Peníze na Martinovickou spojku váznou, archeologové už se však chlubí nálezy
Přeložka silnice I/16 na Mladoboleslavsku se má napojit na novou křižovatku nad dálnicí D10.
V trase budoucí přeložky silnice I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi právě vrcholí záchranný archeologický výzkum. Ten dosud odhalil stovky prastarých objektů, mimo jiné z doby bronzové, informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Stavba 8,2 kilometru dlouhé přeložky má odvést tranzitní dopravu mimo zastavěné území Židněvsi a Sukorad. Součástí bude 7 mostů, 3 nadjezdy a 2 mimoúrovňové křižovatky.
ŘSD letos v soutěži ze třech nabídek vybralo tu od společnosti M-Silnice za 1,23 miliardy korun bez DPH. Předpokládaná doba výstavby je dva roky.
Takzvanou Martinovickou spojku však generální ředitel ŘSD minulý týden zahrnul mezi stavby, na jejichž zahájení nejsou v rozpočtu na příští rok zajištěné finance, přestože jsou připraveny.
Spolu s touto přeložkou jde o poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova, pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic, proměna dálniční křižovatky Aviatická na D7 nebo obchvat Plas na I/27 či MÚK Okrouhlá na I/9. „Jde o akce, kde jsou již podepsané smlouvy ze strany zhotovitele,“ dodal Mátl.
Dokončení průzkumu se blíží
Archeologický výzkum na přeložce I/16 bude dokončen v polovině prosince. U Kosmonos bylo zkoumáno množství zahloubených objektů z období zemědělského pravěku. U Plazů výzkumníci objevili na vrcholu kopce menší sídliště z doby bronzové reprezentované zejména reliktem dlouhého domu sloupové konstrukce a několika desítkami zahloubených objektů patrně souvisejících se soudobou hospodářskou činností.
V katastrálním území obcí Židněves a Sukorady jsou na obou březích Sukoradské stoky ještě stále zkoumány pozůstatky sídlišť. Dosud prozkoumané objekty na pravém břehu patří dvěma samostatným sídelním jednotkám a spadají do období eneolitu a doby bronzové.
V místě sídliště zkoumaného na levém břehu bylo doposud dokumentováno přes 1000 sídlištních objektů. Množství těchto zahloubených objektů, jako jsou zásobní jámy, sloupové konstrukce a žlaby související s existencí nadzemních staveb naznačuje eneolitické sídliště většího rozsahu z poměrně intenzivní zástavbou.
Objevena zde byla i jedna studna zahloubená v místech potoční terasy. V katastru Sukorad byl také v místech drobného zaniklého potoka zachycen okraj pravěkého zemědělského sídliště. Zatím je patrný jeden dům se sloupovou konstrukcí a došlo také k vyzvednutí žárového hrobu z mladší doby bronzové.
