Plnění vodíkem stejně rychle jako naftou. DB a Siemens pokročily s novou jednotkou Mireo Plus H
Jednotka Mireo Plus H. Foto: DB
Testovací jízdy nové jednotky s cestujícími začnou příští rok.
Testovací jízdy nové jednotky s cestujícími začnou příští rok.
No, v energetické realitě tohoto roku považuji výrobu vodíku jakýmkoliv způsobem jiným než využívajícím jinak nevyužitelnou energii za AKTIVNÍ SABOTÁŽ. A veeelice bych uvažoval o tom jestli to opravňuje jeho plýtvání na vývoj, natož na „pouhé“ provozní zkoušky…
Hele, my máme vedle baráku taky venkovní vedení, to taky máme doma zelenou elektriku…
Ale musíte s tou zelenou energií z vedení vytvořit zelené palivo. Jinak se to nepočítá…
A ješte je potřeba smlouva, která zajistí, že po drátech neproteče ani jedný elektron z fosilního zdroje.
Ale zato by měl dobrou šanci obdržet masivní zelenou dotaci…
https://www.rynek-kolejowy.pl/img/20220909122024MireoPlusHtortestowyWegbergWildenrath2.jpg_732-490.jpg
Vodík je „výborná“ volba. Vzducholoď Graf Zeppelin by mohla vyprávět. kdyby mohla. Hořící benziňák, nebo nafťák se uhasit s obtížemi dá. Hořící lithiovou baterku jenom okamžitě ponořit do bazénu s vodou, ale vodík vám bude hořet, dokud nevyhoří i pod vodou, nebo ve směsi se vzduchem bude dost slušná výbušná směs a rozmetá vám váš domeček. Dovedete si představit množství vodíku, aby nahradilo energeticky ekvivalentní množství jiného média, potřebného pro pětimegawattovou lokomotivu? Vodík v kapalném skupenství? Tlak a teplota, jak ji energeticky docílíte?, V plynném je to ještě horší, hlavně velký objem. Samozřejmě má všechno technická řešení, ale rizika?
Vodík hoří pod vodou sám o sobě? Odkdy? To si pletete s horčíkem, vím zní to podobně. Na vaše otázky již lidstvo našlo odpověď. Mimochodem dvě láhve plné vodíku jsem nějakou dobu vozil sebou v dodávce, a budete se divit, k explozi nikdy nedošlo. V první polovině dvacátého století, nebylo bezpečné nakládání s ledasčíms až tak moc známé, neb se znalosti na to nedostačovali. Á propos vodík obsahuje 39,3 kWh/kg, zatím co ropa a paliva z ní vycházející cca 12,5 kWh/kg.
Zrovna u vodíku je korektnější operovat s objemovou hustotou energie, než s hmotnostní.
Právě to moc korektní není,neb bude záležet zda míníte za běžného tlaku, stlačený (dle jeho míry) či zkapalněný. Číslo bude vždy jiné, příležitost k manipulaci jak vyšitá. Kilogram je vždy kilogram bez ohledu na objem. Korektněji se tak porovnávájí různé látky bez ohledu na skupenství.
Když se bavíme o zástavbě vodíkového pohonu do vozidla, ja rozhodující právě objemová hustota energie, tedy kolik energie jsem schopen do vozidla umístit. To bude u vodíku rozhodující, kvůli jeho nízké molární hmotnosti. Na hmotnostní limit s vodíkem v železničním vozidle nenarazíme. Kapalný vodík by samozřejmě vycházel lépe, ale zkapalnění vodíku je další ráno pro energetickou účinnost celého systému.
Kilogram vodíku za běžného tlaku je cca 10 m3, nebo se pletu?
Používá se snad skladovaný za běžného tlaku? A ano pletete, zkuste si to přepočítat, hustota je 0,089 9 kg/m3. Jo, a kdyby náhodou došlo na argumenty o produkci CO2 při jeho výrobě, tak… https://www.siad.com/cs/vodik Záložka „výroba“. Tohle je technický, sám jsem vozil v autě vodík 5.0.
