Obrazem: Na místní dráze do Hevlína byl po třiceti letech k vidění nákladní vlak
Hevlínská dráha s Prasátkem a nákladním vagonem (5. 12. 2025). Pramen: Hattrick Transport
Vlak vezl pražce pro obec Hevlín. V čele bylo Prasátko firmy Hattrick Transport.
Je to radost vidět historickou lokomotivu T 211.1 ‚Prasátko‘ v akci, nostalgie a praktičnost v jednom. Snad se takové akce budou opakovat častěji a pomohou udržet tyto lokální dráhy živé!
Je velká škoda, že se už nevozí cihly vlakem. Dříve to fungovalo a zaniklo to, což je velká škoda
Je skvělé vidět, že trať, která byla ještě nedávno určena ke zrušení, znovu ožívá alespoň v podobě takovýchto jednorázových akcí:-)
Nic se rušit nebude, tohle je alternativní trasa mezi Brnem a Vídní, kterou je dobré si ponechat jako rezervu. Až se zprovozní všechny nové úseky Südbahn a Westbahn a veškerá nákladní doprava se nahrne do Břeclavi, tak si všichni ještě rádi vzpomenou. V Laa navazuje modernizovaná elektrizovaná trať, do níž ÖBB Infrastruktur plánuje dále investovat (dvoukolejné vložky pro zvýšení kapacity).
Tak už jen postavit nový most a položit koleje… 😉
Nevím na co zkoumate cenu pražcú. Pan Šatava je vijmečny člověk s citem pro železnici.
Vijmečny… Povedztě, akou rečou stě to hovorili…? Po Americky nevietě….😅?
ani „pražcú“ nezni moc ceskoslovensky
Toho jsem si ani nevšiml 🤣🤣. Patrně valašské pohraniční nářečí 😂
Dá se někde dohledat cena těch pražců?
Tipuji, že budou z druhé ruky.
Na FB mají video, jsou to dřevěné pražce a podle způsobu naložení v tom uhláku je to výzisk.
Zavodvoz. Mě zajímá cena dopravy 😁
Jestlipak by šla trať technicky a bez bourání staveb protáhnout až do Laa, odkud jezdí vlaky na Vídeň konečná stanice letiště. Možná by přitáhla turisty do regionu
Muselo by se postavit celé těleso a několik mostů. Pokud by se sehnaly finance a chuť, tak jinak bez problému… Eknomicky to ale bude těžko obhajitelné.
Jako na druhou stranu je to cca 2km tělesa, jeden 100m most a jeden most přes mlýnskou strouhu. Neříkám, že na to stačí vytěžit manekýnův trezor, ale jantarovou komnatu, co jeho děda schoval ve stodole prodávat nemusí… Spíš kdo chce na Vídeň, ten má jako výchozí body Znojmo a Břeclav, tohle moc velkou spádovou oblast nemá.
Ještě by byl potřeba silniční nadjezd na obchvatu Laa.
Těleso stavět nemusíte, to tam je, dokonce dvoukolejné. Největší překážkou na cestě z Hevlína do Laa an der Thaya je dnes silniční obchvat Laa, který překopal naše těleso a kvůli kterému by se trať musela o nějaký ten metr zvednout. Ale technicky to řešitelné je. A překážkou je též momentální starostka Lávy, která na rozdíl od svého předchůdce Manfreda Fasse trať nechce, protože se bojí, že by vlaky rušily klidovou zónu bydlení na severu města s snížily dojivost krav. Ale nic není věčné.
Ta dráha tam byla než soudruzi odpálili most, aby sem neproudili diverzanti. V Laa trať končí kusýma kus za nádražím.
Spíš jednou kusou, dlouhou několik set metrů, sloužící jako výtažná kolej. A elektrizovanou do posledního metru. Ovšem most prosím neodpálili soudruzi, ale Wehrmacht. Ti pak osud tratě dorazili.
Ten most byl uložený na našem břehu. Ale nečekal bych po létech nějaký rozumný stav.
Turisty? Lednicko-Valtický areál je daleko, Znojmo daleko, Vranov ještě dál… Je tam vůbec něco zajímavého?
