Obrazem: V útrobách Tower Bridge. Strojovna mostu ukrývá vrchol viktoriánské techniky
Parní stroj ve strojovně londýnského Tower Bridge. Foto: Zdopravy.cz / Jan Nevyhoštěný
Příliš moderní vzhled musel před 130 lety zakrýt kámen. Architekt popsal, v čem se most podobá tomu na Výtoni.
Článku by prospělo, kdyby se přidržel tématu Tower bridge a nesnažil se o oslí můstky na Výtoň, které bijí do očí, až to bolí. Přání je sice otcem myšlenky, ale to neznamená, že ta myšlenka musí být vždy úplně japná, že.
> Parní stroje a hydraulika pohánějící zvedací mechanismus sloužily až do roku 1974, kdy je nahradily elektromotory.
Takové poškození památky. U nás by jistě pozadovali zachování parního stroje…
Sebemenší podobnost s mostem Výtoňským nevidím.
Železo, nýty, most přes řeku, stále nic?
To ano, ale Vyšehradský most nebyla žádná ikona a IMHO dosud není – chodí se na něj dívat turisti? Dost pochybuji… Takže v tomto srovnání s Tower Bridge kulhá na obě nohy.
Akorát lokomotiva má zatížení 22 – 22,5 t/na nápravu (řady 380, 383, 388). U aut se bavíme o cca 1t/nápravu, u kamionů se bavíme o maximálně 11,5 t na nápravu. K tomu šířka pneumatiky kamionu je zhruba třikrát větší oproti šířce kola dvojkolí vlaku. To znamená, že síla působící na plochu je od vlaku zhruba šestinásobná oproti kamionu.
Nikoliv, síla, která působí vlivem hmotnosti lokomotivy (= nejtěžší vozidlo vlaku) nezávisí na tom, jak úzké je kolo a dosedací hlava kolejnic, ale na tom, jaká je skutečná plocha, prostřednictvím které tíhu vlivem hmotnosti přenáší na železniční svršek a ten na mostovku. A ta plocha je dána finálně plochou pražců, takže pražce mají cca 2.4 m, pokud jsou dřevěné tak šířka cca 0.35 m, a na délku lokomotivy jich může být třeba 20 a pokud lokomotiva bude vážit 100 tun, tak 100 000 kg na 20 * 0.35 * 2.4 * 10 m/s^2 = cca 60 000 Pascalů, což je… Číst vice »
???
Děláte si (_!_)?
začal jste správně, ale dál je to čím dál větší blbost
Kde je napsáno, že nový vyšehradský most se nemůže stát stejnou, či dokonce daleko lepší a hezčí dominantou této části města?
Někde v manuálu nebouračů. 🙂
Dnes už ale funguje trochu na jiném principu.
https://www.youtube.com/watch?v=6vrmKn3cMP8
„Stejně tak je pro Prahu ikonický i Vyšehradský most, v tom je ta podobnost. V žádném z těchto měst by nikoho nenapadlo most zbourat. Pokud možnost rekonstrukce existuje, tak se prostě opraví, protože jinak by město přišlo o svou identitu,“ vysvětlil Firth.“
Pro Prahu je ikonický Karlův most, ne nějaká hromada šrotu pod Vyšehradem.
Londýn má most jménem London Bridge poprvé postaven na přelomu letopočtů. Byl x-krát zbořen a znovupostaven když bylo potřeba. Předposlední byl v roce 1968 prodán, rozebrán a převezen do Ameriky.
Brooklyn Bridge
Oprava v roce 1986 za 153 milionů dolarů
Další problémy objeveny v roce 1993
Další objeveny v roce 1999
Velká oprava mezi lety 2010-2017 za 811 milionů dolarů
Další oprava mezi lety 2019-2023? za 337 milionů dolarů
Kdysi 3+3 pruhy, teď 3+2, hmotnostní limit vozidel 2,7 tuny
Jako památka to je výborné, jenom dopravu to omezuje
“ Pro Prahu je ikonický Karlův most, ne nějaká hromada šrotu pod Vyšehradem.”
A jakouže máte kvalifikaci tohle tvrdit? Je ve středu každého obrazu a fotky Vltavy.
Na stránkách Unesco je hromada fotek Karlova mostu, ale žádná fotka hromady šrotu.
Pri vyhledání „Vltava Praha“ nalezne Google dříve vizualizaci nového mostu, než fotku hromady šrotu. Bing se na hromadu šrotu taky moc netváří.
Kvalifikace pro toto tvrzení se potvrzuje na očním oddělení.
https://www.google.com/search?&q=prague&udm=2
Na vetsine fotek je Karluv most.
https://www.google.com/search?&q=prague+bridge&udm=2
Temer na kazde fotce je Karluv most, na nekterych je Most Legii nebo Cechuv most, najde se i Nuselsky, nebo most pro pesce z Holesovic do Karlina. Rezavy most nikde.
Já když jezdím do Prahy, tak jedině dívat se na ten ikonický most. Škoda že výhled na něj kazí ten ošklivý barák na kopci za řekou…
Zajímalo by mě přoč teda pán mluví v podmiňovacím způsobu: Jestli se dá opravit…?
A když se nedá opravit tak co? Budeme nesmyslně vyhazovat peníze za nepoužitelné repliky?
Byl tady krásný příklad Kolína nad Rýnem. O tom, co je nesmyslné, naštěstí nerozhodují šotouši.
Zas tak krásný nebyl, položil jsem v tématu několik dotazů, které nebyly dostatečně vysvětleny.
Především je v Kolíně 6 kolejí a dvě sady novějších konstrulkcí. Na výtoni nevidím ani polovonu a k tomu sada neopravitelných vyžilích konstrukcí.
Talže nelze srovnávat.
Pardon, ale železniční most na Výtoni není pro prahu ikonický. Prostě není. A vůbec neznamená tolik, co Tower Bridge. Jistě, je určitým způsobem technicky zajímavý, ale ne natolik, abychom si z něj museli udělat kouli na noze, zbytečně draze ho flikovat a mít jím věčně priškrcenou železniční dopravu do třetiny Čech.
Přesně tak, navíc v Praze stále zůstane, bude sloužit jako lávka, což pro něj bude lepší využití
“ Pardon, ale železniční most na Výtoni není pro prahu ikonický. Prostě není.”
Další odborník na umění a historii. Co budete za odborníka zítra? Fotbal nebo epidemiologie?
Pán si asi plete železniční most s mostem Karlovým…
Karlův most je nýtovaná konstrukce z 19. století? Analogie je náhodou poměrně přesná. Málokdo nazve Tower Bridge zrezlým šrotem zralým na zbourání.
Analogie je dost nepřesná; zkuste napsat do googlu London bridge, san francisco bridge a prague bridge. Ne, železniční most pod Vyšehradem není ikona srovnatelná s Golden Gate nebo Tower bridge.
Ale tak zase se po londýnském vzoru nabízí řešení: postavíme moderní konstrukci, oblepíme ji falešnými nýty a natřeme na rezavo.
Třeba proto, že po Tower Bridge nejezdí mnohasettunové vlaky?
Já ho klidně železným šrotem nazvu, ale na to aby se měl zbourat nemám dost informací. Jiná konstrukce, jiná funkce, i jiné materiály. Vůbec bych se nedivil, kdyby se dal třeva v pohodě jedna zvedací část v pohodě vyměnit.
Jinak to není jediný silniční most široko daleko přes temži. Což se třeba kvůli spolehlivosti železniční dopravy o Výtoňském mostě říci nedá.
Železniční most je nýtovaná konstrukce z 19. století? Ne, rok 1901 není 19. století, ale 20.