egoe-plus
Dopravci Železnice

Pendolino drží český rychlostní rekord přesně 15 let, taurusy ČD ale jely rychleji

Pendolino mezi Plzní a Mariánskými Lázněmi. Foto: České dráhy
Pendolino mezi Plzní a Mariánskými Lázněmi, ilustrační foto. Foto: České dráhy

Česká železnice si dnes připomíná malé výročí. Přesně před 15 lety 18. listopadu 2004 ustavila jednotka pendolino (680.001) Českých drah nový rychlostní rekord tuzemské železnice. Na koridoru u Břeclavi mezi Vranovicemi a Podivínem dosáhla při testech rychlosti 237 kilometrů za hodinu.

Rekord je platný dodnes a o jeho možném překonání se zatím neuvažuje. Původně se plánovaly s pendoliny i rychlejší jízdy kvůli možnému nasazení v Rakousku a Německu, nikdy ale na ně nedošlo.

Pendolino zlomilo rekord v několika testovacích dnech opakovaně, a to po 32 letech. Předtím bylo maximum vyvinuté na českých kolejích 219 km/h. Na zkušebních okruhu v Cerhenicích ho dosáhl prototyp škodovácké lokomotivy 124.601 (původně E469.3030).

Rychlovlaky pendolino patří dodnes do výkladní skříně české železnice. Zajišťují provoz hlavně mezi Prahou a Ostravou a s cestovní rychlostí okolo 120 km/h jsou to stále nejrychlejší vlaky České republiky.

České dráhy ale mají v současnosti ve svém parku ještě rychlejší vozidla. Dvojice nedávno v Rakousku zakoupených lokomotiv Taurus (1216) dosáhla při svých technicko-bezpečnostních zkouškách rychlosti 250 km/h. Stroj 1216.903 vyvinul dokonce rychlost 253 km/h a je tak zřejmě nejrychlejším vozidlem v držení českého dopravce. Zkoušky i rekordy ale dělal v zahraničí pro předchozí majitele.

40 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
JiP

Hlavni problem pendolin je ze je jich malo, protoze na mnoha nasich klikatych tratich by se naklapeni uzilo, napr. na havlickobrodske trati s postupnou modernizaci by se pendolina doslova vyradila. Dalsi uzasnou vyhodou je, spolecne s railjety, ze nejdou rozpojit a jsou to vlastne jedine vlaky u nas, kdy presne vite co prijede a jake sluzby mate ocekavat a to si velmi cenim, protoze u zbytku nikdy nevite co mate cekat.

Jiří Kocurek

Hlavní problém Pendolín je ten, že se sotva uživí na trase Praha − Ostrava, kde vlak prakticky nemá konkurenci. Ten vlak musí jezdit, aby odvozil dostatek lidí tím, že se denně otočí několikrát. Ideálně 1500 km/h a více za den. Což se motáním po Vysočině 80 až 140 km/h dosáhnout nedá, obzvlášť s poměrem hmotnost/výkon jaký má Pendolíno. No a do Brna to přijede o pět minut dřív než souprava jedoucí na horní rychlostníky mající výrazně lepší poměr hmotnosti a výkonu. (10 kW/t vs 17 kW/t)

Vbb

>>Ideálně 1500 km/h a více
Tak to je teda opravdu fofr 🙂 🙂 :-).

Pitrys

Píše tam za hodinu a zároveň za den tak si pak múžem vybrat.

Zbyněk

Asi byl překonán několikanásobně rekord. 1500 km/h, to by byl vlak 2x rychlejší než průměrné dopravní letadlo 🙂

ythomas_ct

Pěkná vzpomínka. Jen je otázkou, jaká je definice pojmu „český rychlostní rekord“. Má to dva aspekty:
– země původu dotyčného vozidla;
– infrastruktura, na níž bylo rekordu dosaženo.

A zde tedy jde o kombinaci „zahraničního vozidla“ a „české infrastruktury“. Pokud bychom to přehodili, pak bychom našli rychlostní rekord lokomotivy zn. ŠKODA (ČS200-009) z roku 2006, který činil 262 km/h, ale byl dosažen v Rusku. No a kolik se jezdilo při zkouškách 380 na okruhu (chceme-li mít kombinaci „český-český“), toť otázka. Každopádně to nejsou z hlediska praktické použitelnosti nijak důležité údaje…

Vbb

> No a kolik se jezdilo při zkouškách 380 na okruhu
To raději ani nechtějte vědět 😉 .