Je tam Láva nad Dyjí a slavné lázně, do kterých jezdí tisíce lidí i z Brna.
Je tam zajímavý úspěch linky 104.
Ale jen po Hevlín, dál do Laa nejezdí skoro nikdo a nebo vůbec nikdo.
Ono je taky rozdíl se kodrcat 100 minut z Brna autobusem nebo 56 minut vlakem, hlavně s dětmi. Taková nabídka je jinde a poptávka též.
Srovnávate zastávkový autobus s verzí vlaku, která v současnosti není možná.
Hlavně tam ale nebude v nejbližších ( spíš desetiletích ) dostatečná poptávka, aby se tam uživil vlak.
Zajímavé, že ve studii Interreg TRANSREGIO se ten vlak živí docela slušně, jakkoli nejde o zlatý důl, ale spíše alternativní posilovou trasu.
Tak to leda v nějakém šotosnu….
Samozřejmě, je připravená i studie Transregio (viz např. https://transregio.cdvinfo.cz/), která vznikla v rámci projektu INTERREG Rakousko-Česká republika. Snahou ovšem bylo trať Střelice-Hevlín-Vídeň vylepšit tak, aby pojala aspň dva páry nákladních vlaků za hodinu (kromě Sp do Laa a Znojma). Tj. je zde navrženo několik dvoukolejných vložek a samozřejmě je třeba elektrizovat, trať bez drátů dnes nikoho nezajímá, nákladní dopravce už vůbec ne.
Nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou je vybudování nové trati z Brna do Znojma, která pojede přes Hrušovany. To přivede dostatečný počet cestujících, kde by část z nich mohla využit i spojů na jih do Laa.
Ne, toto žádná nutná podmínka není, to je jen mediálně troušená pověra. Vychází docela dobře i varianta dílčích úprav stávající trati. A hlavně – nová trať je v dnešní situaci naprostá chiméra, kdežto stávající trať (stavebně dvoukolejná) se dá optimalizovat okamžitě.
Vůbec nevím, kde to je, ale vypadá to kouzelně… Proč takové malé dráhy nejsou v blízkém okolí Prahy? Existovaly tu vůbec?
Tratě Smíchov – Zličín, Dejvice – Kladno nebo cokoliv okolo Rudné u Prahy jsou třeba adepti na podobně kouzelný výlet.
No vy jste zcela hanebně opominul snad nejkrásnější trať v ČR… Z Braníka do Kamenného Přívozu… Seďte VPRAVO ve směru jízdy!!! Kaňon Vltavy a pak Sázavy, to je naprostá pecka.
Proč tak klopotný popis. To už nikdo nezná lidový název téhle trati (či vlaků po ní jezdících) Posázavský Pacifik?
No jo, jenže tohle je ten nejkrásnější úsek… Posázavský Pacifik jako takový je dolní (z Prahy do Čerčan) a horní (z Čerčan do Světlé)… Tenhle kus je bezkonkurenčně nejhezčí a je, jak bylo poptáváno, v těsném okolí Prahy… Stejně tak jak je výše v diskusi uváděn úsek Smíchov – Zličín, je tato trať známa pod názvem Pražský Semmering… Z Rudné dolů to zase v Řeporyjích vjíždí do Prokopského údolí… Tohle je prostě jen část Posázavského Pacifiku 😅. Ale máte pravdu, je to on.
Všechny podřipské lokálky (v tom nejširším slova smyslu od Mochova po Louny) vypadají dost podobně – jedna kolej táhnoucí se plochou zemědělskou krajinou. Znám tedy malebnější tratě, ale proti gustu..
Ta na Hevlín se z velké části táhne v zářezu ev. v remízku čili ani nemalebné výhledy tady moc nehrozí 😀
Jakápak malá dráha, tohle je hlavní trať, po které jezdily rychlíky Vídeň-Berlín. Je dvoukolená, poloměry 1500 metrů, pro obnovu jsme navrhli rychlost 120 km/h. Je ovšem třeba politická vůle nebo zájem vojáků (strategické spojení na hranice).
