Obrazem: Žula a dubové trámy. Stavbaři završili druhou část opravy Staroměstského jezu
Příprava materiálů začala dlouho před samotným zahájením stavby, a to kácením 160 let starých dubů.
Stavbaři mají za sebou druhý díl velké rekonstrukce pražského Staroměstského jezu, který je vůbec nejstarším na Vltavě. Jezu postupně vracejí podobu, která je blízká té z doby vzniku stavby ve 13. století. Opravy začaly loni v dubnu a jsou rozděleny na pět úseků po zhruba 60 metrech. Rekonstrukce za 120 milionů korun by měla skončit na podzim 2024. Investorem je Povodí Vltavy.
„Druhý úsek Staroměstského jezu se nám dělal mnohem lépe než ten první. Jednak jsme nemuseli řešit problém s velkou vodou, přálo nám počasí, a pak také jsme využili zkušeností z předchozí části. Můžeme tedy neustále vylepšovat technologické postupy,“ řekl vedoucí projektu Daniel Boďa ze zhotovitelské společnosti Metrostav.
Jez z roku 1241 naposledy prošel opravou před 55 lety, kdy kamennou výplň dřevěného roštu nahradil beton. To se nyní mění. Stavbaři mimo jiné budují nový dubový rošt, který vyplňují kamennými žulovými deskami tak, jak tomu bylo při vzniku jezu.
Příprava materiálů proto začala dlouho před samotným zahájením stavby, a to kácením 160 let starých dubů v oboře Kněžičky na Nymbursku. Celková délka dřevěných trámů pro kompletní roštovou konstrukci přesahuje dva kilometry. Trámy jsou před použitím ponořené ve vodě. Žulové bloky na výplň dubové konstrukce se lámaly a řezaly v závodech Vápenice a Hudčice na Příbramsku.
Stavbaři nejprve vybudují ochranou jímku, aby mohli pracovat v suchu. Následně vybourají původní betonovou výplň, rozeberou dřevěný rošt a upraví dřevěné piloty, na něž ukotví nový rošt. Po vybudování podkladního betonu osadí výztuž základové desky a zalijí ji betonem podobně jako základovou desku rodinného domu.
Hlavní práce probíhají vždy od jara do podzimu. Stavbaři přitom na vodě využívají celou flotilu stavebních strojů, jako jsou plovoucí rypadla, jeřáby nebo tlačné čluny. Beton se vozí z betonárny TBG Metrostav na Rohanském ostrově, automíchačky veze loď.
Jez s dvanáctimetrovou vorovou propustí uprostřed zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů, pro napájení vodního náhonu Čertovky a také Staroměstských mlýnů. Lodě se do jeho zdrže mohou dostat jen po proudu přes plavební komoru Mánes. Smíchovská plavební komora zdrž Staroměstského jezu míjí a převádí lodě z pod Karlova mostu rovnou do zdrže Šítkovského jezu.
To by měla změnit nová plavební komora u Dětského ostrova, kterou Povodí Vltavy plánuje. Stavba má nicméně mnoho odpůrců, kteří mimo jiné namítají, že ze zdrže Staroměstského jezu zmizí klid a pohoda, kterou si zde užívají lidé na loďkách a šlapadlech.
Staroměstský jez je od roku 1958 památkově chráněný. Jako jediný v metropoli si zachoval původní tvar.