_Pavel_

Tak ta kombinace český-český je už taková třešnička. 🙂 Jinak kategorie libovolná lokomotiva na české infrastruktuře a česká lokomotiva na libovolné infrastruktuře určitě zajímavé jsou 🙂

Jiří Kocurek

Rekord je fajn věc. Jenže pak stojíte ve stojícím rychlíku ve výhybně mezi vesnicemi a čekáte na protijedoucí rychlík spojující krajská města.

Tronda

Kdyby jen ve výhybně, to je ještě dobrý stav. Taky můžete stát u rybníka a čekat až si ČD doběhnou přes les s kanystrem k nejbližší benzínce pro naftu, aby se jelo dál.

jan

jo tronda, ten je neomylný…

Martin K.

I s přihlédnutím k tomu, jak dlouho trvalo ČD dostat rychlovlak na české pomalokoleje (včetně excesu s ČKD) a následně jak dlouho trvaly námluvy a rozjezd 109E, tak by bylo vhodné se začít pokukovat po nástupci. Byť Pendolino vypadá že je nakonec dobrý vlak, ale taky nevydrží navěky. Otázkou do diskuse je, co by to mohlo být? Otázka druhá je, po čem to bude jezdit…

liposh

Jestli jsem pochopil správně, Pendolino byl v Itálii vlastně první pořádnej rychlovlak a dneska už jezdí v itálii na couravých rychlíkových linkách. Tak já bych ho nahradil tím, čím ho před léty nahradili ti italové.

jirka

Frecciarossa 1000 ? vypadá skvěle no ne??

Martin K.

Vypadá skvěle už jak jsem vedle něj stál, ale bohužel neměl možnost se s ním projet. Ono není ani tak drahé když vezmu v potaz, že můžu točit méně souprav už jen z důvodu rychlosti (při zachování stejného množství lidí). Potíž je s kolejemi, které to aktuálně neumožňují a když se zadaří v horizontu 10-ti let, tak jen částečně mezi Brnem a Ostravou. Jo, snění je fajn věc, ještě lepší by bylo kdyby se něco podobného splnilo… 🙂

Jiří Kocurek

Jak bych to… Saleen S7 vypadá skvěle. Jenže:
a) Takovéhle vozítko je absolutně mimo rozpočet
b) Silnice v ČR nedovolují nizoučký sportovní podvozek. Kromě Masarykova okruhu.

liposh

No 1000vka je už trochu hodně daleko, ale taková ETR500, neboli ta pomalejší a starší Frecciarossa by šla, ne? A imochodem, jel jsem obojím a uvnitř nepoznáte rozdíl mezi 500 a 1000.

Dan

Dobrá otázka. Mě by třeba zajímalo, jestli by to (kromě náhrady) nestálo za to řešit i pořízení dalších klopidel. Protože když už se na velké části opravených tratí dá maximální rychlost dosáhnout pouze s klopidly, chtělo by jich to mít v ČR víc než 7 (navíc fixovaných na jednu trasu). Abychom po těch slavně opravených koridorech konečně mohli jezdit rychlostmi, které nám byly slibovány.

Dáda

klopidla nebrat, raděj tratě s oblouky co ustojí i „neklopidla“ mi je z toho houpání v klopidle dycky nevolno.

Neonym

Moderní klopidla mají výš umístěnou osu otáčení, aby lidem nebylo tolik nevolno. (minimálně jsem to slyšel v nějakém dokumentu o novějším pendolinu).

Jiří Kocurek

Takže hlavní je naklápěním dosáhnout rychlost… hmm motorka.
Já bych teda raději, aby vycházely jízdní doby a přestupy. Například aby člověk nečekal 48 minut na přestup, namísto 37 minut, které by vyšly bez naklápění. Takhle ne.

