Peníze na Martinovickou spojku váznou, archeologové už se však chlubí nálezy
Archeologický průzkum v trase přeložky silnice I/16 na Mladoboleslavsku (Martinovická spojka). Foto: ŘSD
Přeložka silnice I/16 na Mladoboleslavsku se má napojit na novou křižovatku nad dálnicí D10.
Mě víc zajímá, kdy přeložku dodělají, už se odkládá 50! let. Stará vláda zatrhla finance, nová vláda bude zase rozdávat naslibované peníze jinde:-(
To není zdaleka jediná stavba co se odkládá… jinak 50let? Tedy když z D10 byly sotva první kousky?
da se nekde zjistit jestli se neco naslo na useku d35 stare mesto – opatovec? archeologickej pruzkum uz je nejakej mesic hotovej, ale nikde jsem nic nevidel
Zajímalo by mě jak archeologové vytipovávají místa kde by něco konkrétního mělo být pro hloubkovou sondu? Anebo u nás je toho tolik, že můžou kopnout kdekoliv po cestě a vždycky něco najdou?
Bod b) je správně 🙂 . Trochu žert. Samozřejmě to proskenovávání starých tisků (myšleno v oblastech před Dunajem) pomocí AI s jejich rozborem (ať již celkovým nebo jako shrnutí a vypíchnutí stěžejních bodů pro analyzující vědce) a především posléze ukládání na vědecké servery může nasměrovávat k geolokaci. Prosím za nekamenování, ale citace fakt nejsou moje a tušit, když někde někdo něco čte, že se mu to bude hodit pro debatu na „Z dopravy“ nelze předjímat. Vybavuje se mi článek, že někde v Ravenně našli ekonomické imperiální záznamy o tom, že vozili právě s oblasti středního Povltaví nějaké kožešiny na fajnové… Číst vice »
To je zajímavé a koukám že výběr i analýza míst je docela komplexní.
Stejně jako nejsem ekolog, tak nejsem ani archeolog, ale vím, že na toto neexistuje úplně krátká odpověď. Nicméně, asi se dá říct, že místa pro hloubkové sondy se vybírají na základě toho, co se najde v mělčích vrstvách, a toho co ukážou různý metody shrnutelný asi jako geofyzikální prospekce, napřílkad zemní radar nebo měření magnetické susceptibility, ale může to být i letecký průzkum, který může předodhalit pradávné objekty i podle drobných odlišností na vegetaci, včetně plodin na polích. Navíc mají archeologové samozřejmě taky nějakou zkušenost a intuici.
Takže trochu jako proutkařství, ale založené na reálných datových podkladech. Taky jsem četl jak analýza leteckých snímků přinesla spoustu zajímavých míst, která na první pohled vypadají normálně, ale v malých detailech poukazují na dávnou historii pod zemí.
To zas ne. Proutařství neukáže nikdy nic, protože nemá jak a je to nesmysl, zatímco zemní radar nebo jak se jmenuje ten bazmek na měření magnetické susceptibility. Tu zmínku o zkušenosti a intuici jsem myslel jako poznámku pod čarou. Mimochodem, když mi na zahradě hloubili velkoprůměrovým vrtákem studnu, tak mi jeden člověk ze zhotovitelské firmy nabízel, že mi to před vrtáním projde s proutkem, aby ukázal přesné místo pramene. Odmítl jsem to s tím, že chci studnu přesně v místě podle projektu a že na proutek nevěřím a prameny, když se bavíme o podezmní vodě, neexistujou. Tvářil se na mě… Číst vice »
Ehm, korekce: zatímco zemní radar nebo jak se jmenuje ten bazmek na měření magnetické susceptibility produkuje nějaká tvrdá data.
GPR… ground penetrating radar. Používá vlnovou délku která (dle názvu) proniká do nezanedbatelné hloubky, tuším řádově metry…
Jo, a to druhé je magnetometr.
Pokud jde o liniové stavby, nevím. Pokud jde o stavby v centrech měst, tam vždy něco je.
K čemu nám pomůže, že objevíme nějaké hroby? Jaký to bude mít vliv na ekonomiku, kvalitu života apod.? Prosím jen o seriozní odpovědi. Děkuji
Na hloupou otazku chcete seriozni odpovedi?
Je to seriozní otázka, kterou by si měl položit každý, kdo se zajímá o veřejné finance.
No kdo se nepoučí z historie, je odsouzen si jí zopakovat. Nerad bych se vracel do doby před protitetanovou inijekcí…
Jak Vam s tim pomuze par vykopanych vaz a neci hrbitov kdo vi z jake doby?
