výšky, to by asi plavebnímu kanálu nedělalo asi dobře, voda tam totiž bývá při řízeném zatápění… Číst vice »

K.S.

Dále bude nad Břeclaví třeba dosáhnout plavební hloubky 1.5m, tedy koryto je třeba prohloubit minimálně o 150cm, nebo postavit sérii energeticky nevyužitelných splavů. Stavba nějakého vysokého by byla možná až nad Janohradem. Ale to by mohlo kolidovat s mnoha jinými věcmi. Neříkám že usplavnit Dyji nejde, ale je otázka, tu jsme si nepoložili asi, co od toho usplavnění čekáme. Nebo alespoň já to nevím, možná Vy máte představu co by to mělo zvládat a k čemu sloužit, já ale bohužel ne. Obcházet Rakousko nad VDNM není třeba, to se spíš vyjedná. Na Hevlínský kanál bych raději zapomenul úplně, to nemá… Číst vice »

K.S.

Mne by spíš zajímalo severní prodloužení kanálu do Olomouce, V Kroměříži by se dal vybudovat pro změnu lodní výtah (Byť není úplně potřeba) a od Uhřičic by se dal upravit náhon až po Olomouc A pak je otázka kam až by mělo smysl pokračovat. S tím by ale měla být už spojená nějaká revize i Baťova kanálu a jeho eventuální úprava eventuálně stavba DOL-Nová Morava protože už je to dost dlouhé a začínáme se dostávat velmi blízko oblastí těžby štěrku atd. Pokud by se pak podařilo se Slovenskem dohodnout (a lidé kolem lodí by asi byli pro po letošku) stavbu… Číst vice »

Jiří Kocurek

Takže to máme cenu odhadem jako za Brno – Vyškov dvojkolejně i s modrým zábradlím Možná až do Nezamyslic. A kdyby se ŘVC rozšouplo, tak to vyjde snad až do Kojetína.

Co z toho udělá větší službu ať posoudí čtenář sám.

BND 30

Modré zábradlí je diskuzní faul. To chce prostě každý, každé srovnání je pak nesrovnatelné.

Martin V.

Až do Brna! 🙂 To jste mi připomněl můj dávný dětský sen, když jsem se díval na topografickou mapu Evropy a zaujala mě docela velká skoro uzavřená plocha zelené barvy (značící nadmořskou výšku do 200 m n.m.). Můj nápad byl postavit přehradu v Železných vratech „trošku“ vyšší než je dnes. A někde v Modřicích nebo v Heršpicích by pak byl přístav pro menší námořní lodě. Detaily, co popisuje K.S., by se pak samozřejmě řešit nemusely. Ale už tehdy mi při pohledu ostrovy, které zbyly z Maďarska, došlo, že ač technicky realizovatelný, můj nápad nejspíš neprojde. Ale Číňani ve Třech soutěskách… Číst vice »

Jiří Kocurek

Totéž by se dalo udělat v Prostředním Žlebu. Kóta hráze by vycházela na cca 370 m, hladina na 350 metrů nad moře. Ne víc, aby se to u třebové nepřelilo na Moravu. Má to jednu vadu na kráse – Žižkovský vysílač by byl jako maják k ničemu.
Možná to tak kdysi doopravdy bylo, než si Labe prohlodalo kaňon zkrz hory, ale to ještě ani neandrtálci v oblasti nežili.

K.S.

Je to možné, voda ze Sibiře se také kdysi přelévala přes Aralské jezero do Kaspického Moře a pak přes Volhu a Don do Černého. Existuje zajímavá teorie že Jáson a Argonauti se reálně odehrávali v té době, cca 10-8k př. Kr.

Jinak projekt na tu přehradu existuje 😀
necyklopedie. org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99ehrada

Pavel

Ač je to k neuvěření, takový plán na propojení Brna a Vyškova s mořem tu již byl. Vznikl na přelomu 19/20.století. Na jihu, někde mezi Heršpicemi a Modřicemi, hned u plánovaného a nikdy nerealizovaného nákladního a seřaďovacího nádraží, mělo vzniknout i překladiště na lodě. Ty by z Brna pluly buď rovnou na jih, nebo kvůli lepšímu terénu, na Vyškovsko, kde by se spojily s kanálem do Dunaje. Naposledy se o realizaci tohoto kanálu debatovalo za fašistické okupace ve 40.letech. Aby pak poslední plány na propojení Brna s mořem nákladní vodní cestou byly definitivně zamítnuty počátkem 50.let 20.století. Zdroj: https://www.onemanbrnoblog.cz/kanal-labe-odra-dunaj/

K.S.

Někde na stránkách Brna je vývoj územního plánu a tam byl opravdu plánovaný velký přístup kdesi u Modřic a po Svratce do Dyje.

Ale to je tak o opravdu vlhkých snech (doslova 😀 ),