JiP

Tak ona ta dlouha doba byla dana take tim, ze pendolino bylo prvni vlak, ktery zacal stourat do stojate zumpy urovne zabezpeceni ceske zeleznice. Pendolino melo tu smulu, ze jako prvni slapalo cesticku vsem ostatnim modernim vozidlum ze zapadu, ktera do te doby, ze zcela identickych duvodu, na nasem uzemi nemohla jezdit zadna. Potom co zacalo jezdit pendolino a odstranily se postupne nevyhovujici zastarale kolejove obvody, tak se zacaly obevovat i jine stroje zapadnich producentu. Bohuzel si pendolino cele toto vyzralo a dosti nespravedlive je to davano za vinu samotnemu pendolinu. To ale bylo a je standardnim modernim vozidlem s… Číst vice »

jouda

Cestovní rychlost Pendolina není 120 km/h, ale až 160 km/h. Těch 120 km/h je průměrná rychlost úseku Praha-Ostrava.

Petr Tříska

pletete si cestovní rychlost a konstrukční rychlost
cestovní rychlost = průměrná rychlost, která je poměrem celkové vzdálenosti mezi výchozí a cílovou stanicí a celkové cestovní doby vlaku z výchozí do cílové stanice

Valteri

Jen pro doplnění, konstrukční rychlost Pendolina je 230, a provozní 200km/h. I když přiznávám, že nevím na jakou rychlost se dělaly v ČR TBZ. Pokud někdo ví, může doplnit.
Jinak se můžu mýlit, údaje jsou z Wiki.

Dušan

V ČR se dělaly testy na okruhu pro V = 200 km/h + 10%, čili V = 220 km/h s tím, že se řeklo, že ta 200-ka bude stačit a hlavně – pro V = 230 km/h + 10% = 253 km/h by se musely testy dělat a hlavně platit v zahraničí a to nikdo nechtěl, protože jednak v 90-kách byly problematické kapacity a pak tedy hlavně cena. Nicméně dneska je ta 200-ka používána v ČR stále jako argument pro maximální rychlost na nových stavbách pro Pendolina a to i přes to, že třeba úseky Sudoměřice – Votice nebo Soběslav… Číst vice »

sledovatel webu

„Soběslav – Doubí u Tábora z pohledu GPK umožňují technicky pro pendolina V = 220 km/h“
Až na ty oblouky na okrajích toho úseku.

Dan

No to je fajn, ale jak dlouhé ty úseky jsou?

Jiří Kocurek

Cestovní rychlost a maximální rychlsot jsou dvě různé věci. Jaká je maximální rychlost bicyklu? No?
Takže cesta Brno − Praha na bicyklu zabere … 3 hodiny?

Dáda

pokud ten bicikl bude pohánět řádný svalstvo….

mgr.pavel

Ani to ne. Ani nejlepší svalstvo neujede na kole za hodinu přes 55kmh (současný rekord, a ještě na oválu, je cca 54,5km). Za 3 hodiny by teoretický cyklista byl ani ne u Velké Býteše..

Jiří Kocurek

… čímž říkáte, že vítěz 217,5 km dlouhé etapy Tour de France je máslo, čas 4:49 je pro lemry.
https://en.wikipedia.org/wiki/2019_Tour_de_France,_Stage_1_to_Stage_11#Stage_10

Jiří Kocurek
Vít Jůza

Fakt ten předchozí rekord udělala elektrická lokomotiva na 90 km/h, jak se zdá podle původně E469.3030?

Mirek

Jo, ale byla trošku vytuněná 🙂
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_124

Jiří Kocurek

„Trošku“. Smutné je, že výrobce vyvinul prototyp, ale do užívání v ČR se to nikdy nedostalo.
Asi jako když vám ukážou prototyp oběda a přinesou suché brambory. Ano, umí udělat skvělé řízky, vy jste neviděl ten prototyp oběda?

Petr Tříska

Ne, tato lokomotiva již má jiné podvozky, viz zde http://www.atlaslokomotiv.net/loko-124.html

czhunter

Teoreticky ano, prakticky jí bylo dané „špatné“ Kryšpínovo číslování – asi aby se o tom nemuselo moc přemýšlet.

ene bene

Je pravda, že někdy se dělají nové řady kvůli každému prdu, al rozumnější je občas nějakou atypičnost jinak sériového stroje zanedbat a ponechat ho s ostatními. I když je pravda, že tato lokomotiva se nakonec vymykala z řady hodně, rozhodně více než jak je tomu třeba u 362/363, 150/151 a dalších případů, kdy se s řadami hýřilo…

Vbb

U 150/151 či 362/363 máte rozdílné max. rychloti a tudíž stejnou řadu mít nemůžete.