Dvoukolejná, poloměry 1500 m? To ani náhodou. Ledaže píšete o svých představách do budoucna, ale v tom případě si dovolím upozornit na konkurenční projekt VRT.
Pro puntičkáře tedy pardon, s výjimkou výjezdového oblouku z Hrušovan nad Jevišovkou, který má poloměr okolo 300 metrů (přesně bych se musel podívat do projektu). Poté následuje téměř přímá skoro deset kilometrů až do Laa. Leč ten menší poloměr na výjezdu z Hrušovan tolik nevadí, neb stejně předpokládáme, že tam všechny Sp (do Znojma i do Laa) budou zastavovat. Jinak těleso je dvoukolejné v celé délce, rakouská strana dokonce položila druhou kolej z Vídně do Wolkersdorfu kvůli zkrácení taktu S-Bahn a ÖBB Infra plánuje dvoukolejné vložky až do Laa.
Co je to ovšem platný, když ze Střelic do Hrušovan, jakož i mezi Laa a Wolkerdorfem, jsou ty oblouky mnohem ostřejší.
Tak se holt mezi Střelicemi a Hrušovany bude jezdit oněch navrhovaných 75-120, i tak celková dostupnost vychází velmi slušně. Trať Brno-Česká Třebová nemá směrové parametry o mnoho lepší a přesto se její zrušení neplánuje.
To bych chtěl ty poloměry R1500 vidět. S bídou jsou to R300 a ještě ne všude – a sklonové poměry jsou stejně bídné. Kdyby byly R1500, tak hned na hrušovanským zhlaví pod stavědlem 2 není na začátku zářezu 30km/h a vlaky by nejely zářezem, ale mezi rakvemi, páč trasa takovýho oblouku by vycházela někam pod hrabětický hřbitov. 🙂
Řeč byla o úseku Hrušovany-Hevlín-Laa, který je téměř přímý. Třicítka v hrušovanském zářezu je dána rozpadlým spodkem a svrškem, poloměr je okolo 300 m (dřív tu bylo 80 km/h). Jinak pochopitelně ano, mezi Bohuticemi a Střelicemi poloměry klesají i na 280 metrů a víc než 70/75 se místy jet nedá. Leč o mnoho lepší to není ani na trati Brno – Česká Třebová. Ovšem z Bohutic až na hranice by šlo s minimálními úpravami 100-120 km/h, celková dostupnost vychází solidně.
Dřív tu rozhodně 80 km/h nebylo, dřív tu bylo maximálně 40 km/h. A s tím souvisí jedna hrušovanská zabezpečovácká anomálie – tamní elektromechanika postaví vždy jen „dvě žluté na vjezdu“, neboli 40 km/h a výstraha, nic jiného. Jak od Novosedel, tak od Hevlína. Za dob mechanických vjezdů jen dvě ramena nebo nic a dodnes se na stavědle dochovaly z obou směrů pouze jednoduché dvoupolohové páky vjezdových návěstidel, s jejímiž předěláním na kličky si v roce 1997, při náhradě vjezdových mechanik za světla, už nikdo starosti nedělal. A s uděláním releové vazby světelných návěstidel, která by rozlišovala postavení do rovna/do odbočky… Číst vice »
Dnes by už takovou dráhu nikdo nevybudoval…a to je jen zlomek z toho, co je v republice. Ty finance a hlavně lidská energie do toho všeho vložená, všechno prostě šmahem zmizí…(30let přeci není moc)
Čas ukáže, za čím se vlastně ženeme.
A teď mi dejte klidně bez zamyšlení klidně mínus…je vlastně asi lepší být negativní, než pozitivní 👍😉
Nebojte sa, postaví sa ďaleko viac nových ciest v lepších parametroch, ktoré tiež lepšie obslúžia územie. Tak ako nikto neplače za tým, že už sa nestavajú prepriahacie stanice s ustajnením koní, tak aj málokto plače za lokálkami.
Naprostý nesmysl. Místní dráhy jsou pro obsluhu území zcela nezbytné, což se například o rychlodrahách říci nedá. Bez místních drah se vymírání venkova jen urychlí.