Haha, to jsem se zasmál, výroba redukcí z metanu… to už můžete rovnou, a s citelně menšími obtížemi, jezdit rovnou na ten metan! CO2 capture je další energeticky náročný postup, který pokud je průmyslově připravený je možno nasadit klidně na uhelných elektrárnách a udělat je křišťálově čistými… jenže on to nikdo nezaplatí že.
Ne nadarmo se technický vodík označuje za „hnědý“, a dokonce i při použití CO2 capture jako „modrý“ ani tak si nevysloužil (dokonce ani od proponentů) označení „zelený“…
Podle stavové rovnice ideálního plynu mi vyšlo 11,9m3, takže to bude pravděpodobně správně anebo blízko.
Samozřejmě je to třeba porovnávat za okolností (způsobu uložení) použitém v konkrétním případě, ne v teoretickém maximálním. Nebo mi snad chcete tvrdit že Mireo používá kryogenní nádrže? Jsem si poměrně jistý že používá klasické těžké tlakové nádrže pro tlak 300bar…
Jojo, ty údaje o energetické hustotě jsou zajímavé, OVŠEM, jaksi jste se zapomněl zmínit že k uložení ropných paliv dneska stačí nádrž s hmotností desetiny obsahu (+10%) a tvarově téměř libovolná, kdežto k uložení vodíku potřebujete zhruba desetinásobně těžkou nádrž (+1000%) takže to vám tu hustotu „poněkud“ kazí a to číslo je pouhý výstřel do tmy. Nejsme NASA která tankuje kapalný H2 nekolik minut před startem a ztráty odparem má započítané… A jinak, to že někdo vozil s sebou dvě palivové tyče do reaktoru a nic se nestalo potvrzuje naprostou bezpečnost jaderek???
K vodíkovým vlakům jsem skeptický, ale mám za to, že vodík s vodou nehoří, zatímco lithium ano.
Trochu jiná vzducholoď.
Během deseti let úspěšného provozu urazil Graf Zeppelin za 17 177 letových hodin (to jsou 2 roky čistého času) 1 700 000 km, dopravil 34 000 cestujících a 78 tun pošty.
Měsíc po katastrofě vzducholodi Hindenburg v roce 1937 byl Graf Zeppelin vyřazen z provozu a přemístěn do muzea. V březnu 1940 byl na příkaz ministra vzdušných sil Hermanna Göringa rozebrán do šrotu.
Doufám že za tech skoro 100 let se technologie posunula dopredu.
Fukušima by mohla vyprávět co dělá nezvládnutý vodík… i když, přiznejme, že dnes už se celkem zvládá (tamta situace byla hooodně nestandartní)
Ale je to svým způsobem zajímavé jak místo nebezpečných jaderek věří tomu že vodík je naprosto bezpečný…
ten Lint stejne krásna jednotka.
Jo, vypadá jak pojízdný větrák. On ten palivový článek má ca 50% ztrát a to je teplo a musí se odvětrat ven. Vlasně ohřívá planetu. Provoz asi 4x dražší než na naftu a pořizovací hodnotu ani nekomentuji. A to kupodivu jsem podporovatel vodíku. Ale tlačit vše na sílu a dotacemi, jen aby jsme vypadali zeleně, to se mi nelíbí. Vodík si svouji budoucnost najde i sám.
Zatím co naftový motor má jakou účinnost? A to teplo neohřívá? No nic, tady je zase expertů z depa…
Pokud by to byl vodík vyrobený elektrolýzou za využití elektřiny z nějakého neobnovitelného zdroje, tak ten rozdíl v účinnosti nebude zas tak propastný.
Nafta, benzín se z ropy vyrábí a ta se těží bez účasti elektrické energie?
Pane, nerikejte mi, ze jste nikdy nebyl v diskusi u nejakeho clanku o elektroautech. Nafta nebo benzin (a vsechny jejich externality) vznikaji zazrakem az u stojanu u pumpy! To jen ostatni “paliva” zabiji deti v Africe.