Jo v ramci toho pruzkumu se udela odlesneni, odvoz ornice a pak tam par lidi hrabe v zemi a foti si to, ale ani tech impaktovanych clanku neni zase tolik.
Hele je to záchranný archeologický průzkum lokalit, které budou výstavbu nenávratně zničeny. Reálně je u nás prozkoumáno pár hradů, nějaké to hradiště, náměstí ve větších městech, co prošly rekonstrukcí a to je tak všechno. O tom, co se tady dělo v třeba době bronzové a proč se to dělo máme jen velmi kusé informace, stejně se to rozhrabe a že se tam projde a porejpe pár archeologů to nijak zásadně neprodraží, na tom se fakt nezbohatne…
Za vypíchnutí stojí ten extrémně pozoruhodný nález neolitické studny včetně výdřevy v Ostrově. Co bylo nalezeno a zcela jistě ještě je k nalezení na našem území má bez přehánění celoevropský až světový význam.
No…, přesně tak. Bez znalosti minulosti, jsou omezeny šance v budoucnosti. Samozřejmě je to možno vnímat trochu jako klišé, avšak já jsem příznivcem těchto badatelských postupů v představební přípravě. Argumentů, byť otázkou jak budou pádné a věcné, je nejen věcí vzdělanosti, rozhledu, schopnosti vnímat realitu v širším kontextu u dotyčného jedince, ale i tlaku společenské poptávky současné společnosti a manipulace s jasnými, ale i skrytými cíli. Prostě debata na dlouho, moc podtémat, niveau společnosti etc., etc. Takže apelaci na seriózní odpovědi jistě plně chápu, ale v tomto případě holt na složité otázky existují jednoduché a pochopitelné, leč nesprávné odpovědi. Apropó…… Číst vice »
Pomůže nám to zjistit více o historii naší civilizace, kulturně i technologicky. Protože civilizace je vlastně jen souhrn veškerého poznání (a jeho aplikace v praxi) od našich nejstarších předků až po současnou dobu.
O historii Čech a Moravy je toho známo extrémně hodně. Nemyslím si, že nás nějaké vykopávky obohatí. Drtivá většina jich stejně leží někde v depozitáři a na budoucnost nemají vliv.
Váš příspěvek se dostane do prezentací na několik univerzitách.
To budu rád.
To je jako si klást otázku, proč se učit dějepis. Proč mít památkovým zákonem chráněné objekty. Dějiny se studují a archivují mimo jíné proto, abychom neopakovaly stejné chyby. Jinak řečeno, po třech generacích by už nežil nikdo, kdo by si si třeba pamatoval druhou světovou a nacismus. A to bychom pak byli rádi, kdybychom tu měli jen jednoho hajlujícího turka.
Budeme víc vědět, budeme z toho mít radost (stejně jako naše děti v hodinách dějepisu) a budeme mít o něco víc předmětů nevyčíslitelné hodnoty v depozitářích. Archeologické nálezy, stejně jako celá kultura, ochrana památek, ochrana přírody, věda a školství jsou jenom lití peněz do chřtánu aktivistickým neziskovkám, mezi které patří vysoké školy. Je potřeba to zastavit a všechny peníze dát raději do dálnic, VRT, kanálu D-O-L, důchodů a dotací pro Agrofert.
(Mimochodem, ta otázka Vás vážně napadla?)
A teď ještě praktická stránka věci – jelikož se typicky při liniové stavbě tohoto druhu dané naleziště znepřístupní na mnoho desítek let, ba dokonce může klidně dojít k jeho nenávratnému poškození, ustanovilo se už hodně dávno že stavebníkovi je uložena povinnost zajistit aspoň základní „záchranný“ průzkum. Můžeme tu diskutovat o tom jaký je záhodno aby byl jeho rozsah, ale alespoň „něco“ by se opravdu provést mělo. Ostatně, cena tohoto průzkumu byla někde v řádu procenta z ceny stavby, tak snad jen to zdržení se dá považovat za „nepříjemnost“ ale když se s tím počítá v rozumném předstihu (třeba dokud ještě… Číst vice »
Na kvalitu konkrétně vašeho života to žádný vliv mít nebude. Můžete zůstat ledově klidný. Většinu nás ostatních, které zajíná vývoj civilizace na našem území, to intelektuálně obohatí.
Vemte to takhle: Archeologické situace jsou veřejným majetkem. Cílem ZAV je, aby škody způsobené výstavbou byly co nejmenší.