Naprostý nesmysl? Zcela nezbytné? Slovo autobus znáte? Levnější, zajede i na náves obce, nemusíte se plahočit na zastávku do polí …
Nebojte, Jeffra lokálkou neprešiel, pretože už tam nič nejazdí. 😉
Mimochodom, málo používanú okresku môžu celkom pohodlne využívať aj peší a cyklisti, to sa o železničnej trati povedať nedá.
Lépe obslouží území? Dálnice a rychlotratě je neobslouží, spíše více sídel minou (také nejsou určeny obsluze, nýbrž pro tranzit, přepravu mezi většími uzly), a jejich množství to nezachrání. Lokálky by naopak šanci namnoze měly, kdyby nad nimi hlavní proud ze zvyku nelámal hůl. Pokud tady někdo uváděl Znojmo, tak do Laa by to bylo i bez úvratě. 🙂 (Obdobně z Brna, ale tam uznávám, že bez zlepšení parametrů tolik parády nenadělá, navíc úvrať už není tak komplikovaná, jako dříve.)
A ty mínusy chcete proč? Abyste si tu lítost, zmar lidské existence a obavy z budoucnosti nějak potvrdil? S tím radši jděte k psychologovi…
Kdyby se mělo udržovat všecko dříve postavené, tak máme dodnes všude brody a přívozy a nikde most. Když už se ten přívoz postavil, tak se musí udržovat, aby převezl karavanu přes řeku. Karavanu, protože vynález kola by způsobil formany.
Zavádějící příklad. Místní vlaky jsou dodnes platnou součástí systému, a kdybychom je přizpůsobovali potřebám s podobnou vervou jako auta, která s množstvím a vzdáleností ztrácejí efektivitu, byly by i nadále.
Ano, s dostatečným množstvím kdyby dává logiku všechno..
Škoda, že se z Hevlína nevozí vlakem cihly.
Anebo počítače. Světoznámá firma
Hevlín-Packard🤣
Ano, každé úterý jede Mn s deseti vagony po střechu nacpanýma inkoustovýma tiskárnama
Dovezly by se vlakem na nádraží, staba je ale jinde. Tak auto s rukou nabere palety, převeze je na stavbu. Jenže to auto s rukou bude muset na nádraží přijet, nezhotní se z éteru. Překládka na vzdálenost do 50 km je nesmysl.
Dovezly by se do městského skladu stavebnin v Brně, Praze, ve městech a odtud by se auty rozvážely na jednotlivé stavby. Takhle funguje DPD, Zásilkovna a všechny doručovací služby kde se využívá rozum. Ani pivovary nezaváží markety basami, ale pouze centrální sklady řetězců.
Několik let mi procházely rukama faktury několika hospod a točené pivo (příp. další sortiment) braly snad všechny rovnou od pivovarů.
Tak to k nám jezdí asi auto a lidi co si na auto a lidi přímo z pivovaru hrají.
Samozřejmě že pivovary závaží markety a hasičské sbory přímo, svým autem a svými lidmi.
To je možná škoda, ale zamysleme se nad tím, jestli a jaký by to mělo smysl. Většina cihlářských výrobků se dneska spotřebuje při výstavbě rodinných domků a typická cesta distribuce je taková, že v distribučním centru se naloží kamion na míru dané stavbě a odveze se na stavbu. Závod Hevlín (bez vlečky, vedle železnice) patří pod firmu Heluz, která má tři výrobní závody (další jsou Libochovice (bez vlečky, vedle železnice)) a Dolní Bukovsko u Veselí nad Lužnicí (mimo železnici)). Každý z těchto záovdů produkuje základní sortiment a zároveň slouží jako distribuční centrum pro své okolí. Převozy výrobků mezi závody (distrubučními… Číst vice »
Zavážení developerských projektů aka Smíchov, Žižkov, Bubny. Stále se nechytáme? Tisíce býv. továrních areálů prochází přestavbou, ale začíná se likvidací vleček a pak až se buduje. Ale chápu, starého psa novým kouskům nenaučíš. Musí se do vedení podniků dostat ti co dnes protestovali proti Micinkovi, pak půjde spousty věcí.