To samozřejmě ne. Na produkci joulu energie obsažené v naftě je potřeba cca 0,2 J. Je to takový divný výpočet, protože část té energie je elektřina a část je z ropy, ale včetně přepravy a čerpání je „účinnost“ něco málo přes 80 %. (Zdroje jsou citované v tomto blogpostu: https://www.linkedin.com/pulse/so-exactly-how-much-electricity-does-take-produce-gallon-paul-martin/) Takže jestli účinnost spalovacího motoru je 20-25 %, se započtením výroby a přepravy to bude třeba 15-20 %. U vodíku se udává celková účinnost 20-40 %, ale tím je myšleno, že na 1 kWh použitý na elektrolýzu vyleze z palivového článku 0,2-0,4 kWh energie. Zatímco palivové články lze třeba ještě… Číst vice »
Takže jestli účinnost spalovacího motoru je 20-25 %
Přidejte, je to výrazně přes 30 % i u benzínového motoru, naftový se blíží ke 40 %. Ty opravdu velké spotřebují jen asi 165 g mazutu na 1 kWh, ale to jsme na moři.
Ke 40 % se blíží možná v laboratorních podmínkách, a hlavně při delším provozu v ideálních otáčkách a konstatní zátěži. To se ale u automobilu nebo vlaku neděje a účinnost trpí.
A za optimálních otáček atd. Což u auta moc nebývá.
Hledáte analýzu Well to wheels.
Zkráceně: Pokud z elektřiny vyrobíte vodík, pak jej proženete palivovým článkem, který opět vyrobí elektřinu a tou poháníte kola, tak je účinnost asi 28%.
Pokud tu samou elektřinu nabijete do baterií a z baterií poháníte za jízdy elektromotor, tak jste s účinností zhruba u 85 %
Perlička: Pokud tu elektřinu pro vodík vyrobíte v eletrárně na mazut, tak s vodíkovým vlakem dosahujete účinnosti parní lokomotivy „mazutky“. Doporučuju v tom případě konverzi na vynález pana Diesla, spotřebujete jen polovinu mazutu…
No a pokud tu samou elektřinu dovedete trolejí až k lokotce, pak je účinnost jaká?
Záleží v jakém typu elektrarny byla vyrobena, pak je účinnost maximální možná + vysoká bezpečnost, vlak nevozí nic, co by mohlo explodovat, neni to dlouho co jsem různě četl o střelbách na vlak, no kdyby strelil do vlaku s vodíkem, tak by to byla jeho poslední rána.
Neboli, vždy když to jde elektrifikovat… to jen tady se pokoušejí (relativně) drahé drátování nahradit ještě mnohem dražší (ale silně dotovanou) výstavbou vodíkové infrastruktury (vozidla, výroba, distribuce). Toto má jakžtakž význam u silničních vozidel (a to ještě se o efektivitu pere s baterkama), železniční lze řešit elektrifikací na 99% a toto se sem cpe neekonomicky, jen díky masivním dotacím.
Kdyby se raději věnovali výzkumu co nejjednodušší elektrifikační soustavy, která by ve spojení s (velmi malými) akumulátory v každém HV umožnila stavět „neplnotučné“ odlehčené vedení s jednoduššími napájecími stanicemi, které by pak umožnili elektrifikovat 99% tratí bez horentních nákladů…
Ono neplnohodnotné vedení (říká se mu prostě) stačí do rychlosti max. 80 a musí mít podpěry blízko u sebe.
Toto je naprosto správně, a proponenti vodíku soustavně zamlžují jednu nutnou podmínku: vodík bude celkem fajn JAKMILE budeme mít výrazné přebytky jinak nevyužitelné elektrické energie… Snad se moc nemusíme hádat že za současné situace se tyto přebytky vyskytují jen v některých místech (díky limitním možnostem přenosové soustavy) a v některých časech (řádově 5% roční doby). Takže když postavíte elektrolyzér v úplně nejvýhodnějším místě a podaří se vám využít všechny přebytky v síti, budete semtam (náhodně, v některé dny dopředu neurčitelné) vyrábět malé množství vodíku (relativně, v absolutních číslech to nemusí být až tak málo) které budete muset složitě skladovat (nechcete… Číst vice »