Karlíku, až budeš stavět vlastní developersky projekt tak si ho zavážej třeba parní mašinkou.
Do té doby drž svou fantazii na uzdě.
Demagogie. Do ČKD vlečka vedla, přesto jsme si nechali ničit ulice a vzduch stovkami náklaďáků. To nedává smysl. Obecně, ty centrální sklady by z větších výroben zavážet šlo, stejně tam ta překládka je; jen bychom na to museli pamatovat už od infrastruktury. Jenže, proč něco měnit, když jde jen o zdraví. Raději zavedeme Ministerstvo sportu…
Aha, takže ja z daní platím silnice a nemohu si určit jak moc se po nich bude jezdit? Komunismus a potlačování názorů veřejnosti už skončil, nebo ne?
Tak to už zbývá jen založit si spediční firmu a začít nabízet stavebním firmám své na železnici založené služby. Jen doporučuji si předem zjistit, jaké materiály tam skutečně proudí, konkrétně ty cihly na těchto projektech dost vytlačil monolit. Zcela upřímně vám přeji, abyste se se svou firmou chytil.
PS: hojná účast na včerejší demonstraci mě příjemně překvapila.
Demonstroval kdo a proti komu?
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-hlavni-mesto-praha-studenti-v-praze-demonstruji-proti-motoristum-v-cele-zivotniho-prostredi-40552575
Taky jsem nic nezaznamenal 🙂
Motoristy zrovna nemusím ale když jsem viděl ta hesla a četl co účastníci – možná převážná část z nich – studují, tak jsem si pomyslel něco o lidech poblázněných zelenou ideologií. Možná je v pozadí to že Motoristé přeruší penězovod z MŽP ruzným „zeleným“ neziskovkám. Když si vzpomenu na to co je v SEK a kdo se podílel na jejím vzniku tak bych to i uvítal.
Za jak dlouho a za jakou cenu mě přiveze vlak cihly na stavbu? Např. 25 tun cihel na trase: Hevlín – Smíchov týden? Kamion 6hodin za cca 9000-10000,-Kč.
Na Smíchově spotřebují jen kamion cihel týdně?? Že oni staví v režimu JIT a když dojdou cihly, tak zásobovaní stavby volá do Heluzu, že mohou vyrobit další kamion cihel a urgentně to spěchá.
Ano, trať vede prakticky přímo areálem velkocihelny, stačila by krátká vlečka. Ale dnes se preferuje silniční doprava a just in time.
Nepreferuje se silniční doprava. Preferuje se cena a JIT. Když to bude výhodné vzducholodí, tak budou lítat vzducholodě.
Presne tak, všetkým cieľom presunu nákladu na železnicu by najviac pomohol úplný zákaz JIT, napríklad nariadením skladových zásob materiálov na týždeň alebo dva výroby, takisto skladov na hotové výrobky (s výnimkou surovín a výrobkov rýchlo podliehajúcich skaze). Odôvodniť to okrem ekológie aj strategickými dôvodmi (odolnosť proti narušeniu infraštruktúry nepriateľom).
Proč železnice neumí JIT? Vždyť na rozdíl od silnice tam mají grafikon a jsou schopni naplánovat dopravu klidně 1/2 roku dopředu. Aha, raději složíme ruce do klína a brečíme, že to nejde, neb se to za Císaře pána nedělalo.
Mimochodem, již v roce 1895 se umělo stavět JIT, když kolem školy nebyl volný prostor pro stavební dvůr. Nasmlouvali se vozkové s vozy a cihelny a už to frčelo.
Ide o to, že na ceste je jedno, kedy konkrétny kamión ide, ale na železnici je výhodnejšie doviezť 1 ucelenku za týždeň, než to voziť po 1 vagóne.
Buďto se přizpůsobí požadavkům zákazníků, nebo skončí. Ještě se tak vozí uhlí a cisterny s uhlovodany. Uhlí to má za pár.
Alebo prelobuje ekologické zákony, ktoré JIT proste zakážu a nariadia sklady.